Efektivní elektrolýza

[pepe]

Berky , mnou viackrát spomínaní ,,vodný kondenzátor - akumulátor" je o niečom uplne inóm . Pokjal ide o Meyera a jeho ,,dolovanîe" vodíku z vody , tak to má s mojím ,,kondenzatorom" málo spolocného , pretože v mojóm ,,kondenzátore" je vodík ako plyn nežiadúci . Ja ,,ťahám'' z vody elektriku , gdešto Meyer vo svojóm zariadení ,,ťahá" z vody plyn a to je opak toho , o čo sa snažím ja . Pepe

[Návštěvník]

Dovolím si předložit jeden obrázek. Budu reagovat na Berkyho a Akordovu polemiku o hliníku. Jak asi funguje joecell s vnitřní hliníkovou elektrodou.
1.) Nabíjení
2.) Vybíjení
P.

[Akord]

Problém a práca je hlavne v odtrhnutí vodíkov od kyslíku. Či tam je alebo nie je H-H mostík sa mi nevidí dôležité. Pripomína mi to situáciu podobne, akoby som v najhoršom prípade pozoroval rozdiel medzi rozkladom studenej a teplej vody, ak by H-H mostík neexistoval. Predsa sa za oxidáciu spojenú so zmenou energie nepovažuje zmena väzby H-H, ale H-O.

[martin11]

Ja ,,ťahám'' z vody elektriku , gdešto Meyer vo svojóm zariadení ,,ťahá" z vody plyn a to je opak toho , o čo sa snažím ja . Pepe[/quote]

...zdraví martin11....asi jsem něco přehlédl, jsouc zaslepen vývojem magnetického motoru, ve víru událostí u Jeffa a starostí o přežití v dnešní rozbouřené době....takže....Pepo prosím tě kde jsi popsal jak taháš tu elektriku z vody...jako jediný neznalec techniky zde na foru bych si o tom rád něco přečetl....jak sleduji, všichni zde tu elektriku do vody jen cpou a cpou a cpou, aby vyrobili něco....????...
....Pepo jak to děláš.....mužeš něco prozradit...pokud jsi to sem již dal a já to přehlédl, tak napiš , kde to hledat....tak dík a hezký den matin11

[pepe]

Martin11 , z mojéj strani tu ból naznačený v niektých mojich ,,bývalích" príspevkoch smer ktorím sa uberám a k tomu pár čiastkových riešení , no celé zariadenie akotaké tu nebolo zverejndné . Jarda ovčák Svitavy v jednóm zo svojích podla mňa dobrích príspevkoch písal niečo v tom slovazmysle , že je minimálne slušné ak tenktorí nick uvedie či svoje zariadenie alebo informácie o ňom je ochotný zverejniť . Pretože , chcem byť minimálne slušní k prispievatelom , tak verejne prehlasujem , že už niesom ochotný zverejňovať informácie o tomto zariadení na tomto fóre a to ani cez SZ . Dúfam , že nielen tebe je táto moja odpoveď na tvoje dotazi dosť jasná a nepotrebuje ďalší komentár . Pepe

[Návštěvník]

Problém a práca je hlavne v odtrhnutí vodíkov od kyslíku. Či tam je alebo nie je H-H mostík sa mi nevidí dôležité. Pripomína mi to situáciu podobne, akoby som v najhoršom prípade pozoroval rozdiel medzi rozkladom studenej a teplej vody, ak by H-H mostík neexistoval. Predsa sa za oxidáciu spojenú so zmenou energie nepovažuje zmena väzby H-H, ale H-O.

Na obrázku je "Putování H+ od plusu k mínusu".
Představme si, že místo kyslíku se dostane do cesty H+ záporně nabitý dusík. Dokáže H+ odebrat elektron dusíku?

[Akord]

No ale odkud je tam dusík, nebo jeho iont. Dusíkový iont to asi není, protože by to vedlo, nebo se bez zjevné príčiny nabíjela jedna strana, co by se muselo registrovat. Rozpuštený dusík by nemel mít vliv a bylo by ho málo. Obrázku nerozumím, vodíkový mustek je prece vždy vazba mezi H-H, a ne H-O.

[Návštěvník]

Vodíkový můstek je slabá interakce mezi atomem vodíku, "ochuzeným" o elektrony a jiným atomem, který má "přebytek" elektronů. K "ochuzení" atomu vodíku dochází v případě, že je vodík vázán chemickou vazbou na tzv. elektronegativní atom. Nejčastějším příkladem může být hydroxylová skupina (-O-H). Kyslík je silně elektronegativní, tzn. že přitahuje 2 elektrony, sdílené ve vazbě s vodíkem "k sobě". Vzniká tak tzv. dipól, tj. nerovnoměrné rozdělení nábojů, kdy jsou elektrony nahloučeny blíže atomu kyslíku, ten má pak tzv. částečně (parciálně) záporný náboj, zatímco vodíkový atom je o elektrony částečně ochuzen, takže má částečně (parciálně) kladný náboj. Pokud se takovýto atom vodíku, "vyčnívající" ze své molekuly na okraji OH-skupiny, octne blízko jiného elektronegativního atomu, který si "k sobě stáhl" elektrony z jiné chemické vazby a získal tak jejich "přebytek" a částečně záporný náboj, budou mezi částečně kladně nabitým vodíkem a částečně záporně nabitým partnerem působit přitažlivé síly a vznikne vodíkový můstek. Nejčastější příklady vodíkových můstků mezi postranními skupinami molekul jsou uvedeny níže (vodíkový můstek je znázorněn tečkování):
molekula -- O - H ....... O -- molekula
molekula -- O - H ....... N -- molekula
molekula -- N - H ....... O -- molekula
molekula -- N - H ....... N -- molekula

http://biologie.upol.cz/metody/Slovnik/ ... mustek.htm

[anonym]

Moc pěkné, ale,že to víme tak nám o to víc bude voda bublat,zkusím to té vodě ukázat,třeba si dá říct.

[Akord]

P.,díky, mel jsem interpretaci zafixovanou jinak. Myslím, že však jde o tu podstatu, že jeden elektron vodíku nedokáže svým nábovým mrakem dostatečne krýt proton, a dochází k asymetrii, nerovnováze puvodního rozdelení náboje mezi protonem a obalem jako príležitost pro další vazbu. Myslel jsem si, že vodíkový mustek drží více pohromade hlavne vodíky, no ale ty retezy jsou asi lepší.

[Akord]

P.,díky, mel jsem interpretaci zafixovanou jinak. Myslím, že však jde o tu podstatu, že jeden elektron vodíku nedokáže svým nábovým mrakem dostatečne krýt proton, a dochází k asymetrii, nerovnováze puvodního rozdelení náboje mezi protonem a obalem jako príležitost pro další vazbu. Myslel jsem si, že vodíkový mustek drží více pohromade hlavne vodíky, no ale ty retezy jsou asi lepší.
Ten dusík tam ale pricestoval odkud?

[Návštěvník]

P.,díky, mel jsem interpretaci zafixovanou jinak. Myslím, že však jde o tu podstatu, že jeden elektron vodíku nedokáže svým nábovým mrakem dostatečne krýt proton, a dochází k asymetrii, nerovnováze puvodního rozdelení náboje mezi protonem a obalem jako príležitost pro další vazbu. Myslel jsem si, že vodíkový mustek drží více pohromade hlavne vodíky, no ale ty retezy jsou asi lepší.
Ten dusík tam ale pricestoval odkud?

Dusíku je ve vzduchu docela dost.

[Akord]

P., už jsem se lekl, že dýcháme čistý kyslík . Pokud je dusík ze vzduchu probublaním (nevidím jeho smysl) , pak by neionizovaného kyslíku melo být kolem 2 procent. Další navýšení do 7.5 v tabulce patrne neodpovídá príjmu elektrické energie. No a na roztržení vodíkových mustku je potreba taky nejakou dodatečnou energii dodat. To je jako hledat bábu v kupe sena, když ji už odtud nekdo vzal. Dusík tam delá pouze neplechu a maskuje ten Si.

[Návštěvník]

P., už jsem se lekl, že dýcháme čistý kyslík . Pokud je dusík ze vzduchu probublaním (nevidím jeho smysl) , pak by neionizovaného kyslíku melo být kolem 2 procent. Další navýšení do 7.5 v tabulce patrne neodpovídá príjmu elektrické energie. No a na roztržení vodíkových mustku je potreba taky nejakou dodatečnou energii dodat. To je jako hledat bábu v kupe sena, když ji už odtud nekdo vzal. Dusík tam delá pouze neplechu a maskuje ten Si.

Probublaním získa záporný náboj.
Vůbec nic nevíme v jakých dalších podmínkách pokus probíhal. Pro mne je důležité, že existuje nějaká možnost jak dostat z vody vodík bez toho, aby probíhala klasická elektrolýza. Důležitá je jenom ionizace vody.
Samozřejmě víc se nabízí oxidace křemíku.

[Akord]

Ionizace se mi nezdá duležitá, nastává totiž samovolne, jako disociace jiné látky pri rozpouštení. Ionizace je neco jako magnet, prípadne pružina, která pritáhne-rozdelí navzájem atomy látky vlivem velké permitivity vody, vlivem pritažlivých sil. Tyto sily je však nutné prekonat, až se látka má dostat z vody ven, jako odtržení od magnetu, práce je spojená práve s tímto. Samozrejme ionizace na H3O+ a OH- je méne názorná, ale je to z určitého pohledu prakticky totéž, jako rozpouštení soli.