Já jsem si o tom popřemýšlel a považoval bych tuto metodu asi za velice rozumnou. Nicméně, je mezi námi
mnoho typů, pro které to asi takto testovatelné z mnoha důvodů nebude. Pro ty, co se radši spolehnou na vědu, bych to viděl takhle:
popřemýšlel jsem si, jestli bych dokázal namyslet chemické a poměrové rovnice a sice dokázal, ale je to spřaženo s problémem přesného ustanovení jednak koncentrací míchaných složek, jednak teploty a jednak s přesným měřením vah a objemů. Přitom se to dá řešit velice jednoduše tím, že pro otestování budeme za neustálého míchání pomalu přikapávat kyselinu citronovou do danného objemu roztoku chloritanu, až dosáhneme pH7. Oběmy bych dělal v kapkách tak nějak za běžných kuchyňských podmínek, v relativně malém množství a nechal ClO2 vesele unikat (větrat). Jakmile dosáhneme pH7, máme celkem přesný poměr složek bez ohledu na to, jaké jsou výchozí koncentrace. Dálší, ostré dávky, bych pak míchal podle tohoto testovacího poměru.
Samozřejmě to je také do značné míry orientační procedura a je potřeba brát ohled na to, že naše složky časem slábnou a že složky nenamícháme pokaždé stejně, takže test by se měl občas zopakovat, ale z praktického hlediska mi to připadá jako to nejrozumnější, co můžeme udělat. Stejně víme prd, kolik toho vlastně potřebujeme a zkoušíme, nicméně odpadá alespoň problém se špatným poměrem složek. Jinak s dávkováním bych byl opatrný. Nevypadá to, že člověk až už v jakémkoliv stavu potřebuje víc než řekněme 20 aktivovaných kapek 28% chloritanu za den. Vše nad tuto dávku bych považoval v tomto momentě za riskantní. Také bych se držel počátečního systému navyšování dávek, jednak kvůli Herxce a jednak kvůli možnosti, že máme v nepořádku některý z kritických orgánů a doufaje, že se ozvou dříve, než je potrápíme příliš.
Co se týče aktivace kombinací citrónové a HCl, stále jsem utvrzován v dojmu, že je tou správnou cestou. Nicméně bych si nedovolil si z této kůry udělat doživotní styl. On by nemusel dlouho trvat. Pořád zde bude asi platít alespoň to, že MMS1 aktivovaný citrónovou nejspíše překysličuje a ničí železo v hemoglobinu, i když to není jisté. Červené krvinky se mění zhruba jednou za stodvacet dní, tedy za čtyři měsíce. To je dost dlouhá doba. V době kůry se zřejmě o extra okysličování stará kyslík z rozpadu ClO2 a podle všeho více než dostatečně, ale není známo, co z toho vzejde při příliš dlouhém a intenzivním požívání MMS. Navíc, co je fajn pro Jardu, nemusí být fajn pro Zdenka. S J.Humblovým dávkováním jsou tyto potíže evidentně velice vzácné a zároveň se jeho dávkování ukazuje dostatečným, takže bych přes jeho doporučené dávkování rozhodně nešel.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.