Diskuze k seriálu o magnetech

[gromit]

kouli jsme odpískali, je přece jen příliš dokonalá - pro amatérskou zábavu stačí toroid...

[nonoje]

Pyrolitic graphite je material ktory nerozlisuje na magnetoch severny a juzny pol ...stale sa od magnetu odpudzuje !!! to by sa dalo vyuzit pri magnetickych motoroch si myslim.

[nonoje]

Tu prikladam jednu stranku kde je popisane o tomto materiale. A taktiez je dostupne ho kupit. ::: http://209.85.129.132/search?q=cache:qF ... clnk&gl=sk a zojdite dole kde je tema ::: Levitacia nad magnetkami ..tam je otom nieco ..

[A(&F)]

... "Výzkumníkům se poprvé podařilo změřit poločas rozpadu jádra atomu niklu-78, které je na neutrony nejbohatší jádro. Tento výsledek pomůže lepšímu pochopení, jak jsou jádra těžkých atomů uspořádána. Odkud se vlastně vzaly atomy zlata? Fyzikové jsou přesvědčeni, že atomy zlata a dalších těžkých prvků (v periodické tabulce prvků za železem) vznikly z lehčích atomů při erupcích hvězd před miliardami let. V "r-procesu" ("r" jako rychlý) během exploze nitra hvězdy vznikaly jádra těchto atomů díky nadbytku volných neutronů. Evoluční vývoj jednotlivých prvků je zachycen například v počítačové simulaci, která popisuje vznik nuklidů jednoho z druhého na WWW stránkách [X2]. V některých případech se vznik prvků v určitých strategických místech může zpomalit. Příkladem je nikl-78, který je "dvojitě magickým" jádrem. Toto jádro má uzavřené neutronové a protonové slupky. V jistém smyslu jde o "vzácné" jádro, podobně jako jsou vzácné plyny (He, Ne, Ar, Kr, Xe), které mají uzavřené všechny elektronové slupky. Nové znalosti o tomto rozhodujícím jádru získáváme obtížně, protože jde o řídce se vyskytující nuklid a lze jej těžko uměle vyrobit. Vědci Národního supravodivého cyklotronu (NCSL, the National Superconducting Cyclotron) na Michiganské státní univerzitě jsou schopni získat 11 jader niklu Ni-78 z několika miliard srážek o vysoké energii. Tento cyklotron je zařízení, které je schopno na Zemi napodobit podmínky při erupcích supernov. Hendrik Schatz [M1] na zasedání Americké fyzikální společnosti v Tampa Bay v polovině dubna 2005 uvedl, že na základě dostupných pozorování rozpadu jader niklu Ni-78 odhadl jeho poločas rozpadu na 110 miliesekund. Tento odhad je však čtyřikrát kratší než předchozí teoretické odhady. Toto jádro představuje "úzké hrdlo" při nukleosyntéze ostatních jader, které bránilo vzniku jader těžších prvků. Přesné podmínky r-procesu však jsou dosud neznámé. Pomocí nových měření lze podmínky modelu nastavit tak, aby model produkoval pozorované množství kovů ve vesmíru. Takto získáme lepší představu o fyzikálních podmínkách, v nichž r-proces ve vesmíru probíhal. (Hosmer et al., Physical Review Letters, 25. března 2005)" ...

http://natura.baf.cz/natura/2005/6/20050607.html

[Testatik]

Vědci prokázali, že jižní a severní magnetický pól lze oddělit


Ať se snažíme magnet rozbít sebevíc, magnetický jih a sever zůstanou vždycky spojeny. Za základní element magnetismu byl tedy dlouho považován dipól, protože až donedávna magnetické monopóly nikdo dosud nepozoroval.

Z hodin fyziky je známo, že elektrické náboje, kladný a záporný, se mohou vyskytovat samostatně, tedy jako monopóly. U magnetismu to ale neplatí, ze zkušenosti víme, že severní a jižní magnetický pól od sebe nelze nikdy oddělit.

Nedávné pokusy britských a francouzských fyziků prokázaly, že magnetické náboje se v některých materiálech chovají podobně jako jejich elektrické protějšky. Existence magnetických monopólů tak byla jednoznačně potvrzena.
Monopóly už nejsou jen pouhá teorie

Ale moderní fyzikální teorie, zejména teorie velkého sjednocení či teorie superstrun, s magnetickými monopóly počítají. Poprvé o nich uvažoval již roku 1894 slavný Pierre Curie a v roce 1931 neméně proslulý anglický fyzik Paul Dirac ve své práci o kvantové teorii elektromagnetického pole dokonce jejich existenci předpověděl.

Že něco jako magnetické monopóly skutečně existuje, se potvrdilo letos v září, kdy byla publikována studie Jonathana Morrise z berlínského Helmholtzova Centra pro materiály a energii a Toma Fennella z Laue-Langevinova institutu v Grenoblu, která se zabývala termodynamickými i jinými vlastnostmi spinových ledů.
Magnetismus a spinové ledy

Spinové ledy jsou speciální krystalické materiály se spoustou neobvyklých vlastností. Magnetické momenty (vyvolané spinem) se v těchto látkách neprojevují tak jako u klasických ferromagnetů (např. železo), ale spíše se chovají jako vodíková jádra ve vodním ledu a uspořádávají se do čtyřstěnů.
Magnetřina

Fennell se rozhodl ve výzkumu magnetických vlastností spinového ledu pokračovat, a proto se spojil s britskými vědci Stevem Bramwellem (University College London) a Seanem Giblinem (Rutherford Appleton Laboratory). Společně pak provedli první měření velikosti magnetického náboje a proudu magnetických monopólů u spinového ledu Dy2Ti2O7 (chemické látky zvané dysprosiumtitanát).
Magnetřina

Výsledkem bylo potvrzení existence magnetických monopólů. Z provedených měření vyplývá, že elementární magnetické náboje mají rozměry řádově srovnatelné s atomy a chovají se víceméně stejně jako jejich elektrické protějšky.

To mimo jiné dokládá, že mezi elektřinou a magnetismem existuje hluboká souvislost a dokonalá symetrie. Možná anebo spíš právě proto vědci nový jev pojmenovali příznačně jako "magnetřina" (z angl. magnetricity).

Steve Bramwell, jeden z autorů objevu, k tomu poznamenává: "Existence magnetických monopólů byla poprvé předpovězena v roce 1931, ale navzdory mnoha pokusům o jejich nalezení nikdy nebyly pozorovány jako volně se pohybující elementární částice. Avšak tyto monopóly existují, přinejmenším uvnitř spinového ledu, ale nikdy mimo něj."

Podle něj jde o objev mimořádného významu. "Prozatím jsme na začátku, ale kdo ví, jak budou magnetrické aplikace vypadat za 100 let." Očekává se, že objev povede k přehodnocení současných teorií magnetismu, jakož i k vývoji zcela nových technologií. Studie byla publikována v říjnovém vydání časopisu Nature.

Zdroj: http://technet.idnes.cz/vedci-prokazali ... chnika_mbo

[Akord]

1. Že něco jako magnetické monopóly skutečně existuje, se potvrdilo letos v září, kdy byla publikována studie Jonathana Morrise z berlínského Helmholtzova Centra pro materiály a energii a Toma Fennella z Laue-Langevinova institutu v Grenoblu, která se zabývala termodynamickými i jinými vlastnostmi spinových ledů.
Magnetismus a spinové ledy
Spinové ledy jsou speciální krystalické materiály se spoustou neobvyklých vlastností.
2. Magnetické momenty (vyvolané spinem) se v těchto látkách neprojevují tak jako u klasických ferromagnetů (např. železo), ale spíše se chovají jako vodíková jádra ve vodním ledu a uspořádávají se do čtyřstěnů.

3. Fennell se rozhodl ve výzkumu magnetických vlastností spinového ledu pokračovat, a proto se spojil s britskými vědci Stevem Bramwellem (University College London) a Seanem Giblinem (Rutherford Appleton Laboratory). Společně pak provedli první měření velikosti magnetického náboje a proudu magnetických monopólů u spinového ledu Dy2Ti2O7 (chemické látky zvané dysprosiumtitanát).
Magnetřina
Výsledkem bylo potvrzení existence magnetických monopólů. Z provedených měření vyplývá, že elementární magnetické náboje mají rozměry řádově srovnatelné s atomy a chovají se víceméně stejně jako jejich elektrické protějšky.

Na link se podívám. Predbežne vidím spor mezi výrokem 1. a 2. v tom, že už tím, že vyslovím pojem magnetický moment, nebo spin, je podle mne zároveň dáno, že nejde o monopól. Nevím, jak tyhle pojmy presneji vymezují. 3. je pak jen dusledek toho, nakolik je správné 1. a 2., muselo by se objasnit, proč se prípadné monopóly normálne párují. Lehl by zároveň popelem kus elektrodynamiky, co by mi kvuli relativite ani moc nevadilo, ale je hlavne dosti nepravdepodobné, že elektromagnetické vlnení by zpusobovaly 2 od sebe nezávislé částice. Se uvidí, co je to za chaos, a kdo co jak interpretuje. Psát dneska moc nebolí.

[Akord]

Spíše se prikláním k tomuto citovanému názoru z diskuse:

Klid.
To co je zde popsáno je naprostá lež a autor by měl být souzen za šíření poplašné zprávy. Ti pánové neobjevili žádný monopól, našli pouze složený materiál, který NENÍ magnetickým monopólem, ale jeho chování vzdáleně připomíná. Už vůbec nelze hovořit o rozdělení dipólu, tak jak je v titulku. Sami nazvali nalezený "monopól" kvazimonopólem. Ono totiž vůbec není jisté, zda-li jsou jejich kvazimonopóly od sebe odděleny navzájem.

Tento objev tedy o existenci elementárního magnetického monopólu nebo jakéhokoliv jiného skutečného Diracova monopólu patrně nic nevypovídá. Není také nutná úprava Maxwellových rovnic. Je nutné pouze propustit toho člověka co to napsal.

[Ňouma]

Pepíno Ňouman

[gromit]

pro ty, co se jim nechce skládat magnetický udělátka z jednotlivých kousků: http://www.correlatedmagnetics.com/

[GRS]

Zaujímavý problém:
viď pokus na


Ak si všimneme, pokus prezentuje pôsobenie síl na pliešky v dvoch pozíciach - keď sú zopnuté, a keď sú voľne.

Vezmime analógiu pružinovú od karbana - struny - na píšem to laicky - čiže výsledná práca na pritiahnutie do mag. poľa musí byť rovnaká, ako práca, na odtianutie z magnetického poľa.


Prvý pokus nám prezentuje, aká hmotnosť na páku je potrebná, aby vytrhla pliešky z mag. poľa za podmienky:

1. VŠETKÝCH PLIEŠKOV v mag. poli ZOPNUTÝCH:

Zistili sme, že na vytrhnutie plieškov z mag. poľa
za pomoci ramena potrebujeme hmotnosť 6 plieškov.
Vtedy rameno odpadne.

Záver:
Môžeme približne povedať, že pole magnetov prekoná (pritiahne)
hmotnosť páky + plieškov (na druhom konci) s počtom kusov 5.


2. VŠETKÝCH PLIEŠKOV v mag. poli ROZOPNUTÝCH:

Zistili sme, že na vytrhnutie plieškov z mag. poľa
za pomoci ramena potrebujeme hmotnosť 19 plieškov.

Záver:
Môžeme približne povedať, že pole magnetov prekoná (pritiahne)
hmotnosť páky + plieškov (na druhom konci) s počtom kusov 18.


Úloha:
Majme na druhom konci ramena ako protiváhu 5 plieškov.
Do poľa bude vťahovaný počet plieškov ako v predchádzajúcich pokusoch.
Pliešky sú na začiatku pokusu zopnuté.

Aká je energetická bilancia, ak urobíme tento postup:

Pole vtiahne 5 ZOPNUTÝCH plieškov na druhom konci páky, tj. pole vykoná
prácu A1. Pliešky v poli následne uvoľníme a usporiadajú sa vďaka
mag. poľu do pravidelného rozostupu, tj. pole vykoná prácu A2.
Na druhý koniec ramena naskladáme počet kusov do 19 plieškov.
(vieme, že rozopnuté pliešky v mag. poli udržia 18 plieškov ako protiváhu)
Páka prekoná silu mag. poľa, odpadne a vykoná prácu A3 (proti sile mag. poľa).

Podľa pružinárov platí rovnica A1+A2=A3

Je podľa logiky a predchádzajúcich pokusov
práca A1+A2 skutočne ekvivaletná práci A3 pri zanedbaní odporu a tepelných strát?

Situáciu som opisoval laicky. Dúfam, že to je čitateľné a je rozumieť, na čo narážam.

[martin11]

Zaujímavý problém:
viď pokus na
Ak si všimneme, .... Dúfam, že to je čitateľné a je rozumieť, na čo narážam.

zdravím...nejsem pružinář...i když do pružiny budu akumulovat sílu z magnetů....ale....k pokusu viz video...
...je to zajímavé a zkusím tento pokus provést....sestavím strojek z LEGO stavebnice...
...zajímavé bude sledovat, jestli je závislost vytahovací síly úměrná počtu dílků / Fe podložek/ mezi magnety....tj....1 podložka...jaká je protisíla...vytahující...2 podložky u sebe a od sebe..avytahující síla a 3 podložky od sebe...pak5 a 8 a 13...čísla nevolím náhodně
...jinak je to vytahování trochu podobné té Fe cloně v mém magnetickém motoru....a je s tím potíž.../tedy byla/..
.také mě napadá....ty rozlezlé podložky magneticky vyzkratovat....jaká by zde pak byla potřebná síla k vytažení.......jinak hezký a zajímavý pokus.... ...martin11

[Akord]

Podľa pružinárov platí rovnica A1+A2=A3 Je podľa logiky a predchádzajúcich pokusov
práca A1+A2 skutočne ekvivaletná práci A3 pri zanedbaní odporu a tepelných strát?

Áno, je. Nezáleží na tvare krivky, po ktorej sa pohybuje magneticky aktívny objekt, podstatné je, že tá krivka je uzavretá. Príliš laicky sa nejde o tom baviť, lebo to by musel byť zodpovedne dodržaný význam pojmov a zavedených veličín. Sila je úmerná iba nehomogenite poľa, teda napríklad zmene kvadrátu indukcie pozdĺž niektorého smeru.
Nejde diskutovať o sile a hmotnosti, keď sa mení objem a rozloženie magneticky vodivého-aktívneho testovaného telesa.

[gromit]

Zaujímavý problém:
viď pokus na

....
Aká je energetická bilancia, ak urobíme tento postup:

Pole vtiahne 5 ZOPNUTÝCH plieškov na druhom konci páky, tj. pole vykoná
prácu A1. Pliešky v poli následne uvoľníme a usporiadajú sa vďaka
mag. poľu do pravidelného rozostupu, tj. pole vykoná prácu A2.
Na druhý koniec ramena naskladáme počet kusov do 19 plieškov.
(vieme, že rozopnuté pliešky v mag. poli udržia 18 plieškov ako protiváhu)
Páka prekoná silu mag. poľa, odpadne a vykoná prácu A3 (proti sile mag. poľa).

Podľa pružinárov platí rovnica A1+A2=A3

Je podľa logiky a predchádzajúcich pokusov
práca A1+A2 skutočne ekvivaletná práci A3 pri zanedbaní odporu a tepelných strát?

chybí tam práce A4 na opětovné spojení rozestoupených plíšků. A1+A2=A3+A4, přičemž A2=A4 -> A1=A3.... hmmm
Jinak zajímavý příklad nerovnoběžně působících sil v magnetickém poli...

Možná by bylo zajímavé tento princip zkombinovat s něčím jako je Yu oscilátor: (místo toho otáčení magnetu)

[martin11]

Zaujímavý problém:
viď pokus na

....
Aká je energetická bilancia, ak urobíme tento postup:

Pole vtiahne 5 ZOPNUTÝCH plieškov na druhom konci páky, tj. pole vykoná
prácu A1. Pliešky v poli následne uvoľníme a usporiadajú sa vďaka
mag. poľu do pravidelného rozostupu, tj. pole vykoná prácu A2.
Na druhý koniec ramena naskladáme počet kusov do 19 plieškov.
(vieme, že rozopnuté pliešky v mag. poli udržia 18 plieškov ako protiváhu)
Páka prekoná silu mag. poľa, odpadne a vykoná prácu A3 (proti sile mag. poľa).

Podľa pružinárov platí rovnica A1+A2=A3

Buky: Je neuveriteľné koľko je pokusov ako to zacykliť. Teraz viem presne kde patrím, medzi pružinárov A1+A2=A3

Ja tú A2 tam mám ale neviem či to bude stačiť na prekonanie odporu- kritického momentu a zacykliť to.

A2 je pre mňa práca navyše to znamená pôsobenie sily po dráhe F.s

...všechno je OK....mimo jednoho okamžiku....jaká síla ti uvolní plíšky....viz tvoje A2...???....respektive....jaká síla ti je zase přiblíží k sobě...v dalším cyklu.....to by mě opravdu zajímalo....zdraví martin11

[A(&F)]

Zaujímavý problém:
viď pokus na

Ak si všimneme, pokus prezentuje pôsobenie síl na pliešky v dvoch pozíciach - keď sú zopnuté, a keď sú voľne.

pro GRS: ... i přes neúměrné množství "rušivého elementu", teď díky Tebou poskytnutému odkazu rozhodně nelituju, že jsem toto vlákno založil ... +++++ ...

... neznal jsem ho ... a jsem Ti za něj velmi vděčný ... A(&F) ...