Kyvadlo

[adam.benda]

Já bych radši zůstal u původního znění, které není na "definici kyvadla" a relevantní diskuzi zase tak těžkopádné :-)

[adam.benda]

Když už jsme ve vláknu o kyvadlech...
James Bond si napne špagát mezi dvěma mrakodrapy. Ze střechy na střechu. Na jednom konci se k provazu uváže i on a provaz za sebou přestřihne, aby mohl s provazem skočit dolů a dostat se principem kyvadla do určitého patra protější budovy... Prostě klasický snímek z akčních filmů. Jakou bude mít rychlost, když takhle přilítne oknem do toho kýženého patra protější budovy? Délka provazu je 50 m, Jamesova hmotnost je 80 kg (i s arzenálem zbraní a vychytávek co má po kapsách). Jde to řešit? Jedním způsobem? Nebo více způsoby? Myslím, že ano a že jedním "trikem" ani není potřeba diferenciální počet...

Myslím si, že by se to dalo řešit takhle:
Bond v tomto případě možná podléhá "rovnováze" dvou takových zvláštních energií, které se nazývají kinetická (pohybová) a potenciální (polohová).
Když je Bond ještě nahoře na střeše, má potenciální energii Ep = mgh, která má hodnotu asi 39240 J a v tu chvíli je jeho kinetická energie Ek = 0.
Jakmile se zhoupne provazem dolů, aby vlítl do okna budovy, zjednodušeně řečeno, jeho potenciální energie se bude přeměňovat na kinetickou a měla by tu existovat rovnováha, že:
- když je Bond nahoře, jeho kinetická energie Ek = 0 a jeho potenciální energie Ep = 39240 ... a pak obráceně:
- když je Bond dole (rozráží okno budovy), jeho kinetická energie Ek = 39240 a jeho polohová energie Ep = 0
...zkrátka se jedna tato energie během Jamesova letu přemění v tu druhou (ideálně - beze zbytku).

Takže dole, při vletu Jamese do okna, je Ek = 39240 a protože Ek = 1/2 m v2...

Rychlost Jamese při vrazení do okna je pak asi 31,32 m/s, což je je přibližně 112,76 km/hod.

Dodatek:
Jak jsem došel k tomu, že nějaká potenciální energie je právě 39240 J a co to vůbec ta potenciální energie je?
Potenciální energie je ve fyzice opět taková zvláštní nouze... Vychází zkrátka z celého sledovaného děje.. Že se těleso přesune z jedné "výškové hladiny" do druhé, nižší "výškové hladiny". Díky délce provazu 50 m se tedy pak jedná o Jamesův pokles o 50 m, co se týče výšky nad zemí. Velkou pomůckou je to, že nezáleží na tom, po jak zkroucené dráze se James z jedné výšky do druhé přesune. Kdyby někam spadl přímo volným pádem z výšky 50 m, je to stejné, jako kdyby se tam zhoupnul díky provazu. Protože tedy James vykoná výškový rozdíl 50 m, Ep je podle mgh těch 39240 Joulů, což je energie, která by se měla dole, o 50 metrů níž, celkově přeměnit v energii kinetickou, ze které jsme pak jednoduše schopni spočítat kýženou rychlost...

Co vy na to?

[Ilem]

Myslím si, že by se to dalo řešit takhle:

Myslíš si to správně, přesně tak se to řeší.

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

Dosť sa to tu zašmondrchalo prázdnymi rečami o tom, či je možné alebo nie COP...?
Našiel som pekné simultánky: http://www.walter-fendt.de/ph14cz/resonance_cz.htm
Dosaďte si:
Tuhost pružiny: 10,0
Hmotnost: 1,00
Tlumení: 0,250
Úhlová frekvence: 3,20
potom "Start"
a prepnite na "Graf okamžité výchylky"

...zaujímavé...

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

Dosť sa to tu zašmondrchalo prázdnymi rečami o tom, či je možné alebo nie COP...?
Našiel som pekné simultánky: http://www.walter-fendt.de/ph14cz/resonance_cz.htm
Dosaďte si:
Tuhost pružiny: 10,0
Hmotnost: 1,00
Tlumení: 0,250
Úhlová frekvence: 3,20
potom "Start"
a prepnite na "Graf okamžité výchylky"

...zaujímavé...

Rezonance je možná klíč k mnoha věcem, ale tvrdí se, že jakmile začneš z tohodle rezonátoru odebírat energii (například závažíčko je magnet a dáš k tomu cívku, aby se Ti indukoval proud), pak kmity jsou zase vydatně tlumeny. Ono že to začne takhle lítat dává zajímavý dojem, ale jak rezonanci skutečně využít třeba k nějakému COP>1, to se ještě musí dost vykoumat.

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

Na rezonanciu upozorňoval najmä N.T.
Ak pomocou rezonancie získame napr. COP2 tak postačuje odoberať 0,5 zisku čím zostane prebytok na udržanie rezonancie.
Ide o to - nemať veľké oči. Ak sa hovorí o zisku vo forme COP nad 1, tak sa nemyslí hneď 100 či 10000, ako podaktorí vtáci-vrtáci...
( Zariadenie v 5kW režime bude dávať zisk na výstupe 200W. Podľa niektorých nič-moc, ale to je osvetlenie celého domu ZADARA )

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

... Ak pomocou rezonancie získame napr. COP2 tak postačuje odoberať 0,5 zisku čím zostane prebytok na udržanie rezonancie. ...

Zajímavé... Před časem jsem s tím chtěl laborovat, ale opět jsem se k tomu nedostal, jako obvykle...

... Ide o to - nemať veľké oči. Ak sa hovorí o zisku vo forme COP nad 1, tak sa nemyslí hneď 100 či 10000, ako podaktorí vtáci-vrtáci...
( Zariadenie v 5kW režime bude dávať zisk na výstupe 200W. Podľa niektorých nič-moc, ale to je osvetlenie celého domu ZADARA )

Každopádně Ono budeme skutečně rádi, když COP bude lehce nad jedničkou... Abychom toho docílili, musíme se snažit celé zařízení stavět tak, aby bylo co nejjednodušší hlavně v tom smyslu, aby zbytečně moc nepřevádělo formy energie, což je prakticky především ztrátová činnost. Závaží na pružině se mi jeví jako docela dobré řešení, kmity blízké frekvence by mohl budit nějaký malý motorek. Stačilo by, aby s pružinou hýbal nahoru a dolu jen velice málo - aby zkrátka jeho horní a dolní úvrať nebyla tak daleko od sebe... A princip odběru energie mi přišel nejlepší přes tu indukci, kde závaží je magnet a vedle je nastražená cívka (se vzduchovým jádrem). Ale třeba existuje vhodnější model...

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

...musíme se snažit celé zařízení stavět tak, aby bylo co nejjednodušší hlavně v tom smyslu, aby zbytečně moc nepřevádělo formy energie, což je prakticky především ztrátová činnost.

Áno, vzájomný prevod energií v našich podmienkach nie je bezstratový. Treba použiť prevod max. medzi dvoma druhmi, teda teplo-elektrina, pohyb-elektrina, magnet-pohyb...

Závaží na pružině se mi jeví jako docela dobré řešení, kmity blízké frekvence by mohl budit nějaký malý motorek. Stačilo by, aby s pružinou hýbal nahoru a dolu jen velice málo - aby zkrátka jeho horní a dolní úvrať nebyla tak daleko od sebe... A princip odběru energie mi přišel nejlepší přes tu indukci, kde závaží je magnet a vedle je nastražená cívka (se vzduchovým jádrem). Ale třeba existuje vhodnější model...

áno jedna z 2 možností

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

... áno jedna z 2 možností

A ta druhá možnost?

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

Napr. magnetický motor s V-dráhou - na prekonanie mŕtvej polohy sa použije el. impulz získaný z energie časti ostatnej dráhy.

[Ilem]

Mimo téma (offtopic)

Napr. magnetický motor s V-dráhou - na prekonanie mŕtvej polohy sa použije el. impulz získaný z energie časti ostatnej dráhy.

Teda chiq, tohle jsem od tebe nečekal . Přimomíná mi to ten patent, jak se přidělá na ložnou plochu náklaďáku větrná elektrárna a vyrobená elektřina bude pohánět ten náklaďák.

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

Napr. magnetický motor s V-dráhou - na prekonanie mŕtvej polohy sa použije el. impulz získaný z energie časti ostatnej dráhy.

Teda chiq, tohle jsem od tebe nečekal . Přimomíná mi to ten patent, jak se přidělá na ložnou plochu náklaďáku větrná elektrárna a vyrobená elektřina bude pohánět ten náklaďák.

Tohle bude spíš nedorozumění, chiq chtěl jen připomenout, že chování zacykleného V-gate mag. motoru se určitým způsobem dá přirovnat k rezonančnímu jevu. Jinak se zacykleným V-gate motorem není problém, pokud se správně udělá, ta nedokončená otáčka rotoru dodá dostatek energie k energetickému přídělu, který kritickou mez překoná a celá otáčka se dokončí. Problém je spíš ve ztrátách, které se při překonávání kritického bodu sekundárně vytvářejí. Proto musí být mechanizmus k překonávání krit. bodu správně navržen, aby pokudmožno nedocházelo k žádnému transformování forem energie nebo k něčemu jinému, co s sebou přitáhne moc velké ztráty.. Ztráty tam budou vždy, ale protože se budeme pohybovat jen mírně nad COP=1, je to takto choulostivé.

[hatlík]

Mimo téma (offtopic)

..pokud se správně udělá, ta nedokončená otáčka rotoru dodá dostatek energie k energetickému přídělu, který kritickou mez překoná a celá otáčka se dokončí. Problém je spíš ve ztrátách, které se při překonávání kritického bodu sekundárně vytvářejí. Proto musí být mechanizmus k překonávání krit. bodu správně navržen, aby pokudmožno nedocházelo k žádnému transformování forem energie nebo k něčemu jinému, co s sebou přitáhne moc velké ztráty.. Ztráty tam budou vždy, ale protože se budeme pohybovat jen mírně nad COP=1, je to takto choulostivé.

Ale musí vždycky pacička trochu poškubnout, aby se to přehouplo. Právě ona tomu dodá fantastických víc než 100% - ta kouzelná volná energie pochází z Bytosti samé. Stačí pozorně koukat.

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

Ale musí vždycky pacička trochu poškubnout, aby se to přehouplo. Právě ona tomu dodá fantastických víc než 100% - ta kouzelná volná energie pochází z Bytosti samé. Stačí pozorně koukat.

Když na to chceš jít takhle, je to tvá věc, ale jinak tvůj komentář moc logický není, protože předpokládám, že tu nechceme mít motor, kde si pomáháme pacičkou, což jsi měl pochopit už dávno. Sbohem.

[hatlík]

Mimo téma (offtopic)

Když na to chceš jít takhle, je to tvá věc, ale jinak tvůj komentář moc logický není, protože předpokládám, že tu nechceme mít motor, kde si pomáháme pacičkou, což jsi měl pochopit už dávno. Sbohem.

Ale je logický. vychází z reálu, viz projekt "Kamelot".
Tam pacička poškubává. Musí, jináč se to zastaví.

A stejně tak musí v těch případech, cos uvedl, škubat něco na baterku, pomocný zdroj či opět tu pacičku, jinak se neudělá ani točka.
Nebo jsi někde viděl něco lepšího?