Efektivní elektrolýza

[Ilem]

není důležité,jen kolik směsi za minutu to vyvíjí, ale také při jakém, příkonu

[huhu1235]

Ok, ide to na 4-5A 12V to je 60W, je to vela???

[kutil]

Ok, ide to na 4-5A 12V to je 60W, je to vela???

Ahojky,
ještě jsem si nestáhl tvá videa, ale to co píšeš zní nadějně, 60W je krásný výsledek. Měřil jsi nějak množství plynu za jednotku času? Třebas odhadem.
JC je úplně o něčem jiném než Mayer. Protože neumím elektroniku tak na Mayerovi sem stroskotal a jak vidím na tvých pokusech tak to jde
Momentálně mám jiné priority ale rád bych se k Mayerovi vrátil.
Takže jen tak dál, ať se daří a vydržať
H.

[lajos]

Co si pamatuji z minulosti Joe-cell, čím míň, tímm lépe, 0,5-1A , kam co ženeš, to není o proudech ale o aktivizaci cely?Zas ty vaše ypsilony.

[1220]

Co si pamatuji z minulosti Joe-cell, čím míň, tímm lépe, 0,5-1A , kam co ženeš, to není o proudech ale o aktivizaci cely?Zas ty vaše ypsilony.

nedej se zblbnout, o co jde je to , aby to netopilo, bez drátů to chodilo pouze Markonimu, ale musel mu to říct Jára Cimerman jak na to
Takovej pěknej zdroj toho správnýho proudu je popsanej v základních pramenech hledačů volné energie, teď to nemám po ruce, ale mám na mysli s alternátorem a diodama. Toto je skutečně rezonanční záležitost i proudová. Lajoš si to popletl s JC, což ale má jiné rozměry a pracuje s jinou energií, anžto v JC voda ubývat by vůbec neměla,zde s jistotou ubývat bude.
K.
Možná by nebylo špatný udělat klub tzv Harakiri M. replikátorů, mám zatím nařezaný trubky..... Je tady víc takových osamělých zoufalců......

[Barbucha]

...Možná by nebylo špatný udělat klub tzv Harakiri M. replikátorů, mám zatím nařezaný trubky..... Je tady víc takových osamělých zoufalců......

Neboj Kájo ono se to rozchodí a to by v tom byl aby jsme nakonec nejezdili akorát na vodu.

[1220]

mu taky ta data posílám
K.

[lajos]

Ano, myslel sem že se bavíte o Joe cell, omluva

[huhu1235]

Takze dnes som robil dalsie pokusy.....sice bolo malo casu ale aspon nieco

Uz skor som zistil ze ak necham cell tak 2-3 dni tak sa mi na dne usadi nejaka usadenina. Vyzera to ako hrdza ale nie som si isty....bo sa usadi aj na podlozkach vo vnutri...ale ide to vcelku lahko zotriet...takze neviem (asi budem musiet urobit rozbor:o) ) Inak zistil som ze vyvoj sa pri tejto spinavej vode znatelne zhorsil. Porozpravam sa so znamym....(chemik)...mozno mi poradi co to za sajrajt moze byt ;o)

dnes som skusal pouzit rozne cievky s roznou indukcnostou...aby som zistil ako je zavisly vyvoj zmesi na frekvencii

takze vysledky
1) pouzil som vlastnu cievku s cca 100 zavitmi so spolocnym jadrom

- ak som zapojil cievky tak ze boli suhlasne orientovane (to znamena ze vinutie oboch cievok bolo rovnako zapojene, cize jeden koniec kazdeho vinutia oboch cievok koncil na anoda a druhej cievky na katode) frekvencia pri ktoej vyvyjac pracoval bola 25kHz
- ak som ich zapojil opacne to znamena ze vinutie zacinalo pre jednu na elektrode a pre druhu na elektrickom obvode frekvencia pri ktorej sa vyvijac rozbehol bola 48.2 tzn.. 2nasobna
kazda z tychto cievok cievka mala 0,818mH (boli na spolocnom jadre a boli vinute oba draty vedla seba)

2) pouzil som indukcne auto cievky (kazda mala okolo 6mH) s pripojenim na ich primarne vinutie (to znamena ze som nevyuzil VN vinutie cievky)
- pokial som ich zapojil rovnako tak frekvencia na ktorej pracoval vyvijac bola okolo 121kHz
- pokial som ich zapojil opacne tak frekvecia vzrastla na 240kHz

moja uvaha: vzhladom k tomu ze som nedokazal zmerat kapacitu celeho vyvijaca (ked som zapojil merak na meranie kapacity ukazovalo mi to premenlive hodnoty) zistil som ze zmenou indukcnosti cievky je mozne vypocitat a menit frekveciu na ktorej bude vyvijac pracovat. Taktiez orientaciou cievky je mozne menit hodnotu pracovnej frekvencie na dvojnasobok. Dalej som zistil ze ak pouzijem cievky s vacsou indukcnostou prud sa zmensil na 2,5 A avsak vyvin bol slabsi.... taktiez to mozno bolo sposobene tym ze indukcne auto cievky nemali zviazane jadro.....toto este xcem preverit (cez vikend)

prikladam video kde som pouzil vlastnu cievku co som popisoval v bode 1.

http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/352 ... .37KB.html
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/976 ... .82KB.html
http://www.edisk.sk/stahnout-soubor/056 ... .41MB.html

Bohuzial mi dosla baterka na mobile, tak som bod 2. ako som ho popisoval nenahral...
Budem si musiet zohnat nejaku dobru kameru

Diky Karel m ten subor co si mi poslal som uz cital....vzhladom k tomu ze sa tymto zoberam teoreticky cca 4 roky tak som toho nastudoval hodne ) inak ale diky za snahu ....z toho dokumentu som cerpal info....
Tak ako je tam urobeny obvod z 2x NE555 so vyrobil aj ja ale neviem preco som nedokazal vystupnu frekveciu dostat ako to ukazuje obrazok v tom dokumente.... takze som vytoril obycajny oscilator bez 50perc. duty...to znamena ze som zatial pouzil len prvu polovicu obvodu (inak fakt nechapem preco mi to neroby tie skupiny impluzov po 5 a potom medzeru...neva vyzistim ) Inak ak robite obvody s NE555 tak bacha lebo ked pouzijete ako zdroj 12V napr. zdroj z pocitaca tak vam moz rozhadzat impluzy. Je potrebne pouzit tvrdy zdroj...napr autobateriu - (vlastna skusenost) ... alebo 9V bateriu (pokial len ladite obvod...cize bez zataze)

Dalsi postup:
1) cez vikend xcem skusit ine hodnoty cievok (musim namotat nejake odlisne inducie, skusim este mensie ako 0,800 mH)
2) dalej som sa docital, a konzultoval to aj s kamaratom (elektrotechnik) ze by mal pracovat vyvijac ako kondenzator.... avsak pokial je tam voda nie je to ozajstny kondenzator...... niektori doporucuju izolovat jednu elektrodu..... aby sa choval ako pravy kondenzator a hlavne aby mohol pracovat s VN tzn. niekolko kV. su dva sposoby ktore by som xcel odskusat:
a) izolovat elektrodu mechanicky - to znamena obalit ju napr igelitom alebo celofanom
b) docital som sa na nejakych anglickych strankach ze je treba elektrody najprv upravit (conditioning).. vysvetlovali to asi tym sposobom ze vzhladom k tomu ze nerez je zmes nikel, cadmium, molybdenova zmes, vznika tam reakcia ked sa na povrchu elektroch vytvori povlak zo zluceniny chromu a ten ma vlastnosti dielektrika..... takze by mal izolovat elektrody a vytvorit tak z bunky condenzator....

vzhladom k tomu ze to zaberie viac casu xcem oba sposoby vyskusat cez vikend.

[1220]

Nejsem ten pravý Rádce, jenom pár postřehů :
Obsah červenohnědých přiboudlin, pokud by se nezvětšoval je to co udrží
kapacitu vyvíječe v mezích kde je potřeba. Toho se dá docílit filtrací, nebo, ale to je zatím jen hypotéza použitím čistého niklu na vnitřní části.
Použití alternátoru v uvedeném zapojení s diodami tamtéž posléze ustaví jistý druh točivého pole uvnitř vyvíječe, které je nezbytné pro cíl snažení.
Je to dalo by se říct dráťák jinak, a měl by být účinější.
Lépe se dovedu vyjádřit ve věcech mechanických :
Společně s Vladapetem company máte dvojí upevnění vnějších trubek,
pak je otázka jak vlastně mechnicky kmitají. Já budu mít napevno vetknuté spodní konce, horní budou volné, uvidíme jak se to osvědčí.
Možná by nebylo od věci požádat admina , aby úvahy a zprávy o tomto projektu byly přesunuty do Vladapetovic vlákna Replika ........ vyvíječe.
Ozvu se až nabudu nějaké zkušenosti s tímto, doufám že opravdoví Rádcové něco k tomu povzbudivého řeknou.
K.

[lajos]

existuje rčení: pro novorozence je každý vtip nový. Zabýváš se s tematikou hezky, možná i technicky ale většina tvých problémů byla tady na fóru již popisována (nemůžeš si pamatovat vše, to je jasné).
Jsem nechal analyzovat ten žlutohnědý sajrajt ze dna elyzéru(nerez trubky) a 75% je Fe. Totiž při elektrolýze se z jedné polarity elektrod ubývá materiál. To byl jen jeden příklad z tvých problémů.

[pepo.bn]

Huhu 1235 zdravím ťa . Vzhladom na to , že mám zrovna ,,hubárskú'' sezonu v bezprostrednóm okolí Ba , tak že ak máš chuť na pár ,,nesúvislých viet'' týkajúcich sa problematiky a k tomu pár pív , (viem gde v Ba čapujú 6 druhov perfektného Bernarda) možeme sa stretnúť osobne . Ak máš záujem , pošli mi kontakt na teba cez moj email , SZ mi v poslednóm čase nejak blbne . PePo

[huhu1235]

Diki za radu lajos

Ok Karol m, mozem vyskusat aj jedno upevnenie vonkajsich trubiek, bo dokazem horny uchyt bez problemov odstranit. ale ako som pisal....mechanicky kmitat by nemali na rovnakej frekvencii...pretoze su roznej dlzky a priemeru...tak ako som spominal v predchadzajucom prispevku, takze ich nedostanem do rezonancie.skusal som ich dat do rezonancie....co sa mi sice podarilo, tym ze som skratil vonkajsiu trubku...ale tym padom som aj zmensil plochu condenzatora....
Inak ak je to mozne dat do vlakna, ktore sa s tymto zaobera, budem rad.....nech zbytocne nepisem o inom v tomto vlakne.
Inak dik za nasmerovanie na vladapeta

[huhu1235]

existuje rčení: pro novorozence je každý vtip nový. Zabýváš se s tematikou hezky, možná i technicky ale většina tvých problémů byla tady na fóru již popisována (nemůžeš si pamatovat vše, to je jasné).
Jsem nechal analyzovat ten žlutohnědý sajrajt ze dna elyzéru(nerez trubky) a 75% je Fe. Totiž při elektrolýze se z jedné polarity elektrod ubývá materiál. To byl jen jeden příklad z tvých problémů.

Inak vazne je to Fe??? pretoze pokial mam dve rovnake trubky....cize nerez AISI316 (AISI 316L, DIN X2CrNiMo17132, W.Nr1.4404) to znamena:
Nominal composition, %:
Cr 16.7
Ni 13.0
Mo 2.3
Si 0.8 max.
Mn 0.8 max.
C 0.02 max.
Fe Balance

a pokial plati Elektrochemický rad napätia kovov a dobre som tomu porozumel: http://sk.wikipedia.org/wiki/Elektroche ... 4tia_kovov
vsetky prvky v tejto zlucenine su na lavej strane
Takze si myslim ze to asi Fe nebude.....este si to preverim u chemika.....

[lajos]

Rozbor byl dělaný na japonském spektrálním analyzátoru, ano 75% Fe a ostatní prvky které jsi vyjmenoval, byl tam dokonce i uran ve stopovém množsvý a jiné vcelku vzácné prvky.