Autopatie

[lena]

Moje dalsi zkusenost:

tak jsem konecne dneska dostala hlad jak uz dlouho ne. Konecne se zase neco pohnulo. Trvalo to u me tyden, tedy celych 7 dnu. To je normalni rekace u homeopatie a take autopatie. Vzdy zacne dalsi zmena prave po uplynuti 7 dnu.

Pocity nechuti k jidlu jsem obsac drive mela, sice jsem neco snedla, protoze se neco jist musi, ci kdyz jdeme do prace tak se pred odchoden najime. Ale vetsinou bez pocitu hladu nebot to je brzy rano a to neni moje doba. Dnes prave skoncil ten 7.den a je me zase o neco lepe.

Mela jsem pocit, ze mam ve strevach neco tezkeho jako olovo, neda se to popsat a je to pryc, zase nastala pohoda.

Ta autopatie ucinkuje opravdu vyborne. Jiste delam u toho i jinou kuru jako s urinou, ale to je zase jina zalezitost. Urina pracuje telem a autopatie dusevne, prave ta prana je velmi zajimava, ta smaze informace, ktere jsou zavesene nad nasi hlavou, presne jak to pan Cehovsky popisuje zde prijimame informace, ktere casto s nama nemaji co spolecneho, ale podobaji se a proto na nas nektere negativne pusobi. Jak je smazeme pak se nemaji ceho kolem jdouci negativity chytit.

[milda]

Celá plejáda zajímavých duchovně zaměřených myšlenek. Úspěšný kvantový homeopat Mudr Hrušovský tentokrát
spíš o duchovnu.


je dobré si to poslechnout celé....

[poota]

Nějak se pořád nemůžu zbavit dojmu, že je o autopatii daleko menší zájem, než by si zasloužila.
Přitom úžasná je její schopnost úspěšně vyřešit i potíže doktory s oblibou označované jako genetické nebo chronické, což je přece jenom trochu lépe znějící než choroby nevyléčitelné, tedy alespoň alopatickou medicínou.
Ve své úspěšnosti překonává dokonce i homeopatii - a to nejspíš díky tomu, že si naprosto přesně "sama" vybere správné složení preparátu, protože je z procesu výběru vyloučen "lidský faktor".
Takže si kladu otázku, proč je tak malý zájem o tak úžasnou metodu, k jejíž aplikaci nejsou potřeba téměř žádné znalosti, žádné drahé přístroje nebo medikamenty, nijak složité procedury a všechno se dá během chvilky provést kdykoli v kuchyni a nebo v koupelně.
Možná, že jeden důvod bude právě v té jednoduchosti - lidi prostě nejsou příliš nakloněni důvěřovat tomu, že bude fungovat něco tak prostého tam, kde selhávají metody a postupy mnohem složitější, náročnější, komplikovanější a hlavně dražší.
K tomu, abychom se mohli něčím úspěšně léčit, je především nutné získat přístup k informacím o skutečně fungující metodě. Tato podmínka tu splněná je.
Potom je potřeba tyto informace přečíst nebo vyslechnout v takové šíři, abychom metodu a podmínky jejího fungování pochopili. Zřejmě právě tady bude to úskalí - nejspíš jen málo lidí bylo ochotno si stáhnout PDfko a přelouskat si těch 66 stránek - zjistil jsem, že jsou tu lidé, kteří nečtou ani příspěvky, které jsou na ně "dlouhé"
No, a když už pochopíme, o co v té metodě jde, tak je ještě potřeba ji také vnitřně přijmout a ztotožnit se s ní.
Takže jsem se rozhodl, že tu budu postupně, a po malých kouscích, zveřejňovat citáty z Čehovského knihy, čímž nebude nutné si to stáhnout vcelku a po těch troškách to snad bude stravitelné i pro ty nečtitele. Vybírat budu podle vlastního uvážení, a to z materiálu v příloze.

Zdravím - poota

[poota]

Tak si dáme prvních pár řádek.
Jenom ještě připodotknu, že autopatie má společný základní princip s homeopatií, což je třeba vidět na přípravě preparátu.

1. O co vlastně jde?
Když se setkáme s něčím novým a neznámým, vždy si klademe otázky. Jak to, že Václavovi pomohly zředěné vlastní sliny, přičemž zředěné je slabé slovo? V tomto případě to bylo 10⁴⁰⁰. Je známo, že už při ředěních 10²⁴ je překročen tzv. Avogadrův limit, což znamená, že v „roztoku" nemůže být žádná částice původní látky. A navíc, jak jednou vtipně poznamenala překvapená maminka malého chlapce, když jsem jí navrhl autopatickou léčbu slinou, „jak by zředěné sliny mohly léčit, když je nezředěné polyká dítě celý život"?
Pokusím se na to odpovědět co nejstručněji - ale telegrafickou úsečnost nečekejte. Je to všechno, navzdory své překvapující jednoduchosti, přece jen dosti složité, máme-li jít ke kořenům věci. K popsanému řešení jsem dospěl po dvaadvacetiletém vývoji. A jelikož zastávám podobně jako někteří současní fyzikové názor, že nelze odtrhnout pozorovatele a jevy, které pozoruje, že zcela objektivní zprávy a výzkumy tudíž neexistují, protože vztah výzkumník a zkoumaný předmět je v neustálé interakci, popíši stručně svou osobní historii poznání.
Do třiceti tří let jsem žil „jako všichni ostatní". To jest: o své zdraví jsem se nestaral, protože jsem to nepovažoval za nutné, filosoficky jsem trochu koketoval s tím či oním, existencialismem, chardenismem, jógou a psychoanalýzou a při přednášce marxismu na vysoké škole jsem se pohádal s asistentem, když jsem tvrdil, že materialismus je nesmysl, což onen dobrý člověk nikterak nezneužil a nenechal mě vyhodit ze školy.
Své těžkosti jsem sváděl na jiné, zejména na autority, špatné učitele, nedostatek peněz, počasí atp. Jednou za pár let jsem si šel kvůli bolesti v krku na středisko pro penicilin. Ve třiatřiceti se to změnilo. Začalo to vysokou horečkou, později se připojila bolest břicha. Po antibiotikách horečka přešla, ale bolest břicha, přesněji podbřišku, nikoliv. K tomu přistoupily potíže s močením, šlo to najednou nějak ztěžka. Navštívil jsem jistého pana docenta, který mi strčil prst do zadku a konstatoval zánět prostaty. Pak jsem k němu chodil s nezměněnými potížemi ještě rok, poslušně jedl doporučený biseptol a další lahůdky a čekal, kdy se konečně očekávané uzdravení prostředky klasické medicíny dostaví.
Nedostavilo se a pan docent mi po roce řekl, že si mám na ty potíže zvyknout, protože jsou chronické a už se jich nikdy žádným lékařským zásahem nezbavím. Byl to důstojný šedovlasý muž s velkou zkušeností. Uvěřil jsem mu. Tehdy, v roce 1980, jsem se pohroužil do studia herbářů léčivých rostlin a nakonec mi sestra žijící v Anglii poslala homeopatickou literaturu, jejíž sloupec měřil na výšku asi tři čtvrtě metru. Později od ní došly i léky. Uplynul další rok a mé potíže pod vlivem homeopatického léku, který jsem si sám našel v tlustých materiích medikách a repertoriích, úplně zmizely a nikdy se za uplynulých dvacet dva let nevrátily. To mě přesvědčilo, že pravdu je třeba hledat i jinde než v oficiálních zařízeních nebo ve školních osnovách. Tak nastalo mé homeopatické období, pokračující až dodnes.

Zdravím - poota

[poota]

3. Substance v jemnohmotném podání.
Vlastnoruční výroba homeopatické potence je neocenitelná životní zkušenost. Otevře vám nový prostor k přemýšlení. Homeopatické pilulky ve skleněných nebo plastikových lahvičkách jsou v lékárně téměř k nerozeznání od ostatních léků. Ale když homeopatický preparát vyrábíte vlastní rukou, podobně jako to kdysi dělal Samuel Hahnemann, objevitel homeopatie a účinku vysoko zředěných substancí, pochopíte, že jste prakticky na téže půdě jako alchymisté, jogíni a šamani - vyrábíte dobré kouzlo a z Něčeho děláte Nic. Z původních pár kapek rostlinné tinktury je nic již při třetím vylití lahvičky, ale vy stále doléváte destilovanou vodu a stále přenášíte jen jednu setinu objemu do další lahvičky, třicetkrát nebo šedesátkrát... A ono to pak funguje a léčí i tam, kde jiná léčba selhala. A k léčebnému účinku vysoko zředěné látky dochází i tam, kde je původní surová substance zcela bez vlivu na zdraví - např. zlato nebo kuchyňská sůl! Čím je to Něco zředěnější a jemnější, tím je účinnější. Čím je to nevažitelnější, tím více se to podobá myšlence - tomu nejsilnějšímu a nejvlivnějšímu, co kdy je a bylo.
Substance je zbavena své hrubé, materiální podoby a povýšena do ideální jemnohmotné sféry, odkud vše vyzařuje „dolů" do materiálního světa - a čím níže to klesá, tím více se to znehodnocuje a vzdaluje od svého ideálního „dokonalého" předobrazu. Čím výše to je, tím více to nabývá dokonalosti. Slovo jemnohmotný pochází z buddhistického kánonu, kde se tímto termínem označují vyšší, našimi pozemskými smysly nepostižitelné, hladiny existence. Platón byl mezi těmi, kdo něco takového tvrdili, když říkal, že hmotný svět je produktem, pouhým odleskem jemného, nehmotného světa idejí. Stejné názory najdete v židovské kabale, v józe, alchymii, v buddhismu a konec konců i v bibli, kde se mluví o ráji, vyšším subtilním světě, odkud byl člověk vyhnán pro své touhy a poklesky do hrubého hmotného světa.
Hezky tento hierarchický systém od subtilního nahoře k hmotnému dole vyjadřuje tvar evropských kostelních bání a buddhistických stúp. Od štíhlého, lehkého, vzdušného a cenného (někdy pozlaceného) nahoře k širokému, masivnímu a korpulentnímu dole. Tvar pyramidy vypovídá o tomtéž.

Zdravím - poota

[poota]

V homeopatii stojí tato idea vyššího nehmotného, v buddhistické terminologii jemnohmotného, v Hahnemannově duchovního, které je příčinou hrubě hmotných jevů, v samé podstatě učení. Hahnemann v §9 a §10 svého Organonu (1. vydání 1810, česky Alternativa, 1993), zakládajícího díla oboru, říká, že: „Ve zdravém stavu je člověk ovládán duchovní životní silou, pouze ono nehmotné, ona podstata oživující hmotný organismus mu propůjčuje veškeré cítění a řídí vykonávání jeho životních funkcí."
Hahnemann byl mladším současníkem Emanuela Swedenborga (1688 - 1772) a nepochybně se nechal silně inspirovat myšlenkami švédského filosofa. Ten postavil svůj systém na poznatcích nabytých ve stavech vyššího uvědomění, kdy navštívil nadřazené, nebeské světy, diskutoval s anděly a nechal se poučit o tom, jak funguje univerzum, hierarchicky uspořádané od hrubě hmotné sféry až po ty nejsubtilnější nebeské - je jich podle něj několik, hierarchicky nadřazených jedna druhé. Líčení nebeských světů z pera Swedenborgova je velmi podobné zprávám meditujících buddhistických mnichů i jogínů, kteří rovněž navštěvovali vyšší jemnohmotné světy či vyšši hladiny poznání. Mnoho podobných líčení je v pálijském buddhistickém kánonu, popisujícím příběhy Buddhy a jeho žáků.
U Swedenborga, vycházejícího z křesťanské tradice (jeho otec byl protestantský biskup a zpovědník švédské královny), se musíme na chvilku zastavit, protože zásadním způsobem ovlivnil nejen vývoj části evropského myšlení na konci 18. a v 19. století, ale stál také u filosofických kořenů homeopatie i výroby a používání vysoko ředěných, potencovaných substancí.
Jednou z jeho základních myšlenek je, že člověk je multidimenzionální bytost, žijící zároveň jak v hrubě materiální sféře na zemi, tak i, svým myšlením a cítěním, ve vyšší sféře, v nebi. Tu vyšší nebeskou část člověka nazývá vnitřním Člověkem. Nejprve se něco musí přihodit v jemnohmotné sféře nebeské a teprve pak se to projeví v hruběhmotné pozemské sféře, v těle. Tyto sféry jsou pevně propojeny a nižší sféra je trvale, vteřinu od vteřiny, generována tou vyšší.
Swedenborg říká, že se nemůže pohnout dokonce „ani chloupek zvířete", aniž by tato událost měla kořeny ve vyšší sféře. Příčina jakéhokoliv jevu, věci nebo události je vždy jemnohmotná, vliv se šíří směrem dolů do hruběhmotné sféry, jemnohmotná nebeská sféra přitom není člověku vnější, ale naopak vnitřní. Cesta vzhůru neznamená ven, ale dovnitř. Obdobně přemýšleli již předtím súfisté a v křesťanské tradici rosenkruciáni, když připodobňovali člověka ke struně, natažené a kmitající mezi nebem a zemí, po níž může vědomí putovat vzhůru k subtilnějším vibracím nebo dolů k nižším hmotným vibracím.

Zdravím - poota

[Charlie]

takže jsem si dělal pokus : 30 ml lahvička plastová, 1, 5 l vody .......45 x jsem nalil a vylil, mám tedy potenci C45 ?

[alfka]

Ahoj všem,

dočetla jsem celou přílohu od Čehovského a moc za ni dík.
Nejdůležitější je podle mě , aby bylo pochopeno, jak celá věc pracuje a jak vlastně funguje.
Že jsme vlastně jakousi loutkou našich myšlenek, že je naše fyzické tělo uplácáno z toho co se odehrává v naší hlavě.

pro zajímavost jak to vidím já :

vidím člověka, fyzickou skutečnou bytost, který leží na rovné ploše. Toto tělo je to co běhá po světě...
Nad ním si představím v rozestupu třeba 3 metrů dalších jeho 7 těl, které jsou spolu s ním propojeny informačním kanálem, jakousi cestou..
Každé to ze 7-mi těl je od spodu až nahoru stále jemnější a jemnější, dalo by se říct to úplně nahoře je tak jemné konzistence, že je skoro neviditelné.
Nad tímto 7 tělem, je silné ostré světlo, které prosvětluje všechna tyto těla, až na tělo fyzické.
Všech těchto 7 těl, má v sobě zapsané nějaké chybné informace, pro představu nějaké body, klidně viditelné.
Nejvrchnější tělo má body z myšlenek, šesté z pocitů atd.
Čím hlubší a starší je kořen problému, tím níž se tento bod zapisuje do dalších nižších těl.
To znamená opakuje se, v dalších tělech.
Tím jak nám světlo všechna těla prosvětluje, dopadá zároveň jeho intenzita na tělo fyzické a promítá tyto body výrazněji.
Promítá je do našeho života a my je prožíváme...

Autopatie je informace, která říká jednomu z těchto těl, aby opravilo smazalo viditelný bod.
Pokud je z toho tela smazaný, nemá se postupne co promítat do těl dalších a následne do tela fyzického a zustane jen světlo, tedy naprosté zdraví.

Tím jak jsou zpětně mazány body, probíhá zpětně i naše léčba.

pa Alfka.
PS: ale možná je to jinak, to jsou jenom moje představy...

[poota]

.....45 x jsem nalil a vylil, mám tedy potenci C45 ?

Ano.

Zdravím - poota

[poota]

Nad tímto 7 tělem, je silné ostré světlo, které prosvětluje všechna tyto těla, až na tělo fyzické. ...

Ta představa se mi zdá docela názorná a navíc vysvětluje, proč je vhodné směrovat preparát napřed do nižších vrstev - preparát "vyčistí" body v dané vrstvě, takže pod ni se už nepromítají. Přes "čisté" spodní vrstvy se promítají body z vyšších vrstev, které se čistí dalším preparátem o vyšší potenci.
Samozřejmě je možné si to představovat i jakkoli jinak, záleží na tom, co se komu zdá názornější a sympatičtější.

Zdravím - poota

[milda]

Čím hlubší a starší je kořen problému, tím níž se tento bod zapisuje do dalších nižších těl.
To znamená opakuje se, v dalších tělech.

Ahoj, Tvoje představa se mi docela líbí, jen v tomto bodě si to představuju spíš opačně. Tedy starší problém bude zapsaný víc "nahoře". I když ono to ovlivňování možná bude obousměrné, nebo spíš i vícesměrné...
Když vyjdu všeobecně z homeopatie, tak tam se nejdříve dávají nižší potence, působící na fyzické a nižší roviny, a teprve když se lék osvědčí, jde se výš. vyššími potencemi do vyšších dimenzí.
Kvantová homeopatie to ale dělá opačně. Lékař dá třeba jen jednu kuličku léku vysoké potence za dlouhou dobu. Ta působí na nejvyšších úrovních a postupně to čistí "dolů".
Je to ovšem náročné na zkušenost a velmi přesný odhad, protože chyba se tady projevuje dlouhodobě a nepříjemně.

U autopatie špatný výběr léku nehrozí, jen tu potenci dobře odhadnout, aby léčení bylo efektivní...

[milda]

takže jsem si dělal pokus : 30 ml lahvička plastová, 1, 5 l vody .......45 x jsem nalil a vylil, mám tedy potenci C45 ?

Je to tak. Někdy se označuje 45K podle Korsakova, autora této metody.
Metoda je to spíš nouzová, do terénu, pro rychlé použití. Někdy se uvádí, že je účinná jen do potence 30k, pak už nemá smysl dále ředit.


PS: před časem jsme debatovali o té hranici 30k. Teď jsem konečně našel, odkud to mám..

Kód: Vybrat vše

Korsakovova metoda, přes některé své nevýhody (tou hlavní je, že se její účinek zastavuje někde u 30C a dál nepokračuje), má přednost snadné a okamžité dostupnosti. Každý čtenář knížky si může hned v tuto chvíli vyrobit autopatický preparát v nízké potenci, např. 20C, aby už při čtení knihy udělal svou osobní zkušenost a přesvědčil se, že na autopatii něco je.

Zdroj: výňatek z knihy Autopatie, autor Jiří Čehovský
http://lastura.cz/rejstrik/lecebne_metody/autopatie/autopatie_vickovani.html?s=2682

[poota]

U autopatie špatný výběr léku nehrozí, jen tu potenci dobře odhadnout, aby léčení bylo efektivní...

Čehovský tu potenci stanovuje na základě vitality - čím je tělo vitálnější, tím vyšší potencí se může začít. Když tělo nemá dostatek sil na podanou potenci, tak proces uzdravování neprobíhá a nebo tělo příliš vysiluje.
Takže je lepší začít s nižší potencí, která ovšem nedá do pořádku "všechno". To znamená, že se celý proces musí opakovat, nejspíš ještě několikrát, a pokaždé s vyšší potencí. Přitom je důležité podávat další preparát v době, kdy ten předešlý "dobíhá" neboli končí svoji působnost. Za nejsnazší indikaci považuji vracení se psychických potíží, to znamená právě těch, které vymizely jako první - nenálada, horší usínání apod.
Pro přesnější sledování průběhu léčení a stanovení, kam až to podaný preparát vyčistil, může sloužit deníček léčby - ovšem jak znám lidskou přirozenost, tak jen málokdo se dokáže bez vedení poradcem přinutit k tomu, aby si ho vedl natolik pečlivě, že bude skutečně k užitku.

Zdravím - poota

[poota]

Něco k tomu, jak to vlastně funguje.

Vše jsou vibrace. Říká to moderní kvantová fyzika stejně jako vlnová fyzikální teorie a v době televizorů je to každému naprosto pochopitelná myšlenka. I ty nejromantičtější nebo nejdivočejší a nejiteligentnější (nejhloupější) televizní příběhy, ty nejpopulárnější televizní krásky a nejsympatičtější politikové - jsou v televizním přístroji jen vibrace, vlnění, oscilace, elektrické kmity, efekt elektronového paprsku na stínítku obrazovky. A v reálu? Zase vibrace světla vnímané okem, vibrace zvuku vnímané uchem, vibrace tlaku vnímané hmatem...
Současná věda dospívá ve shodě s taoismem k názoru, že veškerá realita je tvořena vibracemi, oscilacemi. Oscilacemi čeho? O tom se někdy vedou spory. Zda subatomových částic, éteru, časoprostoru, jin a jang?
V konečném důsledku asi oscilace vědomí či přesněji mysli - jak o tom hovoří po tisíciletí buddhisté. Ti v učení Abhidhamma popisují, že se veškerá realita skládá z oddělených úseků, z myšlenkových okamžiků, které byly rozpoznány lupou soustředěné meditace. Těch okamžiků může být v jedné vteřině třeba několik bilionů a mezi nimi je malá mezera - nic. Připomíná to okénka na filmovém pásu. Jakási kvanta mysli. Realita se skládá z frekvencí mysli.
Že je to subjektivismus? Že je to naopak? Že svět není vytvořen myslí, ale je na nás nezávislá entita? Tato myšlenka objektivního světa, vlastní tzv. karteziánské (dnes převažující) vědě, vznikla z čistě religiózního předpokladu, který si stanovil v 17. století René Descartes a před ním již i jiní, že totiž svět byl kdysi stvořen objektivním Bohem, a proto musí být také zcela objektivním a nezávislým na pozorovateli. Vychází z naprosto nepochopitelného názoru, že pozorovatel, zvaný „vědec", není aktivní součástí tohoto pozorovaného světa, a proto jej může nezaujatě hodnotit. Ve skutečnosti, když se nad tím opravdu poctivě zamyslíme, ještě nikdy nikdo neprokázal, že existuje něco mimo mysl. Stejně jako se dosud neprokázalo, že existuje nějaká „objektivní mysl".

Zdravím - poota

[poota]

...45 x jsem nalil a vylil...

Tato metoda podle Korsakova má několik nevýhod. Je náročná fyzicky a z hlediska kvality preparátu není dobré dělat při přípravě přestávky. Je náročná i psychicky - někomu dělá problém i správné počítání.
Za mnohem vhodnější považuji fluxní neboli průtokovou metodu podle Fincka, která je podstatně rychlejší, pohodlnější a přesnější - její výhody nápadně vyniknou při vysokých potencích.
Praktické provedení vypadá tak, že si napřed seřídíme z vodovodu nepříliš silný "čůrek" vody, kterou necháme téct do nádoby o objemu půl a nebo jeden litr. Na hodinkách si stopneme, za jak dlouho nám daný objem nateče.
Půl litru odpovídá potenci C20, litr potenci C40.
Dál už je to úplně triviální - do neposkvrněné lahvičky zavedeme substanci k potencování a lahvičku dáme pod čůrek tak, aby voda lahvičku vyplachovala a přetékala přes hrdlo. Podle požadované potence dostaneme čas, za který proteče odpovídající množství vody - třeba pro potenci C400 je to desetinásobek času, za který natekl litr vody.
Nakonec obsah lahvičky vypijeme či z ní použijeme jenom pár kapek pod jazyk. Případně můžeme ještě mokrým okrajem lahvičky potřít místo "třetího oka" nad kořenem nosu.
Použití destilované vody považuji za zbytečné, protože voda se potencováním neředí, takže všechny informace z vody zůstávají na hrubohmotné úrovni a jemnohmotný informační proces nijak neovlivňují.
Výchozí substancí může být celkem libovolná rozpustná látka, pocházející z našeho těla - krev, moč, slzy, pot, hnis, hleny, sliny, sperma, mateřské mléko - prakticky cokoli. Vynikající výsledky má i potencování pouhého dechu - a dokonce je možné potencovat i vodu, kterou necháme několik minut v prostoru své korunní čakry, tedy asi deset až patnáct centimetrů nad svou hlavou.

Zdravím - poota