Tak jsem zase tu, a zase jsem se smála
asi minutu v kuse, None, máš funkci tiskového mluvčího.
Pro právě příchozí zkusím objasnit co se měří, i když to takhle zrychleně půjde jen těžko. Doufám že potenciální účastníky neodradím, protože při vší legraci je největší legrace ta, že já to myslím doopravdy (já za to nemůžu).
Vynechám všechny úvahy okolo, přijdu rovnou k úseku který se týká gravitace:
Ještě napřed: 1)Hmotnost na pád nemá principielně vliv... je známá pomůcka ve fyzikálních kabinetech: vakuová prosklená skříň, kde padá vedle sebe železné závaží a pírko, podotýkám, nikoli 1 kg peří ale 1 pírko, a dopadnou oba stejně. Větší hmotností se pouze sníží vliv tření, a zvýší síla dopadu, nikoli však rychlost.
2) V letadle po všech rozjezdech a vystoupáních necítíme jakýkoli rozdíl oproti normální tíze. Tj. Země přitahuje stejně dolů, ať předmět do strany jede jakkoli, kafe se tam rozlije a spadne stejně jako kdekoli jinde, letuška nelevituje ale prochází volně uličkou tlačena dolů naprosto obvyklou gravitační silou.
A teď to hlavní:
Máme kluzák v plné rychlosti, dejme tomu 100 m/s, který náhle stočí kormidlo kolmo vzhůru. Celá jeho rychlost se mění ve výšku, je to tedy opak volného pádu, kluzák zpomaluje těch vašich (zaokr.) 10 m/s2. Např. stoupá-li takto 10 sec., měl by měl za těchto deset sekund zpomalit o 100m/s (až na 0 m/s). Stoupal tedy průměrnou rychlostí 50m/s, krát 10sec zjistíme, že vystoupal 500 m. Vypadá to hodně, i při odmyslení tření. Ale volný pád byl takto prostě dosud chybně popsán, s tím se nedá nic dělat, jdeme dál.
Šikovným obratem se pilot stočí k pozvolnému sestupu jako po schodech. Po každém jednom metru kolmého sestupu kormidla převedou rychlost dolů na rychlost vpřed. Každý tento metr sestupu mu při údajném zrychlování těch vašich 10m/s2 mu přidá rychlost 4,47 m/s [odmoc.(1/10*2)s *10m/s2 dosud vše ověřeno i vámi zde ].
Protože se DÁ (o to jedině tu byla diskuze) tato získaná rychlost kormidly ohnout po každém metru sestupu na rychlost vpřed, pád se přeruší, a takto se tam kumuluje pouze rychlost vpřed. Letadlo pokaždé začne zrychlovat směrem dolů jako od nuly (jako letuška v ní tlačená k podlaze), měl by kluzák o 500 m níže, tj. na původní výšce kde původně letěl rychlostí 100 m/s, nyní 2235 m/s vpřed!!!
Přibude rychlost předmětu, nikoli energie dle starého pojetí. Ale rychlost je rozhodně to co k cestování stačí.
Jestli Vám to připadá jako perpetuum mobile, tak se neradujte, protože na to já třeba nevěřím, a proto byl vytvořen model nového gravitačního zrychlení: přírůstek rychlosti připadající na metr pádu (nikoli na sekundu), jednotka m/s /m = 1/s. Kluzák ať stoupá/klesá jakkoli pozvolna či příkře, zrychlí/zpomalí vždy o přesně danou rychlost během 1 metru výšky.
Je to zrychlení nejdřív méně, ale potom moc moc víc akcelerující, ale odbourá to perpetuum. Že by si toho nikdo nevšiml? Tím, že je nejdřív méně a potom více akcelerující navádí na myšleku, že si toho třeba v rámci krátkých vakuových trubek nikdo opravdu nemusel všimnout, a v rámci velkých pádů už pracuje odpor vzduchu, který pád zpomaluje – a přizpůsobuje tomu vteřinovému zrychlení 9,81 m/s2. Gravimetry si všimněte řeší okamžitou hodnotu tlačící síly, nevěnují žádnou pozornost tomu, zda se potom předmět rozběhne rovnoměrně nebo exponenciálně.
Odhadovaná hodnota nového gratiačního zrychlení je cca 3/s. No řekněte, není to krásná hypotéza jako stvořená pro badatele našeho typu?
To je jen část textu který je zatím bez změny uložen jako příloha v prvním příspěvku této diskuze. Ale pro to, abyste se zúčastnili akce už tohle stačí. Naznačuje, že kromě legrace, kterou zažijeme tak je tu reálná šance, že se fakt přijde na něco zajímavého. A kolik takových akcí v životě ještě budeme mít příležitost zažít? Jednu, dvě… pro mě je určitě poslední. Přijďte, aspoň to bude veselejší, já uvařím hovězí polévku a guláš, v noci až bude tma a zima přijdou k chuti.