Efektivní elektrolýza

[Akord]

"proč jsi to raději neumístil do příslušného vlákna a sem potom nedal patřičný odkaz???" Neb zrovna zde to nikdo asi hledat nebude.

I jiné príspevky zustaly zapomenuty, nebo pod nánosem, tak je to skoro jedno. Otázka tímto smerem byla zde, a nechtel jsem, aby zustala bez odpovedi.

[aNONym]

Presneji rečeno, voda vskutku horí ale až mezi 5000 až 6000 stupňama Celsia, pričemž jako popel zustává vodík a kyslík. Než ji však dostaneme do tohoto pásma utratíme opet tolik, jako tím shorením pak získáme. No ale už pod 3000 stupnu je vodík a kyslík opet palivo a popelem voda

Prosím o bližší vysvětlení toho tučně vyznačeného. Děkuju. Non.

(a klidně můžeš i v nějakém jiném příslušnějším vlákně )

[poota]

Myslím si, že je velkou chybou považovat, stejně jako Akord a Karban, vodu za pouhý "popel", který zbyde po shoření vodíku. Souhlasím s nimi oběma a se všemi dalšími, kteří považují za ztrátové z toho "popela" opět vydolovat vodík za účelem prostého znovuspálení. Tedy ztrátové při použití dosud užívaných metod, pokud by se našly metody levnější, situace by se radikálně změnila.
Jenomže voda je cosi daleko složitějšího a mnohem tajemnějšího, než kterákoli jiná "sloučenina". Mnoho jejích vlastností je jiných, než by mělo podle výpočtů být - nebudu se o nich šířit, protože se to dá dohledat, a i na tomto fóru. Některé její vlastnosti se dají různými způsoby i zvnějšku měnit. Vodík, který tvoří vodu, má asi 17 variant a s kyslíkem se může spojovat na ten "popel" několika různými způsoby. Zajímavý, a možná i správný, je názor, že voda vlastně není kapalina, ale plyn, jehož molekuly mezi sebou mají natolik pevnou vazbu, že se chová jako kapalina. Ve hře jsou navíc i elektrické a magnetické potenciály. Osobně se domnívám, že jestli se podaří vytvářet studenou plasmu, určitě bude voda někde poblíž, tedy pokud nebude přímo v centru.
Hledejte tedy co nejlevnější metody výroby vodíku, a nebo se soustřeďte na hledání zcela jiných postupů, kterými by bylo možné z vody dostat energii. Voda má tolik různých vlastností a tolik možností jejich změn, že se určitě některá z nich dá nějak využít.
Promiňte, že jsem se trochu rozkecal, ale tohle vlákno má teď právě jakési prázdniny, takže to snad ani není plevelení - poota

[Akord]

Presneji rečeno, voda vskutku horí ale až mezi 5000 až 6000 stupňama Celsia, pričemž jako popel zustává vodík a kyslík

Prosím o bližší vysvětlení

Doufám me nechceš chytit za slovo. Voda pri rozkladu pri více jak 4000 stupních Celsia na své prvky uvolňuje množství energie ekvivalentní tepelné bilanci této reakce. Horení je normálne chápáno jako oxidace, ale pokud nás pod pojmem horení zajímá spíše uvolňování energie, tak v tomto prípade se energie uvolňuje pri redukci a rozkladu sloučeniny na prvky. Spočítá Ti to takhle každý študovaný chemik, co to počítat kdysi umel a nezapomel, stačí mu pripomenout pojem rovnovážná konstanta reakce.

Edit/oprava: Takže nakonec jsem se na to musel podívat sám, protože mi to nejak nesedelo. Voda tedy nehorí ani nad 4000 Celsia, pouze se rozkládá pri této teplote za výbuchu. To teplo a energie se endotermické reakci rozkladu vody na prvky stále dodává. Pokud bychom ho pri té teplote nedodali, tak se proces proste ochladí a rozklad neprobehne. No a já jsem si myslel, že když neco bouchne, tak to musí horet nebo aspoň se pritom uvolňovat energie. Takže opravuji blbost, co jsem napsal výše - voda pri rozkladu tepelnou energii neuvolňuje. Výbuch zároveň automaticky neznamená uvolnení tepelné energie, pouze v tomto prípade prudký nárust tlaku(tlakové energie), protože místo 2objemu nerozložené plynné vody vzniknou 3 objemy plynu, z toho 2 vodíky. (Rovnovážná konstanta podobne jako katalyzátor reší pouze rychlost reakce, energetická bilance zustává nezávisle na ostatním stejná, a v tomto smyslu je voda vždy popelem.) Protože ale výbuch(nárust tlaku) predstavuje aspoň tlakovou energii, tak tuto situaci lze chápat tak, že část tepelné energie vložené do reakce rozkladu se prece jenom prevede do tlakové energie toho výbuchu. V dusledku zmeny tlaku je pak ovlivnena i vlastní tepelná bilance reakce, avšak následek nemuže predbehnout príčinu, tedy v tlakové energii(treba toho rozkladu vody) nebude nakonec více energie, než bylo vloženo do endotermické reakce pomocí tepla. Presnejsí popis je dosti složitý, musel bych se pokusit interpretovat nejakou knihu fyzikální chemie.

[aNONym]

Presneji rečeno, voda vskutku horí ale až mezi 5000 až 6000 stupňama Celsia, pričemž jako popel zustává vodík a kyslík. No ale už pod 3000 stupnu je vodík a kyslík opet palivo a popelem voda

Prosím o bližší vysvětlení

Doufám me nechceš chytit za slovo. Voda pri rozkladu pri více jak 4000 stupních Celsia na své prvky uvolňuje množství energie ekvivalentní tepelné bilanci této reakce. Horení je normálne chápáno jako oxidace, ale pokud nás pod pojmem horení zajímá spíše uvolňování energie, tak v tomto prípade se energie uvolňuje pri redukci a rozkladu sloučeniny na prvky. Spočítá Ti to takhle každý študovaný chemik, co to počítat kdysi umel a nezapomel, stačí mu pripomenout pojem rovnovážná konstanta reakce.

Akorde, víš ono mi šlo především o vysvětlení pojmu "jako popel zůstává vodík a kyslík".

Když už jsme u toho rozkladu vody pomocí vysoké teploty. V dokumentu, který jsem umístil do http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 1099#41099 konkrétně se v bodě 3.5 Výroba a využití vodíku píše: "Dále můžeme vodík získat z vody, a to jejím zahřáním na teplotu kolem 2800°C, V běžných podmínkách však není možné dosáhnout tak vysokých teplot (je to možné pomocí plasmy nebo při jaderné reakci)". Tak mne napadlo, pokud je to "tak hrozně jednoduché" a jde pouze o vysokou teplotu, tak proč k tomu nevyužít sluneční energie z tzv. slunečních pecí s fokusačními sběrači, kde se dosahuje teplot 3000-4000°C (např. zde http://www.simopt.cz/energyweb/web/inde ... pter=4.4.4).

Vlastně tedy jen opakuji myšlenku, kterou již před 140 lety vyslovil Augustin Bernard Mouchot ve své knize Sluneční teplo a jeho průmyslové aplikace . Toť vše. Non


Pozn.: Koneckonců, princip a účinnost slunečních pecí byl znám ještě dříve, již v druhé polovině 18. století Antoine Lavoisier postavil sluneční pec pro tavení platiny (platina má bod tání 1768,3 °C). A ještě předtím už ve staré Tróje .

[Palo]

...tak tuto situaci lze chápat tak, že část tepelné energie vložené do reakce rozkladu se prece jenom prevede do tlakové energie toho výbuchu. V dusledku zmeny tlaku je pak ovlivnena i vlastní tepelná bilance reakce, avšak následek nemuže predbehnout príčinu, tedy v tlakové energii(treba toho rozkladu vody) nebude nakonec více energie, než bylo vloženo do endotermické reakce pomocí tepla.

No tak řekni na rovinu, že Pantone GEET nemůže fungovat a přesto funguje, že nemůže fungovat kyslíkovodíková svářečka, která se musí "zhášet" propanbutanem, aby s ní bylo možné vůbec svařovat atd...
Podle Tvých zbytečných keců nefungují věci, které opravdu fungují a máme je zdokumentované. To bude zřejmě znamenat, že budeš MUSET KONEČNĚ ZAČÍT NĚCO DĚLAT A ZJISTIT SI, JAK TO SKUTEČNĚ JE. Anebo vypal. Teoretiku...

[Akord]

MMS me zatím nezajímá, není to ani první ani poslední pokus o to, jak dostat z motora víc. Pro prípad, že bych si už nevedel rady by to možná fungovalo jako záloha. Dej klidne o mne verejne hlasovat a zarídím se, fór je prece dost. Kyslíkovodíkovou svárečku bych do toho netahal, stejne se nevyjasnily doposud ani kWh, ani odporový drát.

[aNONym]

Zajisté již každý z vodíkářů zkusil, co se stane, když během elektrolýzy uzavře vývod plynu a v elektrolyzéru se postupně začne zvyšovat tlak (čímž ve výsledku teď zrovna nemyslím následnou explozi nedostatečně dimenzovaného vyvíječe díky přetlaku a demolici nejbližšího okolí ).

Vyzkoušel to někdo z vás už ve větším měřítku = vyšší tlak + teplota, než jsou běžné provozní podmínky?? Chystáme se to prubnout, ale nejdříve bych k tomu chtěl dát do kupy co nejvíce dostupných podkladů a informací. Obracím se tedy na vás s prosbou o rady, nápady a zkušenosti. Dále by mne (a kamaráda) zajímalo vše o termochemickém štěpení vody (viz níže *) Předem velký Dík za všechny podněty. Non

* Citace: "Při termochemickém štěpení vody je voda rozdělena na kyslík a vodík pomocí série chemických reakcí, které jsou iniciované teplem nebo v případě hybridních cyklů teplem a elektrickou energií. Cykly popisované níže jsou cykly uzavřené, tj. použité chemické látky jsou v průběhu reakcí recyklovány a znovu vstupují do procesu. Doplňovanou vstupní surovinou je tedy pouze voda a výsledným produktem vodík a kyslík.
Termochemické cykly jsou známy již více jak 35 let; intenzivně byly studovány na přelomu 70. a 80. let 20. století (v době ropné krize, tedy v době hledání ekonomické výroby alternativních paliv)." http://www.h2bus.cz/vyroba-vodiku

Jinak ještě jeden docela zajímavý odkaz: http://oei.fme.vutbr.cz/konfer/biomasa_ ... dejska.pdf , myslím, že skoro každý si tam najde něco málo nového a zajímavého (i zelenkavá Kateřina J. by si našla, ale už jí to asi vysvětlili )
.

[Návštěvník]

Tady máš něco na hraní.
P.

[Akord]

Termochemické cykly jsou známy již více jak 35 let

O cyklech jako Westinghouse jsem se na fóru okrajove zmínil, ale nikdo na to nereagoval. Krome jódového cyklu označovaného jako Mark16 a cyklu Westinghouse-kyselina sírová značeného jako Mark11 vím o cyklu označovaném jako Mark1 vynalezeném 1969 panem Beni: CaBr2+2H2O=Ca(OH)2+2HBr /730C
Hg+2HBr=HgBr2+H2 /250C
HgBr2+Ca(OH)2=CaBr2+HgO+H2O /200C
HgO=Hg+1/2O2 /600C
Nevýhoda použití Hg,
a pak Mark13:
O2+Br+2H2O=2HBr+H2SO4 /323K
2HBr=BR2+H2 /elektrolýza podobne ako pri Mark11
H2SO4=H2O+SO2+1/2O2
nevýhoda jako Mark11 nutný vklad elektriny
Podle číslování lze usuzovat, že podobných cyklu byla zkoumána hromada.

[Novák]

Pokud vystoupíš z anonymity a máš prostředky na dotažení vývoje do konce,jsem ochoten ti dát dost důležitých informací.Nejdříve ale vyřeš základní věc -co uděláš s tak vysokou teplotou!!!!!!

[aNONym]

Děkuji prozatím všem za poskytnuté materiály. S Lubošem se spojím přes SZ. Dík. Non.
.

[aNONym]

Nejdříve ale vyřeš základní věc -co uděláš s tak vysokou teplotou!!!!!!

Moc nerozumím této připomínce. Lubo, uteklo mi snad něco??. Předem dík za upřesňující odpověď. Non.
.

[Novák]

Ano uniklo ti to zásadní.Nastuduj si spalování škodlivých odpadů a konstrukce žároviště.

[aNONym]

Ano uniklo ti to zásadní.Nastuduj si spalování škodlivých odpadů a konstrukce žároviště.

Můžeš být prosím konkrétnější ??? Děkuji Non
.