Meg-diskuze

[lacho]

Patent je uz par rokov stary a dodnes sa nik nerozhybal.
Mozno sa lady predsa len pohnu.

Citajte viac na:

http://www.cez-okno.net/node/1155

[Aquarius1]

90% ludí tu na fore len kecá a mluví prirovnáva obkecáva....ale podstatu nepovie..kto by chcel mat komentár tak len prosím k veci a stručne...žiadne obkecávanie a len také bláboly a pod....už mi to leze na nervy ked sa niekoho opítaš niečo tak len kecá a kecá a sám hovno o tom vie...

Klídek,především o tom víš hovno sám.Ono to není vůbec tak jednoduché a především,než takový ,,obkecávanie" napíšeš tak hoď třeba do placu co víš ty sám.Není nic jednoduššího obvinit druhé z nechuti nebo mlžení a co hůř z neznalosti,onu znalost získáš jen tím že budeš sám zkoumat a stokrát se spálíš,stokrát zjistíš že je to jinak.Nebo si myslíš že ti to někdo hodí na sklo se vším všudy?Nikdo neví vše a v této oblasti je to velice znát,tak tady neznehodnocuj něco čemu ty ani já a spousta dalších dodnes moc nerozumí.Já osobně to zkoušel podle dostupných informací a nic jen jeden výkyv měřáku tak se taky snaž a možná budeš první kdo na něco přijde ale svá ,,hovna" nech v septiku!
Měj se fajn Jindra

[1220]

Je zde :
http://www.overunity.com/stevenmark/
Tento link měl být uvedený na začátku vlákna, je notoricky přetížený,
je to seznam včetně patentů, principů a videí.
U mně to bohužel vzbuzuje taky jenom dotaz :
Jak by měly být upraveny části cívek a jádra, aby vytvořily rotující kondezátorové pole.
Kteroukoliv odpověď si na to dám, nemám vyzkoušenou. Až zase tolik jich ale není.
Přeju vytrvalost a trpělivost.
K.

[Akord]

V tomto vlákne zverejňuju určité pripomínky, jak postupovat pri merení MEG. Inspirace k tomuto byla konkrétní konstrukce, která vykazovala na první pohled COP>1.

[Akord]

Zdravím,

ješte bych dopsal pár pripomínek k možnostem merení takové veci jako MEG.

Príkon MEG lze jednoduše merit tak, že se MEG bude napájet z filtračního kondenzátoru o kapacite pár tisíc milifaradu, tak, aby pred kondem nebylo osciloskopicky patrné zvlnení, a zmerí se stejnosmerný proud a napetí pred kondem. Pokud by bylo podezrení, že tohle není v porádku, tak to lze jednoduše overit tím, že se zmerí a porovná príkon napájecího zdroje s použitím toho kondu, a bez nej (prípadne se kontroluje i výstup MEG).

Merení na nelineární záteži(výstup MEG) je složitejší, i kvalitní dnes prodávané digitální wattmetry stále nemusí mít pro tento účel vyhovující šírku pásma, a hlavne bežne nemají rozlišovací schopnost v jednotkách wattu(dobré mají kolem 10W, jsou obvykle určeny pro merení kW). Proto je potreba použít osciloskop s možností násobení obou kanálu(to taky ty levnejší opet nemají) a výpočtu strední hodnoty ve zvoleném okne(perioda). Je však také možnost použít analogovou násobičku, nebo jakýkoli cejchovaný prevodník, nebo obvod, který je schopný delat součin veličin(proud*napetí, nebo napetí1*napetí2) v reálném čase - stačí určit príslušné konstanty. Podmínkou je samozrejme opet vyhovující šírka pásma.



Zdravím,
ješte k té demagnetizaci. Magnety a jejich vlastnosti vcelku znám. Energie neodymu je približne 300kJ/m3, co je objemove méne, než vykazuje obyčejný startovací akumulátor v aute. Lze ho težko odmagnetovat, mnohem obtížneji, než ferit. Ferit má tedy ješte menší hustotu energie. Proto nemá ani smysl domnívat se, že energie MEGu pochází z odmagnetování magnetu, bylo by to mnohem méne, magnet by kompletne skončil svou pouť tak po pár sekundách funkce pri odberu v rádu W.
Je logické, že se magnet demagnetuje, pokud pracuje v nevhodné oblasti, pracovním bodu na charakteristice B-H, zkuste ale spočítat objem magnetu s uvážením, že ferity mají nejméne 5x menší mernou energii, než neodymy. Uvedený energetický narust tedy nejde vysvetlit magnetizační energií(kterou je nutné pri magnetizaci magnetu stejne dodat, magnet se nenamagnetuje jen sám od sebe).

Merení DC veličin pomocí kondu na vstupu je docela spolehlivé, čím menší zvlnení, tím vetší presnost, na tom je založena i slušná účinnost nábojových pump a prevodníku DC-DC pomocí kapacity. Nerozumím, s jakými špičkami by mel problém merák, když má merit pred kondem, kde žádné nejsou.

Samozrejme uvedení autori používají nekompatibilní fyzikální slovník. Na tom by nebylo nic divné, pokud by své pojmy nekde definovali. Presným definicím, nebo kompatibilite se však vyhýbají.

Zárivkové trubice mají sklon usmerňovat a ničit se, degradovat pri sebemenší možnosti vzniku stejnosmerné složky, nebo i nesymetrii strídavého napetí na jejich prívodech.

[Akord]

Takže já jsem konzultoval MEG s učiteli, kterí pusobili pri konstrukci studenta jako konzultanti a poradcové na strední škole, Nová Paka, podle http://www.issnp.cz ,koupili si originální materiál tuším z Ameriky, udelali strojek a dokumentaci velice precizne. Z naší diskuse vyplynul záver, že problém byl v merení hlavne vstupního neharmonického proudu, které bylo prokazatelne nedostatečné. Tím se ani nepotvrdil očekávaný záver nadprodukce, trebaže to vypadalo na pohled optimisticky. Ve skutečnosti to merení není až tak velký problém (problém je to pouze s nedostatečnou prípravou a vybavením), proto pomoc s merením nabídly i 2 fakulty. Predpokládám, že tahle otázka byla už vyjasnena, uvedl jsem presnejší komentár ve svém vlákne včetne docela težko zpochybnitelného postupu, jak to merit. Muj názor je navíc, že o magnetický materiál nejde, pokud se použije kterýkoliv kvalitní a zvolí se vhodné hodnoty sycení. Použití originálního materiálu dalo výsledky, které lze dosáhnout i s jinými materiály za predpokladu, že to konstruuje nekdo, kdo umí navrhovat trafa odpovídajícím zpusobem(3 vzorce nestačí).

[sao]

Když jsme nad tím s La před rokem dumali , tak jsme ji taky i prakticky v hlavě udělali .
Původní návrh je z Ruského webu a protože má La víc času , tak tam je v jednom kuse a vyštrachá – kde co .

Nejlepší její konstrukce je z brousku . Rozuměj brousku , který se používá na obtahování nejrůznějších nástrojů . Ve své podstatě se materiál podobá pojistce a dá se sehnat v brusivech .
Jeho délka je asi 250mm - prů. asi 30mm a vnitřní prů. asi 20mm.

Mezi dva nerezové dráty , které jsou ve středu keramiky , je skřípnuto (vmotáno) spousta nelakovaného Cu drátků tak , aby to vypadalo jako čistič na flašky , nebo štětka do komína , prostě hodně hustý ježek .
Toto musí být namotáno tak , aby to těsně vlezlo do keramiky .
Na keramiku je potom namotán Cu drát těsně vedle sebe a to silnějšího průřezu . Drát není opatřen izolací .

Zapojení Plusové a Minusové části jsou jenom z jedné strany . Druhé strany jsou volné .

Tato dioda snese stovky Ampér , takže ji prakticky můžeme použít na jakékoli zatížení ---- jenom na nás zaleží , jak si její konstrukci navrhneme .

Potom může Teslovat , Megovat a ještě i jinak až do aleluja .

[jvj56]

Takže já jsem konzultoval MEG s učiteli, kterí pusobili pri konstrukci studenta jako konzultanti a poradcové na strední škole, Nová Paka, podle http://www.issnp.cz ,koupili si originální materiál tuším z Ameriky, udelali strojek a dokumentaci velice precizne. Z naší diskuse vyplynul záver, že problém byl v merení hlavne vstupního neharmonického proudu, které bylo prokazatelne nedostatečné. Tím se ani nepotvrdil očekávaný záver nadprodukce, trebaže to vypadalo na pohled optimisticky. Ve skutečnosti to merení není až tak velký problém (problém je to pouze s nedostatečnou prípravou a vybavením), proto pomoc s merením nabídly i 2 fakulty. Predpokládám, že tahle otázka byla už vyjasnena, uvedl jsem presnejší komentár ve svém vlákne včetne docela težko zpochybnitelného postupu, jak to merit. Muj názor je navíc, že o magnetický materiál nejde, pokud se použije kterýkoliv kvalitní a zvolí se vhodné hodnoty sycení. Použití originálního materiálu dalo výsledky, které lze dosáhnout i s jinými materiály za predpokladu, že to konstruuje nekdo, kdo umí navrhovat trafa odpovídajícím zpusobem(3 vzorce nestačí).

Pro Klucka:
Tady je ta práce z Nový Paky.

Máš pravdu, že měření hodně podcenili. Já to zkoušel s nejmenovanými jádry, které jsem měl půjčené z jedné americké univerzity.
MEG, jak je v patentu to nebyl ale princip podobný.
Výsledky nic moc.
Spíše ztráta času.

[Návštěvník]

Když jsme nad tím s La před rokem dumali , tak jsme ji taky i prakticky v hlavě udělali .
Původní návrh je z Ruského webu a protože má La víc času , tak tam je v jednom kuse a vyštrachá – kde co .

Nejlepší její konstrukce je z brousku . Rozuměj brousku , který se používá na obtahování nejrůznějších nástrojů . Ve své podstatě se materiál podobá pojistce a dá se sehnat v brusivech .
Jeho délka je asi 250mm - prů. asi 30mm a vnitřní prů. asi 20mm.

Mezi dva nerezové dráty , které jsou ve středu keramiky , je skřípnuto (vmotáno) spousta nelakovaného Cu drátků tak , aby to vypadalo jako čistič na flašky , nebo štětka do komína , prostě hodně hustý ježek .
Toto musí být namotáno tak , aby to těsně vlezlo do keramiky .
Na keramiku je potom namotán Cu drát těsně vedle sebe a to silnějšího průřezu . Drát není opatřen izolací .

Zapojení Plusové a Minusové části jsou jenom z jedné strany . Druhé strany jsou volné .

Tato dioda snese stovky Ampér , takže ji prakticky můžeme použít na jakékoli zatížení ---- jenom na nás zaleží , jak si její konstrukci navrhneme .

Potom může Teslovat , Megovat a ještě i jinak až do aleluja .

Zapoměl jsi napsat že jde o vysokonapěťovou diodu. A popsat jak to funguje.
P.

[klucka]

http://peswiki.com/index.php/Directory: ... _Generator

[Návštěvník]

p.

Komentář k videu:
Свободная энергия - Турбо TPU лампа матовая чтоб закрыть внутри маленькую лампочку на 3 вольта.
Фокусник!
P.

[Marťas]

Vy kdo si myslíte že se vám podařilo protiběžnými poli vytvořit bublinu mohli byste prosím vás dát na střed bubliny hodinky?Nějak se mi nechce věřit že by to reagovalo takhle http://www.youtube.com/user/CarlosXdotc ... 5LnsDNRkfU

[Marťas]

ta piramida je tiez zaujimava co keby sme sa vratily ku kegu? hm? a snažily sa niečo viriešit?

Přeci nemusíš kopírovat zrovna KEG.Vyrob ty protiběžná pole -ale tady by už byla vhodná rada a asi i výpočty někoho kdo se vyzná.
Hned na začátku mého vstupu do diskuze sem psal že je to pouze moje doměnka a že to rozhodně nemám kde vyzkoušet.
Do obrázku sem dal možnou inspiraci.Měli by to být dvě protiběžné cívky z jednoho drátu něco jako tohle akorát jinak motané: http://www.zamandayolculuk.com/cetinbal/caduceusexp.htm
Na výpočty se mě neptejte nemám na to vzdělání berte to pouze jako inspiraci.Napájení by mělo být pulzní to dá rozum.Těžko říct jestli střídavý nebo stejnosměrný.
Se zběrnou cívkou bych zkoušel hýbat ale rozhodně bych ji nedával přes střed i když kdo ví? http://uloz.to/3137684/napad.jpg

[poota]

...Dočetl sem se že to někomu funguje a někomu ne ...

to je dost běžné i pro "nástroj", který máme všichni zhruba týž, a nikomu to divné není
Ale teď vážně. Píšeš, že ses dočetl. Nepřej si vědět, co všechno jsem se dočetl já. Proč nepíšeš o tom, co jsi sám vyzkoušel? Co si takhle sám slepit pyramidku a její účinky vyzkoušet? Udělal jsem to, a díky tomu vím, že hlavice k holítku to znovu naostří docela spolehlivě. Materiál je 3mm silný zřejmě polystyrén, stěny jsou rovnostranné trojúhelníky o straně 30 cm. Co se pod pyramidou děje není zatím příliš jasné, ale docela zajímavé údaje měření dozimetrem(?) poskytnul la ve vlákně Pyramidy.
Pokud ten obrázek, na který odkazuješ, je "normální", tak ho sem dej jako přílohu. Z uloz.to se to blbě stahuje, dnes ještě například přes stahovací dialog mám momentálně nějaký přiblblý panel pro další odkaz, takže se to stáhnout nedá vůbec.
Zdravím - poota

[Jerry.M]

http://www.kpufo.cz/portal/rservice.php ... 2004060901
Vida tu píšou i o těch žiletkách.Moc se o pyramidy nezajímám, ale obecně některý věci lidem nefungujou pouze a jen z toho důvodu že vyrobí odfláknutý bastl.

Píše sa tu o Karlu Drbalovi ako o českom inžinierovi. Nebola tam zmienka o tom, že žil určitú dobu na slovensku. Viem to, lebo býval v našom dome, vedľa vo vchode. S kamárátmi sme ako decká naháňali raketky ktoré vypúšťal a za ich vrátenie nám platil. Bol to férovy človek a nemyslím si, že by patentoval niečo čo nemá overené. Prikláňam sa k Marťasovmu názoru.