Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...

Laik se ptá fyziků

Drontí akce, události, novinky...

Moderátor: Gabča

Odpovědět
Návštěvník

Re: Ještě jednou - co ten kluzák

Příspěvek od Návštěvník »

Gabča píše:
I jsem to tam psala, hmotnost na nic z toho nemá vliv. Máš skříň s vakuem, dáš tam kilovku železa a pírko a pustíš to tam? Co dopadne první? Obojí naráz. Těžším parašutistou akorát zvýšíš síly a tím i ten prazvláštní energetický zisk, kterému já prostě nevěřím.
Ale díky za technický nápad s tou tím rotorem a generátorem, aspoň vím, jak tomu říkat.
Nejde o těžšího parašutistu. Parašutista má generátor už při opuštění letadla. Rotor točí generátorem naprázdno. Při zatížení žárovkou se zvětší vertikální rychlost pádu.
Když vyhodíš z letadla slepici a myš, kdo z nich přežije pád na zem?
P.


Habo
Nový člen
Příspěvky: 21
Registrován: stř 09 dub 2008 17:03
Bydliště: Krivá
Kontaktovat uživatele:

Re: Zaujimave rozmyslanie...

Příspěvek od Habo »

Gabča píše: ...
Co je měření odplutím zatím nevím.
...
Jednoducha metoda :) odplujem si a meram cas za kolko "to" spadne :D potom pouziem s=(g*t^)/2 a je to :D


Slobodný užívateľ slobodného softwaru....
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

P.,myslím, že po zatížení generátoru žárovkou se rychlost volného pádu naopak zníží. Nezatížená vrtule totiž zvýší otáčky a umožní padat rychleji. Rychlobežnost vrtule zustává zhruba konstantní. Na rešené veci to však skoro nic nemení.


Habo
Nový člen
Příspěvky: 21
Registrován: stř 09 dub 2008 17:03
Bydliště: Krivá
Kontaktovat uživatele:

Re: Zaujimave rozmyslanie...

Příspěvek od Habo »

Akord píše:Prvé v nie je to isté, čo druhé v (Gabča tiež použila pri zrýchlení pojem priemerná rýchlosť). Prvé v znamená dosiahnuté "v" v čase "t", toto "v" bolo však na začiatku časového intervalu, v čase t=0 nulové. Ak by som chcel túto meniacu sa rýchlosť nahradiť konštantnou, a použiť vzorec v druhom riadku, tak rýchlosť bude tiež polovičná (ak sa zrýchlenie nemení). Pri druhom "v" v druhom vzťahu sa naopak predpokladá, že "v" má tú istú hodnotu ako v nulovom čase, tak aj na konci časového intervalu, teda toto "v" sa počas času "t" nemení.
...
ok ale potom:
E=F*s
F=m*a
m*a*s = E
s=0,5*a*t^2
E= m*0,5*v^2
a teda je to iny vzorec ako E=m*v^2
a teda bud som sa sekol ja alebo sa sekol niekto iny...
a potom by bolo aj E=m*0,5*c^2 < - a teoria relativity je v haji ?!
ono by potom rovnica platila iba pre m=0 alebo v=0 a potom E=0 - znamenalo by to ze energia neexistuje ? asi nie, je tu nieco divne...


Slobodný užívateľ slobodného softwaru....
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Habo, "v" hmotného objektu nikdy nie je rovné "c". Pri "c" totiž "m" narastá donekonečna. Je to ale celé zložitejšie, a na prvý pohľad je Tvoj rozpor pomenovaný dobre. E=m*v*v/2 a zároveň E=m*c*c bez tej polovice, lebo to "c" sa netýka hmotného objektu, kým "v" áno. Neznamená to však, že mi je teória relativity sympatická, mám na ňu vlastný názor. To E=m*c*c mi však tam neprekáža.


Návštěvník

Příspěvek od Návštěvník »

Akord píše:P.,myslím, že po zatížení generátoru žárovkou se rychlost volného pádu naopak zníží. Nezatížená vrtule totiž zvýší otáčky a umožní padat rychleji. Rychlobežnost vrtule zustává zhruba konstantní. Na rešené veci to však skoro nic nemení.
Rotor je bez regulace úhlu náběhu. Zatížením (ne zvýšením váhy) snížíš otáčky, zmenšíš vztlak.
P.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Anonymous píše:
Akord píše:P.,myslím, že po zatížení generátoru žárovkou se rychlost volného pádu naopak zníží. Nezatížená vrtule totiž zvýší otáčky a umožní padat rychleji. Rychlobežnost vrtule zustává zhruba konstantní. Na rešené veci to však skoro nic nemení.
Rotor je bez regulace úhlu náběhu. Zatížením (ne zvýšením váhy) snížíš otáčky, zmenšíš vztlak. P.
No vlastne ano, zapletl jsem se a napsal nesmysl. Tím, že nezatížená vrtule zvýší otáčky bude i lépe viset a méne odebírat potenciální energii.


Gabča
Zasloužilý člen
Příspěvky: 607
Registrován: čtv 21 kvě 2009 11:19
Dostal: 1 poděkování

Příspěvek od Gabča »

Akord píše:
Gabča píše:Je vymrštěn do výše třeba rotor s generátorem, vážící třeba 10 kg. Udělíme mu rychlost 100 m/s, blabla, doletí 500 m vysoko. Jo ještě si zapíšeme, že jsem mu dali hybnost 1000 kg*m/s. Na 500 m se zpomalí k nule, začne padat, a radiem sepneme rotor s generátorem přesně po metru ve výšce 499 m. Od té chvíle začne generátor do sebe akumulovat hybnost, tedy už nebude zrychlovat, poletí furt těch cca 4,47. Dostane do sebe 499krát (10kg*4,47m/s) tj. 22 305,3 kg*m/s.
Nevím, proč do diskuse o pohybu mícháš zrovna Teslu. To pejsek jak s kočičkou delali dort. O Teslovi tady toho moc fyzikálního nepadlo. Vyjasneme nejprve kluzák na schodech, sama jsi o to stála aspoň 2x: Pokud takhle matematicky fiktivne spočítám hybnosti, neznamená to zároveň, že jsem spočítal i energie. Matematický součet hybností je pro tento prípad nanic, to, že se hybnost soustavy zachovává platí pro prípad, že soustava neprijímá energii. Když rotor spadne z výšky 100/s na absorpční podložku, ohreje se stejne, jako když bude padat 500x z výšky 1m. Nevím, proč chceš tím točit mlýnek, tím prece točí energie, ne nezužitkovaná hybnost. Je jasné, že pokud platí součet energií, nemuže pro stejný prípad platit součet hybnosti, protože v energii vystupuje rychlost v kvadrátu a v hybnosti ne. Samotná rychlost(bez kvadrátu) tedy není neco, co by v spojení s hmotností poskytovalo sčítatelnou veličinu. Tuto sčítatelnou veličinu poskytuje pouze rychlost v kvadrátu. Teď hledej chybu Ty, a pokud jde bez prílišných odboček.
Výborně. Hybnost určitě sčítat jde. Jedu autem 50 km/h, vrazí do mě zezadu druhý stejně těžký, ten se nárazem zcela zastaví, tak pojedu sto. Jestli trváš na rychlosti na kvadrát (což je blbost na kvadrát - vzniklo nedorozuměním mezi Carnotem a Wattem), tak opustíme generátor, a představ si ten kluzáček 1kg, dole jsme ho předtím nakopli rychlostí 100m/s, tudíž hybností 100 kg*m/s, blabla vyletí 500m vysoko. Každý metr výšky tedy průměrně spotřeboval hybnost 0,2 kg*m/s, a průměrně ubral rychlost 0,2 m/s. Otočí se zpět, ale nepadá, získanou rychlost dolů přeměňují kormidla průběžně na rychlost vpřed tak, že letoun nepřekročí pokles 4,47 výškových metrů za sec.
Od druhého výškového metru klesání se začnou hromadit rychlosti vpřed, a to (bez odporu vzduchu)
a).. Základní představa .. přibude po každém jednom metru výškového poklesu rychlost vpřed 4,47 m/s. Vektor celkové rychlosti bude tamten vzorec s těma odvěsnama, ale vůbec na nic ho nepotřebujeme, nebudem to sem plést. Dole u země bude mít letadýlko rychlost do strany 2235 km/h, když to kormidla dorovnají k nulovému poklesu. To by tu asi mělo ještě zaznít... Země přitahuje konstantně dolů nezávisle na rychlosti do strany, když letím v letadle a mám tam váhu, furt vážím svých 350 kg :D .
b).. další přiblížení .. Tak, a není to úplně přesné, teď si představíme to samé jen s půlmetrovými úseky, potom s čtvrtmetrovými, pořád to zkracujte až na pidiúseky, a zisk rychlosti se pořád kupodivu lehce zvyšuje. Nakonec se přiblížíme ke vzorci s cos úhlu poklesu. Ale to už vidím jen jako detail.

Tím jsem se doufám definitivně odstřihla od nutnosti převádět rychlost na energii kvadrátem. Zůstal nám tam holý rychlostní zisk. To JE ENERGIE.

Kde jsi vzal, že energie je rychlost na druhou? Tvůj učitel Ti to řekl. Umíš si pod rychlostí na druhou něco smysluplného představit? Neumíš, jen žiješ v číslech. Představ si, že by jsi neměl žádného učitele, a udělal by sis představu o světě podle svého, tak nikdy nevymyslíš rychlost na druhou. Když má předmět rychlost, má i hybnost. Předmět narazí, předá hybnost druhému předmětu, ten brzdí, brzdy se zahřívají, Země se pohnula, a to vše závisí jen na tom, jak byl první předmět na počátku těžký, a rychlý. Nic víc. Když v elektrárně roztlačí magnety elektrický proud, musí se těm magnetům dávat hybnost... a předají hybnost elektronům, a ty se zase buď rovnou nebo cikcak pohybují. Pohybují.
Naráží do pevných v odporovém drátu. Naráží. Působí magneticky na své okolí. Tím že kolem toho jedou. Jedou.


Gabča
Zasloužilý člen
Příspěvky: 607
Registrován: čtv 21 kvě 2009 11:19
Dostal: 1 poděkování

Vy jste to pořád ještě nečetli

Příspěvek od Gabča »

Vy jste to pořád ještě nečetli, já to na vás poznám. Viz první Rivalův příspěvek, příloha. :o


Návštěvník

Příspěvek od Návštěvník »

Gabča píše:
a).. Základní představa .. přibude po každém jednom metru výškového poklesu rychlost vpřed 4,47 m/s. Vektor celkové rychlosti bude tamten vzorec s těma odvěsnama, ale vůbec na nic ho nepotřebujeme, nebudem to sem plést. Dole u země bude mít letadýlko rychlost do strany 2235 km/h, když to kormidla dorovnají k nulovému poklesu. To by tu asi mělo ještě zaznít... Země přitahuje konstantně dolů nezávisle na rychlosti do strany, když letím v letadle a mám tam váhu, furt vážím svých 350 kg :D .
Už základní představa je kravina. Nedokážu to jinak nazvat.
Při takéto logice by se kluzáky dostávali na zem jedině po vertikále.
P.


Gabča
Zasloužilý člen
Příspěvky: 607
Registrován: čtv 21 kvě 2009 11:19
Dostal: 1 poděkování

Příspěvek od Gabča »

Anonymous píše:
Gabča píše:
a).. Základní představa .. přibude po každém jednom metru výškového poklesu rychlost vpřed 4,47 m/s. Vektor celkové rychlosti bude tamten vzorec s těma odvěsnama, ale vůbec na nic ho nepotřebujeme, nebudem to sem plést. Dole u země bude mít letadýlko rychlost do strany 2235 km/h, když to kormidla dorovnají k nulovému poklesu. To by tu asi mělo ještě zaznít... Země přitahuje konstantně dolů nezávisle na rychlosti do strany, když letím v letadle a mám tam váhu, furt vážím svých 350 kg :D .
Už základní představa je kravina. Nedokážu to jinak nazvat.
Při takéto logice by se kluzáky dostávali na zem jedině po vertikále.
P.
To byla jen pomůcka pro snadou představu struktury výpočtu. Něco jako výpočet obsahu kruhu, trojúhelníky se skládají proti sobě do obdélníku.

Namísto toho si představ jinou situaci.
Na tenisovém kurtu odpálím míček vzhůru rychlostí 30 m/s. Při gravitačním ale dráhovém zrychlení 3 m/s na metr výšky bude míček zpomalovat každý metr o 3 m/s, po metru bude mít už jen 27, doleze do deseti metrů, tam se otočí a na původním místě dole bude mít bez odporu vzduchu zase 30. Žádné perpetuum se tady nechytá, nic se nehromadí.

Pozn. Tohle zrychlení je trochu exponenciální, nejdřív zrychluje dokonce méně než vteřinové, pak se křivky protnou, a od té chvíle zrychluje jako blázen.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Gabča píše:Jedu autem 50 km/h, vrazí do mě zezadu druhý stejně těžký, ten se nárazem zcela zastaví, tak pojedu sto.
Vtipkovat umíš, a když deláš s penezi jako s predešlým výrokem, a hybností, tak jsi možná i úspešná. Výrok není ani pravdivý, ani dostatečne presný. Nenapsala jsi nejprve jakou rychlostí jelo to auto, co do Tvého vrazilo. Navíc predpokládáme, že auta jsou pružné a se nedeformují. Odkud víš, že se to první auto zcela zastaví, to prece není pravda, nesprávne používáš vzorce, nebo nezkoušela na kulečníku v té hospode. Zastavilo by pouze v prípade, že Ty by jsi predtím stála. Zbytek je zbytečný chaos. Asi jsi dobre nečetla muj predešlý príspevek, a už Te zajímá muj učitel. Nenapsala jsi na mé argumenty jediný argument, a znova povídáš o kluzáku. Tebe proste baví více psát, než číst.


Návštěvník

Příspěvek od Návštěvník »

Gabča píše: To byla jen pomůcka pro snadou představu struktury výpočtu. Něco jako výpočet obsahu kruhu, trojúhelníky se skládají proti sobě do obdélníku.

Namísto toho si představ jinou situaci.
Na tenisovém kurtu odpálím míček vzhůru rychlostí 30 m/s. Při gravitačním ale dráhovém zrychlení 3 m/s na metr výšky bude míček zpomalovat každý metr o 3 m/s, po metru bude mít už jen 27, doleze do deseti metrů, tam se otočí a na původním místě dole bude mít bez odporu vzduchu zase 30. Žádné perpetuum se tady nechytá, nic se nehromadí.

Pozn. Tohle zrychlení je trochu exponenciální, nejdřív zrychluje dokonce méně než vteřinové, pak se křivky protnou, a od té chvíle zrychluje jako blázen.
Proč nenapíšeš rovnou, že děláš reklamu pro jednu knížku a potřebuješ prodat x výtisků?
P.


1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Je to docela divný

Příspěvek od 1220 »

nevím kam se pánům A a P. poděla hravost, natožpak galantnost ?????
Proč se podaná ruka odbyde vlastní tečkou ?
Proto je svět místy tolik smutný, že si lidé přestali hrát.
Zaužívané schema pohledů ryze praktických cloní, dalo by se říct přímo zaclání jiný svět.
Nic ale ze světa nemizí, nezávisle na vůli individua naštěstí. Vše je zváženo a zapsáno.
Hovgh.
K.


Gabča
Zasloužilý člen
Příspěvky: 607
Registrován: čtv 21 kvě 2009 11:19
Dostal: 1 poděkování

Auto narazí do auta

Příspěvek od Gabča »

Jééé,
dneska mi můžete říkat všemi názvy samic domácího zvířectva (kromě svině, to by mě mrzelo), protože samozřejmě auto jedoucí stejně rychle jako já do mě nenarazí :oops:

Stejně se ale hybnost dá skládat součtem, vždycky po nárazu součet předchozích dvou rychlostí mi dá součet těch nových, teda aspoň safra doufám, teď mi spadl hřebínek :? dneska mi to už myslet asi nebude.

Gapča


Odpovědět

Zpět na „Dronti a Kadlín“