Chci nadhodit nějaké podněty.
(Z elektrotechniky jsem odmaturoval, tak snad nebudu úplně "mimo mísu").
Většina příspěvků se tu točí kolem kovových elektrod ve vodě, do kterých pouštíte pulsy. Vycházíte zřejmě z pokusů Meyera-a to je právě ten problém.
Všichni ví, že Meyer s rozkladem vody experimentoval a všichni jste viděli fotky jeho slavného VW buggy s s válcovými elektrodami do kruhu. Ale pokud jsem četl správně, tak on sám napsal, že mu to v tomhle uspořádání nefungovalo. Jistě, elektrolýza probíhala, ale nijak efektivně.
Vážně si myslíte, že kdyby to byla správná cesta, tak by to na Netu zůstalo volně přístupné?
Je to ale dost snadný a efektivní způsob, jak případné experimentátory zavést do slepé uličky-elegantní, nenásilné.
Já to vidím asi takhle: Někde ná téhle diskuzi je odkaz na zajímavé video-jde o rozbíjení sklenic silou lidského hlasu. Je to sice anglicky, ale výborně popsané. Nejdřív změřili zvuk, který vydává sklenice po úderu. Ten nahráli přes mikrofon a pak ho zpětně pouštěli přes reprobednu na skleničku. Když našli ten správný průběh a pustili ho, došlo k rozbití skleničky. (Později se jim to povedlo už i jen pomocí hlasu). Velmi zajímavé.
Vyplývá z toho závěr, že pomocí určitého zvuku je možné porušit strukturu skla-a to za pomoci minimální energie, která by na destrukci mechanickou cestou nestačila.
Další podnět-pár lidí přišlo na to, že když budou ve skleníku svým rostlinám pouštět hudbu, budou tyto rychleji růst-vypadá to jako ptákovina, ale asi není. Když se do toho vložili vědci, přišlo se na to, že při pouštění hudby se voda v rostlinách a půdě mění na peroxid vodíku H2O2, který urychluje růst. - Tedy opět zvukové vlny.
Když to shrnu: Myslím si, že pouštět do vody elektr. pulsy (sinusovku, obdelník, či jiné patvary) kýžený výsledek nepřinese. Vsadil bych spíš na uzavřenou komoru, osazenou na obou stranách odrazovými zrcadly, jako se používají např. u plynového laseru. Do komory-nebo spíš zvenku na komoru bych umístil krystalové měniče .(minimálně dva, vysvětlím níže). Jako zdroj signálu by šel využít generátor signálu-tedy spíš dva, pro každý měnič jeden, oba by řídil notebook podle programu, který bude dle algoritmu "projíždět" pásma tak, aby každý generátor vysílal něco jiného a uvnitř komory docházelo k četným interferencím zvukových vln.-čím víc, tím líp. (Bude to stokrát efektivnější a rychlejší, než ručně ladit jeden průběh).Notebook bude všechno ukládat, aby to šlo zpětně najít a zopakovat, případně definovat přesné závislosti pro další výpočty.
Co se týče měničů, RENAULT nedávno začal používat pro vstřikováni paliva do motoru piezoelektrické krystaly, které zvládnou tuším 8 vstřiků na jeden původní vstřík.
Generátor signálu do (odhadem) několika GHz by neměl být velký problém, program, kterým bude notebook generátory řídit bude trošku oříšek.
PS: Některé příspěvky na tomhle foru jsou velice zajímavé a fandím každému, kdo se o něco snaží.
Rád bych také pozdravil pana Wojnara-Vaše knížky jsou plné podnětů a i když některé věci mi přijdou trochu přitažené za vlasy (zrovna mám na stole Tunel do kosmu), tak je v nich dost materiálu na několik průzkumných expedic. Sesbírat takové množství dat muselo trvat desetiletí.
Budu rád, když se k tomuhle nápadu někdo vyjádří, klidně i kriticky, já to snesu. Konstruktivní kritika posouvá vývoj vpřed.
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 