Mentální Ozdrava

[poota]

Při předchozích čteních jsem to sice zaregistrovala, ale jaksi úplně nebrala za své.

Tohle je právě ten problém s "chápáním" věcí:
- nejdřív je potřeba si to "něco" přečíst nebo slyšet; už tady jde o to se k tomu vůbec dostat, mít o to zájem a nebo se s tím nějakou náhodou setkat
- potom je potřeba to pochopit
- uznamenat, že je to něčím nebo nějak důležité a může nám to prospět
- přestat to brát jako něco "odněkud zvnějšku", něco od někoho jiného a začít se na to dívat jako na něco, co by bylo dobré mít jako součást vlastní "výbavy"
- přijmout to "za své" a učinit to součástí své osoby, svým vlastním názorem nebo vlastností

Spousta užitečných a pro nás prospěšných informací u nás prochází jenom tím prvním krokem, nebo nanejvýš dvěma - a zůstávají jenom "odložené" někde stranou, kde čekají na nějakou další informaci, která je "aktivuje", takže se spojí do nějakého celku, který už dokáže projít třetím krokem.
Pak už stačí jenom nějaký impulz, který by nás "donutil" celý proces dokončit - zpravidla to bývají nějaké potíže, kterých se tím můžeme zbavit a nebo je vyřešit.
A často je to právě ten impulz, který nás donutí hledat informace, ať už ty původní a nebo ty, které ty původní aktivují.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Při předchozích čteních jsem to sice zaregistrovala, ale jaksi úplně nebrala za své.

Petr to pěkně shrnul. Tím si procházíme všichni mnohokrát v životě a povětšinou dost věcí nakonec mineme, i když o nich poněkud víme. Dnes chodím rovný jak jedle a už se ani moc často nepřistihuju, že se neusmívám, naopak. Sice to vzalo nějaké úsilí, a čas, ale díky tomu se mi mění svět před očima a měním se i já a definitivně k lepšímu. Asi se to bude zdát divné, ale nesmírně mi v tom pomohlo a pomáhá i rajčina s VitC. Jsem si však jistý, že i tuto berličku eventuelně odložím, jako mnohé jiné.

Na straně druhé si dovolíjm opět podotknout, že co nás drží při zdraví a při živote přinášejícím potěšení, vastně při životě vůbec, je náš osobní vývoj. Svého času jsem měl pocit, že v našich životech je čas k učení se a potom čas ke konání za použití naučeného Ta dvě období nutně musí jít paralelně. Jen tak jsme schopni se vyvarovat stagnaci a tím hnilobě ducha i těla. Život není o údržbě a každá nová znalost a dovednost je jen stupínkem k naučení se a použití, avšak i sdílení a možnosti osobního rozvoje jsou doslova a do písmene neomezené, je na to konečně kápnout a pak se hlavně zařídit. Snad nejhorší vynález je důchod. Doslova a do písmene nás učí, abychom se stali důchodci se vší mizerií, kterou to slovo pro většinu znamená. Že je hodně spokojených důchodců? Je. Proč? Protože si vůbec nejsou vědomi toho, co si tím odepírají. Náš nejhorší zlozvyk je dělat to, co dělá prakticky každej, věřit, že to tak je a musí být, že to je nějaký osud Každý si ho můžeme změnit kterýmkoliv směrem, ale jedině když se sami zasloužíme svou činností a měnit můžeme kdykoliv během života. Zářný příklad je věstění budoucnosti jakýmkoliv způsobem.Pracuje naprosto spolehlivě v případě, že pro takovou věštbu něco uděláme. Pak se i splní. Nechte si nakukat, že do roka zemřete a zemřete. Stejné platí i naopak. Zásluha nepatří vědmě, ale tomu, kdo proroctví naplnil.

Zlí jazykové namítnou, že je spousta vlivů zvenčí¨nás mohou i zkosit bez našeho přičinění. Mohou, pokud jsme nepozorní, stejně jako nás může přejet auto, v momentě kdy si nedáme majzla. To ještě neznamená, že aut jest nutno se báti. Jde o to se naučit dávat si pozor vždy, naučit se být si vědom všeho, co se kolem nás děje v kterémkoliv danném okamžiku, udělat si z toho zvyk a nespoléhat na návěstí a na druhé. Jde to. Stojí to však hodně úsilí a úpatří do toho i naučit se vnímat jinak, než jen pěti smysly, viz například Komissarov.

Kdo nevěří ať tam běží, ale už leta neexistuje, aby mne načapal policajt že jedu "poněkud" rychleji, než dovolují předpisy. Dříve jsem o nich věděl předem a zařídil se, anžto jsem se naučil poslouchat hlásek někde v těle. Dnes mi autopilot sám sundá dostatečně dlouho předem nohu z plynu, aniž bych si toho byl vědom. Stejně tak je spousta lidí schopna se orientovat bez navigace jak poštovní holub, vždycky si najít volné místo na zapakování atp. což se mi taky už dost daří. Zvyk. Zvyk z vypěstování si povědomí svého všemi možnými způsoby a vypěstovaný zvyk se vždy zařídit a to mnohokrát i "nemožnými" způsoby.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[ceskymo]

Snad nejhorší vynález je důchod.

Tak o tohle bych se s tebou hadala... duchod sam je skvelej, problem s nim maji lidi, ktery se nedokazali prenest pres mensi prijem a naopak vyuzit ty spousty casu k necemu pozitivnimu. Sama za sebe vim, ze bych se nikdy nedostala tam, kde ted jsem (a doufam ze pujdu dal a dal), kdybych nebyla uz tak dlouho v duchodu.
Duchod ze me sejmul stres spojenej s nezbytnyma platbama (na ty my staci) a naopak mi dal klid, cas a vyrovnanost.
Ale pro me taky nejsou nejdulezitejsi "hmotny statky" , radsi si hulakam z plnych plic v mym starym obusenym Saturninovi (maly auticko).

Jinak si myslim, ze UPLNE VSECHNO JE ZVYK. Dokonce zajdu tak daleko, ze i byt nemocny je zvyk... nekde na ceste zivotem jsme dostali vic pozornosti, lasky, pece, lepsi jidlo, cokoli.... kdyz jsme byli nemocni, a tak se nase podvedomi podle toho chova. Stejny je to s ruznyma zavislostma, dokonce si myslim, ze i "laska" (k partnerovi) je jen zvyk. A se zvykem se da bojovat, i kdyz to neni lehky. (Che, o tom bych mohla napsat roman, jeste stale cudim, i kdyz alkohol uz mam, snad, pod kontrolou.)
A jestlize je vsechno zvyk, pak vetsina z nas podleha stadnimu pudu a nadava a stezuje si, at uz na malej duchod, bolavy klouby, neprijemny sousedy, cokoli, protoze "to je prece normalni".

Slavku, dala jsem se podobnou cestou jako ty: chodim vzprimena, culim se skoro porad (obcas se jeste nachytam bez usmevu, ale je to malokdy) a zaroven s touhle zmenou "mladnu", proste se citim jak pubertak, zrovna tolik energie, radosti ze zivota, atd..
To ne az tak prijemny ignoruju, to prijemny se na me v posledni dobe samo chyta. Jo, jeste mam dlouhou cestu pred sebou...

[Slavek Krepelka]

"Snad nejhorší vynález je důchod."

Tak o tohle bych se s tebou hadala... duchod sam je skvelej ....

Dobře děláš. To co jsem řekl o důchodu neplatí pro každého, pouze pro většinu

S laskavý pozdravem, Slávek.

[ceskymo]

To Slavek

Znam dedka, kterej ma vyssi duchod nez kdekdo, kdo dela treba ve Fast Food, novej domek, vlastni studnu, diesel pikapa, prives prijemnej k zivotu na cestach - a porad jenom skuhra, jak je chudej.... (Uz jsem ho odstrihla od svyho zivota, nechci poslouchat nekonecny stiznosti...)
A jeste jedna zajimava vec: lidi, ktery si nevazej toho, co maji a neumej se radovat z kazdodennich zazraku, si zaroven nijak zvlast nevazej druhejch lidi.... nejak mi prijde, ze to jde ruku v ruce...

[poota]

.. už leta neexistuje, aby mne načapal policajt že jedu "poněkud" rychleji, než dovolují předpisy. Dříve jsem o nich věděl předem a zařídil se, anžto jsem se naučil poslouchat hlásek někde v těle. Dnes mi autopilot sám sundá dostatečně dlouho předem nohu z plynu, aniž bych si toho byl vědom. Stejně tak je spousta lidí schopna se orientovat bez navigace jak poštovní holub, vždycky si najít volné místo na zapakování atp. což se mi taky už dost daří. Zvyk. Zvyk z vypěstování si povědomí svého všemi možnými způsoby a vypěstovaný zvyk se vždy zařídit a to mnohokrát i "nemožnými" způsoby.

Ten "hlásek" je spojení s Informačním polem a Vyšší Inteligencí, která se o nás tak láskyplně stará - jenom její péči většina lidí vůbec nevnímá.
S tím důchodem je to jako se vším - ne každý se dokáže vyrovnat s jeho nevýhodami a využívat jeho výhod.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... Ten "hlásek" je spojení s Informačním polem a Vyšší Inteligencí ...

Ti nevím Petře. Osobně bych záměr policajta(ů) někoho za vyšší inteligenci nepovažoval, ale vše je relativní a srovnáno s amébou by to tak člověk vidět asi i mohl.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Inteligence jednotlivých bytostí nemá s Vyšší Inteligencí vůbec nic společného, pokud ovšem pomineme fakt, že všechny jejich činy i úmysly jsou zaznamenané v Informačním poli.
Vyšší Inteligence pro toto pole funguje jako "správce sítě" a veškeré dění v tomto poli monitoruje. Spravuje také veškeré přístupy ke všem informacím a rozhoduje o tom, co komu zpřístupní a nebo k čemu přístup zamítne. Přitom se nejedná o mechanické řízení podle nějakých pevně daných pravidel, ale o fenomén se skutečně inteligentním rozhodováním podle měnící se situace. Navíc je prokázané, že Vyšší Inteligence se aktivně snaží o zmenšování počtu problémů, které se v oblasti jejího působení vyskytují. Pokud se jí člověk naučí naslouchat a neblokuje si její pokyny nějakou logickou úvahou, velice rychle zjistí, že mu různé "náhody" začínají nápadně nahrávat, a dalo by se říct, že má "štěstí".
V Tvém příkladu máš při jízdě "dojem", že bys měl snížit rychlost. Pokud poslechneš, tak projedeš bez problémů kolem policejního radaru. Pokud si řekneš "blbost, proč bych tady měl ubírat" a jedeš pořád stejně, tak je docela možné, že si pak půjdeš ještě honem pro informace na http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=3014
To v tom lepším případě.
V tom horším se může jednat třeba i o to, jestli dojedeš na křižovatku natolik včas, abys pak měl na hrobě krasopisně vyvedený nápis "Měl přednost v jízdě".

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Inteligence jednotlivých bytostí nemá s Vyšší Inteligencí vůbec nic společného, pokud ovšem pomineme fakt, že všechny jejich činy i úmysly jsou zaznamenané v Informačním poli. ....

Osobně nevidím tu "vyšší inteligenci" jako nic jiného, než celek, kterého jsme i my součástí. Osobně nepochybuju, že se to celé nedá nějak rozparcelovat, i když si z toho celku vybíráme to, co se neodnaučíme přijímat a rozhodneme si vybrat. Nevidím "boha" (jsoucnost-universum-jakkoli vyjádřeno) jako cosi, co stojí mimo nás, či nad námi, nebo po námi. Ta vyšší inteligence podle mne spočívá jen v tom, že má tendenci se neustále synchronizovat, ale zárověň aj chaotizovat. š

Řekněme že na úrovni struktur gravitačního pole včetně jeho součásti magnetické, se vše neustále synchronizuje a harmonizuje, což dává vznik i životu až do bodu, kdy z té synchronizace vzniká hmota, ale akumulace hmoty eventulně vede k projevům, jako je například teplo a eventuelně i například supernovy, které zase vznikající harmonizovaný řád rozrušuje na tak zvaný chaotický stav. Tím považuji veškerý vesmír za velice zajímavý systém, přirovnatelný ke kompu, ve kterém je v principu jednoduchý, byť velice komplexní hardware, zároveň aj velice jednoduchým softwarem s velice komplexními výsledky. Dnes se už jen řechtám pošetilosti některých členů lidstva, kteří si nalhávají, že tohle nesmírné jsoucno mohou nějak namodelovat v kompech a pochopit pomocí něčeho natolik nedostatečného, jako jsou kupecké počty, byť i natolik krkolomné, jako je kvantová fyzika a teorie strun.

Ta naivita podle mne spočívá hlavně v tom, že jsme v rámci tohoto vesmírného superkompu byli nějak stvořeni v dokonalosti, která předčí všechny naše technické berličky a prakticky nikdo z nás si toho není vědom, i když to stojí v bibli a bar kde před tím v legendách. Toliko pro nevěřící věřící, či věřící nevěřící. Asi bychom se měli poučit od čmeláků.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Lopata43]

napadla mě jedna taková ptákovina... Co kdybych si třeba nahrál zvukový záznam, kde třeba říkám "jsem seběvědomý" a pořád dokola tuhle jednu větu. A pustit si to přes celou noc Myslíte, že by to mělo nějakej efekt?

[kachna]

napadla mě jedna taková ptákovina...

Podle mého to vůbec není ptákovina - vyzkoušej, ber to jako hru a když se podaří, je to príma bonus navíc!

[Slavek Krepelka]

... Podle mého to vůbec není ptákovina - vyzkoušej, ber to jako hru a když se podaří, je to príma bonus navíc!

100% Souhlas. Sice jsem nic takového nezkoušel ve spaní, ale výzkumy na to jsou již dlouhá desetiletí a vykazují velice pozitivní výsledky alespoň co se týče učení se. Co však vyzkoušeno mám je pouštět si vlastní (vlastní hlas) nahrané vzkazy takového druhu o jakém mluvíš za bdělého stavu a pokud je nahrávka dobrá v tom smyslu, že je nahrána přesvědčivě, že v ní není cítit nějaká váhání a neupřimnost, je nesmírně působvá i tak. Nedá se to srovnat s nahrávkou od někoho jiného.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Ta vyšší inteligence podle mne spočívá jen v tom, že má tendenci se neustále synchronizovat, ale zárověň aj chaotizovat.

Nemůžu s Tebou souhlasit.
Opravdu o Vyšší Inteligenci jenom neteoretizuji - znám ji z praktické interakce a je to skutečně "Cosi" velice inteligentně uvažujícího a také jednajícího. Dokáže svoje jednání velice pružně přizpůsobovat momentálním změnám, dokáže "odměňovat" i "trestat", je také možné i přímo s Ní komunikovat, samozřejmě v určitých "kolejích" a pouze určitým způsobem. Některá omezení v komunikaci lze jistými technikami obejít a Ona to přijme, jiná omezení nelze obejít nijak a je nutné se s tím smířit.
Podrobněji jsem to probíral na http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=70&t=2887
kde jsem popisoval i některé způsoby "práce" s tímto fenoménem.
Po svých zkušenostech s Ní odmítám naprosto jednoznačně, že by se mohlo jednat jenom o nějaké "mechanické" vyrovnávání nebo průměrování - a stejně tak se nejedná jenom o nějaké směřování ať už k větší uspořádanosti a nebo k většímu chaosu a nebo o nějaké oscilace mezi nějakými stavy.
Pokud o Ní chceme jenom teoretizovat, tak je lhostejné, za co Ji budeme považovat. Ovšem pro nějakou smysluplnou "práci" s Ní je správný názor na Ni nutnou podmínkou.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... Pokud o Ní chceme jenom teoretizovat, tak je lhostejné, za co Ji budeme považovat. ...

Moje slova, takže něco praktičtějšího. Po cca tejdnu mohu směle prohlásit, že Komissarovo vidění se zavřenýma, či dokonce zaslepenýma očima plastikovou maskou značky Mindfold se lze naučit. Zatím se dopracovávám i k nějaké smyslplnější metodologi, než co je mi známo z videí. První série pokusů přes zavřené oči byly docela dobré, nejlepší jeden set jsem chytil osm z deseti archů. Set 5 barev, každá dvakrát (zelená, modrá,červená, žlutá a oranžová. Šlo to ale postupně čím dál tím hůř a včera jsem udělal už i jen 2 z 10. Taky jsem do včerejška nechytal přes masku nic než tmu.

Dnes jsem se cvičil jinak a s maskou a začal jsem chytat velice mlhavé vjemy i přes masku, což se mi do včerejška ještě nepodařilo. Cvičil jsem cca 3 hodiny s ní a pak dal zase sérii 10 archů/5 barev se zavřenýma očima bez masky. Pochytal jsem devět archů z deseti a to jen pro to, že s maskou jsem si stihl našprtat pouze zelenou, modrou a žlutou mojí novou metodou. Chyba byla samozřejmě v barvě, kterou jsem nestihl cvičit přes masku, tedy jeden ze dvou červených archů. Oranžová mi šla od začátku snad nejlíp.

Už se mi aj chvilkama objevují obrysy archů, i když je to zatím velice chvilkové, necelé a mlhavé. Navíc jsem dnes opět po dlouhé době chytil, že žena už musela přistát iďa z fušky, anžto si to přihasila ke dveřím pět minut poté, co jsem si řekl, že už bych měl končit aby mně nenačapala. Dokonce jsem jí i otevřel dveře od bytu iďa si dát přesně v momentě, kdy k nim dokráčela.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[jirik.tk]

napadla mě jedna taková ptákovina... Co kdybych si třeba nahrál zvukový záznam, kde třeba říkám "jsem seběvědomý" a pořád dokola tuhle jednu větu. A pustit si to přes celou noc Myslíte, že by to mělo nějakej efekt?

Napadlo mne před více než 10 lety a nahrál jsem si tehdy na kazeťák nejprve relaxaci a pak spoustu afirmací na zdraví, dobrý pocit ze života a podobně. Nevymýšlel jsem to sám, měl jsem jogínský mustr. A pokud jsem usínal sám, pouštěl jsem si to. Vždy jsem při tom krásně usnul. Tak jsem to děla řadu měsíců. Letos na jaře jsem tu kazetu vyšťoural a převedl do Mp3 a od té doby takto opět usínám. Můj závěr po měsících pokusu: Jsou mnohem efektivnější metody, bohužel vyžadují větší aktivitu, než jen poslouchat nahrávku.

A poznámka: Afirmace "jsem sebevědomý" se mi ale moc nelíbí. Je to minimálně dvousmyslné. Mrkni se na jogínské sankalpy. Sebevědomí bude u Tebe jen "vrcholek ledovce", je třeba se podívat na to pod hladinou. Tady bych se ubíral spíše cestou rozpomenutí se na situace, kdy mne někdo ponížil, srazil mou duši k zemi, dal těžce pocítit jeho převahu a podobně a ošetřil bych je.