Solid State Electric Generator

[Ilem]

Ten program umí počítat cívky na měděné licně a ani neví skrut licny?

[jarda ovčák svitavy]

Tož, zase nějaké ty formality...Asi to bude dobrý program. Dnes už bude technika vyspělá, počítám...

[Akord]

Neoveroval jsem to, ale predbežný výpočet:
D=30mm L=15mm n=3.5závitu nebo D=15mm L=8mm n=5záv
tloušťka drátu moc indukčnost nemení
C=150pF L=0.38uH Z=50ohm
zkusit paralelne, nebo sériove
doporučuji pri zkoušení seriove se záteží asi 10 ohmový výkonový neindukční odpor (nebo místo neho radši 10ks paralelne 100ohm 0.6W až 2W)

Musím ale dodat, že LC obvod nepredstavuje pro výstup vysílače vhodnou zátež, protože pokud není vhodne tlumený, nebere činný výkon na rozdíl od antény, která reálnou ohmickou složku impedance má v dusledku prestupu energie do prostoru s určitou impedancí.
To se pak ani moc počítat nedá, protože chybí znalost vazby mezi medeným jádrem a cívkou.
Bez PSV metru bych to ani nezkoušel (Pomer Stojatých Vln indikující vrácení energie zpet do vysílače). Vhodná impedance LC obvodu závisí i na uvedené vazbe s jádrem, a proto se muže od 50ohmu i mnohonásobne lišit.
Z tohoto duvodu by bylo možná lepší koncipovat zátež čiste jako VF trafo, možná mírne kompenzované kapacitou. To by vyšla cívka D=30mm L=15mm n=11závitu 3.8uH C=15pF, ta menší s prípadnými 16 závity začíná být na téhle délce problém. Více jak asi 15závitu pri D30 bych asi nezkoušel.

[pepe]

,,Balun" jest rišením prisposobenia zosilovača - vysielača s zátažou - anténou . Dokáže prisposobiť takmer čokolvek s takmer čímkolvek a to v pásme od 10kHz až do 1000MHz s útlmom 0,2dB . Pepe

[Akord]

Pepe, balun by mala byť skratka balanced-unbalanced v preklade symetrický-nesymetrický, a teda ide o symetrizačný člen, ktorý rieši prispôsobenie iba určitých druhov antén/zdrojov k napájaču, ale nerieši prispôsobenie k neznámej impedancii. Na to je vhodný napríklad pí článok používaný rádioamatérmi. Ten údaj 0.2dB v celom tom pásme počítam, že nenameral ešte nikto. Tak širokopásmové trafo zrejme neexistuje. Ide zrejme o to, že taký článok má pri nejakej frekvencii náhodou 0.2dB(skôr 0.5) a spodné frekvencie 3db s poriadnym odrazom, ako keď sa spoja káble priamo.

Ešte k predošlému môjmu príspevku niečo na zamyslenie. V spomínanej cievke (hoci aj s prípadnou rezonanciou prúdu ako v prvom prípade -nie VF trafo - čiže ak je prúd vysielača pri 50W 1A, a by bol povedzme rezonančne 10A), bude indukcia magnetického poľa od tohoto prúdu asi najviac niekoľko miliTesla. Je to veľmi nízka indukcia na to, aby sa mohol materiál jadra nejako prejaviť z pohľadu indukcie.

Ilem, licnou vykoriguje jen vliv skinefektu, skrut licny trochu možná zrovnomerní zatížení plus mechanické vlastnosti, program s tím príliš počítat nemusí, nemá to výrazný vliv na nic.

[pepe]

Akord , už som to v tomto vlákne písal , že podla mňa je to celé viac o kapacite (napetie) ako o indukčnosti (prúd) . Pokjal ide o ten balun , bežne sa využíva ako univerzálni prisposobovací člen v anténych a trasových - linkových zosilovačoch na vstupe (v niektorîch prípadoch aj na výstupe) a to v celóm jeho rozsahu bez ladenia , npr.v prípade rozvodov ,,R+Tv" to jest od bajočko 100kHz do 900MHz s minimálným utlmom (ak nehovoríme o krajoch prenášaného pásma) ale aj v širokopásmových vysielačoch ako ,,zátaž" koncového stupňa . Z pohladu záťaže je,,Pí" ale aj ,,T" člen ladení a to jak na kmitočet , tak aj na impedanciu zátaže , na rozdiel od balunu . Pepe

[Ilem]

Hoši, musím vás upozornit, že se bavíte o kmitočtu 172 753.867 Hz. Ne 200, nebo 170 kHz. 173 kHz je taky špatně. K čemu vám bude, když tam z generátoru pošlete přesně 172 753,867 Hz, když vám z toho indukční zátěž ukrojí třeba jen 0,5 Hz. Pokud budete přesnost nazývat formalitami, nemáte šanci tak specifické zařízení rozchodit. Dokonce jsem přesvědčen, že u té licny naměříš něco jiného, když bude cívka vinuta souhlasně se skrutem, nebo opačně. Otázkou je měřicí přístroj, který dokáže měřit s 9místnou přesností. Pepa bude muset ten fázový závěs navázat až na cívku a bude muset kompenzovat i to navázání, aby mu to nekecalo. Tolik můj názor, a už vám do toho víc mluvit nebudu.

[jarda ovčák svitavy]

Jen nám do doho mluv. Budu moc rád. Už jsem zkončil s nadsázkou. Vím, že to, co jsi napsal je ústřední problém. Udržet frekvenci. Alespoň se o to pokusit. Dle názoru člověka, co v Hradci pracuje na krystalových oscilátorech je trojmístné číslo za desetinou čárkou výsledek výpočtu a v případě zátěže nedosažitelný cíl. Faktem zůstává, že o indukční zátěži mluvil jako vážném problému......

[Aquarius1]

Jasně beru všechny názory ale tady přeci nejde o indukci,nebo se mílím?

[jarda ovčák svitavy]

To je těžké... jde i nejde, ten proces je složitý a působení na jádro cívky není jednoduché, i když tam přivedeš takový neduživý proudeček dvěmi upocenými vodiči....ten proces je výrazně synergický a jeden z pochodů je jistě elektromagnetická indukce, jenž vzniká v každé cívce. Nelze tento jev zkoumat do elementárních rovin, anžto současná věda nemá jediný vytříbený pohled na principy samotné. Konkrétně otočky spinů působením elektromagnetického pole. Zasekat se v teorii na půl roku nebude vůbec žádný problém, zvláště v době informačního embarga v těchto souvislostech.Proto jsem příznivcem praktických zkoušek,praktického ověřování , důvěry a otevřeného jednání. Byl jsem mnohonásobně varován před uveřejněním této myšlenky. Pokud by si někdo chtěl patent přivlastnit, vím , co s tím.Gromite, chlape, pošli to poslední, co jsi dostal. Hlavně tu šestku.Musíme poslechnout akorda a ilema. Pro berky.. já taky..

[gromit]

sorry, dneska byl hroznej frmol... - tady je ta šestka, trojku a čtyřku mám pospojovanou, ale ještě čekám na pětku - jestli zatím nedorazí, pošlu to sem až přijdu domů z práce...

[Akord]

O chaos nebývá obvykle nouze. Teď jsem v nem trochu já, protože jedna frekvence je 21MHz, a druhá zhruba 172kHz. To jsou dosti odlišné frekvence s odlišným prístupem.

Indukčnost budící cívky nemá s fázovým závesem nic společné, protože buď
a) frekvence je dána rízeným oscilátorem, a ta se zachovává bez ohledu na to, zda nejaká zátež rezonuje, nebo ne.
Nebo
b) rezonuje budící obvod i s jádrem a pak není možné tuto budící cívku napájet obvyklým zpusobem, ale celé je to potreba zkonstruovat jako samostatný výkonový oscilátor. Takový zpusob však není jako součást fázového závesu možný, protože vyžaduje volné kmity a je v protiklade s ním. Pak se to celé buď opet dostává do stejné pozice, jako v bodu a), nebo si to bude kmitat i s jádrem, kde chce, tedy kde pro celou sestavu nastane nejvýhodnejší rezonance včetne záteže.
Resumé - volne kmitající výkonový obvod muže ukrojit z frekvence, protože si bude kmitat po svém. Obvod s oscilátorem a fázovým závesem si kmitá po svém a zátež to neovlivní, taková presnost není dnes problém. Jiná je otázka šumu signálu oscilátoru. Proto ani nemá význam navazovat záves na výkonovou cívku, ani nevím, že by se to takto nekde delalo.

Pepe, preto sú pí a T článok laditeľné, pretože žiadna neladiteľná vec nedokáže prispôsobiť zátaž tak aby záťaž aj frekvencia mohli byť premenné. Ak budeš mať príležitosť, zmeraj si balun na 100kHz, nameriaš najskôr 3dB útlm, a totálny odraz(neprispôsobenie) zodpovedajúce situácii, ako keď by tam nič nebolo a koaxy by boli spojené priamo. Stále uvažuješ, že cievka odoberajúca výkon má nejakú reálnu zložku impedancie, ako anténa, alebo odpor, nie je to pravda. To by musela byť cievka vinutá z veľmi odporového drôtu, čo by pre daný účel nedávalo zmysel. Anténa vykazuje činnú odporovú zložku impedancie v dôsledku vlastností vzduchu, či vákua okolo, ktoré ju má tiež. Normálna cievka nevykazuje takúto zložku, lebo v porovnaní s anténou vyžaruje do priestoru iba málo. To je aj dôvod, prečo sa cievka nedá širokopásmovo prispôsobiť. Ak cievka funguje ako primár trafa, tak sa tento problém prenesie na sekundár, alebo jadro. Výsledok je, že ak signál neskončí na nejakej odporovej zložke, tak sa odráža späť a prejaví sa neprispôsobenie.

[Ilem]

21Mhz je pro železo, 172 kHz je pro měď.

Navazování na výkonovou cívku se nedělá, ale v tomto případě bych učinil výjimku. Mluvím o tom, že když budeš do indukční zátěže cpát nějaký kmitočet, naměříš na zátěži kmitočet o něco nižší. Když totéž uděláš se zátěží kapacitní, naměříš na zátěži kmitočet o něco vyšší. Je to jeden z důvodů, proč se k velkým motorům dávají kompenzační kapacity. Druhá možnost je zátěž vykompenzovat, ale v tu chvíli se z ní stane rezonační obvod se všemi důsledky.

[Akord]

Myslím, že to tak není. Namerím jen fázový posuv. V ustáleném stavu nenamerím žádnou zmenu kmitočtu. Kompenzační kondy se k motorum dávají jen na kompenzaci tohoto posuvu, jinak rečeno jde o zpusob, jak donutit jalový proud(v nule napetí), aby netekl vedením za účasti dalších ztrát ve vedení, ale uzavre se blízko motoru patričným kondem.