Kavitační Topení - Diskuze

[martin11]

Dobře to omrkněte.Taky se zaměřte na motor.Předpokládám že bude vícepolový 6 nebo 8 polový.Základní otáčky na 50Hz bude mít tedy nízké.Bude buzen přes frekvenční měnič na vyšší otáčky.Motor asi pojede honě přes 100Hz,možna i 200-300Hz.Tímto se hodně zvýší účinnost motoru a tím i celého systému.

jojojo...motor nějak si bohužel neuvědomuji co bylo na štítku toho motoru jen že 5kw 2880ot...ale jistý si nejsem....ovšem motor byl připojen přes "regulační" skříňku, kam se scházeli vodiče ze tří teploměrů, a jednoho trojcestného ventilu. ta regulace je účtována kč 45 000.-
takže si píšeme ...zjistit jaký je zde motor...popř vyfotit jeho štítek

za2....Poota napsal....
P.S. Za povšimnutí stojí i perlička - opotřebení rotoru kavitací je eliminováno pružností hliníku?

když jsme se nad tímto zamysleli, tak to zase "třeba" takový blábol nebude.....Kavitace "likviduje" Fe součásti čerpadel , lodních a jiných rotačních dílů strojů. Když si prostudujete bublikaci z tech . učení v Brně, tak fyzikálně chemicky je kavitací Fe likvidováno...užíráno tak, že se vytrhávají z materialu / Fe/ kousky uhlíku...nejsem strojař, ale nějak mě vrtá hlavou, proč by musel být válec kavitátoru z Fe ??? aby podléhal této kavitační erozi. takže , protože rotor není nijak tlakově namáhám, jako třeba lopatky čerpadla, nebo lodního šroubu, tak tento buben/ kavitátoru/ může být třeba i ze dřeva / což je asi blbost/ ale klidně může být z tvrzené gumy/ pertinax/ teflon, silon novodur...teplota uvnitř není kritická max 90°C ..../což bych např u Top-topení chtěl vidět / jediné co zde působí je odstředivá síla a nebezpečí roztrhnutí. ale protože průměr bubnu není zas tak velký tak je hliník docea ftipný / v kladném slova smyslu - tedy vhodný/ material.

ještě se vrátím k tomu prospektu....překlad asi nebude strojový z cizího letáku....kostrbatost češtiny připisuji tomu, že majitel je Slovák a v textu lze vystopovat slovenštinu neobratně přeloženou do češtiny. spíš mě jde o odborné výrazy a odborné souvislosti textu. připadá mě jako kdyby to bylo psané pro úplné pitomce, kteří o tom nic nevědí. / připomíná mě to třeba text....nebezpečný el . proud je v elektromotoru měněn na mechanickou energii, kterou posléze můžeme využít k bezpečnému pohonu různých zařízení , např, cirkulárce/
takže mimo pravopisných chyb jsou zde i chyby jiné .
tak...dnešní diskuzní otázka zní...může být kavitační rotor z jiného materialu nežli z Fe?...jestliže ne , proč. děkuji za diskusní příspěvky na tema kavitace ....zdraví m11

[la]

Pár věcí poměrně odolných proti kavitačnímu opotřebení materiálů znám ,jednou z nich je teflon ,existují odolné druhy ocelí například nerezi a pevnostní oceli.U těch plastů bych řekl že kavitační působení snižují,asi proto že jsou elektricky i magneticky nevodivé. U hliníku se obávám že s toho bude za chvílu bauxit. Lodní šrouby se stříkají teflonovým nástřikem, teda ty lepší.Cena je teda vysoká a kavitaci brání.
http://www.lodniprislusenstvi.cz/shop/c ... -drev.html
Čerpadla která mají 2800 otáček a regulaci obtokem se dokážou pěkně hřát,myslím že to celý bude ještě o vyšších otáčkách.
Na co měnič? Co takhle řemenice?Hydraulické brzdiče se taky pěkně hřejou,ale tam je kavitace minimum ,to je přímý převod na teplo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydraulick ... .9Bn.C3.AD

[martin11]

Pár věcí poměrně odolných proti kavitačnímu opotřebení materiálů znám ,jednou z nich je teflon ,existují odolné druhy ocelí například nerezi a pevnostní oceli.U těch plastů bych řekl že kavitační působení snižují,asi proto že jsou elektricky i magneticky nevodivé. U hliníku se obávám že s toho bude za chvílu bauxit. Lodní šrouby se stříkají teflonovým nástřikem, teda ty lepší.Cena je teda vysoká a kavitaci brání.
http://www.lodniprislusenstvi.cz/shop/c ... -drev.html
Čerpadla která mají 2800 otáček a regulaci obtokem se dokážou pěkně hřát,myslím že to celý bude ještě o vyšších otáčkách.
Na co měnič? Co takhle řemenice?Hydraulické brzdiče se taky pěkně hřejou,ale tam je kavitace minimum ,to je přímý převod na teplo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydraulick ... .9Bn.C3.AD

Prosím berte tuto diskusi všichni zájemci jako debatu o možných způsobech zhotovení zařízení na kavitaci....moje domněnky jsou stále jen v rovině hledání a "okukování"...k věci...
La dík za příspěvek.....
Teflon na lodních šroubech .....sice jsem nevěděl, ale uvaha se u mě ubírá tudy....kavitace není elektrický ale mechanický jev , který se "jen" elektricky projevuje....přeloženo do češtiny.....kavitace nevzniká jen na kovových dílech...ale kovové díly/Fe/ žere. takže...jestli ty lodní šrouby nestříkají proto, že to právě teflon nežere.... ...a lodní šroub z teflonu by byl materialově slabý a drahý, zrovna tak díly čerpadel.
Regulace čerpadel obtokem, a zrovna tak hydrobrzdy jsou konstruované pro jiný účel a kavitace poppřípadě vzniklá je na škodu a převod energie na teplo je přímý důsledek protitlaku....si myslím....zvýšit otáčky řemenicí by určitě šlo, jenže u totho kavitátoru je třeba ty otáčky regulovat, protože jinak se nedá regulovat výkon ...pouze otáčkama.../ tepelný/.... tedy jestli nějaký bude ....
...ještě uvidíme na té výstavě v Praze 22.11 pragoterm PVA Letňany.....co okouknem... Laďo díík budem diskutovat u Jeffa martin11



ještě doplňuji...našel jsem toto....

[talmar]

Frekvenční měnič nám zvedne účinnost motoru a tím celého systému.Z praktických zkoušek které jsem prováděl na malých asynchronních motorech to mám ověřeno.Pokud zvyšujeme kmitočet úměrně s tím rostou otáčky.Vtip je v tom že proudový odběr motoru zůstává stále stejný Pokud rostou otáčky vzrůstá nám i výkon motoru a tím taky jeho účinnost.Jde to lineárně s kmitočtem!Točil jsem motory až na 430Hz to je přes 20000 otáček,dále jsem raději nešel,hrozilo roztržení rotoru,ale motor by šel klidně dál až do vlastní destrukce.Pokud tedy použijou motory na nějakých 740 ot. a budou je točit přes měnič kolem 3000 mají jen na motorech nárust účinnosti kolem 400%, a zbytek je na kavitaci. Že měnič slouží k regulaci topení je kamufláž. Na to předse stačí obyčejný termostat zapnuto-vypnuto

[talmar]

Frekvenční měnič nám zvedne účinnost motoru a tím celého systému.Z praktických zkoušek které jsem prováděl na malých asynchronních motorech to mám ověřeno.Pokud zvyšujeme kmitočet úměrně s tím rostou otáčky.Vtip je v tom že proudový odběr motoru zůstává stále stejný Pokud rostou otáčky vzrůstá nám i výkon motoru a tím taky jeho účinnost.Jde to lineárně s kmitočtem!Točil jsem motory až na 430Hz to je přes 20000 otáček,dále jsem raději nešel,hrozilo roztržení rotoru,ale motor by šel klidně dál až do vlastní destrukce.Pokud tedy použijou motory na nějakých 740 ot. a budou je točit přes měnič kolem 3000 mají jen na motorech nárust účinnosti kolem 400%, a zbytek je na kavitaci. Že měnič slouží k regulaci topení je kamufláž. Na to předse stačí obyčejný termostat zapnuto-vypnuto

[poota]

Navíc díky měniči snadno "docílí" vyšší účinnost, protože štítkový výkon motoru je podstatně nižší, než skutečně odevzdávaný.

Zdravím - poota

[huhu]

Až budete hledat jiný materiál na rotor , považte že by neměl ve vodě bobtnat jako třeba dřevo , nebo silon ( nevím jak je na tom alkamid ) a že při uvažované mikromezírce mezi rotorem a statorem by měl mít takovou tepelnou roztažnost aby se ve válci nezadrhnul (hliník ? ).


Co se týče letáku , spolumajitel a jednatel firmy je český ing. - pokud mu šly i ostatní předměty jako rodný jazyk, neměl by ten titul raději zveřejňovat. Napsat takový jazykový patvar se dá tolerovat u budíku z číny , ale ne u technologie za desítky tisíc. - bál bych se , jak bude vypadat uživatelský manuál ( servisní asi vůbec neexistuje )

[Elektro]

Frekvenční měnič nám zvedne účinnost motoru a tím celého systému.Z praktických zkoušek které jsem prováděl na malých asynchronních motorech to mám ověřeno.Pokud zvyšujeme kmitočet úměrně s tím rostou otáčky.Vtip je v tom že proudový odběr motoru zůstává stále stejný Pokud rostou otáčky vzrůstá nám i výkon motoru a tím taky jeho účinnost.Jde to lineárně s kmitočtem!Točil jsem motory až na 430Hz to je přes 20000 otáček,dále jsem raději nešel,hrozilo roztržení rotoru,ale motor by šel klidně dál až do vlastní destrukce.Pokud tedy použijou motory na nějakých 740 ot. a budou je točit přes měnič kolem 3000 mají jen na motorech nárust účinnosti kolem 400%, a zbytek je na kavitaci. Že měnič slouží k regulaci topení je kamufláž. Na to předse stačí obyčejný termostat zapnuto-vypnuto

Navíc díky měniči snadno "docílí" vyšší účinnost, protože štítkový výkon motoru je podstatně nižší, než skutečně odevzdávaný.
Zdravím - poota

Zdravím páni.
Z vašich príspevkov zisťujem, že mám ja alebo vy medzery vo vedomostiach o výkone elektromotora v závislosti na frekvencii a jeho účinnosti. Podľa vašich vyššie uvedených príspevkov už nepotrebujeme hľadať voľnú energiu. Stačí použiť frekvenčný menič a máme energiu zadarmo. Zamysleli ste sa nad tým čo ste napísali?
Keď má elektromotor na štítku výkon 250W pri frekvencii siete 50Hz a účinnosť 95% a budeme ho napájať frekvenciou dajme tomu 400Hz, tak teoreticky by mal výkon motoru narásť na 8 násobok štítkového výkonu. Lenže ste zabudli na jednu dôležitú vec. Keď napájame motor so stálou indukčnosťou vyššou frekvenciou, ako je uvedená na štítku, tak pri stálom odbere prúdu, sa musí úmerne zvýšiť jeho vstupné napätie. Talmar napísal. že pri zvýšení frekvencie na 430 Hz došlo k zvýšeniu účinnosti o 400%. Nedošlo ku zvýšeniu účinnosti, ale ku zvýšeniu výkonu motora o 400% hoci teoreticky malo dôjsť k zvýšeniu výkonu o viac ako 800% a to je vlastne účinnosť 47,5% oproti štítkovým hodnotám vyššie uvedeného motoru.
Takže, ak sa objavili nejaké nové poznatky z prevádzky elektromotorov, tak vás obidvoch prosím, napíšte tieto poznatky a uveďte ma na správnu cestu. Rád získam nové vedomosti z tohoto odboru elektrotechniky.
Želám príjemný deň

[huhu]

přesně tak
vrátil jsem se , abych doplnil svůj příspěvek, ale elektro už to napsal
jen doplním : pokud má motor účinnost 75% , a ta vzroste čtyřikrát ( uváděný 400%ní nárůst , máme samogenerátor a píČEZmrdaný můžou jít do...... Ovšem to by znamenalo , že Nikola byl blb , nebo že ho platili Rotchildi

Chlapi , fandím a přeju, ale přijde mi , že do jevu vstupuje víc proměnných , než jste ochotni připustit.

[minsc]

Chlapi, od školy jsem v tom nedělal, ale jak funguje asynchronní motor si snad ještě pamatuju. Odběr proudu bude tím větší, čím menší budou otáčky, a ty začnou klesat jakmile se motor zatíží. Při nulových otáčkách (při statu) je to vlastě jako trafo se zkratovaným sekundárem. Mám podezření že byl měřen jenom příkon, nikoliv skutečný výkon na hřídeli (což by dávalo smysl v závislosti na vstupním proudu a předpokladu "tvrdého" zdroje). Takže bych se chtěl zeptat co konkrétně bylo měřeno a jak ?

[ťuťu]

....Pokud tedy použijou motory na nějakých 740 ot. a budou je točit přes měnič kolem 3000 mají jen na motorech nárust účinnosti kolem 400%, a zbytek je na kavitaci. Že měnič slouží k regulaci topení je kamufláž. Na to předse stačí obyčejný termostat zapnuto-vypnuto

S frekvencí můžeš dělat, co chceš, žádnou účinnost takto nezvýšíš. počet otáček taky neznamená vyšší účinnost, jakou by asi pak měly elektromotory se 40 000 ot/min?

Co se týká kavitace, ano, tam lze vytvořit páru, pokud je jí k topení potřeba, samozřejmě vždy s účinností pod 100%.
Pokud ale mám někde přívod el. emergie, příkon někde kolem 5 kW, což se uvádí u toho podivného "topení", pak je třeba si položit otázku, k čemu je dobrá ta pára a zda je vůbec nutná. Použít rovnou el. spirálu znamená topit s menší ztrátou.

[Jim68]

Chlapi, od školy jsem v tom nedělal, ale jak funguje asynchronní motor si snad ještě pamatuju. Odběr proudu bude tím větší, čím menší budou otáčky, a ty začnou klesat jakmile se motor zatíží. Při nulových otáčkách (při statu) je to vlastě jako trafo se zkratovaným sekundárem. Mám podezření že byl měřen jenom příkon, nikoliv skutečný výkon na hřídeli (což by dávalo smysl v závislosti na vstupním proudu a předpokladu "tvrdého" zdroje). Takže bych se chtěl zeptat co konkrétně bylo měřeno a jak ?

Byl tam klasický digitální elektroměr , na kterém se odčítá spotřeba v čase. Viděli jsme 4,7kWh / hod. Otáčky ani výkon na hřídeli jsme samo nezměřili.

[martin11]

Chlapi, od školy jsem v tom nedělal, ale jak funguje asynchronní motor si snad ještě pamatuju. Odběr proudu bude tím větší, čím menší budou otáčky, a ty začnou klesat jakmile se motor zatíží. Při nulových otáčkách (při statu) je to vlastě jako trafo se zkratovaným sekundárem. Mám podezření že byl měřen jenom příkon, nikoliv skutečný výkon na hřídeli (což by dávalo smysl v závislosti na vstupním proudu a předpokladu "tvrdého" zdroje). Takže bych se chtěl zeptat co konkrétně bylo měřeno a jak ?

Byl tam klasický digitální elektroměr , na kterém se odčítá spotřeba v čase. Viděli jsme 4,7kWh / hod. Otáčky ani výkon na hřídeli jsme samo nezměřili.

...doplním...viděli jsme 4,7kwh/hod množství protečené vody kavitátorem a rozdíl teplot na vstupu a výstupu......z tohoto vyšlo přibližně?!?!?! COP 2.....víc nevíme, uvidíme na výstavě v Ptaze....nějaký měnič na přívodu k motoru ale je, z této regulační skříňky vedly 4 vodiče....el.motor, 2x teploměr a 1x směš. ventil . během předvedení se otáčky motoru evidentne neměnili.....teplota startu byla cca 30°C konec pokusu cca 48°C... množství protečené vody /odečet z vodoměru nevím //výpočet provedl JIM68....upozorňuji, že veškeré měření bylo jen orientační, a jen "nějakým trikem" ???? by bylo možno dosáhnout COP 2 / např směšováním teploty vody na vstupu do kavitátoru / což za daných podmínek nebylo možné odhalit...zdraví martin11

[ťuťu]

...doplním...viděli jsme 4,7kwh/hod množství protečené vody kavitátorem a rozdíl teplot na vstupu a výstupu......z tohoto vyšlo přibližně?!?!?! COP 2........

Není náhodou na vstupu nějakých cca 5500 wattů, jakožto příkon elektromotoru?
Výrobce to uvádí.

Takže pak snadno uvidíme 4700 wattů na výstupu v podobě tepelného výkonu, účinnost vychází 4700/5500, což je 0,85.
Tedy 85%, což je méně, než když vstupní výkon poženu rovnou do topné spirály.

(COP2 je nesmysl....).

[poota]

Napište už někdo ťuťu-ovi, že opravdu nechcete ohřívat vodu ponorákem - jinak tu bude pořád "mlít jak koza před smrtí"
Asi je nad jeho chápání, že vás zajímá nějaký jiný způsob ohřívání vody.

Zdravím - poota