Searl Efect Generator SEG

[Magneto]

Nevím, jestli je to všeobecně platný, ale gyroskopický efekt (jen tak podle citu a selského rozumu) asi vyrušit nejde. Pokud chceš vychýlit rotující těleso z roviny jeho otáčení, tak nutíš každý jeho bod opisovat ne kružnici, ale dráhu delší - právě o to pootočení. Projevuje se to odporem vůči vychýlení a zároveň (při překonání odporu) zpomalením otáček. Umístěním druhého tělesa s opačným směrem rotace do stejné soustavy problém nevyrušíš, ale zdvojnásobíš.
Toliko můj skromný osobní názor - ber nebo neber

Zdar a sílu všem !!!

[j.balaz]

to proxim: nad segom v aute je zbytocne rozmyslat, energia nim vyprodukovana je prilis mala, sam j.j.searl opisuje ze 3 prstencovy seg s priemerom 1m ma vykon cca 15kw. oproti tomu jeho levitacne vlastnosti su ina kava, neviem ci si videl dvd tam searl povedal ze v jednom experimente im to uletelo tusim ze so 60 tonovym zavazim. v podstate lietajuce taniere (UFO) su searlove, sam sa k tomu priznal. v prvom rade treba postavit model tak o priemere 50cm, teda funkcny model, ktory bude produkovat nejake plusove energeticke hodnoty. s praktickymi vecami problem nemam, skor tie teoreticke, vypocty, navrh cievok, magnetizacneho obvodu atd...

[Slavek Krepelka]

S fotkama bude asi problém. Neříkám, že nebudou, ale v současné době a čase vánoc se stěhuju, pracuju a každodenní starosti... musíte vydržet do léta...

Dotaz. Je všeobecně platný že rušení gyroskopického jevu docílíme rotací stejně hmotného druhého tělesa proti smyslu otáčení prvního. Nějak mi to nefungovalo.
2 hliníkové disky každý o hmotnosti 2Kg a průměrem 30 cm jsem roztočil na jedné ose s pomocí "diferenciálu". Pro pohon jsem využil prastarý HDD s 11 000ot/min. .. Trvalo, než se to roztočilo, ale nakonec to běželo. Podle teorie by na tento model gyroskopický jev neměl učinkovat, ale s osou rotace bylo opět obtížné hnout. Píšu to sem, kvůli možnosti seriového řazení segu a tůdíž možnosti využití v autě. Není nějaká stránka, kde se o tom píše víc? nebo nějaké vysvětlení?

Absolutně mi uniká, proč by se gyroskopický efekt měl zrušit přidáním protiběžícího disku k již jednomu gyroskopu. Máš na tu teorii nějaký odkaz? Vždyť je to nesmysl.

Jedinné, k čemu dojde je, že pokud jsou disky stejné a o stejných, ale opačných otáčkách, odstraní se krutný tah na hřídel v tom smyslu, že síla gyroskopického odporu působí na hřídel přesně protí síle naklápění a ne jaksi stranou, do precesního pohybu. Vem si přední kolo od biciglu a nech si ho roztočit a omakej si to na jednoduchém gyroskopu a nenech si ukroutit ruce.

Pokud máš obavy ze stabilizačního účinku gyroskopu, dá se uložit do kardanu, ale to bych snad řešil, až ti ten Searl skutečně pojede.

Ahoj, Slávek.

[proxim.x]

Souhlasím se všemy. Jen jsem to někde čet a přišlo mi to dvný, tak jsem udělal test..

Gyroskopický jev nelze zrušit!! Ale kde já to jen viděl (napsané). Možná mi to i říkaly na ČVUT (vecpal jsem se na přednášku o působení magnetické vlny na elektron a tam to zaznělo !!Nešlo o spiny!!). Jo nejsem student, ale když mě něco zajímá...

Rád bych se podílel na větším seg generátoru. vyrobil jsem 1 prstenec, ale nezískal jsem z toho ani watt. postup mé výroby jsem dřív popisoval... Searl z toho něco asi získal, ale já ani ťuk. Nějaký nápad proč mi to při 1 prstenci nic nedalo? Točí se atd ale...

[j.balaz]

proxim: Searl opisuje vo svojom DVD ze magnety MUSIA byt zmagnetizovane "jeho" sposobom, on tam magnetizmus prirovnava k svetlu, ako keby bolo viac druhov magnetizacie, taktiez jeho nasledovnik fernando morris popisuje ze nikdy nevidel taku magnetizaciu ako robi prave Searl, mozno prave tam je pes zakopany...

[Slavek Krepelka]

Souhlasím se všemy. Jen jsem to někde čet a přišlo mi to dvný, tak jsem udělal test..

Gyroskopický jev nelze zrušit!! Ale kde já to jen viděl (napsané). Možná mi to i říkaly na ČVUT (vecpal jsem se na přednášku o působení magnetické vlny na elektron a tam to zaznělo !!Nešlo o spiny!!). Jo nejsem student, ale když mě něco zajímá...

Mimo téma (offtopic)

Aha. Na Čvutu?!!? Působení magnetické síly na elektrron?!!? Tak to jóó. A jsme z Prahy doma.

To když jsem kdysi spekuloval o elektronu, co to je a proč to funguje, jak to funguje, a nemůže fungovat jak se mi někdo několikrát snažil po školách nabulíkovat, naprosto jasně mi došlo, že pokud by existovaly nějaké masivní elektrony obíhající jakási atomová jádra podle Bohra rychlostmi normálně těžko představitelnými, po orbitech shodných v rozhodující míře s valenčními chemickými a mechanickými spoji mezi "jádry" atomů, buďto by člověk neměl šanci otočit cihlu vzůru nohama díky právě gyroskopickému efektu, nebo by se ta cihla nutně musela rozlítnout na cucky v jakémsi termo-valenčním výbuchu, protože ty masivní elektrony by samozřejmě nemohly dodržet pozice chemických i strukturálních valenčních spojů při otočení cihly žížalou nahoru v čase, ve kterém lze tento prohřešek proti špičkové fyzice normálně spáchat.

Dovedu si tedy docela snadno a dobře představit, že nějaký filuta Phudrlant hodil čísla na papír a perfekteně matematicky prokázal, drža se křečovitě nějakého paskvilu umotaného z postulátů (čti neověřených předpokladů vyhražených jakožto tvrzení za pracovní základ teorie) a dopočítal se k tomu, že gyroskopický efekt se dá zrušit protichůdnými orbity páru elektronů. Voila!! Heureka!! Problém vyřešen, elektronově atomový model velkých mágů došel spasení a dále se ta krávovina láme do hlav poukázek na filuty generací příštích, jenom obohacena o další bejkárnu.

Mezi námi, s tím gyroskopickým efektem by to muselo fachat i ve smyčce, nebo cívce, protékané elektrickým proudem, že? Kecaj z cesty, lžou a podváděj.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

proxim: Searl opisuje vo svojom DVD ze magnety MUSIA byt zmagnetizovane "jeho" sposobom, on tam magnetizmus prirovnava k svetlu, ako keby bolo viac druhov magnetizacie, taktiez jeho nasledovnik fernando morris popisuje ze nikdy nevidel taku magnetizaciu ako robi prave Searl, mozno prave tam je pes zakopany...

Tak mi něco našeptává a nevím, jestli je to Searl, ale mám pocit, že se o tom někde zmínil právě on, že je nutno magnetizovat v poli stejnosměrné cívky, podbarveným polem střídavého proudu.

Ahoj, Slávek.

Kurňa, byl to Searl.

[j.balaz]

slavek: teraz si ma trochu zaskocil, tusim ze sme sa ucili ze elektrony sa v atome nepohybuju po kruznici ale treba si to predstavit trojrozmerne, ako keby elektron behal po povrchu gule, atom nie je plosny, ale priestorovy...
ano bol to searl, nikde inde som sa s tym nestretol, cievka je navinuta tak, ze su tahane naraz plosne vedla seba dva vodice a po zapojeni jednym ide jednosmerny prud a druhym striedavy, pohladam na nete jeden rusky dokument, skusim najst aj presne hodnoty prudov a napati...

[j.balaz]

nejake linky:
teoreticke pozadie a princip: http://www.rexresearch.com/roschingodin ... godin3.htm

rusky jednoprstencovy SEG, vykon 7kw: http://www.rexresearch.com/roschin/roschin.htm

rusky experiment, na velkosti zalezi: http://www.rexresearch.com/roschin2/roschgod.htm

[proxim.x]

Ahoj. Trochu jste mě všici zarazili. to by vysvětlovalo, proč mi seg nikdy nic nedal... Výhoda měkého kovu je snádná magnetizace a pokud jde o způsob zmagnetizovaní, tak si umím poradit skoro se vším. Jenže!! zmagnetizovat jeden váleček stejnosměrným a i střídavým proudem přece nelze.
Jiné by to bylo kdyby:
Válečky jsem vyrobyl vlastně z podložek a zmagnetizovat každý prstenec válečku lze jednotlivě, ale všechny najednou ne. Vemte si jak funguje stejnosměrný proud. Nádherně se dá podle Flemingova pravidla (levé ruky) zmagnetizovat vše co si jen můžete přát. autobaterie je nádherný masivní zdrouj proudu... Ale!! střídavina? jak je asi zřejmé, jde to proti smyslu původní magnetické vlny, proto sínusoida-střídavina. U tohodle to fakt nechápu. vyjímku tvoří dva ploché vodiče otočené vůči sobě o 90 stupňu. Jenže. tím se docílí co?... nevím.. ani si to neumím představit. Bude to znít jako klišé, ale když to nechápu, tak to nemůžu ani vyrobit.. klidně mi napište co tím docílím a já se o to pokusím. Ono je možné, že celý ta moje srandička je od základu špatně. já jsem jen použil materiály, který Searl popisuje (nebo přesněji přibližně stejné materiály - teflon, měď, izolační fólie a plát pancéřové trubky)

Teorie je nádherná. nestojí nic! Manželka mě brzy vyhodí z bytu. 80% příjmu dení starosti a 20% místo bot a ponožek furt něco scháním a experimentuju. Postavím nový prstenec, pokud se vás víc schodne kde jsem udělal chybu a přesný popis jak na to. Viz zmagnetizování pomocí stejnosměrného i střídavého proudu.
Anglicky umím základy a počítačovou angličtinu (občas programuju PLC a jiné mechanické blbosti v asambleru) bych taky zvládal. Ale Všechny popisky a návody. Domýšlím jak by to mělo fungovat...

Pište. Návrhy. Připomínky k mému postupu. Blíží se vánoce a i když mám na pilno. chci se do toho pusti ať češi zase popolezou...

[proxim.x]

proxim: Searl opisuje vo svojom DVD ze magnety MUSIA byt zmagnetizovane "jeho" sposobom, on tam magnetizmus prirovnava k svetlu, ako keby bolo viac druhov magnetizacie, taktiez jeho nasledovnik fernando morris popisuje ze nikdy nevidel taku magnetizaciu ako robi prave Searl, mozno prave tam je pes zakopany...

Tak mi něco našeptává a nevím, jestli je to Searl, ale mám pocit, že se o tom někde zmínil právě on, že je nutno magnetizovat v poli stejnosměrné cívky, podbarveným polem střídavého proudu.

Ahoj, Slávek.

Kurňa, byl to Searl.

prosím o popis.

[proxim.x]

Mimo téma (offtopic)

Souhlasím se všemy. Jen jsem to někde čet a přišlo mi to dvný, tak jsem udělal test..

Gyroskopický jev nelze zrušit!! Ale kde já to jen viděl (napsané). Možná mi to i říkaly na ČVUT (vecpal jsem se na přednášku o působení magnetické vlny na elektron a tam to zaznělo !!Nešlo o spiny!!). Jo nejsem student, ale když mě něco zajímá...

Aha. Na Čvutu?!!? Působení magnetické síly na elektrron?!!? Tak to jóó. A jsme z Prahy doma.

To když jsem kdysi spekuloval o elektronu, co to je a proč to funguje, jak to funguje, a nemůže fungovat jak se mi někdo několikrát snažil po školách nabulíkovat, naprosto jasně mi došlo, že pokud by existovaly nějaké masivní elektrony obíhající jakási atomová jádra podle Bohra rychlostmi normálně těžko představitelnými, po orbitech shodných v rozhodující míře s valenčními chemickými a mechanickými spoji mezi "jádry" atomů, buďto by člověk neměl šanci otočit cihlu vzůru nohama díky právě gyroskopickému efektu, nebo by se ta cihla nutně musela rozlítnout na cucky v jakémsi termo-valenčním výbuchu, protože ty masivní elektrony by samozřejmě nemohly dodržet pozice chemických i strukturálních valenčních spojů při otočení cihly žížalou nahoru v čase, ve kterém lze tento prohřešek proti špičkové fyzice normálně spáchat.

Dovedu si tedy docela snadno a dobře představit, že nějaký filuta Phudrlant hodil čísla na papír a perfekteně matematicky prokázal, drža se křečovitě nějakého paskvilu umotaného z postulátů (čti neověřených předpokladů vyhražených jakožto tvrzení za pracovní základ teorie) a dopočítal se k tomu, že gyroskopický efekt se dá zrušit protichůdnými orbity páru elektronů. Voila!! Heureka!! Problém vyřešen, elektronově atomový model velkých mágů došel spasení a dále se ta krávovina láme do hlav poukázek na filuty generací příštích, jenom obohacena o další bejkárnu.

Mezi námi, s tím gyroskopickým efektem by to muselo fachat i ve smyčce, nebo cívce, protékané elektrickým proudem, že? Kecaj z cesty, lžou a podváděj.

S laskavým pozdravem, Slávek.

4x jsem to čet, než jsem ti porozuměl. Neměl jsem na vysokou školu peníze, tak prosím příště méně učeně

[proxim.x]

proxim: Searl opisuje vo svojom DVD ze magnety MUSIA byt zmagnetizovane "jeho" sposobom, on tam magnetizmus prirovnava k svetlu, ako keby bolo viac druhov magnetizacie, taktiez jeho nasledovnik fernando morris popisuje ze nikdy nevidel taku magnetizaciu ako robi prave Searl, mozno prave tam je pes zakopany...

Tak mi něco našeptává a nevím, jestli je to Searl, ale mám pocit, že se o tom někde zmínil právě on, že je nutno magnetizovat v poli stejnosměrné cívky, podbarveným polem střídavého proudu.

Ahoj, Slávek.

Kurňa, byl to Searl.

prosím o popis.

Dá se to DVD někde sehnat? kdyby bylo s tytulkama bylo by to lepší

[Slavek Krepelka]

Ahoj. Trochu jste mě všici zarazili. to by vysvětlovalo, proč mi seg nikdy nic nedal... Výhoda měkého kovu je snádná magnetizace a pokud jde o způsob zmagnetizovaní, tak si umím poradit skoro se vším. Jenže!! zmagnetizovat jeden váleček stejnosměrným a i střídavým proudem přece nelze.

Podívej Proxime, k různým těmhle badatelům jsem se prokopal před 20-15 lety, protože jsem se prokousával fyzikou a hledal jsem vše, co se může dít, ať už to odpovídalo vědě, nebo ne. Žádná vysoká se u mne nekonala, protože důvěra ve školní znalosti mne opustila už na devítce. Ne, že bych měl za to, že vše co se učí je špatně, ale hodně ano a pak se v tom vyznej. Učil jsem se tedy a učím sám, od kohokoliv, u koho mám pocit, že mu můžu důvěřovat co se týče experimentálních výsledků. Na teorie každého jednoho z nich kašlu,
protože to jsou nevzdělané bláboly vyvozené z velice omezeného množství informací, které se perou s kde čím jiným.

Tvrdíš, že se nedá magnetizovat stejnosměrným a střídavým najednou. Nevidím jedinný důvod, proč by to nemělo jít. Namotáš třeba i jednu cívku a připojíš na ni dva okruhy, jeden stejnosměrný a jeden střídavý. Neuvěřitelné? Dám-li na jednu traverzu jednu svářečku se svářečem, který po ní sváří střídavým a druhou svářečku a svářeče, který po ní sváří stejnosměrným, tak to funguje a mohou být i překřížení. To znamená, že traverza je zároveň pod stejnosměrným i pod střídavým (to ani nemluvě o tom, co s tím stejno, i střídavým proudem dělá svářecí oblouk). Když to jde u traverzy, musí to jít i u cívky.

Dovedu si živě představit, že pokud se železo magnetizuje takovou kombinací, dochází k jevu, který se dá snad přirovnat v mechanice k rozdílu působení síly hydraulického lisu a hydraulického lisu postrkujícího sbíječku. Jinýmí slovy, sílu stálou a sílu stálou kombinovanou s vibrační.

Nenech se mýlit například křivkami osciloskopu. Tyto křivky jsou výslednicemi spousty křivek, které osciloskop neukazuje, protože by ses v tom nevyznal a nebyl schopen si výslednici dát dohromady sám. Každá křivka složených proudů, pulsovaných i střídavých, včetně nějakých stejnosměrných, představuje individuální proud, který si tvoří, ba co dím, jehož součástí je individuální magnetické pole. Stejně jako se ty proudy ve vodiči prolínají, prolínají se i ta magnetická pole jak ve vzduchu, tak třeba v jádře omotaném cívkou.

Vrátím-li se ke sbíječce a lisu, pokud na sbíječku nepůsobí tlak paže, sbíječka sebou škube ale nic nedělá, nic nevyseká. Přidáme-li sílu paže, nebo gravitace, začne se něco dít, začne drtit beton, či co. Pokud vrazíme beton do lisu, také drtíme, ale stálou silou toho docílíme méně, než stejnou silou paže, která je podpořena silami vibrace.

Dá se tedy snad předpokládat, že stejnosměrný proud v kombinaci se střídavým přesvědčí materiál jádra cívky, na molekulární a mezikrystalické úrovni, aby se porovnal jinak, než jenom pod stejnosměrným proudem. Dovedu si představit že mnohé valence v tom jádru cívky, které by řekněme 1 Tesla stejnosměrného nedokázal přesvědčit, aby se změnily, přeskupily. zeslábly, či zesílily, dokáže přesvědčit 1Tesla stejnosměrného pole společně s 0.01 Tesla střídavého.

Dále si dovedu představit, že přeskupení ke kterému kombinací nejspíš dojde, zabuduje do zmagnetizovaného permanentního magnetu stálý proces změn struktury, ne tedy všeobecných, ale částečných, jinými slovy, že některé valence se neustále cyklicky tvoří a zanikají, nebo cyklicky sílí a slábnou, s čímž se neustále mění charakteristika některých složek magnetického pole takto zmagnetizovaného permanentního jádra a že se tím do takového jádra zabuduje jakási dynamika, která se v normálním permanentním magnetu nevyskytuje. Zde půjde i o volbu materiálu. Tímto bychom se asi dostali do situace, že máme magnety, u kterých se periodicky mění celková intensita pole, tedy výslednici podobnou křivce osciloskopu, kterým sledujeme magnetizační křivku proudu v cívce, napojené zároveň na stejnosměrný a střídavý proud (hodně zjednodušeně řečeno).

Pokud tuto zabudovanou periodicitu, spřáhneme s vhodnými vzdálenostmi a otáčkami takových jader, asi se dá docílit ressonančních hodnot komponentů, kdy se pulsování komponentů vzájemně nebije, ale podporuje.

Jde zde o silnou podobnost s jiným výzkumníkem, o kterém je dost málo známo, s Floydem Sweetem, který střídavým proudem vysokých frekvencí přemlouval feritové magnety a zabudovával střídavé frekvence do nich. Pokud se mu to podařilo, byl z těchto magnetů, omotaných cívkou, získávat něco, čemu říkal studený, bezodporový elektrický proud. Jeho velikým problémem bylo, že ty magnety měly tendenci se působením střídavého pole při přemagnetizovávání rozškubnout na střepy. Zde bychom si tedy mohli povšimnout souvislosti magnetizace se strukturální pevností materiálů a tudíž se změnami valenčních závislostí v materiálu. Z Floyda Sweeta čerpal dlouho jakýsi Bearden, který byl svého času jeho spolupracovníkem až do Floydovy předčasné smrti (na úbytě) a který posléze přišel s MEGem.

Snad Ti to tedy pomůže si tu magnetizaci kombinací střídavého a stejnosměrného proudu poněkud představit, co se asi tak děje. Pokud by měl někdo problém se zachováním energie takové pulsace magnetického pole permanentního magnetu, ať si ráčí uvědomit, že jde o stejný jev jako permanentnost orbitů jakýchsi elektronů. Jde jenom o strukturální přenesení vlastností z molekulární úrovně na mezikrystalickou. Teorie neteorie, ono se to pořád motá a dá se to dojit. Venkoncem tepelná vibrace je také permanentní v našich podmínkách zde na zemi, že? Energie je všude a ve všem hromada, vše je energií různých struktur která se podle toho projevuje svými výměnami tak, či onak.

Dále si je třeba povšimnout toho, že u Searla se zabýváme rotací vodivých magnetů v zemském poli a že zde nutně dochází k nějakému druhu vytváření homopolární indukce ve vodiči a pole, elektrické a snad i dodatečné magnetické, kolem každého jednoho válečku v rotoru. Výsledná je natoliik komplexní, že se v tom těžko někdo se standartní fyzikou na jakékoliv úrovni může vyznat, i kdyby zapoměl na to, že to nejde. Nezbývá tedy než zkoušet, protože teorie, kromě Searlovy, není. Mne Searl jaksi do hloubky moc nezajímá, ale pokud zajímá Tebe, asi by ses měl s jeho teorií seznámit, protože by Ti asi pomohla s technikalitama odhadování různých složek a vztahů komponentů jeho vynálezu. Já bych to na Tvém místě udělal, i když si o té teorii myslím, že musí být nutně stejně dílčí a všeobecně neplatná, jako všechny ostatní, vědecké i nevědecké. Jenže ona má určitě praktickou, technickou platnost právě pro Searla, stejně jako ji má teorie elektronu pro výpočty elektrických závislostí v elektroprůmyslu a chemii.

Také si uvědom, že Searl se v tom nípe už skoro půl století. Cesta je dlouhá a trnitá a neočekávej, i když se to tedy může povést, že se někam dohrabeš nějak rychle. Tohle je důvodem, proč o spoustě věcí vím, ale nehrabu se do nich nijak do hloubky. Na to bych tu musel strašit tisíce let. Člověku nezbývá, než si vybírat. Já jsem si vybral úděl diletanta.

Ahoj, Slávek.

[huhu]

Co je rychlejší : rychlost kterou obíhá elektron kolem jádra, nebo jeho obvodová rychlost daná spinem ?

A jestli je rychlost oběhu elektronu rovná rychlosti světla, jak dlouhá je dráha jednoho oběhu ?

Odpovědi jsou zásadní pro určení referenčního kmitočtu.