Tibetská mísa, zednářský zvon

[Slavek Krepelka]

jsem na mysli excerpt z dostupného, ne konkrétní článek.

Nazdar Jiří,
Asi tak 4 hodiny jsem to prolézal a vypadá to, že výchozí článek je ta první stránka, která se ukazuje, i když má sesterskou od stejných lidí se stejným textem atd. Trochu jsem nesvůj, jako vždy, když se jedná o komerční webpages, nemám jejich informace moc v oblibě. Nicméně jsem se do toho už pustil z toho prostého důvodu, že si ctím cembala nad jakékoliv piáno a zde je pro to možná dobrý důvod. Asi na to byla stavěná a laděná.

Je to poněkud delší a moc se mi toho vynechávat zatím nedaří a nechce. Na Osudu je nějaký článek na toto téma, ale jenom pro členy, takže jsem se tam nedostal.

Rocky Ridge "Alchemical Oktaves" mají ten zvuk a stupnice s frekvencemi více do detailu, pro pozdější porovnání. Už jsem sem dával odkaz, ale dám ho samozřejmě znovu s tím překladem.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Nazdar, tady je to jako příloha, moc jsem to neočesal. Vše, co jsem na netu okoukl, z tohoto článku vychází. Mezi námi, komorní C je přesně v geometrické řadě 2,4,8..... Těch 528 Hz není. Dál jsem to nestudoval.

Ahoj, Slávek.

[habana]

http://www.solfeggiotones.com/

[1220]

Díky za pěkný překlad,
u nás se touto problematikou zabýval Vlastimil Marek v Tajných dějinách hudby
zde je on line :
http://web.dkm.cz/tradicni_karate/books ... hudby.html
K.

[kutil]

Kucí ahój,
tak si už tédeň hraju s TM a kulím oči
Dnes sem byl za tím kámošem muzikantem který má několikero ladiček a taky se divil......
Ta má mísa má kmitočet mezi E a F a nejzajímavější je, že jej drží stejný ať je v míse voda nebo ne
Já myslel dle estrád jak hráli na ty sklenice, že výšku tónů určovali množstvím vody ve sklenici.
U TM to neplatí
Rezonuje naprosto stejně ať je voda u dna, v půlce nebo je plná
Prostě mele si svou bez ohledu co do ní naleješ
Jinak sem viděl prvně (abych nekecal tak u la TM) jak se kutálí kapičky vody po hladině jako olejové. Musí tam vznikat nějaké povrchové napětí či co?
V každém případě mně ty vibrace uklidňují, relax jak blázen
Díky za morální podporu a někdy zase ahóóój
H.v.

[poota]

... tady je to jako příloha, moc jsem to neočesal. Vše, co jsem na netu okoukl, z tohoto článku vychází. Mezi námi, komorní C je přesně v geometrické řadě 2,4,8..... Těch 528 Hz není. Dál jsem to nestudoval.

Slávku,
jenom malé upřesnění. Muzikanti se vyjadřují v tom smyslu, že základem ladění je "komorní A", které má kmitočet 440 Hz. "C" v této oktávě nazývají nikoliv komorní, ale C2 a má kmitočet 550 Hz.

Citát z "přílohy":
"Zjistil jsem, že komorní C, které všichni známe, není 528 Hz C používané k opravě DNA, ale že patří do modernější verze hudební stupnice a má knitočet 512 Hz."

Udávanému kmitočtu odpovídá H2 s 513ti Hz. Odchylky v řádu jednotek Hz jsou běžné a vznikají rozdílným laděním a temperováním.
Není to samozřejmě chyba ve Tvém překladu, ale chyba autora originálu.

Zdravím - poota

P.S. Ta Solfeggio stupnice je zřejmě posloupností pouze těchto šesti tónů, to znamená, že nepokračuje ani dolů ani nahoru další "oktávou", v které by se tóny opakovaly s dvojnásobným nebo polovičním kmitočtem. Například dvojnásobek UT leží mezi SOL a LA, stejně jako dvojnásobek RE.

[Slavek Krepelka]

Nazdar Petře, S tím komorním "A" jsem si to měl pamatovat.

Jinak jsem to neštudoval, akorát jsem si dávno všimnul, že harmonie nejdou podle geometrichých řad frekvencí. Jak jsem viděl těch 512 Hz, začlo mi to být podivné. Každopádně děkuji za nápravu mých nevědomostí, i když tohle asi zase rychle zapomenu. Kytaru, když se k ní tedy někdy dostanu, ladím podle citu, a funguje to, at' začnu kde chci.

Ahoj, Slávek.

[Novák]

Tak jsem ten kýbl připevnil na Chladni desku a nějak nevím!!Zvuk je samozřejmě silnější a je ho tam víc.Tedy ta deska také zní,ale svým tónem.Ta překližka je nevyhovující asi to bude chtít plech,ale nějak se začít musí a možná s tím plechem to taky nebude košér.A voda je také jiná i ten průběh přeměny se změnil.Jiný vlnky na hladině a i to kafe chutná jinak.Budu to chvíli provozovat a pak se uvidí.Moc brzo na nějaké závěry.
-
Karle,můžeš to vidět na vlastní bulvy,tedy všichni pražáci a ještě ti trochu nabiju .....V.D.G.

[1220]

nerezová deska tl cca 8 mm
přibližně podobných rozměrů, hodila li by se, tak ji pak vezmu s s sebou Asi v pátek dopoledne ?
Jinak čtu Nauku o substancích Haustcha moc věcí souvisících je tam podáno, byl to v jistém smyslu Steinerův pokračovatel, ukážu.

K.

[Slavek Krepelka]

Nazdar hoši,

Z kovových materiálů, se kterými jsem se setkal, jsou pro ressonance asi nejlepší tvrzené ocele a možná dural a titanium. Ono je to trochu matoucí, protože tady možná nejde o co největší pružnost, ale nerezi, med', měkká ocel, hliník atp pracují pro vibrace jako tlumiče pro auto. Resonance se v ních moc dobře nepřenáší.

Ahoj, Slávek.

[1220]

čím tvrdší, tím lepší, je tam potom minimální útlum, ale tato deska tak šla kolem mně ..........
Sao používal takový super tvrdý materiál a výsledky byly skvělé.
K.
Podle Haustchy má Nikl blízko k vodě, časem to doufám rozvedu, až to lepší pochopím. Čiže tlumit by to mělo.

[sao]

Tak jsme se s Laděm zase jednou trochu rozšoupli a šli se nadopovat .
Tamní krajina je na Adamovsku překrásná a u Pramenů , které tu byly postaveny ve třicátých letech , za doby krize , jsme to pěkně roztočili .

Naladěná voda stříkala na všechny strany a náhodní kolemjdoucí padali z kol , když se po nás otáčeli , -- cože to tam jakože provádíme za alchymistické výzkumy .

[sao]

No a protože to tam všechno nevlezlo , tak to ještě doplním -- no a je to fakt pokoukáníčko

[la]

Voda pramenitá se chová při aktivaci vibracemi podobně jako voda kohoutí z vodovodu,potřebuje minimálně asi minutu.
Rozdíl vidím v tom že pramenitá nemění Ph .Tato měla Ph před i po zhruba 7,5 spíš po aktivaci nepatrně míň ,tak 7,3 a objevila se velmi slabě příchuť kovu a zdála se ještě chladnější. Tolik k degustaci Ptačího pramene.
Kohoutí voda mění Ph až o 1 do zásady.
Jo a je to nebezpečný pro cyklisty co jedou kolem čumí na mísu a futr šlapou a nekoukaj na cestu.

[kutil]

Páni sou gurmáni

Musíme si více vážit přírody, jen tak dál
H.v.