Věda mírného pokroku v rámci zákona proti bastlířům

[1220]

Pánové tady už byla, pro změnu v zákonech se chtělo, udělati pořádek že prý jsou napsané nesprávně, což zcela jistě jsou.
Čtěte :
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 72&start=0
vlákénko bylo nadepsáno člověkem, tak jako toto vlákénko bylo začato člověkem ..........
Každý z nich byl jiný
nebo nebyl ?
A jejich myšlénky otáčely v kruhu........
na zdraví :
Jo U pramene ........

[Akord]

Som normálne sklamaný, pokladal som ťa za realistu, no to čo si tu napísal nemá obdoby. Nadávanie do podvodníkov a príživníkov vraj niesu urážky, magnety to vraj nemôžu vykonať ale nejaký tajný magnet áno !? !? No ak to nefunguje tak by tam musela byť minimálne sústava skrytých elektromagnetov ovládaná mikroprocesorom. A nepovieš mi ako by som ich do tvojho stola vopred ukryl ? No skrátka hraničí to s paranoickou konštrukciou len aby si náhodou nemusel hľadať chybu v tvojej dedukcii.
Waldes.

Si dosť vedľa. Nemal by si toľko preberať poštu určenú hlavne iným adresátom, však si napísal, že nerozširuješ nič, čo si si neoveril. Sú aj iné možnosti, než elektromagnet s procesorom. Stačí jeden či dva silnejšie magnety na správnom mieste navyše a vhodná manipulácia. Netreba k tomu ani školených paranoikov, to skôr ja by som mohol byť sklamaný, že odbočuješ od vecnej diskusie. Si dosť fantasta, pretože sme sa tu nebavili o mojom stole, ale o stoloch tých, čo predvádzajú nezmysly, stačí aj vhodne umiestnená taška. Magnet musí byť napríklad za koncom predpokladanej dráhy guľky pod stolom. Ak si chcel byť čisto náhodou férový, tak si mal vylúčiť najskôr toto. No a ak si fakt chcel byť férový, tak si mohol písať k veci, kedy sa ti podarilo dostať statickým poľom guľku vyššie, než bola (nulová počiatočná a konečná rýchlosť). Nehrozí, že by ti to niekto ukradol, pretože toto ešte čo viem nikto nikde nenapísal, a aj ja by som potvrdil, že by si bol si prvý, kto to vysvetlil. Čo ti bráni sem dať jedinú fotku s pár vetami o tom, v akej výške začína a končí guľka? Stačil by aj iba ten text, aby si nepovedal, že si sem musel dávať viac, než ja. Inak si iba ten sklamaný ideológ alebo kúzelník.

Slávek: Neexistuje zatím žádný lineární urychlovač postavený s použitím výlučne trvalých magnetu a s užitím pouze jejich (docela nízké 300kJ/m3)energie magnetického pole. Když ho udeláš, budeš první, zatím to vypadá, že spíše nerozumíš magnetismu.

[Waldes]

Myslím si, že nemá zmysel tebe ešte niečo vysvetľovať, iba sa krútiš ako had, ktorému niekto stúpil na chvost. Napríklad fakt naklápania pri experimentovaní, teda skúšanie či to funguje nielen dolu kopcom ale aj po rovine alebo do kopca označíš ako zahováranie ...

... nepotreboval by si to ani zahovárať všelijakým naklápaním, tak by si z ...

Ponuku, že to bude robené pod tvojou kontrolou odignoruješ a obviníš ma ...

Ide o to, či si neprispôsobuješ niektoré fyzikálne pojmy svojím dojmom.

Zaklincuješ to ..

Ak si chcel byť čisto náhodou férový, tak si ...

no čo už môže byť férovejšie ako ponuka robiť to pod tvojou kontrolou ? Tvrdíš :

Výsledná akcelerácia je vždy úmerná iba prevýšeniu, teda ide na úkor výlučne gravitačného poľa.

Na moje upozornenie

zistil by si, že SMOT funguje aj keď počiatočné prevýšenie je nulové !

napíšeš že vraj píšem len omáčku

Budeš mať čo robiť, ak by si chcel napísať dačo k veci namiesto omáčky.

a zrazu ti nestačí, že to nejde dolu kopcom a už chceš aby to fungovalo aj do kopca

No a ak si fakt chcel byť férový, tak si mohol písať k veci, kedy sa ti podarilo dostať statickým poľom guľku vyššie, než bola (nulová počiatočná a konečná rýchlosť).

To nepotrebuje žiaden komentár, každý si urobí svoj názor o tebe sám. Mne stačí ak magnety presunú guľku z bodu A do bodu B, a počiatočná aj koncová úroveň je rovnaká, teda akoby po rovine pri čom musia prekonať nielen valivé trenie po koľajniciach ale aj brzdenie o ktorom si písal ty

Magnetické pole do procesu dokonca vnáša straty(guľka sa nepatrne ohreje).

a hlavne moment zotrvačnosti, veď je nulová počiatočná rýchlosť! Čiže vykonajú prácu aj napriek tomu, že niekto si namýšľa, že to nieje možné. Aspoň mne to stačilo aby som prestal slepo veriť a začal rozmýšľať ...

[Akord]

Myslím si, že nemá zmysel tebe ešte niečo vysvetľovať, iba sa krútiš ako had, ktorému niekto stúpil na chvost. Napríklad fakt naklápania pri experimentovaní, teda skúšanie či to funguje nielen dolu kopcom ale aj po rovine alebo do kopca označíš ako zahováranie ...

Mal by si menej tárať o tom, kto si aký názor na mňa má urobiť. Ponajprv nemôžeš vedieť, či som ponuku robiť to pod mojím dohľadom odignoroval, myšlienky hádam nečítaš. Nesplnil si iba úvodné kritériá, aby som sa na niečo také podujal, nereagoval si na moje vecné pripomienky a neuviedol si ani základný popis modelu, aby som mi to vôbec stálo za ďalšiu úvahu. Vkuse odkláňaš diskusiu do osobnej roviny a opakujem nereaguješ na vecné pripomienky, to veľmi znižuje tvoju dôveryhodnosť a seriózny úmysel. Takisto by si mal brať do úvahy, že teraz nechytím knihu a nezačnem narýchlo čosi listovať o momente zotrvačnosti, ktorý s vecou nemá aj tak nič spoločné. Už v úvodnom kurze fyziky sa všade učí, že kinetická energia je uložená ako v translačnom pohybe, tak v rotačnom a sú nezávislé. No a moment zotrvačnosti vôbec nie je stratová záležitosť porovnateľná s indukčným brzdením. Ide iba o dočasné uloženie energie, ktorá sa opäť uvolňuje pri spomaľovaní guľky. Moment zotrvačnosti iba spôsobí, že guľka zrýchľuje pomalšie, než keby sa nemusela trením o podložku točiť, a spomaľuje tiež pomalšie. Nikde žiaden energetický zisk. Ak by si mal seriózne úmysly, tak tebe prvému by malo záležať na tom, či nemáš niekde chybu. Nemienim sa nechať vláčiť ako handra vo vetre, keď si si ani nedal námahu zadefinovať podmienky vyhodnotenia úspešnosti smotu. Prípad, kedy je vstupná výška rovnaká ako výstupná neberiem, je to rovnaký prípad, ako sledovať zisk zotrvačníka s 99percentnou účinnosťou, alebo trafa s 99percentnou účinnosťou. Je to totiž to isté, ako v tom vtipe, kedy ktosi odúčal kobylu žrať. Keď nakoniec zdochla, povedal, že škoda, už stačil iba deň a odučila by sa to.

[Slavek Krepelka]

Slávek: Neexistuje zatím žádný lineární urychlovač postavený s použitím výlučne trvalých magnetu a s užitím pouze jejich (docela nízké 300kJ/m3)energie magnetického pole. Když ho udeláš, budeš první, zatím to vypadá, že spíše nerozumíš magnetismu.

Akorde, vidim ze mas skutecne problemy s chapanim. Mluvili jsme o Smotu, nikoliv o casticovem akceleratoru. Akcelerovat se da spousta veci, a vse, co dokaze neco akcelerovat je v podstate alcelerator. V pripade Smotu jde o loziskovou kouli, kterou urychluje linearni sestava magnetu. Nebudu pokazde vsechno vypisovat jenom proto, ze pan Akord je porad unaveny. To by unavilo i mne. Ucili mne ve skole, ze noseni volnych pantofli pomaha chapavosti prstu na nohou, tak si rikam, jsetli by sis nemel dat nejake hodne volne pantofle na hlavu, kdyz s nekym mluvis.

Ahoj, Slavek.

[Slavek Krepelka]

Ide iba o dočasné uloženie energie, ktorá sa opäť uvolňuje pri spomaľovaní guľky. Moment zotrvačnosti iba spôsobí, že guľka zrýchľuje pomalšie, než keby sa nemusela trením o podložku točiť, a spomaľuje tiež pomalšie. Nikde žiaden energetický zisk.

Vidis Waldesi, tady to mas naservirovane. Akord ma totiz naprosto pravdu ve sve interpretaci Newtonovske fyziky tak jak se ji naucil a jak se uz uci par set let. Podle te ucebnicove fyziky to je tak, ze kdyz se skrabes na Lomnicky stit, energie ti pribyva a na vrsku ji mas na rozdavani. No a kdyz lezes dolu, tak ji ztracis, a u Dunaje padnes na nos. To nezni dobre, co?

Tak to zkusime jeste jinak. Lezes na Lomnicky stit a zatim co nabyvas energii polohovou, ztracis energii fyzickou, takze nahore mas porad stejnou energii az na nejake ty treci ztraty, kdyz jsi si odrel bok o skalu. No, a kdyz lezes dolu, tak ztracis tu polohovou energii, ale sakra, co se stalo s tou fyzickou? Zase padnes u Dunaje na nos. Proc jsi se tam k certu skrabal? Vzdyt jsi mel skoncit u Dunaje stejne cerstvy, jako jsi byl, nez ses zacal skrabat na ten Lomnicky stit?

Podle Newtona, pokud roztlacujes auto po idealnim povrchu na idealnich gumach a bez brzd atd., delas praci nutnou k prekonani setrvacnosti auta. No, a kdyz to brzdis, tedy tlacis to rozjete auto na druhou stranu, delas prd praci. Tu dela auto na tobe a to az do doby, nez jsi ho zastavil, a nez znovu zacnes tlacit a zrychlovat ho na druhou stranu. To je presne to, co ti tu Akord vysvetluje s tim setrvakem. Podle interpretace Newtona v soucastnych a minulych ucenicich ma Akord naprosto pravdu a vypadalo by to, ze na tom neni co resit. Vsimni si vsak, ze Newton pouziva Zemi jako absolutni "frame of reference" tedy ramec prirovnani.

Jenze, on se do toho po nejakem case navezl jisty pan Albert Einstein, ktery uz davno vsechny presvedcil, ze pohyb je relativni, a ze je tudiz uplne suma fuk, jestli auto roztlacujes nebo brzdis. To asi Akordovi naprosto unika, protoze ten se zrejme k Einsteinovi jeste nedopracoval a nechape, ze Einsteinova teorie dost zamavala s Newtonovskou teorii.

Jenze ani to neni zdaleka jeste az tak jednoduche. Pan Newton take postuloval zakon akce a reakce, tedy sila proti sile, tedy vektory, a definici prace, ktere urcite oba znate, tedy sila po draze, ze? Postulat a tim definice prace nerika nic o tom, kterym smerem je vysledny pohyb, tedy draha, ci zda je prace konana v nasem pripade autem, nebo tebou. Prace je skalar. Takze i u Newtona se neda naprosto jednoznacne tvrdit, ze setrvacnik nekona zadnou praci, kdyz setrvacnosti odporuje motoru aby ho roztocil, stejne jako se neda rict, ze ji nevykonava, kdyz rekneme otaci klikou lisu a ohyba kus zeleza, stejne jako se neda rict, ze ohybajici se zelezo nevykonava praci odporujice sile setrvacniku. To same plati pro tebe s tim tlacenim auta, at uz na kteroukoliv stranu, a o aute se da rict, ze svou setrvacnosti take kona praci, protoze na tebe v obou pripadech pusobi silou po draze, tedy vykonava [skalarni] praci. No, a tohle je ocividne to, co chapes ty a co nechape Akord.

Pan Newton v podstate ani nic nepostuloval spatne. Tady jde o pripad, kdy si ho nejaka parta tak nejak napolovicato prizpusobila svym zajmum, at uz umyslne, nebo z nepochopeni plneho dosahu Newtonovych zakonu a postulatu, a tuto polovicatost predali a predavaji po generace a nuti ji ke sprtani. Tito nasprtani pak nechapou, ze jde o polovicatost, protoze o tom nikdy dostatecne nepremysleli, ci nebyli schopni premyslet, ci byli lini premyslet a nepochopitelne mydli druhe a chapave touto nepochopitelnou polovicatosti po lebeni ve svem nechapavem zaniceni a vire, ze to, co se nasprtali, je v poradku a neomylne. Vzyt tak to je uz stovky let, a nikdy se neprokazalo, ze je to jinak.

+1

Ahoj, Slavek.

[StepanPepan]

Rád bych vás malým úryvkem upozornil na zajímavý článek "Co je věda? Co je pavěda?" od pana Simanka.

http://www.lhup.edu/~dsimanek/pseudo/scipseud.htm

Na jeho stránkách je spousta dalších zajímavých informací.

Nemám sílu to překládat celé, takže jsem přeložil alespoň vlastnosti pavědců:

Pavědci

1. Pavědci mají nedostatečné nebo povrchní znalosti a pochopení vědy.

2. Jejich návrhy jsou proto založeny na nesprávném pochopení i těch nejzákladnějších a osvědčených principů fyziky a techniky.

3. Nemusejí si být vůbec vědomi těchto nedostatků v jejich myšlení.

4. Mají pocit, že fyzika je zbytečně komplikovaná, protože fyzikové jsou slepí k jednoduchým vysvětlením.

5. Někteří si stěžují, že fyzika je příliš matematická, někteří se naopak snaží oslnit laiky matematickou gymnastikou. Někteří věří, že matematika je fyzika – nechápou, že matematika je jen modelovací nástroj.

6. Sveřepě se soustředí na úzký problém a nechápou důležitou propojenost fyzikální teorie, takže si nemusejí být vědomi širšího významu a důsledků jejich myšlenek.

7. Mají nadměrnou sebedůvěru a téměř náboženskou víru, že jejich pocity, intuice a předtuchy jsou spolehlivou cestou k vědeckému poznání.

8. Kdo nevidí jejich genialitu, je slepý. Rádi se přirovnávají k inovátorům z minulosti, jejichž myšlenky byly původně odmítány. „Galileovi se také smáli, že ano?“

9. Pavědcům vadí, že jejich myšlenky vědci ignorují. Mají pocit, že vědci by měli okamžitě přestat dělat, na čem právě pracují, a začít testovat jejich spekulativní návrhy, i když tyto nesouvisí se současným vědeckým poznáním a mohou být vědecky nepřijatelné.

10. Mají nadměrnou víru v osobní svědectví jednotlivců a další informace s nejasným původem.

11. Jsou posedlí neobvyklými pozorováními, o kterých se domnívají, že nezapadají do současné vědecké teorie.

12. Často věří, že „Když mi připadá, že je to pravda, tak to pravda být musí.“

13. Věří, že „Nic není náhoda“.

14. Jsou posedlí hledáním vzorců v datech. Vědci také musejí hledat v datech souvislosti, ale je chyba hledat něco ve věcech, které nemají žádný možný vzájemný vztah, jako například hledání vzorů
mezi hvězdami na obloze (konstelace), čajovými lístky nebo inkoustovými kaňkami.

15. Často nesprávně používají nebo přímo zneužívají statistiku.

16. Jsou motivováni skutečnostmi, které leží mimo záběr vědy, nebo dokonce i těmi, které už byly vyvráceny. Příkladem je víra akupunkturistů, že v těle existují určité energetické cesty, nebo pocit kreacionistů, že věda musí být v souladu s jejich výkladem určitého vydání bible.

[Ilem]

Koukám, že ten Šimánek je podobný chytrák, jako doc. Jiří Heřt. Ten se nedávno podobným způsobem ztrapnil v pořadu Karla Šípa. Utvrzuje mě v tom hlavně bod 16, kde dokazuje (stejně jako Heřt), že neví, o čem mluví.

[1220]

Bohužel realita je taková, že i vědci jsou jen lidé.
Docela by mne zajímalo, jak se pravý muž vědy zbavuje svého osobního přístupu, a tak se stane objektivnějším ,a stále více objektivnějším.

Ve smyslu naplnění teze :
Pravda je hledání stále kvalitnějšího poznávání sebe sama.


K.
Ps : Například v konstrukční praxi je to celkem snadný : skoro každá hotová věc na výkresu se už pozná, že by to šlo líp, a když je čas tak se udělá nová lepší verze. I z nové verze jde zase udělat lepší ...............

[Jim68]

Koukám, že ten Šimánek je podobný chytrák, jako doc. Jiří Heřt. Ten se nedávno podobným způsobem ztrapnil v pořadu Karla Šípa. Utvrzuje mě v tom hlavně bod 16, kde dokazuje (stejně jako Heřt), že neví, o čem mluví.

Ano, u toho p. Heřta jsem se skvěle bavil, a i můj miláček, neposkvrněný vědou, se mě ptal, jestli ten pán má patent na veškerý rozum , když pořádá semináře o tom, jak bádat.....a jak v žádném případě..... . Taky jsem si u článku p. Šimanka uvědomil, jak se manipulativní techniky rozšířily i mezi běžnou komunikaci vědců : vždyť v těch polopravdách se může najít každý.... .
Cit. Einstein: Ten, kdo přeceňuje vědu, zavírá si dveře k vědeckému poznání.... Dobrý, ne? (tím se nechci zastávat analfabetů ).

[Gabča]

Koukám, že ten Šimánek je podobný chytrák, jako doc. Jiří Heřt. Ten se nedávno podobným způsobem ztrapnil v pořadu Karla Šípa. Utvrzuje mě v tom hlavně bod 16, kde dokazuje (stejně jako Heřt), že neví, o čem mluví.

Njn,
nedávno šel někde na satelitu docela dlouhý dokument připravený skutečnými vědci z nějakých univerzit, precizně počítačově graficky zpracovaný, zabývající se dávnou srážkou zeměkoule s planetkou.
V dokumentu jsme byli dlouze seznamováni s katastrofickými následky srážky. Podle seriozního výpočtu se srážkou uvolnilo nějaké dané supermnožství Joulů, daných velikostmi platnetky a její odhadovanou kosmickou rychlostí. Na grafice vypadal poměr velikosti planetky a Země jako cvrnkací kulička k pomeranči, tedy relativně dost.
Výsledek? (fakt si nevymýšlím)
Srážkou se silně zahřál povrch Země v místě dopadu, ... a to tak, že plameny a žár oběhly celou planetu, po povrchu ji doslova sežehl. Jen po povrchu!, protože pod povrchem měl přežít život. Oceány se začaly vařit, až se zanedlouho celé vypařily... Nejen to, po jisté době se i usazená suchá slaná krusta na dně oceánů začala tavit, až se všechna sůl roztavila a někam zatekla nebo se odpařila! Teprve za pár let se začala Země ochlazovat, začalo mohutně pršet a voda v atmosféře se vrátila do moří.
Všechno báječně graficky počítačově zmonitorované, vč. osudů zvířat. Nevím tu dobu, kdy se to mělo stát, ale život už tam měl být a přežít.

Když se nad tím všichni logicky zamyslíte nad těmi šílenými dlouhotrvajícími teplotami, odhodíte úžas.... opravdu Vám to přijde, že to mohlo být takhle? Na těch grafickým modelech byla ukázána planeta z dálky, jak kolem ní šlehá ten žár, ale jinak je nadále pěkná celistvá, ani výchylku dráhy to snad nezaznamenalo. Dále... před dopadem na sebe prý působily slapové síly, že se obě tělesa nejdříve směrem k sobě vyboulily, pak se ke společnému těžisti vydalo pár úlomků, nakonec se tenkým pruhem spojily, až se nakonec do sebe zakously a pohltily. Jojo, při kosmické rychlosti dozajista.

Já nic netvrdím, možná to tak i je. Jen mi prostě přijde ta roztavená sůl na dně vyvařeného oceánu po dobu pár let prostě moc. Když se Země mohla taky třeba rozpadnout, vychýlit ze směru, zdeformovat... Hlavně že jim sedí Jouly

[StepanPepan]

Chci zdůraznit, že jsem to psal jako UPOZORNĚNÍ NA CELÝ ČLÁNEK, snad byla chyba, že jsem část přeložil, protože spousta lidí si přečte jenom to a na zbytek se vykašle.

[Jim68]

Ano, toto je pro definici nynějších vědců typické - mediální superzbožštění hypotéz a vědecké potence za peníze evropských či jiných fondů. V PR plánech každé instituce hodné toho jména jsou plánované prezentace objevů či nových hypotéz 2x ročně. Vyčleněný pracovník nevalných schopností je připraví a pregnantně zdůvodní, nachystá šokující a barevně hodnotný materiál pro média a granty na další rok jsou za dveřmi. Ostatní pracovníci zatím plní běžné pracovní úkony, Juranus nám to vysvětlí (pracují na očistě laboratorních přístrojů a pravidelné docházce - v zájmu dosažení stabilního výdělku... ).

[Gabča]

Ano, toto je pro definici nynějších vědců typické - mediální superzbožštění hypotéz a vědecké potence za peníze evropských či jiných fondů.

A je tam spousta dalších perliček...

[Jim68]

Chci zdůraznit, že jsem to psal jako UPOZORNĚNÍ NA CELÝ ČLÁNEK, snad byla chyba, že jsem část přeložil, protože spousta lidí si přečte jenom to a na zbytek se vykašle.

Máš pravdu, anglicky čtu v pohodě, ale ani by mě nenapadlo, abych se pokusil dočíst ten blábol do konce. Sám se dokážu zařadit. Jen pro můj klid: kam bys Ty zařadil na základě historických souvislostí (to znamená pohledu tehdejší vědy na tyto osobnosti v době zveřejnění jejich práce) tyto (jak se jimi prsí nynější věda - ) čestné členy fyzikální smetánky: Currie, Tesla, Edison, Pascal, Newton, atd.? V jejich době se jim všichni vědci vysmáli!!! . A přežili jenom proto, že obyčejný zákazník kupoval jejich práci....jejich vynálezy a produkty.

Takže: jak chceš z pohledu tohodle článku definovat vědce na vegetativní úrovni?
Já Ti poradím:
- dlouhá léta se učil
- to co se učil taky pochopil
- věří tomu
- nevěří, že ten co se neučil tak dobře jako on, na něco může přijít
- pokud na to přijde, musí to odpovídat známým vědomostem
- pracuje na pracovišti, kde je po něm vyžadována absolutní odpovědnost
- opakuje donekonečna pokusy a praxi podle známe fyziky
- nemá chuť ani čas něco vymýšlet - živí se opakováním známého
- od praxe lidu je odtržen...
Je to moc suché. Ale nejsou to polopravdy.