Möbiova smyčka

[poota]

vlákno čisté - poo.

Möbiova smyčka je zatím stále spíš jenom taková hračka, okouzlující hlavně matematiky. Taková jakási spíše hříčka, se kterou si jaksi nevědí, co počít. Ostatně stejně jsou na tom i ostatní vědátoři.
Toho, co o ní zatím víme, je žalostně málo.
- Vznikne z proužku materiálu, jehož konce slepíme po přetočení o 180 stupňů.
- Méně známé, či spíše téměř neuváděné je, že smyčka těch samých vlastností vznikne vždycky, když bude těch přetočení o 180 stupňů lichý počet, tedy 3, 5, 7, 9, 11, 13 atd.
- Smyčka má jeden jediný povrch, takže malujeme-li na ni prostředkem čáru, končí tato na svém začátku.
- Rozstřihneme-li smyčku po této čáře, dostaneme smyčku dvojnásobné délky třikrát přetočenou (doufám,. že jsem to nezvoral), raději ocituji Wikipedii:
-Pokud je Möbiova páska uprostřed podélně rozstřižena, vznikne jeden dlouhý, několikrát protočený proužek.
-Pokud není Möbiův proužek rozstřižen uprostřed, ale u okraje, vzniknou dva do sebe vpletené proužky, jeden dvakrát delší než původní proužek bez vlastností Möbiova proužku, druhý s jeho vlastnostmi. Pokud se bude v rozstříhávání pokračovat, vzniknuvší proužky budou propleteny se všemi předcházejícími.

Praktické využití jsem našel uváděné jen jedno, a to pro dvojnásobnou dobu nahrávání na oboustranné médium.

Ofiko věda tento fenomén povýšeně nechává bez povšimnutí, nebo to povšimnutí přede mnou utajila.
Obrátil jsem se tedy na citlivce, kteří mi nezávisle na sobě potvrdili, že se jedná předmět energeticky velice zajímavých vlastností, ovlivňující chování snad všech polí v jeho dosahu.

Zajímavé jsou i optimální rozměry této smyčky z hlediska energií.
Průměr kruhu smyčkou opsaného by měl být 18 cm, neměl by přesahovat 20 cm. To odpovídá obvodu 56,7 cm, dá se říci do 60 cm. Šířka optimálního proužku je 5 mm, což se mi zdá překvapivě málo, čekal bych víc. Tloušťka není příliš kritická, obecně čím slabší, tím lepší, ale měla by zajistit mechanickou pevnost. Materiál je nejvhodnější magnetické železo nebo měď, v některých případech PVC. Spojování konců bude zřejmě problém - nejsem si jist, jestli jiný materiál ve spoji (cín, mosaz, stříbro, lepidlo atp.) nebude vadit.

Energeticky aktivní jsou obě protilehlé hrany na krajích plochy. Tato aktivita nevznikne bez přetočení, tedy u pásky se dvěma protilehlými plochami. Další zajímavostí je to, že množství energie mezi oběma okraji se periodicky mění tak, že se střídají minima s maximy, což je rovnoměrně rozdělené na celou smyčku. Počet maxim nejspíš není pro každé pole nebo druh energie stejný. V maximech by bylo možné umístit kolmo na plochu drátěné vyzařující antény ve tvaru obráceného L nebo J, vysoké asi 3 až 4 cm, které jsou schopné energii smyčky vyzářit.

Tolik lehký úvod - ale ještě to není všechno, budeme pokračovat.

Zdravím - poota[youtube][/youtube]

[poota]

Vzhled prostých smyček v uvedených rozměrech je na přiloženém obrázku, délka i šířka odpovídají. Jak je patrné, smyčka přetočená jednou zachovává zhruba tvar kruhu, přetočením jen málo deformovaného.
Smyčka třikrát přetočená se sama vytvaruje do osmičky, a smyčka pětkrát přetočená do jakýchsi brýlí.
Je to sice zajímavé, ale pro nějaké praktické využití těchto smyček předpokládám, že bude nutné je nějak prostorově "přizpůsobit".
U jednou přetočené mě napadlo udělat "přehnutí", které jaksi soustředí přehyb do jediného místa a současně smyčku prostorově zjednoduší. Do místa přehybu se současně umístí jedno z maxim a přehyb energii smyčky vyzařuje. Ostatní maxima se zřejmě tímto poněkud oslabí, ale mohou se volně rozmístit v závislosti na svém počtu. Předpokládám různý počet maxim pro různé kmitočty s tím, že v místě přehybu je maximum, společné pro všechny kmitočty.
U třikrát přetočené smyčky vycházejí pochopitelně celkem tři přehyby. Tady už ovšem bude situace daleko zajímavější. Každý přehyb má snahu do sebe umístit nějaké maximum, z kterého potom může vyzařovat energii mimo smyčku. Dejme tomu, že budou přehyby pravidelně vzdálené, tedy po 120ti stupních. V přehybech pak budou všechna maxima energie, která má na celém obvodu smyčky pouze tři maxima. Tato energie bude vyzařována nejsilněji. Následovat bude energie se šesti maximy, která bude vyzařována s poloviční intenzitou, protože pouze polovinou svých maxim. Energie s devíti maximy jenom třetinou a tak dál. Energie, které budou mít na smyčce počet maxim nedělitelný třemi, budou vyzařovány pravděpodobně mnohem méně, nejspíš jen jedním přehybem.
Zdá se, že je tady možnost takovouto smyčku "ladit" její délkou. Další možnost, která se zde naskýtá, je "ladění" na jiný, než základní (třetinový) kmitočet změnou "trojúhelníku" na obvodu smyčky, tedy jiným rozmístěním přehybů.
Další možností je tvarování smyčky prostorově - tím myslím nenechat ji ležet pouze v rovině, ale prohnout její ramena tak, aby přehyby mířily jedním směrem a jejich vyzařování se sčítalo.
Jednou z původních myšlenek bylo použít dva tyto jednopovrchové útvary jako polepy kondenzátoru, ovšem k mému překvapení je není možné k sobě přiložit! Takže jednoduchý kondenzátor zatím nelze - možná s využitím přehybů.
Aby zklamání nebylo tak málo, pokusil jsem se před slepením konců vinout od přehybu se rozcházející ramena tak, že jedno tvoří levotočivou spirálu a přes něj druhé pravotočivou. Po slepení konců vzniklo něco jako křížově vinutá cívka ze dvou plochých pásků ve dvou vrstvách nad sebou, z čehož už by se zdvojením dal kondenzátor vytvořit. Ovšem citlivci k mému zármutku shodně potvrdili, že tento útvar se nijak energeticky navenek neprojevuje, pročež je tento nápad prozatím odložen stranou.

Zdravím - poota

[poota]

Jak se ostatně dalo předpokládat, další na řadě je Möbiova smyčka 5x přetočená, která dává jako první dvě možnosti realizace.
Jednou jako prostý pentagon, tedy jenom logické pokračování trigonu. Dá se o něm předpokládat, že bude "naladěn" na jinou frekvenci, než trigon, ale fungovat bude zřejmě naprosto analogicky - tedy jak jako plošný útvar, komunikující nějakým způsobem s polem, jehož je momentálně středem, případně s přehyby směrovanými jedním směrem, kdy "svoje" pole, s nímž komunikuje, nějakým způsobem deformuje.

Druhou možností je pentagram, který se jeví jako daleko zajímavější či význačnější variantou. Tento tvar je v esoterice považován za jeden z nejsilnějších harmonizátorů pole, a zřejmě nikoli bezdůvodně. Ovšem tak, jak se běžně kreslí, tedy jako prostá pěticípá hvězda kreslená jedním tahem, není podle mého názoru "plně funkční".
Domnívám se, že je to tak zcela úmyslně, podle zásady, že nejlepším způsobem utajení je zveřejnění, nejlépe pod záminkou, že se jedná o něco jiného. Případně navíc vypustit některé pro funkci důležité detaily, které znají pouze zasvěcenci.
v tomto případě se domnívám, že na běžném zobrazení záměrně schází informace, že má být pentagram tvořen z plochého pásku pětkrát přehnutého, tedy Möbiovy smyčky. Rozdíl bude nejlépe patrný z přiložených obrázků.

Ještě zmíním, že následující útvar ze 7x přetočeného pásku již může existovat ve třech verzích, tedy jako heptagon, malý heptagram (propojení do hvězdy s překročením jednoho vrcholu) a velký heptagram s překračováním přes dva vrcholy.

S přidáváním počtu vrcholů lze samozřejmě ještě pokračovat, ale nejspíš to již není příliš přínosné, i když tyto útvary skýtají vždy větší a větší množství variant téhož útvaru.

Z našeho momentálního pohledu, tedy Möbiovy smyčky může být zajímavý ještě hexagram, ovšem jen jako průnik dvou trigonů. Existuje sice také "jednotahová" varianta hexagonu, ale při sudém počtu přehybů má nutně dvě plochy.

Zdravím - poota

[poota]

Kdesi výše jsem zmínil Möbiovu smyčku s přehybem, ze které jesti vytvořena jakási křížová cívka, jako útvar, nad nímž citlivci jen pokrčili rameny. Ovšem tak jednoduché to zřejmě nebude.
Na obrázku dole (mizerném a nepříliš zřetelném), je zachycen modýlek z proužku papíru. Snad se z něj dá vysledovat, že jedno rameno proužku se vine do spirály směrem nahoru. Přes něj by měla být (snad?) izolační vrstva, a na ní by mělo být druhé rameno vinuto do spirály směrem dolů. Na opačném konci, kde se oba proužky opět setkávají, by měl být vytvořen spoj, který by byl obdobou počátečního přehybu.

Jaké as vlastnosti by měla tahle magořina mít?
Geometricky tytéž, co kterákoli jiná Möbiova smyčka, to znamená pouze jeden jediný povrch. ovšem takto poskládaná se již dá vrstvit. Vzhledem k tomu, že vzniká rourovitý tvar, pochopitelně se rovnou nabízí využití jako vinuté trubky Joe Cell - průměr se dá vytvořit libovolný, délka taky.
Další využití je jako polepy kondezátoru s koncentrickými deskami, tedy ve stylu Leydenských láhví.
V obou naznačených případech mi není příliš jasné, jak si mám představit, že třeba jediná plocha uprostřed sousedí zároveň s vnitřní i vnější sousední plochou. Jsem z toho "volajaký zmätený" a doufám, že podobný pocit z toho budou mít i pole a částice.
U vícepolepových kondenzátorů se pochopitelně nabízí možnost připojit jenom "krajní" polepy a zbytek jich mít do série, a nebo je pozapojovat obkročmo. Nějak se bude projevovat jejich koncentricita, a nějak také to křížové vinutí - samozřejmě nemám potuchy, jak.

Další využití, jak už u mne nemůže ani jinak být, je na UFko s tím, že by se jeden směr vinutí realizoval jako vnitřní spirála a druhý jako spirála vnější. Přehyb i spoj by tak vycházely do prostoru mezi těmito dvěma spirálami. Do vnitřní spirály, protože musí být vinuta kolem nějakého průměru, by mě lákalo umístit nějakou tenkou zářivku nebo nízkotlakou rtuťovou výbojku, jejíž obsah by mohl být UFkem snad i jaksi iritován.

Zdravím - poota

[poota]

Zmiňoval jsem se už o něm kdesi výše - je to Möbiova smyčka 3x přetočená, která má každé přetočení realizováno jako přehyb. Každý přehyb vyzařuje, takže je možné nechat plochý trigon vyzařovat do okolí po 120ti stupních. Případně jeho vyzařování soustředit na jedinou stranu prostorovým tvarováním, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Zdravím - poota

[1220]

jen 2 D nestačí, krásné fotky. Asi by stálo za pokus jak budou postupovat např zvukové vlny v kouli, ve které, je anebo není mobyho útvar.
Není náhodou srdce např člověka co do prostorovosti a funkce také Mobyho útvar ??
Odkud bere energii ???

K.

[poota]

Není náhodou srdce např člověka co do prostorovosti a funkce také Mobyho útvar ??
Odkud bere energii ???

Podle Viktora je srdce pouze regulátor průtoku.
Energie krevního oběhu je vytvářena cyklickými pohyby svalů kolem cévního řečiště a směr toku krve je dán "zpětnými klapkami" v žilním systému. Viktorova verze mi připadá daleko "vymakanější" a tudíž i přírodnímu stylu řešení technických problémů i mnohem bližší.
Proč čerpat relativně slabou pumpičkou, navíc umístěnou dost nevýhodně, když jsou cévy pružné a kolem nich je spousta velice výkonných a stále se pohybujících svalů, které ty cévy pořád stlačují a zase uvolňují.
Pro dokonalé řešení scházejí opravdu jenom jednosměrné ventily a zajištění celkem minimálních stahů svalstva i ve spánku - obojí je hračka. Jednoduchá je i regulace příkonu - pokud se člověk pohybuje rychleji a potřebuje, aby se krev čerpala intenzivněji, má současně k dispozici i větší svalové změny pro čerpání.

Zdravím - poota

[poota]

Jak výše naznačeno, opět Möbiova smyčka, tentokrát ovšem přeložená 5x a navíc s vrcholy "obkročmo".
Pokud by vrcholy "sousedily", jednalo by se o pentagon, tedy pouze obdobu trigonu.
Není nad to, když si člověk principy může ověřit i praktickým provedením. Na přiloženém obrázku je poměrně dobře (tedy na to, že jsem to fotil já ) vidět, jaký je rozdíl mezi, dalo by se říci idealizovaným, schematickým nákresem a jeho skutečným provedením.

Zdravím - poota

[poota]

Došlo i na praktickou realizaci pentagonu - vřele doporučuji jako docela zajímavou zkušenost s rozdílem mezi teorií a praxí. Ploché provedení je zřejmě jenom obdobou trigonu, ovšem s jinými vlastnostmi.
Daleko zajímavější je prostorové provedení, které směruje pole jedním směrem, dalo by se říci, že způsobuje jeho rotaci. Zesílení vlivu se dá nejspíš docílit kaskádou z několika těchto pentagonů, které budu pro odlišení raději nazývat pentagonity. Vyzařující hroty spodního pentagonitu jsou směrovány proti obloukům pentagonitu horního, navzájem jsou oddělovány "slepými" CDčky, jak naznačuji na spodním obrázku.

Zdravím - poota
Již druhý den se marně snažím příspěvek odeslat i s obrázky - chyba kódování stránky serveru
Takže zatím jenom text, obrázky dodám, až to půjde.
Stále nejde

[Slavek Krepelka]

jen 2 D nestačí, krásné fotky. Asi by stálo za pokus jak budou postupovat např zvukové vlny v kouli, ve které, je anebo není mobyho útvar.
Není náhodou srdce např člověka co do prostorovosti a funkce také Mobyho útvar ??
Odkud bere energii ???

K.

Je někdo schopen spočítat, kolik má srdce zhruba koní? Nebo by muselo mít, aby prohnalo 45l za minutu při přetlaku mezi žiním tlakem a tepnovým tlakem?

No, pravá komora, primární a zásobovaná žilou a tím vratnou krví, ji dostává kolem 80 mm ruti. Levá komora zásobovaná pravou komorou to dotlačí kolem 120 mm rtuti. Tedy 40 mm rtuti rozdíl tlaku. To je cca 526 mm vody a tudíž cca 0.05 atmosféry.

Pokud tedy někdo chce tvrdit, že srdce je jenom regulátor, má se co ohánět, aby tenhle rozdíl vysvětlil a to i za pomocí šermování rukama.

Nicméně, podle ortodoxních předpokladů to nevypadá dobře ani se srdcem jako jedinným zdrojem pumpování. Nejmenší cévy a žíly jsou tak malé, že tím neprojde ani červená krvinka, aniž by se musela zmáčknout skrz. Srdce sportovce při tom dokáže upumpovat až 45l krve za minutu. To je šílený množství na takovou malinkou pumpičku. To je 3/4 litru za vteřinu.

Natočte si 3/4 litru vody doma do hrnce za jednu vteřinu. Těžko. To za tím stojí pravděpodobně někde kolem 3-5 Atm tlak a podstatně větší trubky.

Ta krev se alespoň v naprosté povětšině těma kapilárama cedí. Kdyby to měla být voda v tak titěrném systému, nestačila by na těch 45l za minutu asi ani tlaková pumpa 200 Atm. Dále je skoro jisté, že by nasávání tlakové pumpy tahalo v sání vacuum. Srdce vacuum netahá, má tam svých 80 mm rtuti tlaku. To ani nemluvě o rozdílu viskozity mezi vodou a krví.

Takže, kdo chce tvrdit, že tu krev tahá jenom srdce, nebo hlavně srdce, se taky má co ohánět, aby mu to nějak rozumně vycházelo. To je taky kravina, pokud krev v těle necirkuluje bez běžného hydraulického odporu, se kterým se setkáváme všude jinde.

Takže vše je jako obvykle jinak.

Ahoj, Slávek.

[1220]

Takže vše je jako obvykle jinak.

Jasan, srdce bere energii z celého organizmu, z mitochondrií buněk což jsou takové miliony ne- li miliardy malých potažmo JC buněk.
Kolmo ke vztyčné ose těla prochází jedním bodem srdce infosystém- spojení s historií organizmu druhovou, čímž se doplňuje - aktualizuje DNA. Tento infosystém je prozatím prozkoumaný velmi málo.
Mimo předmět tohoto fora je snaha např
http://www.sovereignintegral.org/
To je nový vznikající web lyricusu, nový pokus
o osvětlení souvztažností
Ta animace je na pozadí Květu života.
Tento směr vypadá jako nosný pro nastávající období. Bedlivý pozorovatel by si určitě na postavě všimnul poměrně relativně malých křídel na poměrně hmotné materiální postavě, je tady opět snaha oslovit co největší množství současných lidí poznamenaných materiálním chápáním světa.

link na lyricus :
http://www.lyricus.cz/
nic nového pod sluncem leč v stále novém šatě
Květ života je již celosvětově známý a vyplývá z něho mnoho k dalšímu poznávání.
Omlouvám se za vsuvku.

Ahoj



K.

[1220]

Má podivuhodné vlastnosti, je to taková energetizující mřížka, která skupina lidí nosívala třírohé klobouky ?????
Podobnost čistě náhodná ?
djó a kdyby byla ze zlata ........

K.

[la]

Karle koukni na měrný odpor http://www.converter.cz/tabulky/merny-odpor.htm
proč zrovna zlato??? vypadáto ,že i měd je na tom líp.Leda by byl jiný důvod.Ovšem ,abych byl spravedlivej špičky speci bleskosvodů se přesto zlatí ,že by stále opovrhovaný eter?

Už od dob Prokopa Diviše se to zlatí http://elektrika.cz/data/clanky/dehn-st ... ed-bleskem

[Ilem]

Zlato nepodléhá korozi, to je ten důvod.

[Slavek Krepelka]

To se mi nezdá. To by to snad zlatili celé.

Ahoj, Slávek.