Topení dřevem

[poota]

Topení dřevem jedině kvalitním tvrdým,buk,dub,nejlepší alternativa obou je akát.Je ho všude plno a je to tzv plevel.Jen se musí zpracovávat za mokra jinak se dotyčný udře

Na akát nedám dopustit
Jenom s tím, že by se musel "zpracovávat za mokra" si dovolím trochu zapolemizovat.
Co se řezání týká, je to dřevo tvrdé a řeže se blbě ať za mokra nebo zasucha.
Se štípáním už to zdaleka tak jedno není.
Jak snadno se štípe čerstvý posoudit nemůžu, protože to nedělám.
Po vyschnutí je situace značně odlišná podle toho, do jaké míry vysychání pokročilo.
Ve stádiu, kdy už špalky nejsou "mokré", ale jejich vzhled se nijak výrazně nezměnil, se štípou velice špatně.
Dalším vysycháním se začínají špalky rozesýchat, přičemž se dřevo začíná samo dělit radiálními štěrbinami, které jsou s pokračujícím schnutím stále výraznější. Využitím těchto spár se daří celý špalek celkem snadno rozdělit na několik dílů, z kterých se dají naštípat snadno libovolně tenká polínka.

P4200373.JPG

Osvědčila se mi tzv. "štípací" sekera zn. Festa, kterou zcela bez ostychu používám pro základní dělení jako klín, zarážený palicí.
Cena této sekery (165,- Kč) je proti pravému klínu poloviční, takže případný ostych považuji za nemístný. Přitom i tohle zacházení snáší překvapivě dobře - zřejmě se jedná o kvalitní zápustkový výkovek. Její další výhodou je hmotolové topůrko, které krom toho, že se tváří nezničitelně, je také naprosto dokonale pevně do "železa" zapuštěné.

P4200375.JPG

Zdravím - poota

[poota]

Topení mokrým dřevem nikdo rozumný rozhodně nedoporučuje a dokáže to i zdůvodnit zhruba dvojnásobnou výhřevností dřeva vyschlého proti dřevu mokrému. Ona ta výhřevnost není úplně tak moc rozdílná, jak naznačují tabulky, protože se udává na kg váhy dřeva a mokré dřevo je těžší než suché, ale i tak je to značný rozdíl.
Beldy dal ve vlákně "Generátor drevoplynu" odkaz na velice zajímavou s tímto související stránku
http://www.gorvin.mysteria.cz/cistydrevoplyn.htm
Určitě stojí za přečtení a výsledek by se dal zjednodušeně pojmout tak, že z hlediska spalování u mokrého dřeva není přebytek vody, ale nedostatek uhlíku.
Z článku tedy vyplývá i docela zajímavý poznatek, že pokud nemáme dostatečně vyschlé dřevo, dá se spalování zlepšit přidáváním dřevěného uhlí, popřípadě koksu, černého uhlí, antracitu nebo kovářského ořechu, a to v množství až do poloviny váhy dřeva. Správné množství bude zřejmě záviset hlavně na vlhkosti dřeva, ale pokud se nám nejedná o dosažení dokonalosti, nýbrž jenom o zlepšení spalování, tak nebude poměr nijak kritický.

Zdravím - poota

[poota]

Otevřený oheň je nejjednodušším spalováním, ale také nejméně "sofistikovaným", které postrádá prakticky všechny možnosti a finesy pokročilejších způsobů spalování v různých typech krbů a kamen.
Co tedy vlastně má a co mu schází?
Dá se říct, že jediné, co má, je sekundární vzduch a schází mu všechno ostatní.
To je sice dost výstižné, ale přece jenom by bylo lepší právě ten otevřený oheň nějak zlepšit a zkvalitnit.
Dle mého názoru o kvalitě spalování rozhodují hlavně dva faktory - dostatek vzduchu a dostatečná teplota.
Zlepšení přístupu vzduchu lze docílit použitím roštu, kterým se docílí přístupu vzduchu zespoda, tedy vlastně primárním vzduchem. Tím se docílí kvalitnějšího spalování a jemnějšího popela.
Další možností je spalování dřeva "na výšku" pomocí nějaké formy jakéhosi koše, čímž se zlepší využití sekundárního vzduchu.
Oboje jsem vyzkoušel a někde jsou tu i fotky.
Nicméně pořád zůstává problém s tím, že čím více vzduchu se přisává, tím více se plamen ochlazuje.
Takže jsem začal uvažovat o tom, jestli by se dal nějak vyřešit i u otevřeného ohně také terciární vzduch, tedy přidávání předehřátého vzduchu do plamenů. Tedy primární, sekundární i terciární vzduch a vše pokud možno ještě skládací.
Výsledkem je obdélníkový rošt, nesený třemi "nohami", kterými jsou duté železné profily Jackel. Ty jsou nahoře zavařené a dole mají nasávací otvor vytvořený přehnutím, které nese rošt. Profily mají na vnitřní straně vrtané otvory o průměru 3 mm, prostřední profil je má ve spodní polovině a oba vnější profily v horních dvou třetinách. Zbytek by měl být jasný z fotek.
S výsledkem jsem spokojen - jemný popel a plameny bez kouře, nízká spotřeba dřeva. Dá se říct, že tento oheň kouří jenom tehdy, když nejsou profily dostatečně ohřívané, tedy při zatápění a při opožděném přikládání.

Zdravím - poota

[Pego]

J-spalovaci komora ze samot. cihel:

http://alt-nrg.org/images/rocket/Zero's_Rocket.pdf

Raketova kamna v mensim provedeni - jdu osadit pro podlahove pritapeni bazenu. Konstrukce ze samotovych cihel - nase rozmery jsou lehce odlisne... Lepeni samotovou mouckou a vodnim sklem, ne tim cernym tmelem jak autor.

Roury pro podlahovy "mass stove heater" jsem zapustil do betonu - delka cca 10m, prumer 10 - topenarska aluminiova roura.

Kolem vnejsi plechove nadoby chci jeste umistit a zaizolovat medeneho hada na pritapeni vody v bazenu pro chladnejsi obdobi/zimu.

Spalovaci komoru chci jeste vybavit odnimatelnym "popelnikem".

Nejake napady/namety na upravu nez to vymuruju?

[poota]

Leckdo má k dispozici "zastaralá" kamna určená hlavně na topení uhlím, která je ještě škoda vyhodit, ale chtěl by v nich topit raději dřívím. Bez úprav to sice jde, ale ve srovnání s moderními dřevokamny je spalování přece jenom méně dokonalé.
Na mysli mám kamna s roštem, pod kterým je popelník a ve dvířkách regulovaný přístup primárního vzduchu pod rošt, tedy klasicky třeba velice rozšířené Petry staršího typu, tedy bez přívodu vzduchu ještě horními přikládacími dvířky.
Většina moderních dřevokamen používá "krbové" bezroštové spalování dřeva s přívodem pouze sekundárního a terciárního vzduchu. Sekundární vzduch většinou ještě zajišťuje "oplachování" skla dvířek, aby se neočuzovala. Primární vzduch, který je potřeba hlavně při zatápění, se nahrazuje tím, že se třísky rovnají na dvě rovnoběžná silnější polínka, která umožní přístup sekundárního vzduchu pod třísky zespoda. Papíry nebo podpalovač lze umístit pod třísky a nebo shora na ně - oba způsoby fungují zhruba stejně.
Takže teď jde o to, jak konkrétně "vyrobit" z primárního vzduchu vzduch sekundární a terciární, oba pokud možno regulované, a jak se "zbavit" toho roštu.
Kupodivu to není nijak zvlášť složité, takže dokonce nebude nutný ani nákres.
Nad rošt se prostě umístí vodorovné plné dno, které je vzadu ohnuté nahoru pod téměř pravým úhlem, což je vše.
Zmíněné dno je potřeba udělat z opravdu tlustého plechu, tedy nejméně 3 mm, ale raději více. Nějakým způsobem je potřeba docílit mezeru mezi roštem a dnem. Použít se dají třeba "nožičky" z průchozích šroubů nebo ohnuté rohy či výřezy dna.
Šířka dna by měla být asi o 15 mm menší, než je vzdálenost bočních stěn - vzniklými mezerami proudí se stran sekundární vzduch. Svislá zadní část by měla sahat asi tak do 2/3 až 3/4 výšky a nahoře vytvářet úzkou mezeru, kterou bude pod deflektor proudit terciární vzduch. Je možné, ba docela pravděpodobné, že tento kus nebude možné do kamen dostat vcelku. V tom případu lze udělat dno a zadní stěnu zvlášť a spojit je dohromady napevno sešroubováním až uvnitř. Použitím "L" profilu nebo pantů se lze vyhnout i přece jen problematickému ohýbání tlustého plechu.
Regulace přístupu vzduchu zůstává stejná, poměr mezi množstvím sekundárního a terciárního vzduchu zůstává pevný a je dán šířkou mezer u boků dna a šířkou mezery pod deflektorem, která se dá poměrně snadno "doladit".

Zdravím - poota

[poota]

Stále ještě mě nepřešla snaha o vytvoření vařiče, na kterém by se dalo (případně) vařit pro celou rodinu i po více dní.

Je to sice už kala-kala dní, co jsem tohle napsal, nicméně to platí stále

Dosavadní vyzkoušené typy stavěné na kulatém půdorysu mají společnou nevýhodu v dosti malém spalovacím prostoru, jehož případné zvětšování koliduje se skladností. Druhou nevýhodou je stabilita, která se dá zvětšit jen nějakými nejlépe třemi nohami, které komplikuje nutnost jejich složení pro transport. Třetí nevýhodou je komplikované přikládání.
Z výše psaného již vysvítá, že další (kolikátý už?) typ bude mít půdorys obdélníkový s přikládáním přední užší stranou. Jako pracovní název jsem zvolil "špórhelt pochodówy", čímž naznačuji rozměry transportní, výkon mezi jedním až dvěma kW a provoz libovolně dlouhý až trvalý s palivem doneseným a nebo nasbíraným v blízkém či vzdálenějším okolí.
Vaření by mělo být na přímém plameni se sníženou kouřivostí, tedy bez komínku, takže venku a nebo pod přístřeškem. Mám pocit, že se tím zařazuje výkonem někam mezi "plechovkové" vařiče a tzv. hraničářská kamínka, tedy nejmenší typ kamen s komínkem.
Předběžně to vypadá na šířku 9 cm, délku 18 cm a výšku 14,5 cm. Přikládání je řešené podobně jako u nepravých raketových kamen, tedy delší klacíky nebo třísky postupně posouvané do spalovacího prostoru. Snížené kouřivosti doufám docílit vynecháním primárního vzduchu a použitím vzduchu sekundárního a terciárního, obou předehřívaných a neregulovaných. Boční stabilitu bude nejspíš zajišťovat otočný příčný člen a nevýhodu čtyřbodového opření chci eliminovat prostým klínkem, který se bude zasouvat pod "zvednutý" bod.
Hrncem pro vaření bude opět můj oblíbený dvojstěnný "Pavlíčkáč", který mimo jiné výhody supluje částečně i komín. Jinak bude možné vařit i v běžných kastrólech nebo na pánvi.
Celá koncepce je natolik jednoduchá, že snad není nutné dodávat náčrtek - jedná se jen o plechovou krabičku uvedených rozměrů s částečně dvojitým dnem a bočními stěnami.
Během výroby může dojít ještě k nějakým, nikoli však zásadním změnám.
Případné fotky dodám až po fyzickém vytvoření zde avizovaného, skutečný exemplář míním předvést v chodu, jak už tak můj obyčej, na podzimním srazu

Zdravím - poota

[poota]

Takže zpráva z provozních zkoušek.
Výsledek poněkud rozpačitý, nikoli však beznadějně
Jak je již u mně obyčej, tak principy které "musejí přece fungovat" tak zpravidla nečiní - což se ukázalo i tentokrát. Bezroštový princip se sekundárním a terciárním vzduchem, který se u větších kamen se jmenovitým výkonem 5 až 7 kW osvědčuje, po zmenšení na naznačenou velikost selhává. Tedy ne naprosto, ale roztápění je nepřijatelně svízelné. Na druhou stranu po roztopení a zahřátí na provozní teplotu je hoření naprosto podle očekávání - jasný a čistý plamen bez kouře, tedy k naprosté spokojenosti.
Konstrukce umožnila celkem bezproblémové doplnění roštu, který bude dodávat i vzduch primární, který by měl vyřešit roztápění. Což bude ověřeno dalším testem.
Příčnou stabilitu zatím vidím jako uspokojivou i bez dalších opěrných bodů.

Zdravím - poota

[tichys]

Kdyby ten rošt byl vložený volně, mohl by se pro roztopení přizvednout a podložit třeba klacíkem, který by se po roztopení vytáhnul, čímž by rošt by klesl a topidlo by se za provozu během 1 sekundy změnilo na bezroštové.
Zmíněný klacík by se pak následně použil jako běžné palivo.

[poota]

Přechod z roštového systému na bezroštový je zcela automatizovaný
ta asi osmimilimetrová mezera mezi dnem a roštem se úplně sama a bez doteku lidské ruky zanese popelem

Zdravím - poota

[poota]

Slíbený test dopadl nad očekávání dobře, takže můžu ohlásit přijatelnou funkčnost.
Tedy abych to upřesnil - od takového mrňouse nelze očekávat stejně dokonalé fungování, jako od jeho větších sourozenců. Roztápění není zcela triviální a je potřeba připravit opravdu tenké třísky, zvlášť pokud jsou z tvrdého dřeva. Lepší je použít třísky z dřeva měkkého a nebo tenké suché větvičky a místo papíru je vhodnější podpalovač.
Při roztápění je potřeba se smířit s kouřením (nemyslím cigaret ), které ustává po rozhoření.
Pro topení lze používat "polínka" nebo kulatinu asi tak do průměru prstu a přikládat je po jednom. Tím myslím přikládat další kus až tehdy, když ten předešlý začne hořet plamenem. Jinak dojde k ochlazení spalovacího prostoru a kouření.
Podle paliva a přikládání dostáváme různě silný oheň, prakticky se dá počítat s ohřátím jednoho litru vody k varu za nejvýše deset minut - s mým "Pavlíčkáčem" to bylo přesně 7 minut.
Jak je na fotce dobře vidět, tak Pavlíčkáč stojí přímo na horní ploše kamen, aby fungoval i jako komín. Při vaření v širším kastrólu nebo smažení na pánvi je jejich dno širší, takže stojí na vyčnívajících šroubech, které zajišťují mezeru potřebnou pro jejich omývání volně procházejícími plameny.
Přikládat a vařit se dá teoreticky libovolně dlouho, prakticky jenom do té doby, než dojde palivo
Spotřeba paliva je překvapivě nízká, ovšem je potřeba přikládat "včas", nejlépe průběžně. Pokud je na roštu ještě trochu žhavého, dá se po přiložení příjemně snadno oheň opět rozfoukat.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Slíbený test dopadl nad očekávání dobře, ...

Co takhle na taková kamínka hrnec s dírou uprostřed jako komín, něco jalo seříznutej kotel koupelnovejch kamen? To tu asi ještě nebylo.

Ahoj, Slávek.

[poota]

Pod názvem Kelly Kettle je to na západě dost rozšířené, prakticky je to konvice s komínem jejím středem procházejícím. Dá se v tom uvařit voda, která se nalévá a vylévá bočním hrdlem. To je uzavřené "špuntem" na řetízku, což slouží i pro vylévání horké vody.
Nahrazuje to dobře komín a zajišťuje to dobrý přestup tepla do ohřívané vody, ale na rozdíl od "Pavlíčkáče" to neřeší ochlazování vnějšího povrchu konvice větrem.
Například třeba: ; ;

Zdravím - poota

[stevo69]

Cau kluci a holky.
Staviam chatu a chcel by som tam takúto pec: http://bit.ly/1yA73B0
Mate niekto nejake skusenosti so stavbou?

Pořád říkám, abyste se před založením nového vlákna napřed podívali, jestli už tu na to není hotové vlákno - a pořád marně co já se tu napřesouvám příspěvků - poo.

[stevo69]

Mimo téma (offtopic)

Prepáč ale som asi zle hladal

[poota]

Mimo téma (offtopic)

Nahoře máš [Hledej ...] a ještě taky [Hledat], takže si dokonce můžeš vybrat. Když zadáš raketov*, tak pak už si snadno vybereš, jestli je vhodnější vlákno "Topení dřevem", "Ukrajinská Revoluce 2013" nebo "Co kde na netu".

Pořád (marně) upozorňuji na to, že jenom vzácně se najde něco, o čem se na tomhle fóru ještě nepsalo!

Stejně marně pořád upozorňuji na vlákna FAQ, Pravidla a Co mám dělat když...
A taky na "žlutou bublinu s uvozovkami"!!

Zdravím - poota