Akord píše:Gabča píše:Je vymrštěn do výše třeba rotor s generátorem, vážící třeba 10 kg. Udělíme mu rychlost 100 m/s, blabla, doletí 500 m vysoko. Jo ještě si zapíšeme, že jsem mu dali hybnost 1000 kg*m/s. Na 500 m se zpomalí k nule, začne padat, a radiem sepneme rotor s generátorem přesně po metru ve výšce 499 m. Od té chvíle začne generátor do sebe akumulovat hybnost, tedy už nebude zrychlovat, poletí furt těch cca 4,47. Dostane do sebe 499krát (10kg*4,47m/s) tj. 22 305,3 kg*m/s.
Nevím, proč do diskuse o pohybu mícháš zrovna Teslu. To pejsek jak s kočičkou delali dort. O Teslovi tady toho moc fyzikálního nepadlo. Vyjasneme nejprve kluzák na schodech, sama jsi o to stála aspoň 2x: Pokud takhle matematicky fiktivne spočítám hybnosti, neznamená to zároveň, že jsem spočítal i energie. Matematický součet hybností je pro tento prípad nanic, to, že se hybnost soustavy zachovává platí pro prípad, že soustava neprijímá energii. Když rotor spadne z výšky 100/s na absorpční podložku, ohreje se stejne, jako když bude padat 500x z výšky 1m. Nevím, proč chceš tím točit mlýnek, tím prece točí energie, ne nezužitkovaná hybnost. Je jasné, že pokud platí součet energií, nemuže pro stejný prípad platit součet hybnosti, protože v energii vystupuje rychlost v kvadrátu a v hybnosti ne. Samotná rychlost(bez kvadrátu) tedy není neco, co by v spojení s hmotností poskytovalo sčítatelnou veličinu. Tuto sčítatelnou veličinu poskytuje pouze rychlost v kvadrátu. Teď hledej chybu Ty, a pokud jde bez prílišných odboček.
Výborně. Hybnost určitě sčítat jde. Jedu autem 50 km/h, vrazí do mě zezadu druhý stejně těžký, ten se nárazem zcela zastaví, tak pojedu sto. Jestli trváš na rychlosti na kvadrát (což je blbost na kvadrát - vzniklo nedorozuměním mezi Carnotem a Wattem), tak opustíme generátor, a představ si ten kluzáček 1kg, dole jsme ho předtím nakopli rychlostí 100m/s, tudíž hybností 100 kg*m/s, blabla vyletí 500m vysoko. Každý metr výšky tedy průměrně spotřeboval hybnost 0,2 kg*m/s, a průměrně ubral rychlost 0,2 m/s. Otočí se zpět, ale nepadá, získanou rychlost dolů přeměňují kormidla průběžně na rychlost vpřed tak, že letoun nepřekročí pokles 4,47 výškových metrů za sec.
Od druhého výškového metru klesání se začnou hromadit rychlosti vpřed, a to (bez odporu vzduchu)
a).. Základní představa .. přibude po každém jednom metru výškového poklesu rychlost vpřed 4,47 m/s. Vektor celkové rychlosti bude tamten vzorec s těma odvěsnama, ale vůbec na nic ho nepotřebujeme, nebudem to sem plést. Dole u země bude mít letadýlko rychlost do strany 2235 km/h, když to kormidla dorovnají k nulovému poklesu. To by tu asi mělo ještě zaznít... Země přitahuje konstantně dolů nezávisle na rychlosti do strany, když letím v letadle a mám tam váhu, furt vážím svých 350 kg
.
b).. další přiblížení .. Tak, a není to úplně přesné, teď si představíme to samé jen s půlmetrovými úseky, potom s čtvrtmetrovými, pořád to zkracujte až na pidiúseky, a zisk rychlosti se pořád kupodivu lehce zvyšuje. Nakonec se přiblížíme ke vzorci s cos úhlu poklesu. Ale to už vidím jen jako detail.
Tím jsem se doufám definitivně odstřihla od nutnosti převádět rychlost na energii kvadrátem. Zůstal nám tam holý rychlostní zisk. To JE ENERGIE.
Kde jsi vzal, že energie je rychlost na druhou? Tvůj učitel Ti to řekl. Umíš si pod rychlostí na druhou něco smysluplného představit? Neumíš, jen žiješ v číslech. Představ si, že by jsi neměl žádného učitele, a udělal by sis představu o světě podle svého, tak nikdy nevymyslíš rychlost na druhou. Když má předmět rychlost, má i hybnost. Předmět narazí, předá hybnost druhému předmětu, ten brzdí, brzdy se zahřívají, Země se pohnula, a to vše závisí jen na tom, jak byl první předmět na počátku těžký, a rychlý. Nic víc. Když v elektrárně roztlačí magnety elektrický proud, musí se těm magnetům dávat hybnost... a předají hybnost elektronům, a ty se zase buď rovnou nebo cikcak pohybují. Pohybují.
Naráží do pevných v odporovém drátu. Naráží. Působí magneticky na své okolí. Tím že kolem toho jedou. Jedou.