Lajos-vyvíječ

[poota]

Samozrejme nejde o vývin vodika vo veľkom množstve a ani inu energiu, ktorú ma vraj vodik niest (poota).

... vyměnil vodu elizéru za deštovou a pomocí sody nastavil odběr proudu na 3,5A ...

Že by přece jenom nějaká "ina energia"

Zdravím - poota

[neo]

poota:
Když zamíchám vzduch, vodík, kyslík a uvařím v elyzézru, tak budu mít "inů energiju" ?

wolf234:
Získávání vodíku chemickou cestou je zajímavé. Máš alespoň nějakou představu o ekonomické stránce takto získaného vodíku. Za kolik ojro je možné vyrobít 1m3 vodíku touto cestou?
J.

[pepa1]

Jeden z mých významných vědeckých kontaktů, právě potvrdil, že systém HH2 skutečně vytvoří formulář plazmy uvnitř spalovacího motoru, když jsme se zapracovat vodík a vzdušný dusík váže dohromady. HH2 způsobuje "cool", FUSION, která způsobuje všechno palivo a toxických jedů být spálen během jiskra spalovacích procesů, často nula nebo nízké emise HC, CO a NOx.
http://peswiki.com/index.php/Free_Energ ... ed_engines
A co ještě obsahuje palivo?Ještě uhlík tam musí byt přítomen na tu správnou omáčku.

[poota]

poota:
Když zamíchám vzduch, vodík, kyslík a uvařím v elyzézru, tak budu mít "inů energiju" ?

Žijeme stále v technicky orientovaném světě, kde se uvažuje systémem: palivo > získání energie jeho znehodnocením > odpad
Podle tohoto schématu musíme neustále dodávat palivo a neustále odstraňovat odpad.
Jak dlouho by asi tak mohla vydržet příroda, kdyby používala stejné schéma?
Její schéma je následující: "palivo" > proces > odpad/palivo > proces > "palivo"
To znamená, že její zpracování je cyklické a výchozí surovina nějakým procesem vytváří další surovinu pro další proces, který vytváří zpátky původní surovinu. Energie, která se přitom spotřebovává je dodávána většinou sluncem. Krásným příkladem je třeba úplný vodní cyklus, z lidských vymyšleností třeba tepelné motory s vnějším spalováním a nebo absorpční lednička.
K Tvé otázce - pochybuji, že vařením čehokoli v elyzéru získáš víc energie, než do toho vaření vložíš; navíc vzduch, vodík a kyslík nepovažuji za vhodnou kombinaci pro vytvoření "iné energie".
Pokud se podíváš na podzemní část úplného vodního cyklu, která je zatím nejmíň jasná a nejmíň probádaná, tak uvidíš že mimo jiné a pro nás momentálně nezajímavé děje tam dochází k rozložení vody na uhlovodíky a kysličníky uhlíku. Čili tam dochází k nějaké blíže zatím neujasněné reakci, kdy se uhlík sloučí s vodíkem a také s právě uvolněným kyslíkem - nebo možná v obráceném pořadí, což je zatím nepodstatné. Z obou stoupajících plynů se pouze uhlovodíky slučují (opět zcela nedostatečně probádaným způsobem) se vzdušným kyslíkem na vodu, přičemž se se vzdušným kyslíkem slučuje i z uhlovodíků uvolněný uhlík.
Dostali jsme opět vodu a větší množství kysličníků uhlíku, které se jiným procesem rozdělí zpátky na uhlík a kyslík, které jsou potřeba k tomu aby se celý cyklus mohl donekonečna opakovat.
Viktor Schauberger předpokládá obdobný proces i s různými solemi a elektrolýzou, ovšem elektrolýza potřebuje mnohem větší množství energie, než může dodat pouhé ohřívání. Nicméně jeho příklad s elektrolýzou naznačuje, že se při tomto cyklu "nespotřebovává" vodík, ale pouze ta sůl - takže palivem je sůl, která se musí dodávat a vodík může jenom "obíhat", takže teoreticky vůbec neubývá.
Víc už Ti toho k tomu dodat neumím a také nevím, jestli zrovna tohle je ta "iná energie".

Zdravím - poota

[neo]

Poota:
Nemyslel jsem doslova uvařit, ale jako chemickou reakci. Zapoměl jsem dát uvozovky.
J.

[minsc]

Získávání vodíku chemickou cestou je zajímavé. Máš alespoň nějakou představu o ekonomické stránce takto získaného vodíku. Za kolik ojro je možné vyrobít 1m3 vodíku touto cestou?

Sice dotaz nebyl na mě, ale přesto si neodpustím odkázat na diskuzi ve vedlejším vlákně "efektivní elektrolýza". Když budu citovat japonce, tak pomocí jednoho gramu hliníku je možné vyrobit 2l vodíku, a u hořčíku to má být 3,3l. Což má umožnit cenu 1kWh za 15 yenů. Nevím kolik stojí ta upravená voda, ale nemělo by to být o moc víc než normální.

pepa1:
Nedávno jsem narazil na studii, kde se věnují i těm emisím. Příznačné je že to dělala univerzita někda v Ásii, koneckonců to HCS pochází nejspíš z Indonésie, nebo je to tam přinejmenším hodně rozšířené.

http://ijsetr.org/wp-content/uploads/20 ... 99-704.pdf

[neo]

Sice dotaz nebyl na mě, ale přesto si neodpustím odkázat na diskuzi ve vedlejším vlákně "efektivní elektrolýza". Když budu citovat japonce, tak pomocí jednoho gramu hliníku je možné vyrobit 2l vodíku, a u hořčíku to má být 3,3l. Což má umožnit cenu 1kWh za 15 yenů. Nevím kolik stojí ta upravená voda, ale nemělo by to být o moc víc než normální.

Motor na vodík nemám, udělat z jednoho gramu hliníku 2l vodíku nebude sranda a "upravená voda" na co? do čeho? Do elektrolyzéru přijde dešťová.
J.

[lajos]

V našem případě ty gramy moc nesouhlasí, mim říkal 10gr Al na 100km (nebo hodinu?) u peter610 si nepamatuju, pokud to vůbec zjišťoval. Peter610 měl spotřebu vody 2-3l a mim myslí až 8l. U benzínu je stohcyometrická směs je 14,7:1 - poměr vzduch:palivo, u spalování vodíku jedou na chudou směs 100-130:1 . Jaký proces probíhá ve válci nevíme ale stejně podle spotřeby vody nemůžem uvažovat o standartních stávajících procesech. Pootova informace s plasmovým procesem se mi zdá nejblýže k funkci.
Přímého vstřikování vodíku do válce jsem se zůčastnil. Byli tam tři vstřikovací ventily na 100atm v každý v ceně několika desttisíc korunek a bez ůniku vodíku při tom tlaku nevydržel ani jeden ventil, jsme je reklamovali ale i pak stejně měli ůnik.

[lajos]

Tak jsem rozebral vyvíječ, na Al a nerez deskách obstojna vrstvička zřejmě sody asi po roce v celku s elytem a asi půl roku provozu. Mám co dělat to očistit, zatím jsem to namáčel v octové vodě-noo moc to neopadává, dojde asi na broušení s čím jsem začal na první desce Al. Na ostatních obrázkách je elektronika dosklomplikovaná + řízení a indikace z palubní desky ještě z citroenu BX a distanční plastové podložky použité mezi deskama výšku mají 1,0mm , mezi +a Al jsem měl 4ks a mezi -a Al jsem měl 2ks

[neo]

Tak jsem surfoval a hledal vysvětlení tohoto.
"Důležitým aspektem je celkový objem elektrod k náplni, nebo chceteli objemu náplně. Nesní překročit mocninu . Tj. vody nesmí být více než kvadrát objemu elektrod...Proč? Pokus – omyl“
Počítejme 7 sekcí po 5ti elektrodách nerez 0,5mm perforace 50%
150mm xm250mm x 0,5 x 50% = 9375mm3 x 5elektrod x 7sekcí = 328125mm3 , mocnina 328125 = 107666015625mm3 = 107666 dm3 = Litrů
15cm x 25cm x 0,05 x 50% = 18,75cm3 x 5elektrod x 7sekcí = 656,25cm3 , mocnina 656,25 = 430664cm3 = 430 dm3 = Litrů
1,5dm x 2,5dm x 0,005 x 50% = 0,01875dm3 x 5elektrod x 7sekcí = 0,65625dm3 , mocnina 0,65625 = 0,43dm3 = Litrů
Není to zajímavé?
Další….
"Perforace nerezové elektrody je skoro poloviční(k ploše elektrody) a je 5 milimetrovým vrtákem."
Elektroda 150x250mm = 37500mm2 z toho 50% = 18750mm2. Kružnice Ø 5mm má plochu 19,63mm2
18750 / 19,63 = 955 děr o Ø 5mm. Na elektrodě vytvořím čtvercovou síť 6x6mm upostřed s 5mm dírou.Čtverec má plochu 36mm2. 37500 / 36 = 1041děr
A ještě jedno.
"Dalším důležitým faktorem je poměr aktivní plochy základních elektrod k VN elektrodě. Musí se rovnat."
Elektroda nerez 150x250mm = 37500mm2 z toho perforace 50% x dvě strany = 37500mm2. 5 nerezových elektrod = 93750mm2 x 7 sekcí = 1312500mm2
AL elektroda 37500 mm2, 8ks. 1312500mm2 / 8Ks Al = 164062 – (2x37500) = 89062mm2 . Toto je plocha kterou musím získat vyvrtáním otvoru na jedné Al elektrudě.
Vyvrtáním jedné 10mm díra do 10mm AL se získá 157mm2 plochy. 89062mm2 / 157= 567 děr.
J.

[lajos]

Myslím že excelová tabulka po osazení příslušných rozměrů vsázky ti taky oznámí že třeba -malá plocha Al elektrod-vyzkoušejte si to.

[lajos]

Asi to tady už taky bylo, aby bylo nad čím přemýšlet

[neo]

Zkoušel jsem, Dobrá tabulka - člověk alespoń dostane představu co nejvíc ovlivňuje plochu AL elektrody. Tabulku jsem studoval, abych zjistil co a jak se počítá, perforace vysekávaného nerezu 5/8 je zadána 35% mě vyšlo jen 32,5%, buňka B14 je špatně zadána a řádky 61-63 nad těmy ještě přemýšlím
Spodní Al elektrodu bych asi do výpočtu nezahrnoval. Předpokládám že ji tam máš jen kvůli mechanickému stažení všech elektrod.
J

[lajos]

Neo prosím tě, to je dobře že to kontroluješ, je to už x let a já jsem taky vzal tehdá tady tabulku exc. asi dvakrát tak že nemuseli být totožné a možná ani pyntlich stejné. Chtělo by to najít ty první (porovnat) a nevím kdo to vytvořil.

[neo]

Další stejnou tabulku jsem tady našel, už nevím od koho byla a nemohu ji znovu najít, ale Gewo se vyjádřil ve smyslu že je nesmyslná. Výpočty podle zadání Mima jsou dost volné, litr vody víc nebo míň, použití Al voštiny je hodně vody a jen o málo více plochy. Je to celé nějaké divné. Myslím že tu motám dva vyvíječe dohromady a něco mě říká že část výpočtů je pro první typ a část pro druhý. Musím si udělat časovou osu, kdo co napsal a kdy.
J.