Efektivní elektrolýza

[vonLichtverden]

Hošani! Poslóchéte...
Dělám u firmy, která se zabývá bezkontaktní identifikací. Základ této metody je v rezonanci. Snímač má anténu, která rezonuje na určité frekvenci....
Už jsem tady četl, že pokud bude elektronika obsahovat MOSFET (na místo zesilovacího tranzistoru), tak rezonance nikdy nebude dosaženo. Pravda je to pouze částečně. Je pravda, že MOSFETy umí jen dva stavy(pokud se nejedná o tranzistory použité ve výkonových audiozesilovačích), buť zapnuto, nebo vypnuto. Tzn. že s mosfetem můžeme zesilovat pouze obdélníkový digitální signál a nikoliv sinusovku, která je tolik potřebná pro rezonanci. Řešení je jednoduché. Výstupní signál z mosfetu(používám IRF730) se prožene přes tlumivku (100mikroH). Tlumivka "seřízne" hranu obdélníku do obloučku. Vytvoří se, něco jako půlvlna a rezonanční obvod se bezproblémů rozkmitá - napětí na anténě stoupne na několik stovek voltů!! Už sem se párkrát docela popálil.

[mister]

Jestli tomu teda dobře rozumím, tak ty u svých přístrojů používáš taky MOSFETy ale ještě doplněné tlumivkou? Jako do série s VN trafem? Primárem?

Nemohl bys sem hodit nějaké schéma?(Já se v tom pak líp zorientuju)
Stačí jednoduchý..
Díky

[jeff]

Klasický sériový rezonanční obvod můžeš napájet jak sinusovkou, tak obdelníkem a v rezonanci je průběh napětí na C i L vždy sinusový.

Jeff

[vonLichtverden]

Samozřejmě že obyčejným obdélníkem lze rezonance dosáhnout také protože když se odchytí průběh osciloskopem, tak je při rezonanci vždy sinusový. Jenomže při buzení půlvlnou je rezonance kvalitnější(chápejte - absolutní rezonance ještě nikdo, kdo žije, nedosáhl. Vždy se operuje jen ve stavech blížících se rezonanci.) S půlvlnou se prostě přiblížím rezonanci víc.
Nu, a tu je šéma:

[Usáma]

Nejsou ty tranzistory BS... zbytečné? Ale jinak dobré řešení modifikované sinusovky.

[vonLichtverden]

BS tranzistory jsou tam proto, že jsem je měl zrovna v šuplíku. AT89C2051 nedokáže natvrdo budit gate mosfetu IRF. Všude je to řešeno pomocí buzení přes NAND hradla. A já sem tam prostě prdnul BSka.

[mister]

BS tranzistory jsou tam proto, že jsem je měl zrovna v šuplíku. AT89C2051 nedokáže natvrdo budit gate mosfetu IRF. Všude je to řešeno pomocí buzení přes NAND hradla. A já sem tam prostě prdnul BSka.

Já teda zůstanu u svých hradel
Ale jinak si myslím že je to v podstatě asi jedno..
Spíš by mě zajímalo jak je to s tou rezonanční frekvencí vody..
Tuhle jsem četl že je to někde v řádech MHz , jinde že jde o GHz.
A naše generátory produkují cca. 10 - 100kHz
Tak teď nevím, ale asi jde o to jaká je velikost elektrod a vyvíječe.

Kdo v tom má trochu jasno nechť mi odpoví

Díky všem za názor.

mister

[jeff]

Z těch frekvencí už jsem taky špatnej. Elektrolyzér se prostě jako kondenzátor nechová a nechová. GHz jsem nezkoušel, ale od jednotek MHz až po akustické pásmo je to beze změn. Modifikovanou sinusovku jsem zatím nezkoušel, uvidíme ale Meyer píše, že jednotlivé pulsy mají působit jako proudové nárazy s rostoucí amplitudou, až dojde ke zrušení kovalentní vazby u molekul vody a uvolní se plyny. To ovšem platí pouze při rezonanci a ta se prostě nějak nedaří. Na GHz už nejsou ani cívky, ani dráty, ale trubky a vlnovody a to jsem zatím ve spojení s tímto problémem neviděl.

Jeff

[mister]

No to je pravda. Já těm GHz taky nějak moc nevěřím.
Mayer používal obyč. diskrétní součástky a jednodchý IO (555, 741)
A rezonanční frekvenci někde v pásmu 48.2 kHz (někde píšou 42.8 kHz sám nevím který údaj je správný)
No tak teď fakt nevím.

K tomu "Elektrolyzér se prostě jako kondenzátor nechová a nechová."
To je divný protože 2 elektrody (nerez) + dielektrikum (voda)
by se MĚLY CHOVAT jako kondenzátor.. odhaduji kapacitu v řádu stovek pF.
Jsem z toho "uplně jelen"

[vonLichtverden]

Už jsem taky zkoušel zjistit kapacitu svého reaktoru. Při měření LCR digitálním můstkem (obyč multimetr házel úplné hausnumera) byla změřená hodnota řádově jiná, než při klasickém počítání kapacity na papír. Pro jednoduchost výpočtů sem vypustil koaxiální elektrody a nahradil je plošnýma, výslednou kapacitu jsem nezjistil stejně . Jediný způsob jak zjistit rezonanční frekv mě připadá tento: na LC obvod připojit generátor sinusovky, připojit osciloskop a postupným projížděním celého frekvenčního spektra generátoru pak pozorovat na jaké frekvenci bude mít LC největší napětí. Jak to vidíte vy?

[lajos]

Bavili jsme se o tom asi před měsícem, sinus generátor s výkonovým zesilovačem a LC obvod, jenže zřejmě nikdo z nás to nevyzkoušel, nebo jo?

[jeff]

Se sinusovým signálem jsem to fakt nezkoušel, i když u klasických C a L je to jedno.

Jeff

[lajos]

Si myslím taky, že i s tím obdélníkem by se měl hukázat ten rezonanční efekt, protože indukčnost ten obdélníkový signál zaoblí. Prostě vyvíječ mně se také nechtěl chovat jako kondenzátor za žádných okolností. Při vyšších frekvencích (100-10kHz) se amplituda moc neměnila a směrem k desítkám Hz šla amplituda k nule.

[vonLichtverden]

Přístup k osciloskopu, funkčnímu generátoru, LC můstku ap. mám téměř neomezený. Jediný problém je ten zesilovač. Na měření s tím oscilošem bych čas asi našel, ale nejsem si jistý, že budu mít čas na ten zesilovač. Teoreticky by mohlo stačit jen výkonový tranzistor, ale jaký výkon bude třeba, aby to fungovalo. Napětí, proud ?????

[lajos]

nejjednodušší by bylo použít integrovaný zesilovač např.TDA2005 (2x12W?), nebo typ u kterého se dá vnějším kondenzátorem (zpětná vazba) určit šířku přenášeného pásma místo 20Hz-20kHz na 20Hz-100kHz.
Nebo se podívej v příloze na gen. s XR2206 mají tam výkoňáky s operákem.