Magnetické Lineární Zrychlovače

[huhu]

skousel jsi to spřahnout s vačkou?

zkoušel , už mám verzi 4.00893, ale stále to nerobi co by mělo. Tak zas někdy večer přelepím magnety a upravím vačku :-)))))

[jeff]

Koukám, huhu, že máš mašinku nastavenou na reverzní chod s krátkým magnetem, to zanemená, že stator vůči rotoru je v opozici. Zkoušel jsi taky delší magnet statoru otočený o 180 stupňů, aby magnety táhly? Ve Tvém případě by musel být dlouhý přes celou šířku rotoru, aby tah fungoval až k posledním magnetům. Jo, s v gatem si ještě užijeme, než to bude vyrábět kWh

Jeff

[pepa1]

jeffe chces tedy řict ze v tomhle videu je horni magnet nastaven tak aby rotor přitahoval?

[jeff]

Právě naopak, v tomhle videu se stator a rotor odpuzují, jsou v opozici.

Jeff

[pepa1]

pokud by se rotor ke statoru přitahoval tak by se tocil naopak?(dosly magnety nemam si to nacem oveřit)dik

[jeff]

Největší sranda na tom je, že by se točil stejně. Když použiješ opozici a krátký magnet, tak se odpuzuje od začátku gate, je tam nejsilnější souhlasné pole. Jak postupuje dál, pole postupně slábne, jak se rotorové magnety od sebe vzdalují. No a na konci gate mu zase brání souhlasné pole začátku gate, záleží na setrvačnosti, kterou získal, jestli ho překoná, nebo jestli dokáže statorový magnet oddálit, aby se mohlo vše opakovat.
U přitahování to funguje stejně, ale magnetická pole jsou nesouhlasná, tudíž se přitahují. Princip obrácený, výsledný efekt stejný.

Jeff

[huhu]

Koukám, huhu, že máš mašinku nastavenou na reverzní chod s krátkým magnetem, to zanemená, že stator vůči rotoru je v opozici. Zkoušel jsi taky delší magnet statoru otočený o 180 stupňů, aby magnety táhly? Ve Tvém případě by musel být dlouhý přes celou šířku rotoru, aby tah fungoval až k posledním magnetům. Jo, s v gatem si ještě užijeme, než to bude vyrábět kWh

Jeff

No, já to takhle odrbal právě proto , že za jedno tak dlouhý magnet nemám a za druhé když jsem ho složil z tech malých koleček magnetů , tak to nefungovalo.

teď spíše experimentuju s úhlem pod kterým se ty dvě řady magnetů rozcházejí a hledám nejvýhodnější pozici....

[pepa1]

bohuzel jeffe nemuzu ti dat za pravdu,na souhlasne pole se toči naopak jako na nesouhlasne

[jeff]

bohuzel jeffe nemuzu ti dat za pravdu,na souhlasne pole se toči naopak jako na nesouhlasne

No, Pepo za jisté okolnosti máš sice pravdu, ale nemá to praktický význam. Dosáhneš toho, když použiješ rotorový magnet delší, než je největší rozpětí magnetů na rotoru, tedy v-gatu, ale tah působí ani ne na polovinu délky v-gatu. Je to jenom jistá okolnost. Jinak platí, co už jsem tady napsal, že směr otáčení je stejný, jen délka magnetu je jiná, u opačných polarit je dlouhý cca do středů vzdálených magnetů na konci gatu a při souhlasných polaritách je magnrt dlouhý jen cca do středů nejbližších magnetů na začátku gatu.

Jeff

[jeff]

Nakonec mi to nedalo a musel jsem si to jít ještě ověřit. Je pravda, že krátký magnet může fungovat i s nesouhlasnými póly proti gatu a otáčení je tím pádem v protisměru, ale moment je o dost slabší.

Jeff

[Slavek Krepelka]

Velice nezaslouženě opomijený systém dnes nazývaný V-gate, ačkoliv byl vynalezen když Bedini si ještě hrál v uhláku na horníka.
http://peswiki.com/index.php/Directory: ... Motors:PM3

Je to v angličtině, ale simulace a schemata jsou velice výmluvná. Moc jsem to nestudoval. Toto už není originál, i když svým způsobem jde o podstatně vypracovanější znázorňování. Nevšiml jsem si, že by tato stránka uváděla, že originální feritový TOMI běhal po "muldách". Prakticky jde o V-Gate dlouho před Bedinim. Jde o sérii V-Gate. Každé V je nakloněné do kopce a jejich série vypadá v bočním řezu jak zuby pily. Jezdec (originálně válcový magnet mezi dvěma stejnými válcovými magnety do V, později značně vylepšený o více méně dominová ramena kdy Stewart ve skutečnosti řezal zuby do solidních feritů) se silou naláduje do prvního V. V vyžene jedec do kopce a v ústí, či kousek za ústím V padá gravitací do dalšího V. Série může být libovolně dlouhá a jezdec zrychluje skrz celou dráhu, dokud nevyletí na konci dráhy ven, pokud je dráha vodorovná. U tohoto systému není na konci dráhy žádná brzdná síla, která by jezdec zpomalila, nemluvě o zastavení.

Stewart Harris je pravděpodobně po smrti, Před patnácti letz mu bylo k 80ti a jeho webová stránka je k nenalezení, i když bych ji asi byl schopen vyšťourat na Wayback Machine. Se Stewartem jsem si svého času i dost pokorespondoval a mám vše uloženo. Jeho systém pracuje bez problému, což mám osobně ověřeno jednak na magnetickém komínu uveřejněném na tomto vlákně a mám to ověřeno praktickými zkouškami funkčního TOMI. Dále mám také prakticky ověřeno, že železný most na počátku TOMI V velice potlačuje ládovací sílu, ale nemá rozpoznatelný vliv na zrychlení skrz V, což se dá velice dobře odhadnout tím, jak daleko V vyplivne jezdce. Stewart mi také svého času privátně sdělil, že se mu podařilo TOMI zacyklovat v zubaté "veverčí" kleci. Jak, to se mi nepřiznal. Toto jsem nezkoušel a nemohu potvrdit, i když nemám pochyby, že mi Stewart nelhal.

Schémata na přiložené stránce zacyklovat nepůjdou bez přerušení kruhové dráhy ať už dostatečnou mezerou přerušení, nebo železným(i) přemostěním(i). V tom případě už ani nemusí záviset na gravitaci. Přemostění budou citlivá na správné množství železa a na geometrických parametrech systému.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Viz výše, http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 703#p93703 mám připominku k Akordově argumentaci v tomto vlákně. Akord sice argumentuje vehementně na straně skeptiků co se týče Smotu. Nicméně si nejspíše byl vědom, že k celkem minimálním valivým ztrátám Smotu je třeba přiřadit Lenzův efekt, působící na ocelovou kouli během celé její akcelerace a který ji po celou dobu akcelerace brzdí. Ponechal jsem zde jeho argumentaci hlavně proto, abych na tuto její slabinu mohl poukázat. Bylo by na místě postavit Smot, kde není akcelerováno rotující železné těleso, ale nerotující železné těleso na vozíku s plastikovými kolečky.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[huhu]

já jsem v tom směru dělal nějaké pokusy a vyšlo mi, že lepší než nerotující železo a nerotující magnet je rotující koule

od pokusu s bizmutovou koulí jsem upustil, protože se neodpuzuje jak jsem si myslel a teorii jsem nastudoval až po koupi materiálu.

mám na tu rotaci svou teorii - spíže filozofickou než fyzikální a ta se týká právě natáčení materiálu, potažmo domén.

[Slavek Krepelka]

já jsem v tom směru dělal nějaké pokusy a vyšlo mi,

Hmm, OK.
Jinak s tím Lenzem mně napadlo, jestli on ten fenomén není někdy naopak k užitku. Při tom třídění shlédnu dost Utubes a na jedné jsem si všiml, že chlap má ve dvou velice sprostě ubastlených prstencích nejspíše k neodymům přibalené podložky. Celý to měl v igelitu a nebylo to moc jasně vidět. Hned mi ale skočila do hlavy všechna ta víčková točítka. Budu si muset popřemýšlet. Zatím jen tak, že magnetické pole řekněme neodymu přilepeného na kusu železa, nebo hliníku, to je putna, asi bude ovlivňovat plochu rotace, tedy orientaci vířivých v kovu, na kterém je přilepen. To potom asi může mít i vliv na to, jak ty vířivé reagují na přiložený další magnet. To už by totiž byl princip jakýchsi homopolárů uvnitř kovu. Musím si to nějak v makovičce namalovat. Ahoj, Slávek.