Fórum U Pramene

sokrateus píše:Dvelli, na Vaši otázku ‚proč nemůže být opravdu Prázdný prostor jen tak bez výplně‘ je možno odpovědět lakonicky: Protože svět nestvořil Bůh pro potěšení lidí. Stejně důvodně se totiž můžete zeptat: proč existuje 92 přirozených druhů atomů (z nichž některé se stejně časem rozpadají), proč existují všelijaké tzv. elementární částice, proč kvarky, proč virtuály? Nemohl Bůh všechno udělat z jednoho pevného štofu? K čemu stvořil ty milióny živočišných druhů o kterých Adam a Eva nemohli mít ani ponětí? Uvažoval jste k čemu jsou lidem ty nespočetné a člověku nikdy nedostupné, milióny světelných let vzdálené galaxie, hnízda galaxií, kvazary? Proč nestvořil pro lidi Zemi jako snadno přehlédnutelnou zelenou placku s přívětivým klimatem pro všechny, nad níž by svítilo a hřálo svět na životupříjemnou teplotu třeba velké boží oko? (Noc by zařídil prostým zamhouřením oka, poštu by roznášeli andělé). Proč se lidé musí pracně pohybovat pomocí končetin, když by mohli být Bohem vybaveni vnitřní silou, která by je přemisťovala, bez námahy a bezhlučně ? Odpověď na všechno je stejná: protože svět nestvořil nějaký Bůh pro potěšení vyvolených tvorů. Je takový jaký odpovídá objektivní existenci hmotných objektů, které existují nezávisle na lidské či božské vůli. Člověk může jen studovat a odhalovat vztahy mezi těmito objekty, nemůže je změnit. Ano, prostor by mohl být i prázdný, jak píšete, bez výplně. Ale potom bychom neznali např. gravitaci tj. nekroužili bychom kolem Slunce, nepadali ze skal ani do propastí, nedocházelo by k nám žádné světelné či tepelné záření, nebyla by TV ani rozhlas. Nemohl byste se ohřát u sálajících kamen. To vše a mnoho, mnoho jiného nám umožňuje existence té „výplně“ prostoru. Vždyť i ten Einstein „zaplnil¨ prostor aspoň matematickými symboly, jako jsou tenzory, jejich prostřednictvím ten ‚prázdný‘ prostor popisuje a ohýbá! Ani pro něho ten prostor není úplně prázdný; NIC přece nelze ohnout! Jen malé upřesnění: to co vyplňuje fyzikální vakuum není klasický éter, coby nevažitelná a nehmotná intaktní a nefunkční substance. Celý geometrický prostor je vyplněn, z našeho pohledu, submikroskopickými hmotnými objekty, z nichž je organicky ‚stvořen‘ celý náš svět.
Chcete ode mne odkaz na argument svědčící o vyplněnosti vakua. Najdete ho hned v úvodní části mého vyprávění: existence posuvného proudu. Ten jednoznačně dokládá, že i v naprostém vakuu mezi deskami kondenzátoru při změnách napětí dochází k pohybu reálných elektrických nábojů. Je to fyzicky nejhmatatelnější důkaz plnosti fyzikálního vakua. Elektrické náboje totiž mají vždy hmotného nositele. Další důkazy spíš logické povahy najdete v dalších částech vyprávění. Nejvíce však v komparativní části : Kvartonové univerzum versus klasický éter.

odkud mate to presvedceni, ze buh nestvoril zemi a lidi a vse okolo tak jak to prave vnimame ? jen teorie nebo vas nazor ? prece nemuzete soudit a povidat, ze buh nestvoril vse co kolem nas je, protoze to jednoduse nevite a je to ciste vas nazor, ktery vam nikdo nevezme. jsem ciste neutralni, ale proste me zarazi jak clovek muze placat o necem co vubec nevi - to je jak tvrdit, ze krome nas ve vesmiru zadne tvory neexistuji a, ze jsme proste hmotna vyjimka v casoprostoru - takova deformace

Je udivující že se tady nikdo nesnaží o odborný názor na prezentovanou teorii. Všichni píšící pravidelně napadají autora zcela pitomými výhradami, jimiž zřejmě chtějí zamaskovat svou neschopnost pochopit, nebo se alespoň pokusit obsah toho, co se snaží sdělit.

Pokud někoho "uráží", že nechápe Sokrateovy myšlenky, udělá lépe, když bude mlčet a nebourat tok prezentovaných myšlenek. Chytrolínství za každou cenu, známá česká vlastnost, je vždy jen ke škodě věci.

Pane Anonymní, až budete zase mluvit se svým Bohem zeptejte se ho, jen tak mezi řečí, kolik vlastně celkem "napráskal" těch galaxií a z čeho je ta tmavá hmota ve vesmíru. Astronomové Vám ruce pozlatějí.

sokrateus píše:Můžete přečíst stovku vědeckých knih o fyzice, i těch nejvědectějších, ale nikde se, ani náhodou, nedovíte, kde vlastně mají elementární částice ‚uskladněnou‘ svoji tzv. kinetickou energii, s níž je, pochopitelně, spojena příslušná (kinetická) hmotnost. Jakoby to bylo tak triviální a každému samozřejmé. Oslovte ty největší autority a zeptejte se přímo! Dozvíte se, ještě tak, že hmotnost je jedna z nejzákladnějších fyzikálních vlastností materiálních objektů, že její celkové množství v uzavřeném systému hmotných objektů se důsledně zachovává. Že je předávána mezi objekty uzavřeného systému jako horký brambor, nebo černý Petr, ale to jak a kde je tato kinetická energie/hmotnost lokalizována v objemu částice se ani pod pohrůžkou hrdelního trestu od těch ‚pomazaných ‘ nedovíte. Proč?! Je to snad nejstřeženější fyzikální tabu a je neslušné se na to ptát? Nebo je ‚pes zakopán‘ jinde; on to nikdo neví. To je tragedie!

Je to pouze logické. Tragedie je nejspíš jen to, že nevíte, čím se vlastne zabývá fyzika. Fyzika nemá za úkol rešit interpretaci fyzikálních deju, to je hlavní duvod, proč fyzikové ani náhodou neodpoví na otázku, kde mají částice uskladnenou svoji energii. Váš názor je hypotéza bez vazby na obecné společenské dohody o predmetu jednotlivých ved. Pokud je fyzik fyzikem, tak interpretaci fyzikálních deju nereší. Ze stejného duvodu nejde použít fyzikální argumenty, nebo nejaký pokus o fyzikální názor.

Tvrdí snad Sokrateus, že je fyzikem? Jen říká, že fyzika se o tom nezmiňuje - nemyslím, že ji hodlá nějak suplovat, prezentuje zde jen vlastní názor a s ním spojené úvahy. Je to snad nemístné?

"S vaším názorem naprosto nesouhlasím, ale budu až do krve bojovat o to, abyste ho mohl prezentovat." (Voltaire)

Nepovažuju to za nemístné, ani nečekám, že by kdosi byl fyzikem. Napsal jsem jenom výhradu proti zpusobu položení otázky, která zjevne postrádá smysl, protože bylo na účet fyziky pripsáno neco, co fyzika nereší.

O.K. špatně jsem to pochopil, teď je to jasné.

Pane Akorde, velice jste mne pobavil svým svojským názorem na poslání fyziky a fyziků. Možná že nevím čím se zabývá fyzika jako taková, ale dost důvěrně znám čím se zabývají fyzikové. Zabývají se, to byste nevěřil, výkladem či vysvětlením, latinsky interpretací, fyzikálních dějů, tvorbou fyzikálních zákonů a jejich interpretací.(Kdo jiný by to taky za ně udělal, že?) Všechny fyzikální teorie co jich už svět poznal, se snaží (snažily) vysvětlit, neboli interpretovat, chování fyzikálních objektů na všech škálách. Např. Newton nám vysvětlil a popsal gravitační chování těles, Einstein vysvětlil a popsal fotoemisi, Planck vysvětlil a popsal dávkování přenášené energie, Hofstatdter popsal a vysvětlil světu rozložení el. náboje v nukleonech. Ano, pane Akorde, Robert Hofstatdter získal Nobelovu cenu za, podle Vás, vlastně nefyzikální činnost, tj. za vysvětlení rozložení el. náboje a magnetického pole v nukleonech!(Mimochodem, o vysvětlení rozložení hmotnosti elem. částic se zatím nikdo z ozajstných fyziků ani nepokusil). Všichni uznávaní fyzikové se snaží, nebo se snažili o logickou interpretaci svých rovnic. (Přečtěte si něco o tom, třeba od Vl. Malíška). Měl byste vědět, že fyzikální rovnice, která nemá logickou interpretaci nemá ani fyzikální smysl. (Takových si můžete, pane Akorde, napsat tisíc, během svačiny). Dějiny fyziky jsou dějinami neustálých sporů a dohadování fyziků o interpretaci, neboli výklad, chování objektů materiálního světa. Asi Vám tohle ve škole neřekli. Proto se na Vás ani nemohu zlobit.

Takže je mi už jasné, že k vlastnímu obsahu mého příspěvku o uložení kinetické hmoty tělesa v pohybu nejste schopen napsat nic konkretního. Není to poprvé! Dozvěděl jsem se od Vás pouze, že je to záležitost filozofů. Měl byste být důsledný a podat protest proti udělení Nobelovy ceny Robertovi Hofstatdterovi v roce 1961 za studium struktury nukleonů pomocí rozptylu elektronů na atomových jádrech a za zjiištění rozložení elektrického náboje a magnetické struktury nukleonu, protože to podle Vašeho svojského chápání fyziky nepatří do oboru činnosti fyzika. Napsal jste totiž: Fyzika nemá za úkol rešit interpretaci fyzikálních deju, to je hlavní duvod, proč fyzikové ani náhodou neodpoví na otázku, kde mají částice uskladnenou svoji energii. Pokud je fyzik fyzikem, tak interpretaci fyzikálních deju nereší. No, a ten Hofstadter ji rešil a dokonce si dovolil zjistit jak má nukleon uložený el. náboj . To mu přece, podle kuchyňské fyziky nepatří! Proto měl být exkomunikován z fyziky a né mu dát ještě metál!

Typy elementárních částic a jejich „transformace“.
(Upozorňuji,tento díl je velice náročný na představivost)
Obecně je vakantem každá strukturní anomálie v homogenní struktuře kvartonového univerza, která vykazuje určitou míru nekompenzovaného hmotného a nábojového působení (excitaci a polarizaci) na okolní normálové kvartony. Nejjednodušími typy jsou vakanty tvořené jedním samotným, tedy nekompenzovaným protoelementem. Jsou to singlony (p), (p‘), (n), (n‘). (Symboly s čárkou jsou antipody). Jak je asi domyslitelné tyto singlony se svými hmotovými poli vytvářejí 4 elementární částice: proton, antiproton, neutron a antineutron. Protoelementy grupy N mají o „pohlavek“ větší kvantum hmotného působení (asi o 2,5 hmot elektronu).
Dalším velice stabilním typem vakantu jsou duony. Tvoří je vždy dvojice antipodních protoelementů, takže jsou možné tyto varianty: (pp‘), (nn‘), (pn‘) a (p’n). Prvé dvě dvojice antipodů stejné grupy jsou, snad nehmotná, neutrina P a N. Další dva typy vakantů, kombinace dvou antipodů nestejné grupy, představují známé malohmotné leptony elektron a pozitron. Kromě hmotové antipodity se zde uplatňuje i grupová antipodita P-N. Obecně lze říci, že singlony a duony jsou stavebními kameny našeho „patra“ světa. Dalšími, ovšem velice nestabilními typy vakantů jsou triony, tetrony, kvintony, sextony, snad i septony. Triony, kvintony a vyšší uskupení protoelementů existují jen jako ultrakrátkodobé přechodné (rezonanční) stavy formací protoelementů. Poněkud ‚trvanlivější‘ jsou tetrony vzniklé záměnou dvou protoelementů stejné podity, ale rozdílné grupy mezi dvěma kvartony (p)za(n) (n)za(p). Vznikají tak nestabilní formace vakantů: (np’nn‘), (pp’pn‘) v klasické fyzice známé jako piony. (Typy tetronů (pn’nn‘) (pp’np‘) vznikající záměnou antipodních protoelů se „uplatňují“ v antisvětě).
Triony jsou silně nestabilní, rezonanční stavy vakantů při přímých záměnných interakcích singlonů s duony, kdy dochází k záměně protonů za neutrony a opačně, podle schema:
(p) + (nn‘) > (n) + (pn‘), klasicky: proton + antineutrino > neutron + pozitron
(n) + (pp‘) > (p) + (np‘) klasicky: neutron + neutrino > proton + elektron
(p) + (np‘) > (n) + (pp‘) klasicky: proton + elektron > neutron + neutrino P
(n) + (pn‘) > (p) + (nn‘) klasicky: neutron + pozitron > proton + antineutrino N
Vysokou nestabilitu (pouze rezonanční mezistav) trionů ‚má na svědomí‘ antipodní i grupová nerovnováha. Mezi třemi protoelementy nevzniká takřka žádná vazba.
(Obdobné jsou přechodové antitriony kdy dochází k záměně antipodních protoelů).

Jak je zřejmé z výše uvedeného schematu nedochází vůbec k záměně protoelementů při kontaktních interakcích např. (p) + (pp‘) nebo (n) + (nn‘), tj. klasicky proton s neutrinem a neutron s antineutrinem. Rovněž tak (p) + (pn‘), nebo (n) + (np‘), což jsou interakce protonu s pozitronem a neutronu s elektronem. Bez ohledu na princip zachování náboje tyto interakce, pokud k nim vůbec dochází nevedou ke změnám struktury obou interagujících vakantů
Než přistoupím k popisu tetronů popíšu jeden z nejznámějších“rozpadů“ jímž je „rozpad“ neutronu. Primárním produktem tohoto „rozpadu“ je totiž nestabilní tetron (np’nn‘), který se pro grupovou nevyváženost a nepatrnou vazbovou hmotnost vzápětí rozpadá na dva duony. Takže popořádku: jak jsem v oddíle, pohyb vakantů uvedl k pohybu neutronu dochází ke splynutí singlonu (n) s excitovaným kvartonem 1. excitační slupky z jedné strany a k uvolnění protoelementu (n) na opačné straně kvartonu. To je tzv. normálový, běžný přechod neutronu přes kvarton. Protože protoelement (n) má o 2,5 hmot elektronu větší hmotové kvantum než protoelement (p), je možný i tento anomální přechod: místo protoelementu (n) se od rezonančního kvintonu vzniklého splynutím vakantu (n) s kvartonem, oddělí protoelement (p) a na „malér“ je zaděláno. Místo neutronu (n) se objeví proton (p) a místo kompletního kvartonu „na place“ zůstane téměř bezhmotný paskvil – tetron (np’nn‘). Proton „dostal“ z rozpadu rezonance svoji hmotnost a briskně odcválá v dál, ale ten tetron je neživotný a proto se vcukuletu rozpadne na dva stabilní, protože nízkohmotné, duony. Celou tuhle dvousložkovou „rozpadovou“ transformaci je možné zapsat symboly takto:
(n) + (pp’nn‘) > (npp’nn‘) > (p) + (np’nn‘)> (p)+ (np‘) + (nn‘). Klasický zápis: n > p + e + ný Zatímco klasika naznačuje, že se prostě rozpadne elem. částice na tři jiné, kvartonový zápis jasně dokumentuje, že došlo jen k anomálnímu přechodu protoelementu (n) při němž se místo elementu (n) od rezonančního kvintonu oddělil protoelement (p). Neživotný nízkohmotný zbytek (np’nn‘) se rychle rozdělí na dva stabilní nízkohmotné duony (np‘) a (nn‘), což jsou vakanty elektronu a antineutrina
Jistým typem zrcadlového rozpadu je „rozpad“ protonu. Přinese-li protoelement (p) do interakce s excitovaným kvartonem dostatečné množství hmotnosti vznikne při jeho krátkodobém splynutí s kvartonem silně excitovaný kvinton (ppp’nn‘), který se za určitých podmínek stavu kvintonu může anomálně rozpadnout na (n) + (pp’pn‘), kterýžto tetron se vzápětí rozpadne rovněž na dva stabilní duony (pp‘) + (pn‘). Tento anomální „rozpad“ protonu nastává za specifických podmínek interakce protonu s kvartonem v silně excitovaném hm. poli např. atomových jader které dostatečně naruší radiální polarizaci hm. pole protonu, která zaručuje jeho normálový přechod kvartonem. Ani volný proton s jakkoliv velikou nadklidovou hmotností, pokud se nepohybuje ve velmi těsné blízkosti těžkých jader se samovolně nerozpadá; jeho anomálnímu rozpadu brání polarizace jeho hm. pole.
Příště uvedu známé rozpady mionů, pionů a kaonů.

Když to tak po sobě čtu, dodatečně si uvědomuji, že jsem dostatečně nezdůraznil jeden kardinální argument pro kvartonový model vakua: při všech typech tzv. rozpadů elementárních, tedy údajně základních částic Standardního modelu (SM) ve skutečnosti k žádným rozpadům čtyř skutečně elementárních (pro naše antropické patro světa), tedy neměnných protoelementů nedochází!! Mění se pouze jejich konfigurace v nově vzniklých vakantech. Markantním příkladem je tzv. betarozpad neutronu. Na počátku této anomální transformace je 5 protoelementů n p p’n n‘ (tedy vakant (n) + (kvarton =pp’nn‘) a stejný je jejich počet a validita na výstupu z transformace, ovšem v jiné konfiguraci (p) + (np‘) + (nn‘). Jak vidno, žádný ze zůčastněných pěti protoelementů se při trasnsformaci nezměnil, nerozpadl, nezmizel.
Pro interpretaci tohoto „betarozpadu“ není třeba žádných fyziky uměle vytvořených pravidel a příkazů jako je zachování baryonového čísla, leptonového čísla, el. náboje, impulsu a pod. Bez těchto berliček SM se kvartonová teorie obejde. Tyto tzv. zákony zachování prostě vyplynou ze situace jíž je anomální přechod vakantu (n) přes kvarton s následnou změnou konfigurace zůčastněných pěti protoelementů. Jediný „zákon zachování“ je invariantnost hmotnosti při všech transformacích protoelementů. Ten platí pro celý vesmír. Tak tohle jsem považoval za důležité dodatečně zdůraznit.

sokrateus píše:Typy elementárních částic a jejich „transformace“. ..

Jednoduché otázky:

1) Jak vypadá strukturálně elektron,proton,neutron a.j. ....óny v rámci Vaší teorie, a z čeho - z jaké hmotné substance- jsou vytvořeny ?
2) V čem tkví podstata jejich rozdílnosti ? - např. v jejich EM podstatě.
3) Jsou to ,jak implicitně plyne z SM modelu ,autonomní kvantové objekty,nebo jde o jedno a totéž v závislosi na úrovni vnoření v prostorových vláknech ?
4) Známé rozpady mionů pionů a kaonů ?? Ha ha ha , spíše přístroji zprostředkované,separované, k dané teorii cílevědomě uzpůsobéné výběry z množiny přístroji zachycených jevů. Nic,nic a zase nic o co se lze spolehlivě pro konstrukci jakékoliv životaschopné teorie opřít.
Pokud na tyto a.j. otázky nebude dána obecně t.j. běžnému zdravému rozumu přijatelná odpověď ,bude to pouze známkou toho,že autor takových teorií nemá zcela jasnou vizi o podstatě téhož.

Pro mě bude zcela dostačující pro důvěryhodnost ,alespoň hypotetickou,když budete schopen slovy-a to zdůrazňuji- popsat strukturu jakéholiv z ..ónů na kterých budujete svoji teorii.

Pane Kacha, především dík za položené, jak Vy píšete: jednoduché otázky. Při bližším vhledu ony zas tak jednoduché nejsou: kladou, (kladli) si je fyzikové všech předcházejících i současných generací. Vlastně celý vývoj fyziky je možné popsat jako hledání společného, jednotícího prvku, (jmenovatele), jako složité odpovědi na Vaše „jednoduché“ otázky.
1) Jak vypadá strukturálně elektron,proton,neutron a.j. ....óny v rámci Vaší teorie, a z čeho - z jaké hmotné substance- jsou vytvořeny ? Bylo by snadné a vcelku (podle mne), i pravdivé odpovědět stručně: ze čtyř typů protoelementů. Vím, chcete po mě odpověď z čeho jsou ty protoelementy. Bohužel, tuhle odpověď zatím neznám. Ale je tím zpochybněna sama jejich existence? Fyzikové dodnes neví z čeho, abych použil Váš výraz, z jaké hmotné substance, jsou vytvořeny elektrony, pozitrony, neutrina, miony, nuklenony, kvarky, partony atd. Je tím nějak zpochybněna existence atomů, molekul, kovů, kamene, dřeva apod., které se z některých těhle částic skládají? Důležité přece je zda tyto hmotné částice se svými vlastnostmi vysvětlují fyzikální děje v přírodě, zda zapadají do nějaké fyzikální nomenklatury, mozaiky, hierarchické posloupnosti. Např. Mendělejev nevěděl nic o existenci atomového jádra a o nukleonech. Znal jen atomy jako nedílné celky a jejich hmotnosti. To mu postačilo k sestavení známé periodické soustavy chemických prvků. Snižuje její užitnou hodnotu skutečnost, že Mendělejev neznal nukleony?,kvarky? partony? Samozřejmě, že nesnižuje: byl to důležitý krok směrem do „nitra hmoty“. Od něho se odvíjela celá chemie a atomová fyzika. Co věděl N. Bohr o složení atom. jádra a přesto jeho model atomu posunul fyziku dále.
Já jsem učinil, podle svého přesvědčení, další krok k unifikaci základních elementů hmoty (materie). Jestliže současné tzv. elem. částice se rozpadají znamená to jediné: nejsou elementární!! A to ani kvarky jejichž rozpadem se teď vysvětluje „rozpad“ neutronu; dříve se „rozpadal“ samotný neutron, teď „hodili“ ten rozpad na jeho kvark Down. „Moje“ 4 základní protoelementy se nikdy nerozpadají, jsou v našem fyzikálním patře světa neměnné. Vystupují ze všech vzájemných hm. interakcí nezměněné, tak jak do nich vstoupily. Co chcete víc?! Vysvětlují strukturu nukleonů, leptonů i mezonů. Vysvětlují tzv. rozpady a transformace současně vysvětlují i fyzikální jevy jako je podstata gravitace, elektrostatického pole, interference elem. částic na dvojštěrbině, vlnové a korpuskulární vlastnosti tzv. elem. částic, princip jejich pohybu i konstatní hmotnost fotonů v gravipoli a v neposlední řadě i tzv. posuvný proud. Nechtějte abych to tady znovu dokumentoval; je to všechno už popsáno a zveřejněno zde na fóru v předešlých oddílech kvartonové fyziky. Jediné co Vám dnes neřeknu je z jaké substance jsou protoelementy. Tak daleko ještě nejsem. Ale snižuje to užitečnost těch čtyř vskutku elementárních protoelementů k popisu světa?
Uvědomte si, že nynější modely používají k popisu světa více než 200 tzv. elem. částic a jen jedna jejich složka- baryony- se prý skládají ze 6-ti sad kvarků, které se vyskytují ve třech „barevných“ modifikacích. Tj. 18 kvarkových variantů! Kvartonový model k tomu všemu potřebuje jeden protoelement grupyP, jeden protoelement grupyN a k nim dva antipody. ( V dalších dílech osvětlím úlohu obou grup P a N; jsou mimo jiné „odpovědné“ za silnou jadernou interakci).
3) Vaší třetí otázce (o vnoření v prostorových vláknech) nerozumím
4) O rozpadech intermediálů bude pojednávat příští díl kvartoné fyziky.
Co máte přesně na mysli ve Vaší větě: popsat strukturu jakéholiv z ..ónů na kterých budujete svoji teorii. Konkrétně jaké óny?

sokrateus píše:Přitom už dávno před Einsteinovou doktrinou STR byl znám jev z klasické fyziky nazvaný posuvný proud: V časovém intervalu kdy byl kondenzátor, vytvořený ze dvou vodivých desek, nabíjen elektrickým proudem, bylo v prostoru mezi deskami naměřeno reálné kruhové magnetické pole obepínající celý průřez prostoru mezi deskami. Toto magnetické pole je naprosto stejné co do intenzity a časového průběhu, jako vírové magnetické pole kolem vodičů spojujících zdroj el. proudu s deskami kondenzátoru. Vírové magnetické pole kolem obou vodičů, tedy pokračuje i mezi deskami kondenzátoru a vytváří tak podél celého proudového obvodu s kondenzátorem souvislou magnetickou „trubici“. Tohle magnetické pole bylo mnohokrát zaznamenáno nejen když bylo mezi deskami nějaké hmotné dielektrikum, ale i tehdy když tam byl jen prázdný, „odhmotněný“ prostor. Už dávno se ví, že magnetické pole se tvoří jen kolem el. nábojů pohybujících se vůči měřícímu zařízení. Je tedy nepochybné, že podobně jako v dielektriku i v „prázdném“ prostoru mezi deskami kondenzátoru dochází, při jejich nabíjení i vybíjení, k ekvivalentním protisměrným pohybům reálných kladných a záporných el. nábojů ve směrech rovnoběžných se spojnicí obou desek. Jen tak lze kauzálně vysvětlit existenci proměnného vírového magnetického pole mezi deskami. Je lidsky zcela nepochopitelné a neomluvitelné, proč Eisteinovi současníci, když ne on sám, tento nezpochybnitelný fakt při studiu struktury vakua ignorovali. Museli by už tehdy nutně dojít k poznání, že ve vakuu, podobně jako v hmotném dielektriku, musí existovat sice „neviditelné“, ale zcela reálné materiální objekty, které obsahují reálné, vázané, nosiče elektrických nábojů. Vždyť i v atomech jsou vázány neviditelné ‚nosiče‘ el. nábojů! Ačkoliv jsou prostým okem neviditelné přesto už dávno bezpečně víme, že atomy reálně existují a že jsou plné reálných, vázaných nosičů el. nábojů. A tyhle naše atomy jsou asi o 6 řádů větší než hypotetické vakuové objekty s el. náboji. Je proto zcela normální, že vakuové objekty jsou neviditelné a současnými technickými prostředky zatím nerozlišitelné. I když vlastně už samotné proměnné magnetické pole ve vakuu mezi deskami kondenzátoru přece jednoznačně svědčí o reálné existenci el. nábojů ve vakuu. Bez jejich polarizačního pohybu by nikdy nevzniklo mezi deskami kondenzátoru magnetické pole! Kdo by tohle chtěl zpochybnit, musel by dokázat, že magnetické pole vzniká i bez pohybu el. nábojů. Zatím se nikdo takový nenašel. Takže shrnuto: Protéká-li obvodem v němž je zapojen kondenzátor elektrický proud, mezi jeho deskami se vytvoří proměnné elektrostatické pole. Působením tohoto elstat. pole se náboje vázané v objektech struktury vakua vůči sobě protisměrně pohybují (stejně jako při polarizaci dielektrika) a tento protisměrný polarizační pohyb el. nábojů přirozeně kolem sebe generuje reálné, tj. měřitelné, magnetické pole. Tato mnohými experimenty prokázaná existence proměnného magnetického pole mezi deskami kondenzátoru je flagrantním důkazem existence reálných vázaných el. nábojů ve fyzikálním vakuu! Sám tento nezpochybnitelný fakt by měl rázně „překopat“ celou současnou fyziku vakua! Je-li podle R. Feynmana, interference částic na dvojštěrbině „srdcem QED“, je posuvný proud ‚srdcem fyziky vakua‘! Proto soudím, že je s hlediska fyzikální gnoseologie téměř zločinem proti fyzice, že tuto očividnou dannost mainstream fyziků trvale ignoruje!
Je-li popsané vírové magnetické pole mezi deskami kondenzátoru důkazem existence el. nábojů ve vakuu, tak sama jejich existence je jednoznačným důkazem existence diskretních materiálních objektů ve vakuu, které nosiče el. nábojů ve svém objemu vážou! Proměnné elektrické pole symbioticky svázané s proměnným magnetickým polem jsou přece dávnými siamskými dvojčaty fyziky! Každé tzv. elektromagnetické vlnění je také jen následek kmitavého pohybu nosičů elektrických nábojů ve vakuu, generujících kolem sebe proměnné magnetické pole. Zde je třeba zdůraznit, že fyzika nezná žádné nosiče el. nábojů bez reálné hmotnosti! To ovšem nutně vede k závěru, že vakuum je vyplněno objekty nikoliv s jakousi virtuální, metafyzickou, ale s reálnou hmotností.

Vysvetlení je nesouvislé, vysvetluje Maxwelluv posuvný proud za pomoci ignorace jedné z Maxwellovy rovnice, která naopak tvrdí, že magnetické pole ve vakuu vzniká i pri pouhé zmene elektrického pole a nepotrebuje k tomu pohybující se nosiče náboje s klidovou hmotností jako jsou napríklad elektrony. Fyzika nedokazuje prímou existenci, nebo neexistenci nečeho, zeptejte se fyziku, prípadné použití pojmu existence je potreba brát s rezervou. Fyzikální výrok je takový, kterému lze oponovat, nebo jej poprít. Za chybné považuju tyto výroky(zbytek jsou známé veci preformulované do záhad):
1. Už dávno se ví, že magnetické pole se tvoří jen kolem el. nábojů pohybujících se vůči měřícímu zařízení.
=Autor staví pouze na tom, že bez zdroje není vlnení. To ale jen míchá chování zdroje s chováním se prostredí, v nemž se vlna šírí.
2.Tato mnohými experimenty prokázaná existence proměnného magnetického pole mezi deskami kondenzátoru je flagrantním důkazem existence reálných vázaných el. nábojů ve fyzikálním vakuu!
=Nic to nedokazuje. To jakobych tvrdil, že vakuovým kondenzátorem neteče strídavý proud. Když proud teče, proč by nemelo být kolem magnetické pole. Je prece jedno, jak tema deskama(vakuovým prostredím) ten proud teče, když ve výsledku udelá takové magnetické pole, jakoby proud tudy skutečne tekl. Pokud nejsou patrične vymezené pojmy, jde pouze o žonglování se slovy.
3...je posuvný proud ‚srdcem fyziky vakua‘! Proto soudím, že je s hlediska fyzikální gnoseologie téměř zločinem proti fyzice, že tuto očividnou dannost mainstream fyziků trvale ignoruje!
=Nikdo nic neignoruje. Je o tom popsáno dost. Proste autorovi nesedí zpusob, jak EM vlna muže prenášet energii vakuem za účasti posuvného proudu. Stejne nikdo zatím nevyvrátil, že se posuvného proudu ve vakuu nezúčastňují nabité částice s klidovou hmotností.

Obsah citované části príspevku považuju za umelou záhadu. Koho to zajímá, najde si o tom dost. Stačí predpokládám už wikipedie.