Laik se ptá fyziků

[lajos]

Nevim proč si se vysadil zrovna na napětí? Každý(většina) mluví o proudu-v zásuvce a jinde-podle toho poznáš toho, kdo nevý o čem mluví. Podle mně je všude jen napětí a pak je možná proud po připojení zátěže, předpokládá to ideální zdroj bez vlastních svodů kteří bývají zanedbatelné vůči zátěžovému proudu.
Ty ůdajně neměřené veličiny jsou dost dobře dané, to nemůže popřít ani Bin ládin

[1220]

napětí bez proudu nezměří. Naproti tomu elektrometr změří přítomnost náboje.
Jak vono to vlastně doopravdy je ???

K ???

[lajos]

Napětí změříš s měřákem (vmetrem) kterým teče mA, mikroamper nebo pikoamper-no a co??? Co chcete zpochybnit???
Se mi zdá že vytváříte problém z něčeho, co žádný problém vlastně není. A když přeženete věci do krajních hodnot a není Vám jasné o čem vlastně mluvíte, tak máte problém a další kteří se v tom vyznají podobně-mají nad čím uvažovat. V základu ohmův zákon funguje v pohodě. A že je eter? jeho vysvětlováním, nebo koumáním není co zpochybňovat na vztazích U I A, teda zatím.
Eter vynechali z konce Maxwelových rovnic, protože ručo se ty čtyři rovnice trochu zdlouhavě počítali a po vynechání konce rovnic se nic neměnilo.
Tato info ale bylo tady již od Beardena a v češtině atd. atd. a prostě nic jiného se nedá dělat než novorozencům a i starým novorozencům to tady pořád opakovat a opakovat. Nebo si toho nevšímat, nereagovat a čas hukáže.

[Gabča]

Napětí změříš s měřákem (vmetrem) kterým teče mA, mikroamper nebo pikoamper-no a co??? Co chcete zpochybnit???
Se mi zdá že vytváříte problém z něčeho, co žádný problém vlastně není. A když přeženete věci do krajních hodnot a není Vám jasné o čem vlastně mluvíte, tak máte problém a další kteří se v tom vyznají podobně-mají nad čím uvažovat. V základu ohmův zákon funguje v pohodě. A že je eter? jeho vysvětlováním, nebo koumáním není co zpochybňovat na vztazích U I A, teda zatím.
Eter vynechali z konce Maxwelových rovnic, protože ručo se ty čtyři rovnice trochu zdlouhavě počítali a po vynechání konce rovnic se nic neměnilo.
Tato info ale bylo tady již od Beardena a v češtině atd. atd. a prostě nic jiného se nedá dělat než novorozencům a i starým novorozencům to tady pořád opakovat a opakovat. Nebo si toho nevšímat, nereagovat a čas hukáže.

Díky za info o Beardenovi.
Jasně, vo tom asi žádná, voltmetr má v sobě ty destičky, na kterých se nahromadí náboj, a ty destičky se odpuzují podle toho, kolik náboje se na ně natlačí. Takže je to tlak, co to měří. Ale jak může vědět, že je toho zrovna 230? To se tam dopisuje při kalibraci, a to podle toho, co tam chceme mít.
Ta vystřikující rychlost je tlaku přímo úměrná, můžeš mít pod sebou dvě stupnice, jedna pro tlak, jedna pro rychlost.
El. spotřebič si odebírá proud tím, že si vytvoří prostor pro únik náboje. Když se omylem zapojí do 380, tak to tím otvorem vletí tak rychle, že se to celé spálí. Tedy, na praxi to nemusí mít vliv. Celé to nemá žádný vliv na praxi. Já se bavím jen o tom, že sekundy na čtvrtou a metry na pátou není asi to ideální v jednotce.

Jediný vliv na naši praxi to má snad jen tou gravitací.

Řešit tím chci to, (kromě toho aby pravda zvítězila) že si chci užít v životě fakt pořádnou legraci - napíšu hned za chvíli v další odpovědi.

[Gabča]

Co je elektricke napatie? Komu sa podarilo zmerat el. napatie?
Ked meriame vzdy len el. prud! Zistilo sa ze je nejaka zavyslost medzi prudom a odporom a tak sa vymyslelo napatie. Hoci ho nikto v skutocnosti nikdy realne nezameral, ale je na to vzorec a tak (existuje).

Takto bolo VYMYSLENYCH mnoho vzorcov a velicin, ktore nidy nikto nemeral!
Gravitacia, kto ju realne meral, gravitacne zrychlenie je jediny udaj ktory veda ma. Nikto sa gravitaciou nezaobera podrobne.
Nikoho nenapadlo ze nemusime bit pritahovany zemou, ale tlaceny vesmirom.
Co je medzi molekulami a atomami? Je tam volny priestor? Co je v tom volnom priestore?
Fyzika zanedbava Éter, a to je najvatsia chyba, ktora bola spravena v historii vedy (zanedbanie Éteru, a popieranie Éteru)
Prik. jeden odkaz:
http://magazin.atlas.sk/technologie/priroda/260273/

Jojo
přesně mám ten stejný pocit. Co my víme, jak to tam teče. Když se zeptám elektrikáře, ten ví jen, že Ampéry krát Volty jsou Watty.
Gravitace se měří hlavně její okamžitá hodnota, ale to jestli zrychluje rovnoměrně nebo exponenciálně, o tom se nedočtete, a já mám strach, že se od dob Galilea, který to tak odhadnul na šikmé věži v Pise, se tomu prostě věří. Jenže, je-li pád bržděn třením vzduchu, tak se mohl Galileo domnívat, že je to jen m/s2.

Jdu se mrknout na ten tvůj éter. A díky

[lajos]

Nový pohled, nebo úhel pozorování elektriky- myslím že na katedře strojní, vámi založená elektrofakulta by měla nevídaný úspěch(mezi strojaři).
No že rychlost výchylky měřidla strkané do 380V by měla s něčím nějaké souvislosti, to tady musí určitě každého elektrikáře pobavit.
Lepší zkoušku bych viděl: připraveně šáhnout na fázi a v závislosti rychlosti odtrhu pazourku by se vyhodnocovalo přežití nebo úmrtí.
Asi si budu muset zavřít chlebárnu, než vás urazím všechny.
No prostě nevídané úvahy od konce záležitosti, které možná mají i nějaké základy. Ale se základama je zbytečné se zabývat, když už známe jedno a třífázovou zásuvku, ne?

[Gabča]

napětí bez proudu nezměří. Naproti tomu elektrometr změří přítomnost náboje.
Jak vono to vlastně doopravdy je ???

K ???

No, to já právě taky nevím . Jestli můžu teď, když se tu sešlo trochu víc lidí, vás seznámit se svým PLÁNEM.

Jestli se najde pár ochotných jedinců, tak jistá odměna je nemine. Budeme SPOLEČNĚ odstraňovat zbývající nejasnosti, jakože jich je ještě pár, hlavně tam kam já nedohlídnu, třeba ten váš eter, ráda se poučím ale pro mě je to zatím něco nadpřirozeného, neznámého. A pak s tím nějak společně vyrukujeme ... třeba bombardováním emaiy ČVUT, nebo já nevím co. Odměna bude ta legrace, kterou při tom zažijeme.

V čem se liší tenhle pohled třeba od jiných a jaktože si tak věřím? Já nevím proč neuspěli jiní pochybovači, ale možná proto, že podávají věc moc složitě. Já jsem totální fyzikální ignorant, a proto možná můj pohled je tzv. blbuvzdorný. A mám občas dobrej nápad, jakože si myslím, že ten nápad s tím Voltem nebo s tou gravitací, to mohlo přijít ale taky nemuselo.

Budeme vystupovat společně, jako společné dílo, protože to společné dílo bude. Nebudeme asi první na světě, ale budeme mít prosté argumenty, donekonečna je budeme opakovat. Maximálně si uřízneme ostudu, ale když zachováme humor, nic se nám nestane. Naše jména se i jednou objeví v novinách, vystřihneme si to, magnetem přiděláme na lednici, a bude nám dobře


PS. bylo by dobré nejprve experimentálně přeměřit druh zrychlení volného pádu. Na oběžnou dráhu mimo odpor vzduchu se nedostaneme, ale nešlo by to zpomalit tady nějakou kladkou? Nemá někdo doma něco takovýho?

[aNONym]

Co my víme, jak to tam teče. Když se zeptám elektrikáře, ten ví jen, že Ampéry krát Volty jsou Watty.

Non

Nový vědecký objev: Pohlcovač tmy

Po léta se nám tvrdilo, že žárovky vyzařují světlo. Poslední výzkumy však ukázaly, že je tomu jinak. Žárovky nevyzařují světlo, ale zato pohlcují tmu. Proto se jim správně má říkat pohlcovače tmy.

Teorie pohlcovačů tmy dokazuje, že tma má hmotnost a je těžší a rychlejší než Světlo.Základem teorie pohlcovačů tmy je tvrzení, že žárovky pohlcují tmu. Vezmeme si pohlcovač tmy ve vašem pokoji. Jistě potvrdíte, že v jeho blízkosti je méně tmy než kdekoli jinde. Čím větší pohlcovač, tím více tmy dokáže pohltit. Pohlcovače na parkovišti mají mnohem vetší kapacitu než pohlcovač ve vašem pokoji. Stejně jako všechny věci má pohlcovač tmy jen omezenou životnost. Jakmile se tmou naplní, nemá kam další tmu pohlcovat. To se projeví tmavou skvrnou, která je v plném pohlcovači jasně viditelná. Tma, kterou pohlcovače pohltí, jde pak dráty do energetických závodu, které ji likvidují, obvykle za pomoci fosilních paliv.

Primitivním pohlcovačem tmy je i svíčka. Nová svíčka má knot bílý. Po prvním použití zjistíte, že v důsledku pohlcené tmy knot zčernal. Dáte-li do blízkosti fungující svíčky tužku, zčerná také. Je to proto, že kolem ní proudila tma do svíčky. Nevýhodou těchto primitivních pohlcovačů tmy je jejich omezený dosah.

Existují i přenosné pohlcovače tmy. V nich má žárovka příliš malý objem, a musí se do její blízkosti proto instalovat odkladiště tmy, lidově zvané baterie. Jakmile se odkladiště zaplní, musí se vyprázdnit nebo vyměnit; potom muže pohlcovač opět fungovat. ( pozn.: Nejlépe je to pozorovatelné u při rozebírání grafitových článků, které se však již pomalu přestávají používat, protože se v nich tma kumulovala již během výroby )

Tma má hmotnost. Ta se projevuje třením při přechodu tmy do pohlcovače a toto tření pohlcovač zahřívá. Proto není radno dotýkat se pohlcovače v činnosti. Ještě vetší problémy jsou u svíčky: hmota tmy do ní musí proniknout pevným knotem místo průhledného skla. Tím se uvolňuje ještě více tepla a není proto vhodné sahat ani na fungující svíčku. Zahřívání pracujícího pohlcovače je pochopitelné. Stlačujete-li plyn, zahřívá se - a stejně se zahřívá i tma stlačovaná do drátu žárovky.

Tma je těžší než světlo. Plavete-li těsně pod hladinou, vidíte kolem dostatek světla. Ponořujete-li se hlouběji a hlouběji, všimnete si, že je kolem stále větší tma. Ve velké hloubce je tma úplná. To je proto, že těžší tma klesá ke dnu a lehčí světlo zůstává nahoře. Proto se také světlo a lehký v angličtině řekne stejně.

Zbývá ještě dokázat, že tma je rychlejší než světlo. Postavíte-li se v osvětlené místnosti před zavřenou skříň a otevřete pomalu dveře, uvidíte světlo pomalu pronikat dovnitř. Tma je však tak rychlá, že ji nikdy neuvidíte prchat ze skříně ven.

Až tedy příště uvidíte žárovku, nezapomeňte, že to není světelný zdroj, ale naopak pohlcovač tmy.

(http://www.stribro.net/2003112601-pro-v ... c-tmy.html)

[poota]

To Eter: to, co píšeš, je jenom otázka způsobu měření, takže napětí měříme měřením proudu proto, že je to tak pohodlnější. Je to podobné, jako s měřením spotřeby. Průtokoměrem zjistím, kolik spotřebovávám momentálně za jednotku času. Když mě zajímá, kolik spotřebuji na 100 km, musím do toho započítat také rychlost, kterou jedu (nebo také, kterou stojím v zácpě). Takže je pohodlnější změřit kolik v nádrži ubylo po ujetí 100 km. Což se měří dost blbě, takže se většinou naplní nádrž po okraj, ujede se nějaká vzdálenost, pak se zase naplní nádrž po okraj a spotřeba se vypočítá z doplněného množství a ujeté vzdálenosti. Je to celkem jednoduché, ale někomu by mohlo připadat pěkně ujeté, že měříme průtok vzdáleností, kterou jsme ujeli.
A teď si představ, že bychom chtěli změřit maximální dosažitelnou spotřebu/průtok třeba za minutu. A aby to nebylo tak jednoduché, tak nezávisle na motoru, tedy nás zajímá, kolik je schopno protéct trubkou neboli jak žravý motor je ta trubka schopna "uživit". Nemám představu, který přístroj by se kam měl připojit, aby na stupnici nebo displeji ukázal přesnou hodnotu v litrech za minutu, a to bez spuštěného motoru. To jsem k tomu ještě přidal "trubku, která má nějaký průřez a tedy i odpor. Když ho dáme pryč, jde nám o přímé změření potenciálu celé nádrže, ať už u auta nebo přehradní. Tedy, jak rychle by vytekla, kdyby se odstranilo dno. To ovšem nemusím měřit, to vím z hlavy: hned. Takže takové měření, i kdyby nějak šlo, stejně nemá žádnou cenu. Protože ten průtok (proud) závisí na průměru trubky (odpor) a tlaku v nádrži (napětí). Každou vteřinu proteče určité množství (výkon), takže za nějakou dobu nateče někam určité množství (práce).
Vzal jsem to dost důkladně, takže už je asi každému dost zřejmé, že výška hladiny v nádrži (napětí) má nějakou hodnotu, která se dá změřit i bez průtoku, třeba tlakoměrem. Ovšem tlak stoupá zároveň s tím, jak se zvětšuje vzdálenost k hladině, takže se nám mění i (napětí) podle toho, jak hluboko je ústí trubky (autotransformátor, napěťový dělič). Hodnota tlaku je nám celkem na nic, když nevíme, jak tlustou trubkou poteče. Teprve vlastnosti trubky (odpor) nám dají hodnotu průtoku (proud) a tudíž i hodnoty, které již mají nějaký smysl. Měřením proudu na známém odporu dostáváme napětí. Uf - poota

P.S. Nádrže jsou ve všech výše zmiňovaných příkladech pouze spádové, tedy bez palivových čerpadel a jiných podobných změkčilostí.

[Gabča]

Teprve vlastnosti trubky (odpor) nám dají hodnotu průtoku (proud) a tudíž i hodnoty, které již mají nějaký smysl. Měřením proudu na známém odporu dostáváme napětí. Uf - poota

Výborně, a to napětí v hadici je přímo úměrné rychlosti vystřikující vody, protože je jí všude dáváno stejné počáteční zrychlení. Tudíž měřením tlaku nepřímo dostáváme rychlost. Tyjo, kolikrát to sem ještě budu psát

[Gabča]

Non

Nový vědecký objev: Pohlcovač tmy

(http://www.stribro.net/2003112601-pro-v ... c-tmy.html)

Ahá,
tak v tom případě beru všechno zpět, vracím se na začátek , omlouvám se za matení kolemjdoucích.

[1220]

Měření gravitačního zrychlení : mohu věnovat skleněnou trubici o průměru
cca 160 mm přes 1 m dlouhou. Mohu zapůjčit vývěvu VR 20, nebo menší.
Vacuum bude 99,7 procentní. Nahoru umístit sklopnou plošinu a dolů kus molitanu by snad nebyl problém. Pro koho ale ? Hlásíte se Lájoši ano ?
Taky dvě čela a pospojovat. Plošina by se odjistila třeba el magnetem. Na plošině bude slepičí brk a závaží zvíci 1 kg. /např./
Zachytit to lepší kamerou a nic dalšího není třeba.Čas se odečte ze záznamu.
Pakliže ano, dovezu to k Jeffovi, Lajoš by to dopravil k původkyni nápadu, tam by proběhnul základní výzkum, kde udělali fyzikové chybu
S kladkama radši ne. To totiž může špatně skončit :
Z webu.
Vazena pojistovno, odepisuji na Vas dopis, kde jste me zadali o upresneni
meho urazu. Do oznameni urazu jsem uvedl, ze jsem si uraz zpusobil sam. Jsem zamestnan jako zednik a zmineny den jsem pracoval zcela sam na stavbe domu.Po dokonceni mi zbylo asi 250 kg cihel na strese. Sesel jsem tedy dolu, tam jsem pres kladku vytahl nahoru po lane prazdny sud, do nehoz jsem hodlal ulozit zbyvajici cihly. Lano jsem dole pevne zabezpecil a sel jsem na strechu nalozit cihly do sudu. Po nalozeni vsech cihel jsem sesel opet dolu,abych spustil sud s cihlami. Ve smlouve mate uvedeno, ze vazim pouze 75 kg.V momente, kdy jsem lano odvazal a drzel jen v ruce, jsem se ujistil o pusobeni gravitace. Vyse jsem napsal, ze sud, ktery sam o sobe vazi 25 kg,byl nalozen 250 kg cihel. Jak si jiste domyslite sami, moje vaha 75 kg nemohla udrzet tak tezky sud a nez jsem si to uvedomil, byl jsem v prudkem pohybu vzhuru a sud, ktery byl na urovni strechy, naopak v prudkem pohybu dolu. Zhruba na urovni tretiho patra jsem se setkal s protipohybujicim se sudem, coz vysvetluje to narazeni hlavy a zlomeniny krku a licni kosti. Dale
jsem pokracoval smerem vzhuru, az jsem se zastavil s prsty v kladce. I pres velkou bolest jsem se vsak drzel lana. V tom samem momente sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Vyse jsem napsal, ze sud sam o sobe vazi 25 kg a ja , jak mate uvedeno ve smlouve, 75 kg. Pusobeni gravitace pokracovalo dale, a jak si jiste domyslite, situace, kdy ja se 75 kg jsem nahore a sud vazici pouze 25 kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mziku ocitl v prudkem pohybu dolu a prazdny sud v prudkem pohybu naopak nahoru.
Zhruba na urovni tretiho patra jsem se opet setkal se sudem, tentokrat
prazdnym. To vysvetluje zlomeniny obou kotniku. Dale jsem pokracoval smerem dolu, kde jsem prudce narazil na zem, coz vysvetluje ta rozdrcena kolena a sedaci kloub. V bolestech a bez vule jsem pustil lano, na jehoz druhem konci pres kladku visel prazdny sud beze dna. Pusobenim gravitace se ocitl v prudkem pohybu dolu, presne do mist, kde jsem bezvladne lezel. To vysvetluje ta tri zlomena zebra. Doufam, ze jsem vam poskytl Vami pozadovane informace.
Na dalsi zajimavou spolupraci se tesi ……
K.

[poota]

Kromě toho, že je to velice vtipné, se mi na tom líbí, že se jedná o zcela regulérní "teorii", která má dokonce i provázané argumenty pro svoje "potvrzení". Teorií stejného druhu a "ceny", ovšem bez vtipu a očividné nesmyslnosti, je kolem nás stále ještě dost a dost, a udržování mnoha z nich je i dost výnosné. Zdravím - poota

[1220]

je každý kdo září, to je přece jasný. Vždyť vesmír je po částech tmavý dost.
K.

[Gabča]

Měření gravitačního zrychlení : mohu věnovat skleněnou trubici o průměru
cca 160 mm přes 1 m dlouhou. Mohu zapůjčit vývěvu VR 20, nebo menší.
Vacuum bude 99,7 procentní. Nahoru umístit sklopnou plošinu a dolů kus molitanu by snad nebyl problém. Pro koho ale ? Hlásíte se Lájoši ano ?
Taky dvě čela a pospojovat. Plošina by se odjistila třeba el magnetem. Na plošině bude slepičí brk a závaží zvíci 1 kg. /např./
Zachytit to lepší kamerou a nic dalšího není třeba.Čas se odečte ze záznamu.
K.

Karlos, něco takovýho jsem ve svých nejtajnějších snech chtěla číst to je zatím nejlepší báseň. Jestli můžu pomoct, tak pomůžu, ale ... vypadá to, že to máš vymakaný. Kamera, která by snímala v časových intervalech pád ve vakuu, není co dodat, to je vono
Jestli by se do toho šlo, za což mi nezbývá než do smrti děkovat a býti zavázaná, tak bych upekla nějakou bábovku nebo perník nebo kuře, kachnu, prase, jelena a dovezla to. Gabča