Větrná elektrárna (levně)

[-JoeF1-]

Mohl by jste mi nekdo napsat jak velkou vrtuli či turbínu vyrobit abych to roztočil? Jasné je ze to vše závisí na různých odporech a ztrát v převodech na řemenicích atd. ale alespoň jakou by to mělo mít plochu. Díky

Na to musíš nejdříve zadat kritéria. To, co jsi, dal je málo.
- Jak dlouho máš na nabíjení
- Kolik máš alespoň v průměru k dispozici větru, kolik hodin denně jak silného
- Jak vysoko nad zem jseš schopen jít, což souvisí s tím, kolik můžeš očekávat větru
- Co je H4? Je to 4 Amp Hodiny? které potřebuješ?
Zde musíš začít, jinak Ti nikdo nic rozumného nemůže poradit. Zvoje otázka je zatím stejná, jako: Jak postavím loď? Zase jakou, na co atd.
Ahoj, Slávek.

Omlouvám se za minimální info. Ano H4 jsem myslel jak psal huhu. Bydlím na kopci na otevřeném prostoru ničím nechráněném. Okolo jen louky a fouká tu celkem slušně Nemám to ale samozřejmě jak změřit. Šluknovský výběžek abych to trochu přiblížil. Výšku bych si představoval okolo 2m, sice nejsem limitovám ale je zde národní park navazující hned na chráněné uzemí. Tak aby si toho nikdo pokud možno nevšiml.
Použil bych autobaterie které bych zapojil do serie, něco mám z mého malého hospodářství

Představoval bych si to asi takto (zahrnul jsem do toho i tvé nápady) Horizontálně uložená turbína ,uchycená na hřídel z frézy (stolní). Hřídel je zapouzdřená a ložiska mazána olejem (mám na skladě ) na jedné straně je závit a na druhé řemenice, na tu bych řemenem dal alternátor z auta (ten bych tu taky měl) z alternátoru na baterie
Měl bych představu o bateriích takovou abych dosahl při zapojení cca 200-300ah 12v tak abych měl na to vše pokud možno, nebo abych do toho investoval minimum. Nejsem elektro expert takže ani nevím za jak dlouho bych to nabil a jak dlouho bych s tím mohl svítit, když budu počítat s ideálními podmínky. Ani nevím jestli to nabije alternátor z automobilu tech 300ah. A ani nevím kde bych tuto informaci hledal
Díky za odpověď

[dannyb32]

Zdravím vás,
měl bych jeden, pro vás možná stupidní dotaz. Bylo by možné jako generátor použít modelářský motor tohoto typu? http://www.hobbyking.com/hobbyking/stor ... 0_55_.html
Jedná se o střídavý motor s rotačním pláštěm.
Díky Dan

[Slavek Krepelka]

Zdravím vás,
měl bych jeden, pro vás možná stupidní dotaz. Díky Dan

Ani jsem nenašel, jestli je to stříďák, nebo stejnosměrný, ale je to bez uhlíků, takže nejspíše stříďák. Samozřejmě není udána konstrukce, ale nepřipadá mi pravděpodobné, že se to dá otočit na alternátor. Ahoj, Slávek.

[dannyb32]

Je to stříďák, této konstrukce(jestli se mi tedy podařilo dát sem ten obrázek ). Používám je do modelů letadel, akorát hodně malý. Oproti stejnosměrným motorům
jsou lehčí a mnohem výkonější. Třeba tady na tom videu dělá úplně stejnou konstrukci jako je ten motor, proto mě to taky napadlo.

Díky Dan

[Slavek Krepelka]

Je to stříďák ..... Díky Dan

Dane, roztoč jeden druhým, nebo jiným, a uvidíš, jestli z něj něco poleze a co. Já se v tom taky nevyznám. Nejsem ani koloťuk u elektrickýho vláčku, natož elektrikář. Ahoj, Slávek.

[Akord]

Automobilový alternátor na VE je absolutní blbost. Zmereno, nízká účinnost, potreba vysokých otáček, velká spotreba energie na buzení.

Strídavé malé synchrony jako na obrázcích stále nízká účinnost, pomerne vysoké otáčky, a však lepší, než predešlý alternátor.

Nejlepší improvizace je motor z toho skútru.

Nebudu to zduvodňovat, popsal jsem toho tady na mraky včetne konstrukcí, a nekterí to neradi berou vážne. Vše mám odexperimentováno a zmereno, na konte pres 20 prototypu.
.

[Slavek Krepelka]

Automobilový alternátor na VE je absolutní blbost. .....

To vše byvše řečeno, registrováno a uznáno za pravdivé, je to také otázkou praktických možností, pořizovacích nákladů a účelu. Pokud můžu umotat systém prakticky z toho co dům dá, a co můžu celkem okamžitě a za hubičku pořídit ve šrotu, který mi pro mou potřebu stačí, tedy z pár ne již nejnovějších baterek, které se mi stejně válí v garáži z odepsaných aut a totéž co se týče i třeba automobilového alternátoru a dalších mechanických prvků, a můžu dát systém dohomady za den, či dva, mám-li dovednost a vercajk to celé poskládat, může mi být celá efektivnost systému ukradená, protože jde o volnou a nezdaněnou záležitost, která nežere ani benzn, ani daně a není zátěží na životní prostředí. Poté se mohu zase vesele věnovat tomu, co mne skutečně zajímá a neztrácím čas shíáněním efektivních součástí, jejich placením, na které musím vydělat a koumáním, jak si postavit co nejperfektnější systém. To je lepší si ho koupit, protože nad tím koumali jiní experti a sám to dohromady tak dobře nemám šanci dát a vyjde to tak laciněji. Konec konců vlákno není o perfektní větrné elektrárně, ale o lacinné což se však může zatraceně prodražit
Ahoj, Slávek.

[Akord]

Dobre, neco k datum. Autoalternátor si experimentálne neumel vydelat na své buzení ješte ani pri 10ot/s, co jsem ho mel na jednolistu délky 80cm, který má prakticky nejvyšší merné otáčky. Takže jedine efektivní prevod, a ten to komplikuje, neríkám, že znemožňuje. Pokud vezmu reálný 2-3list délky listu 1m, a reálné otáčky 500/min, pri takových 10m/s, tak bych ho hnal tak na 2000-3000/min, minimální otáčky, kdy si osobní autoalternátor teprve vydelá na vlastní buzení jsou zpravidla kolem 800/min (velký autobusový 24V kolem 600/min). Účinnost zpravidla 70% pri 2000 nebo 3000/min(nepamatuju si už, musel bych dohledat) s otáčkama dále obvykle roste, prevodovky klesá.

[Slavek Krepelka]

Dobre, neco k datum. Autoalternátor si experimentálne neumel vydelat na své buzení ješte ani pri 10ot/s, co jsem ho mel na jednolistu délky 80cm, který má prakticky nejvyšší merné otáčky.

Ani to nehledej. Někde tam to je. Stačí si všimnout na palubce, že průměrný autoalternátor začne dobíjet až kolem 950-1100 otáčkách motoru, to záleží na typu vozidla. Vzhledem k celkem standartnímu převodu řemenic v autě z klikovky a vodní pumpy na alternátor mezi 2:1 až 3:1 je jasně patrné, že autoalternátor bude potřebovat minimálně kolem 2000 rpm, aby vůbec začal něco produkovat. O to by člověk musel sbírat víc větru. Proto jsem se také zmínil o zapalovacím a dobíjecím magnetu, je celkem jedno z čeho, z motorky, sekačky atd. a 6ti voltových baterkách. Taky si ale nejsem jistý, při jakých otáčkách dokáží rozumně dobíjet, i když na zapalování těch otáček díky cívce moc nepotřebují.
Ahoj, Slávek.

[-JoeF1-]

Myslite si tedy, ze je malá šance roztočit alternátor tak aby dobil baterie?

[Akord]

Myslite si tedy, ze je malá šance roztočit alternátor tak aby dobil baterie?

Tak otázka nestojí. Jde o zpusob, jaká konstrukce je pro koho prijatelná a s jakým očekáváním. Zda alternátor s prevodem aspoň 1:4, nebo jiné rešení. Krome toho by bylo treba v prípade autoalternátora doplnit jeho regulátor o obvod, který ho odpojí od baterie, když málo fouká, nebo mu zajistit samobuzení.

[-JoeF1-]

Promin ale moc tomu nerozumím. To jako kdyby nefoukalo, tak mi alternátor baterie vybije?

[dannyb32]

to Akord: Jasně že účinnost nebude asi nějak vysoká, ale podle mě by ten motor šel převinout. standartně maj modelářský motory
natočeno hodně závitů tenkým drátem (cca 0,2mm). no budu trochu googlit a snad na něco narazím. jinak jsem ten můj motor
zkoušel točit jen v ruce tak, že jsem bouchal do vrtule (vrtačku mám bohužel na chatě), a ukázalo mi to 0,4v na fázi. ale
to chce roztočit na nějaké konstantní otáčky.

[Akord]

Promin ale moc tomu nerozumím. To jako kdyby nefoukalo, tak mi alternátor baterie vybije?

Když foukat nebude, nebo bude foukat pod otáčkama, tak ti baterku vybije standardn udelaný regulátor alternátoru, ten si totiž bere energii i když alternátor stojí, nebo jede pomalu a témer nic nevyrábí. Bere kolem 2-3A podle kostrukce, co je asi 40W, se stoupajícími otáčkami tento proud a výkon klesá. Vrtule o prumeru 2m potrebuje na tento výkon reálne necelých 6m/s.

Danny: Previnutím se zvedne napetí, ale ne účinnost, ta je dána celkovou hmotností Cu ve vinutí. Z toho plyne duvod použít pro previnutí v prípade nízkých otáček co nejvetší stroj, protože mechanické ztráty v ložiscích bývají reálne rádove nižší.
Do bežného autoalternátoru se pri jakémkoli previnutí nedá nacpat dost gramu medi, aby ten alternátor mel pri nižších otáčkách primerenou účinnost. Totéž se týká modelárských motorku, ty jsou výkonné a účinné jenom kvuli jejich vysokým provozním otáčkám. Krokové moturky jsou ješte o dost ztrátovejší a vetšinou hlučné. Hmotnost Cu se pri nízkých otáčkách nedá nijak ošidit pro zvolenou a prijatelnou účinnost, jde o základ početního návrhu, a je to zcela nezávislé na konstrukci a typu alternátoru.
Tech 40W na buzení si ten alternátor vezme pri 2000/min tak nebo tak. Kto s tím prakticky delal, tak ví, že obetovat hotových 40W je pri techto typech zdroju neprijatelná obeť.
Málokde jsou totiž takové vetry, kde by tohle nechybelo, práve zužitkování slabších, ale častejších vetru je duležité pro úspešné nasazení.
Stačí, když budeš o tom googlit zde upramene, na netu najdeš sice hodne, ale témer všechno bez verohodných údajú o účinnosti, rekreační konstrukce s více nebo méne významnými chybami z nezkušenosti. Probíralo se tu konstrukcí dost, jde o to, co ti více vyhovuje, zda prizpusobit neco hotové, nebo delat komplet. Delal jsem/delám výpočty a konstrukce alternátoru i pro nekteré domácí firmy, mel bych umet na tyhle otázky reagovat vecne a fyzikálne. Zajímavá levná alternativa mohou být nekteré motory s PM s velkých ventilátoru pro náklaďáky apod. pracující pri nepríliš vysokých otáčkách.

Šlo by také ríct, že výkon autoalternátoru pri určitých otáčkách (které žádáme nižší) limituje jeho velikost a je tolikrát nižší, kolikrát jsou ty otáčky nižší, než spodní jmenovité (2000/min).
Pri snesitelné účinnosti(>60%) dá proto jakkoli previnutý autoalternátor pri 500/min nejvíce kolem 150W. Vetší výkon požaduje vyšší gramáž Cu ve vinutí.

[Magneto]

Zdarec Akorde,
technicky to jinak nešlo a zde to bude asi off topic, ale díky za tvou reakci - aspoň jsem v obraze a vím, že moje názory nejsou až tak úplně mimo mísu!
Zdar a sílu
Magneto