Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde... Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní.Více zde...
Slavek Krepelka píše:Přeloženo do obyčejné češtiny, je to celé humbuk.
Jo, víc uklizeno bývá v holubníku než ve fyzikální oblasti energie, práce atd.
Jenže co s tím? Zaveď veličinu Námaha, ale pak přebuduj celou fyziku, protože i když je fyzika povrchní a mnohdy ubohý model, je to docela konzistentní model, kde na sebe jednotlivé veličiny navazují a jakoby to jako celek "dává smysl" (bez s rezervou, prosím). Nevím, jestli se Ti chce překopat celou fyziku, takže na to asi budeme muset jít jinak.
Asi si budem muset vymyslet nějaké nové veličiny, ale jde o to, abychom je dobře napasovali na aktuální model fyziky, protože jinak bychom se pak už s nikým jiným nedorozuměli. Asi se shodneme na tom, že ona "námaha" ve snaze o přiblížení standardnímu fyzikálnímu modelu stojí prostě na síle. Existuje-li někde nějaký účinek síly na něco, je to námaha a důsledek spotřebovávání nějaké energie. Tady je dle mého potřeba začít. Hledat veličinu, která přímo vychází z existující síly, ale vybavit jí dostatečnými prvky, aby co nejmíň kolidovala se současným modelem fyziky.
Balím se pomalu v práci a spěchám domů, tak to teď nemůžu moc promyslet, ale vede mě to zatím k veličině, kterou bychom mohli primitivně nazvat Časosíla. "Námaha" by měla být vyměřena pomocí doby působení, protože je sakra rozdíl, když vyvinu sílu 500 N na 0,1 sekundy a na 5 sekund. Čas by mohl lineárně kvantifikovat onu námahu založenou na velikosti nejzásadnější veličiny - síly. Pak Časosíla = Síla * Čas. Nevím teď narychlo, co se všechno bude muset ošetřit, aby se to dalo napasovat na zbytek fyziky... Kdoví, jestli bude nebo nebude stačit nějaká konstanta, do které se už dříve v různých oblastech schovalo kdeco. Možná to bude složitější funkce, ale na to bych potřeboval dlouhé, teplé a nudné večery. Že pak bude gravitace při každým pádu hrušky vykonávat nějakou činnost "zadarmo"? No a co, vždyť to stejně dělá, jen jde o to, udělat si v této nástavbě fyziky pořádek a ujasnit si, jak k našim novým veličinám přistupovat, aby pokud možno neskřípaly.
adam.benda píše: Jo, víc uklizeno bývá v holubníku než ve fyzikální oblasti energie, práce atd. ........ Jenže co s tím? Ahoj, Adam
Už třeba to, že se někdo zamyslí nad tím, co jsem napsal a kde jsem udělal chybu, kterou jsem si uvědomil jen jsem to odeslal Třeba na ni dojdeš. Týká se akcelrace helikoptéry nahoru, nárůstu tíhy a spotřeby energie. Vodítkem je i stupeň akcelerace balistických a vesmírných raket. Je velice dobře spočítaná a poděkovat za to můžeme Von Braunovi, který si tu fyziku taky musel namyslet sám a která nemá s klasickou moc společného. Jinak vzorec energie, pokud jsem byl schopen si ověřit, sedí, Vzorec síly, pokud jsem byl schopen si ověřit nesedí. Taky mi uniká, jak napasovat lokomotivu na sněhuláka, aby ji unesl To bude zázrak který nepopíše ani analogie vejce na golfovém téčku.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Slavek Krepelka píše:Už třeba to, že se někdo zamyslí nad tím, co jsem napsal a kde jsem udělal chybu, kterou jsem si uvědomil jen jsem to odeslal Třeba na ni dojdeš.
Já vím, někde Ti tam něco haprovalo kolem té akcelerace, ale na to jsem hodil onen holubí trus (v celém tom humbuku - uvnitř holubníku - se to stejně nepozná). Vzal jsem Tvůj příspěvek jako celek, protože je jasné, že síla, která působí a přitom rychlost je nulová (ať už u vrtulníku nebo u blbce zavěšeného na žebřinách), v takových případech je práce, resp. mechanická energie nulová no a už jsme zase u toho holubího trusu, který budeme muset nějak vynést a napasovat sněhuláka pod tu lokomotivu. Hele Newton si v podobném případě vymyslel ducha, který mu schopnosti sněhuláka posunul o 11 řádů (gravitační konstanta). Zřejmě stačí mít jen trochu fantazie.
adam.benda píše: Já vím, někde Ti tam něco haprovalo kolem té akcelerace, ...
Nazdar Adame, ... kolem akcelerace. Co tam hapruje je bod 1 a bod dvě. Zvýšování relativní tíhy nás dožene do teoretického nekonečna. Stejně tak zvyšování času celé akce nás zažene do teoretického nekonečna. Řešení neleží ani v jednom extrému, nebo směrem k jednomu z extrémů. Leží v optimální rovnováze mezi extrémy. Zatímco závislost je u času lineární, je u přetížení exponenciální. Díky tomuto rozdílu jsou rakety s kolmým startem akcelerovány relativně pomalu, dokud nejdou do orbitálního sklonu. Zde je přesně dán bod na možné akcelerační křivce raket startovaných kolmo na přitažlivost zemskou. Příliš rychlá akcelerace, energií je plýtváno na zvyšování relativní tíhy rakety. Příliš pomalu a energií je plýtváno na udržování rakety ve vzduchu jak sedí na plameni. Tohle je věda, kterou asi ani vejšky neučej a která je vyhrazena jen vyloženým specialistům.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Poznámka. Před časem jsem na internetu shlédl video, kde pravděpodobně silný neodymový magnet zpomaleně padá jakousi přírubou z čisté mědi. Bylo tam ukázáno že materiál je pro tento silný magnet staticky ( při přiložení ) zcela nemagnetický. Přesto při průchodu otvorem velmi půvabně a pomalu proplul na druhou stranu a teprve tam respektoval gravitaci - zrychlil. Mezi magnetem a stěnou otvoru v přírubě bylo tak osm milimetrů, průměr magnetu odhaduji cca 2.5 cm.
Tento děj jsem si "prohlédl" a lze to popsat slovy asi takto: magnet vytváří magnetické pole; tyto vlákénka nebo lépe chapadélka "se lepí" na silové struktury (magnetické) jež jsou v materiálu mědi přítomny [tyto struktury v mědi se ovšem navzájem vyrušují (tvoří jednotlivá silová magnetická centra) nejsou polarizována jedním směrem, proto se měď nechová jako magnet...A zároveň nejsou polarizovatelná jako např.u železa.] A tyto vlákénka nebo lépe chapadélka s přísavkami nemají dostatečnou sílu aby se napevno zavázali uchytili ve struktuře. A to je způsobeno právě i popisovanou různou orientací silových struktur (sever-jih) v materiálu mědi.Takže důsledek je ten, že pád magnetu je silně zpomalený. Lze si to představit také jako určitý polštář (pole), který při průchodu mědí je brzděn v tomto průchodu, a protože tento polštář je svébytnou, skutečnou součástí magnetu proto zpomalený pád mag..
Tak asi tak z různých pohledů.
Podobně se bude chovat asi i olovo, méně cín. U hliníku vnímám, že tato vybavenost silovými jádry je nepatrná.
Takže není nemagnetický materiál jako nemagnetický materiál...
Tohoto by se jistě nechalo využít i ve speciálních případech elektrotechniky i magnetismu; např.dural. Slitina hliník -železo...
Popisovaný děj se týká kuličky, která se tak pěkně odvaluju a kutálí do "kopce".
V roce 2007-8 jsem "vymyslel" a namaloval magnetický motor. Inspirovala mě k tomu lišta ve tvaru U s kuličkou (průměr cca 2,3cm) které přinesl na setkání u Jeffa tuším ANRY...Kulička po vložení do lišty se rozeběhla na její konec.
Lištu jsem otočil o 90° a stočil do kruhu, otevřením do středu. Uvnitř lišty by běhaly kuličky umístěné v rotoru.Rotor jsem uvažoval vyrobit z překližky o průměru alespoň 45cm.Po obvodu tohoto kotouče by byly otvory pro kuličku v takové vzdálenosti aby se jednotlivé kuličky negativně neovlivňovaly.
Lišt a rotorů by se nad sebe umístilo vícero, např.10,15.
Kulička by tlačila přes jednoduché ložisko ve tvaru válečku nebo lépe s průřezem kladky.Boční ložisko, nebo ložiska by tvořil hrot...
Toto točítko by v nejjednoduším provedení nedávalo velký výkon, ale jistě by se pohybovalo.Výkon by se možná nechal zvýšit vhodným "vodičem magnetického toku" aby se jednotlivé kuličky podporovaly "ve vhodné fázi" mag. toku ; lišta ze silných magnetů..
Pokud by toto někdo vyrobil a ukázal, mohlo by to v pozitivním posloužit pro rozvoj myšlení a pochopení v této oblasti. Efekt sté opice...
Éter je to, co u magnetu de fakto vytváří magnetické pole, proč se radioaktivní materiály chovají radioaktivně; éter vytváří struktury, čas i prostor. Hlídá třeba i to, že rostliny rostou podle určitých forem, struktur; způsobí i to, že áž vymře poslední genový inžinýýýr, zanikne chemtrails, zase se rostliny vrátí do původních "tvarů", forem.
"Vytváří" v místě a zároveň zprostředkovává fyzikální zákony.
Z hmotného světa lze funkci éteru demonstrovat na růstu a struktuře ledových květů.
Znovu opakuji. Bez akceptování, ne-li pochopení určitých principů se těžko postupuje dál, tvoří v harmonii.
Vytváří (zprostředkovává) pochopitelně i to (strukturu), čemu říkáme měď, železo.
Musím napsat, že jak to podává poota viz. př. víše je zavádějící. Éter je natolik "hustá" a vším prostupující substance že ji nelze odstínit nebo vyrušit její působení, to co lze, je využít jako danost. Ale to by musel člověk akceptovat, že magnet je zdrojem mag. energie, ne zařízení které se stává překážkou v toku...
Ano jistě, lze se snad dívat na magnet i tak, že vadí, brání éteru, ve snadném průchodu a to že vyprodukuje mag. Pole.
Citace Poota viz. výše
zatím se na to díváš asi tak, že každý magnet je zdrojem svého vlastního magnetického pole. Že když se Ti podaří ho zavřít do krabičky, která to pole nepustí ven, tak že budeš mít to pole zavřené v té krabičce. Asi jako když do krabičky zavřeš rozsvícenou žárovku.
Zkus si to na chvíli představit jinak. Že je jenom jedno obrovské magnetické pole, kterému v jeho volném "toku" jenom "překážejí" magnety, které to pole musí "obíhat" místo aby volně prošlo. Asi tak, jako když do proudu vody dáš napříč řídké síto (nemagnetický materiál) a nebo plnou desku - magnet. Vůči proudu nemůžeš desku odstínit sítem, ale jenom plnou deskou - magnet můžeš odstínit jenom magnetem. Ale tím odstíněním způsobíš jenom to, že magnetizmus se Ti bude "vytvářet" jenom na tom stínícím magnetu a na ten odstíněný už nic, nebo téměř nic, nezbyde.
Třeba by Ti tahle představa mohla pomoct.
To jsem dopadl. Ztrácím čas psaním takovýchto technických příspěvků. Ostatně tuto větu jsem chtěl použít v únoru do příspěvku o éteru času a prostoru, nepodařilo se mi příspěvek dopsat příliš by probouzel.Přesto tyto řádky povedou u některých k pochopení na podvědomé úrovni a posléze i tyto informace vědomě využít.
Zde vadila jediná myšlenka – věta na kterou cílek reagoval scanováním. Toto napojení se u mě projeví pálením pod ušima a v hlavě. Ona věta..
Éter je to, co u magnetu de fakto vytváří magnetické pole, proč se radioaktivní materiály chovají radioaktivně; éter vytváří struktury, čas i prostor. Hlídá třeba i to, že rostliny rostou podle určitých forem, struktur; způsobí i to, že áž vymře poslední genový inžinýýýr, zanikne chemtrails, zase se rostliny vrátí do původních "tvarů", forem.
24.6.2012 Fyzika-Různé.Proč magnetické motory nefungují
Tento příspěvek byl odeslán do vlákna Proč magnetické motory nefungují 20.června str.15.
Tato věta ( Popisovaný děj se týká kuličky, která se tak pěkně odvaluju a kutálí do "kopce". ) z předešlého příspěvku se týká videa na str.12 videa ( )- ze čtvrtka 22.břez. Autor S. K.
Tento příspěvek přesunul Stan.Křepelka...asi tak.
Jeff píše strana 13, 28.března.
Aby tato mašinka měla trochu použitelný výkon, kterého s koulí půjde těžko dosáhnout, bych vyzkoušet válec. Aby neměl jen malé třecí plochy na okrajích, by chtělo na jeho konce dát ozubená kola menšího průměru a samozřejmě i okraje bubnu by musely být ozubené. Tady dává výkon gravitace, tak je třeba větší váha. Magnety takové síly jsou běžně k sehnání, ...
Hezká myšlenka.
Pro vyzkoušení, nejen z důvodu ceny, by bylo vhodnější pogumování... Kuličku lze nastříkat…
Pogumovat stačí jen jeden díl...
Např.hnané kolo...
JVK
Část příspěvku jsem Ti označil jako offtopic. Označenou část si přesuň do vhodnějšího vlákna, snad Boxovárny. Zde bude smazána - poo.
JVK píše:... jsem na internetu shlédl video, kde pravděpodobně silný neodymový magnet zpomaleně padá jakousi přírubou z čisté mědi. Bylo tam ukázáno že materiál je pro tento silný magnet staticky ( při přiložení ) zcela nemagnetický. Přesto při průchodu otvorem velmi půvabně a pomalu proplul na druhou stranu a teprve tam respektoval gravitaci - zrychlil. ....
Tento děj jsem si "prohlédl" a lze to popsat slovy asi takto: magnet vytváří magnetické pole; tyto vlákénka nebo lépe chapadélka "se lepí" na silové struktury (magnetické) jež jsou v materiálu mědi přítomny .....
Podobně se bude chovat asi i olovo, méně cín. U hliníku vnímám, že tato vybavenost silovými jádry je nepatrná.
Takže není nemagnetický materiál jako nemagnetický materiál...
To jsem dopadl. Ztrácím čas psaním takovýchto technických příspěvků.
... vnímání je sice dobrá věc, ale občas je dobré si něco nastudovat k danému jevu, jinak je to opravdu ztracený čas ... ... zkus začít třeba tady ... http://www.techmania.cz/edutorium/art_e ... 3h&key=444 ... viz rozdíl mezi para- a dia-magnetickými materiály ... ...
Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis ) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
JVK píše:... jsem na internetu shlédl video, .....U hliníku vnímám, že tato vybavenost silovými jádry je nepatrná.
... vnímání je sice dobrá věc, ale občas je dobré si něco k danému jevu nastudovat, ...
JVK píše:Dokonce si troufám tvrdit že, básnický popis struktury je užitečnější, nežli školometské mentorování, které pouze popisuje projevy, viditelné danosti, né však podstatu děje.
... má maličkost Ti chtěla pouze naznačit, že Tebou popisovaný děj (tj. magnet brzděný uvnitř "trubky z nemagnetického kovu" ), funguje uvnitř hliníkové šíny dokonce ještě mnohem lépe, než v případě použité mědi ... toť vše ... ...
Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis ) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
Jedná se o klasický projev vzniku a působení vířivých proudů. Je to známý a všeobecně využívaný jev, např. v elektroměrech, pro tlumení různých přístrojů, brzdění strojů a je to i princip trojfázových motorů s kotvou nakrátko, kde naopak rotující magnetické pole roztáčí vodivý rotor. Než nějaké básnické dojmy, je lepší prostě změřit specifický odpor materiálu a je jasno.
ZdeněkF píše:Jedná se o klasický projev vzniku a působení vířivých proudů. .... Než nějaké básnické dojmy, je lepší prostě změřit specifický odpor materiálu a je jasno.
Pravdu díš až na to, že "je jasno". Jasno není ze dvou důvodů.
- Příčina takzvaných vířivých proudů. Nejde o příčinu povrchní, tedy viditelnou, tedy o vzájemný pohyb vodiče a magnetického pole, ale o příčinu na strukturální úrovni vodiče. Co vlastně se ve struktuře vodiče děje, že je vyvolán Lenzův zákon spojený s indukcí elektrického proudu ve vodiči a zároveň elektrický proud samotný.
- Jak by se asi tak daly ovlivnit orientace vířivých proudů dalším magnetickým polem, které by bylo vůči vodiči statické, tedy nehybné, aby se docílilo toho efektu, že Lenzův zákon přesné opačnosti by byl změněn na nepřesnou opačnost a tím se docílilo částečně stranového působení odpudivé síly mezi permanentním magnetem a pohybujícím se vodičem Pro názornost
- Hall Effect (Hallův efekt) Magnetické pole dokáže nahňahňat intenzitu stejnosměrného elektrického proudu ke straně vodiče.
- Orientace vířivých proudů je limitována tvarem vodiče vůči pohybujícímu se magnetickému poli a popřípadě orientací druhotného magnetického pole které se vůči vodiči nepohybuje.
Víš Zdeňku, ono sice platí Ampérovo pravidlo, že elektrický proud je vždy kolmý na magnetické pole. Jenže tato platnost je dána podmínkou, že je pokusnictví provedené tak jak bylo, když z něj Ampér toto pravidlo odvodil. Toto pravidlo neříká nic o tom, jak bude závislost vypadat, pokud bude geometrická závislost originálního a miliónkrát stejně a do zblbnutí opakovaného pokusu ve kdejaké škole, kde učej fyziku, změněna. Zde se nabízí jako neslibnější pokusnický materiál železo, anžto je feromagnetické. To pak když se nalepí vhodně silné stálé magnety na otočné ocelové víčko a vhodně se k tomu přiloží vhodně silný magnet, to se pak asi dokážou dít věci, že by Ampér s Faradayem a Lenzem valili oči.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Sláva, nějaká reakce!
Je to v podstatě stejná bláhovost jako pogumovat kolo, viz př. výše, ale lépe, nežli ozubené kola! viz. př. srt. 13. Jeef- Proč mag. motory nefungují....ovšem na to nikdo nereagoval!..
Ovšem to, že v materiálech jsou silová centra, -chaoticky rozházená- na tom trvám! jinak by nemohli být vířivé proudy...
Pokud by ten, kdo má vědění reagoval,- věcným zdělením, a nežužlal si pro sebe, vypadalo by to jinak...!
Ps,úterý 9.00.- Nežli jsem nadatloval, a odeslal, svůj příspěvek objevil se př. S.K. výše a pak př. S.K. níže...
Ps, Jen je určitě dobré dbát i na materiá a provedení i oběžného kola aby nedocházelo i zde ke ztrátám -ehm,lepením- víř. proudy. O nic jiného zde nejde. Proto přízpěvky...
Naposledy upravil(a) Pavlina-JVK dne úte 26 čer 2012 8:10, celkem upraveno 1 x.
JVK píše:Sláva, nějaká reakce! Je to v podstatě stejná bláhovost jako pogumovat kolo, viz př. výše, ale lépe, nežli ozubené kola! viz. př. srt. 13. Jeef- Proč mag. motory nefungují....ovšem na to nikdo nereagoval!.
Zareagoval a to podstatně dříve, než jsi poslal svůj příspěvek. Rozebrali jsme relativní pošetilost použití válcových magnetů při pokusnctví. Koule je na potvrzení principu dostatečná a nevyžaduje složité vedení a výrobu.
JVK píše: Ovšem to, že v materiálech jsou silová centra, -chaoticky rozházená- na tom trvám! jinak by nemohli být vířivé proudy.
Pravdu díš. Jde o nesymetrii mezi valenčními spojkami a magnetickými momenty krystalů materiálů vodičů.U ferromagnetů je to zdaleka nejvýraznější. Jsou ze všech vodičů magneticky zdaleka nejméně přizpůsobivé a změně orientace vnějšího magnetického se brání nejzuřivěji. Proč? To ještě nevím.
JVK píše: Pokud by ten, kdo má vědění reagoval,- věcným zdělením, a nežužlal si pro sebe, vypadalo by to jinak...!
Věcné sdělení se právě konalo. Ale dobře, ještě jinak. Je-li na nejlépe železném víčku nalepen věnec magnetů, které pokud možno víčko kompletně nesaturují magnetickým polem, vytvoříme umělou reorientaci části struktury víčka takovou, že její siločáry nejsou kolmé k obvodu víčka (nejsou pralelní radiálám víčka). Přiložením dalšího magnetu k víčku deformujeme tyto siločáry dále, ale opět nebudou radiální víčku. Díky tomu vířivé proudy vznikající ve víčku nemohou oponovat stálému magnetickému poli přiloženého magnetu přesně opačně podle Lenze. Pokud je docíleno alespoň částečně šikmé asymetrie výsledného magnetického pole, či pro lepší názornost jeho siločar, k radiálám víčka, víčku nezbývá než se roztočit a točit. Víc polopaticky (věcně) to nedokážu.
Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Slavek Krepelka píše: ...Věcné sdělení se právě konalo. Ale dobře, ještě jinak. Je-li na nejlépe železném víčku nalepen věnec magnetů, které pokud možno víčko kompletně nesaturují magnetickým polem, vytvoříme umělou reorientaci části struktury víčka takovou, že její siločáry nejsou kolmé k obvodu víčka (nejsou pralelní radiálám víčka). Přiložením dalšího magnetu k víčku deformujeme tyto siločáry dále, ale opět nebudou radiální víčku. Díky tomu vířivé proudy vznikající ve víčku nemohou oponovat stálému magnetickému poli přiloženého magnetu přesně opačně podle Lenze. Pokud je docíleno alespoň částečně šikmé asymetrie výsledného magnetického pole, či pro lepší názornost jeho siločar, k radiálám víčka, víčku nezbývá než se roztočit a točit. Víc polopaticky (věcně) to nedokážu.
...prosím tě ...namaluj to ...nějak se v tom ztrácím....nevím jak ostatní , ale já jsem z toho díííík m11
Bylo by nanejvýš vhodné, kdybys ku svým dosavadním dovednostem přidal ještě zacházení s citacemi, (které tak vydatně a rád používáš) najmě pak zručnost v jejich krácení a mazání - poo.