Mentální Ozdrava

[poota]

Myslím, že podceňuješ sílu lidského ducha.

S tím "duchem" je potíž v tom, že na jeho "použití" už musí být člověk buď nějak připraven, takže je na určité duchovní úrovni, a nebo v takovém srabu, že mu jiná cesta nezbývá. A i z těch, kteří tu druhou podmínku splňují, se to podaří jen málokomu, stejně jako se to podaří málokomu z těch, kteří splňují tu podmínku první. Ono to musí vyjít "zevnitř", ale jsme naučeni tomu, že pomoc máme očekávat "zvenčí" - nikdo nás nenaučí, že zdraví je jenom naše záležitost, že nikomu na nás nezáleží víc, než nám samotným a že kromě nás nám nikdo nemůže líp pomoct.
Podobné je to i s prevencí - samozřejmě je mnohem snazší si zdraví udržet, než se k němu zpátky vyhrabat z nějaké nemoci. Jenomže kolik ze všech dosud ještě zdravých lidí má dojem, že by se o svoje zdraví měli starat nějakou prevencí? Můj odhad je, že nikdo a asi se ani moc nepletu. Teprve nějaká nemoc, a to dost vážná, nás přiměje k nějakému léčení, ale to už je na prevenci pozdě. A kolik z těch, co se z té nemoci přece jenom uzdraví, změní svoji životosprávu na zdravější?
Začíná to už tím, že většina lidí ani neví, co to zdravý životní styl je - a pokud by to náhodou věděli a chtěli se tím řídit, tak z nich budou "exoti", kteří svými požadavky obtěžují svoje okolí - běžná reakce je: my ty tvoje blafy jíst nebudeme a vařit ti extra taky nebudu!
Od útlého dětství slýchám, jak by měla zdravá strava vypadat a do dneška, a že je to už požehnaně let, jsem se nedočkal sebemenší změny v sortimentu hromadného stravování - pokud tedy nepočítám to, že je to stále "ošizenější", aby se to vešlo do kalkulace. Přitom tohle změnit by měla být úplná prkotina - stačí jedno nařízení a soubor správných receptů. Jenomže ono to nikoho nezajímá, navíc správné stravovací návyky by mohly dost podstatně oddálit dobu, kdy populace začne chodit po doktorech a kvůli výdělku medicínského průmyslu je škoda každého dne.

Zdravím - poota

[A(&F)]

... ještě nikdo se nevyhrabal z terminálního raka pouze nějakou chemií, ať již přírodní, nebo umělou ....

... Slávku, a co W^-D ?? ...... vždyť máme několik pacošů, kteří krom bolest tišících náplastí měli i "nálepku" týkající se terminálního stadia ... ... a přestože z toho nejsou zcela venku, tak navzdory všem lékařským prognózám tu stále "ještě straší" a daří se jim čím dál tím lépe ... ...... nemusím přitom zmiňovat, že většina z nich byla definitivně smířena s brzkým koncem, kdy nevěřili, že by se snad mohli dožít ještě nějakého dalšího jara ...

... škoda jen, že "Warburgova voda" nefunguje na všechny typy rakovin ... ...

... Anri ...

[Slavek Krepelka]

... nemusím přitom zmiňovat, že většina z nich byla definitivně smířena s brzkým koncem ...

Snad si všimni toho minulého času ve Tvé citaci. Přečti si šestkrát Norbekova a třeba to pomůže pochopit, že vůle pacienta a hlavně jeho aktivní snaha žít je tou nejzákladnější podmínkou k uzdravení, bez které je vše marné. Vše ostatní jsu berličky, i když mohou být velice významné.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

... tak z nich budou "exoti", ....

No a právě proto nutně dojde k nějaké umělé depopulaci a kdo to přežije budou někteří ti dnešní exoti. Radši tedy budu živej a zdravej exot, než zapomenutá statistika. To je svobodná volba každého z nás. Je tady jenom na tomhle fóru více než dostatek informace jak se zařídit, pokud člověk hodně chce. Pokud se mu nechce, je to jeho věc.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

To je svobodná volba každého z nás. Je tady jenom na tomhle fóru více než dostatek informace jak se zařídit, pokud člověk hodně chce. Pokud se mu nechce, je to jeho věc.

Souhlasím s Tebou ve všem.
Ale vidím určitou cestu ve změně dosavadní totálně špatné výchovy, kterou zmrzačilo křesťanství a jiné víry, a následně dorazil materializmus a ateizmus, takže v ní nezbylo nic prakticky použitelného. Nevěření ve vlastní síly a síly vlastního těla se spoléháním se na to, že v případě nemoci nás zachrání školení odborníci, je jen cesta k odborně oddalované smrti, udržované v odstupu jenom polykaným množstvím draze placených prášků.
Už od nejútlejšího dětství to chce, a to po několik generací, vštěpovat lidem povědomí o všemohoucnosti spojení sil ducha a přírody, víru ve vlastní síly a cenu správné informace, a také schopnosti spolehlivě rozlišovat, co je objektivně dobré a co špatné, jak třeba v jídle, tak i v chování.
Člověk takhle vychovaný v případě nějakých potíží nepoběží za někým jiným, kdo by mu měl vnutit nějaké řešení, ale bude se sám zajímat o příčinu a způsob, kterým to napravit. Svoje zdraví bude považovat za svoji soukromou "věc", kterou je rozumné udržovat v pořádku, stejně jako třeba nemovitost, do které také nenechá zatékat děravou střechou a teprve prohnilé trámy vyměnit odbornou firmou.
Problém vidím nikoli v tom, že by lidi "nechtěli", ale v tom, že o všech svých schopnostech a možnostech prostě nevědí a také nevědí, že by mohli nějaké někde najít. Druhým problémem je všeobecná lidská lenost, kdy je i na smrt nemocnému člověku zatěžko si relevantní odkaz vůbec přečíst a nebo podle něj něco dělat.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... Ale vidím určitou cestu ve změně dosavadní totálně špatné výchovy, kterou zmrzačilo křesťanství a jiné víry, ....

Jo. Jenže s dětma jsem provedl a nechal provést prakticky vše, co "každý". Už se těším na vnučstvo, jak mu nasadím brouka do hlavy a dětem ještě konec konců dodatečně sázím trochu taky. Nejtěžší je však překopat první sebe, donutit se jednat. Proto se do toho málo komu chce. Mně se do toho prakticky taky nechtělo vůbec a ještě stále hodně nechce. Co si budeme povídat. Ale kupodivu jakmile na tom člověk nějakou chvíli trvá a dělá, chtít se mu začne. Překonaná "nechce se mi" se stávají zvykem a eventuelně se ty střípky hromadí, další už jdou snadněji a jde to čím dál tím líp.

Je to jak roztáhnout vlak. Tuhle jsem narazil na krásnou analogii. Pokud by vagóny od vlaku neměly pružná spojení, lokomotova by nikdy nedokázala běžný vlak roztáhnout. Je to dost logické. Jakmile je váha vlaku větší než váha lokomotivy, lokomotivě se při záběru maximálně začnou protáčet kola. S pružnýma spojkama roztahuje mašina vagóny jeden po druhém a pokud je vlak hodně dlouhý, poslední vagón "utrhne" z nuly i na několik desítek kilometrů v hodině během pár vteřin. On pak teda zase hned zpomalí a chvíli se to celý cuká, ale rozhejbe se celý vlak.

Docela hezký je příklad jak Mark Komissarov učí lidi prozřetelnosti. Děckám to jde velice rychle, protože za sebou netáhnou kupu vagónů naložených zvyky a vědomostmi toho, co je "nemožné". U dospěláků to vezme mnoho dní a daleko více práce, protože naloženo maj, i když pak zase dovedou o dost víc, protože v těch jejich vagónech je i přehled, co vše by se s tím novým dalo ještě dělat.

V každém případě ale nutně dochází ještě k jinému efektu. Pokud se dostatek jedinců naučí manipulovat sami sebou naprosto "nenormálně", jejich schopnosti se stávají čím dál tím víc sociálně normálnějšími a začne se trhat i vlak sociální zabedněnosti. Osobně jsem velice skeptický co se týče hromad esoterických blábolů, ale to je jen počáteční zmatek, který se vyvrbí. Důležité je, že se ten směr rozmáhá, že čím dál tím víc lidí jak na náboženství, tak na vědismus, což je jedno a totéž v jiném obalu. Stačí si uvědomit odkud vítr fouká, kdo nám tyhle dvě svinstva podstrkuje. Jak v Císařově pekaři a pekařovu císaři. "Chcete narkózu železnou, nebo dřevěnou."

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Přetaženo z http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=123712#p123712

Zřejmě to tedy jde a jak naznačuješ, tak možná i docela snadno.

Kdyby to bylo snadný, tak to dělaj všichni. Takže nenaznačuji nic jiného, než že to jde.

Mohl bys tedy místo namátkou vybraných příkladů uvést jejich kompletní řadu a nebo návod, podle kterého se dají všechny vyhledat?

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... i-monfort/
http://www.cestyksobe.cz/henri-monfort- ... va-ad2582/

A nebo, a to by bylo ještě mnohem lepší, napiš rovnou jednoduchý a přesný návod "Kterak od rakoviny ke zdraví snadno a rychle"....

Celkem rychle ano, snadno ne. To "snadno" bylo od Tebe, ne ode mne.

... Z vlastní zkušenosti Ti můžu říct ...

Já taky.
Taky mám ale dost "mírnější" motivaci, než člověk s rakem.

Jako příklad si vezmi video s Komissarovem. To Ti názorně ukáže, že je možné vidět i bez očí. Pochopíš to, zapamatuješ si to, uvěříš tomu že to jde, budeš to také chtít a nebo dokonce nutně potřebovat, ale přesto to sám nedokážeš.

Máš pocit, že to co dokázal Komissarov nedokáže spousta lidí taky sama, když to sám dokázal on a navíc dává, i když ne detailní, návod jak na to?? Já ti řeknu, že máš skoro naprostou pravdu. Skoro. To "skoro" představujou lidi, kteří se na to nedívají tak, jak jsi to popsal. Barevný kelímky jsem koupil v pátek, barvný papíry ve čtvrtek, klapky jsem objednal mám pocit ve středu a jsou na cestě. To by v tom byl

.... Ale chápu Tvůj názor a považuji ho za správný, jenom na tu realizaci "vlastní silou" pohlížím přece jenom skepticky.

Já taky.

Jako daleko nadějnější způsob bych viděl jeho realizaci "odbornou silou", tedy někoho na dostatečné výši, čímž se dostáváme k šamanizmu a léčitelství.

Já taky.

Před hodinou jsem přijel z posledního dne semináře Eric Pearl.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1009 ... 414/video/
(tři díly stejného)


http://www.lecivaenergie.cz/Links.aspx

První den všeobecné povídání s demonstrací jak je předvádí na Youtubišti.
Druhý den detailní postupy a praktická cvičení. Jako ukázka rychlého nacvičení cvičenců bez přímé účasti léčitelů včetně Erica:

Jedinec (učedník, nějaký cizí chlap s visačkou Denis) sedí na jednom konci chiropraktického lůžka, u jedince stojí druhý učedník (já). Dva sedící učedníci a dva stojící připadají na jedno lůžko. V cimře nějakých 50 lůžek.

"Sedící i stojící učedníci pokuste se dotknout rukama za zády, jedna ruka přes rameno." Já si je tedy poněkud podám, ale Denis měl na jedné straně cca 8cm mezeru, na straně druhé cca 14cm. Nevěděl, jak dlouho, nikdy to nezkoušel.
"Stojící, položte sedícímu obě ruce na jedno rameno. Vyvolejte si pocit v rukou. I kdyby to nešlo, snažte se." .... Tři minuty ... "Stojící, sundejte ruce a všichni si zkusí opět podat ruce za zády." Mě to šlo prakticky jako na poprvé. Denis na původně menší mezeře cca6cm, na původně větší mezeře cca 6cm.

"Sedící vstanou a stojící si sednou. Stojící ruce na rameno sedícího na tři minuty. .... Dotkněte se za zády rukama".
Já si podal ruce za zády na jedné straně poznatelně lépe, cca 3cm extra. Na straně druhé stejně jako před tím. Denis se dotkl špicema prstů na straně s původně 14 cm mezerou a chybělo mu cca 0.5cm na straně druhé.

Sečtení výsledků a vyhodnocení 375 učednků:
35% doznalo hrubé zlepšení o více než 5" = 12.5cm
75% doznalo hrubé zlepšení více než 2" = 5cm
Průměrný věk učedníků bych odhadl tak někde kolem 50 let, spíš víc.

Docela mne tahle demonstrace dojala k slzám, protože jsem si naprosto jistý, že většina "účedníků" nebyli Erikovi spikenci.

Třetí den začal otázkami do publika, jestli se něco zajímavého neudálo. Událo a nejzajímavější byla babička, která si dnes zapoměla doma naslouchátko, jenom aby zjistila, že ho nepotřebuje. Ovšem to bylo nejzajímavější jen do té doby, než jsem o hodinu později zjistil, že:

Někde se tu zmiňuju, tak v červenci 2013, že se mi udělala na zápěstí boule a další příspěvek asi o dva týdny později, že se zmenšila. To sice byla pravda, ale pak zase začala sviňa růst a pak naskočila další hned vedle a měl jsem dvě. Včera to bylo jak velbloud, jak kdyby na zápěstí byly pod kůží dvě trnky (plané) Dnes to bylo kolem desáté během "představení", kdy mne napadlo se na ruku číhnout. Skoro fuč. Jaká to náhodička? Žena se do mně kvůli tomu celou tu dobu montovala, asi ak jednou týdně po deseti minutách její "medicíny", že mám jít k panu dochtorovi. Já se na to tvářil kysele. Když moje vlastní mentálně Céčkové působení nic, říkal jsem si, uvidím jestli s tím hne tenhle seminář a když ne, píchnu to močí, nebo kyselinou. CHYBA!!!!!

Udělil jsem si vlastně podvědomý úkol se s tím vypořádat ať již sám, nebo prostřednctvím, na tomhle semináři. Tak se i stalo
Včera jeďa dost pozdě domů mne napadlo to eventuelně nafotit, než to píchnu jehlou. Měl jsem to nafotit hned. Takhle se nemám čím vytahovat a jenom rodina to viděla a uvidí, co se stalo.

Doporučuju Erikovu knihu zakoupit, naštudovat a čarovat. Vřele doporučuju v párech, či větších skupinách a aj provádět. Já se to podle knihy naučil od Bengstona a jde prakticky o tutéž metodologii, i když značně náročnější na naučení než Pearlova. Jde to poléčení i na sobě, ale na druhých je to o hodně snazší, protože nemáme zdaleka tak silnou citovou a pocitovou vazbu s druhými, jako sami se sebou.

Perla: Eric Pearl nás všechny prohlásil za vyučené s tím, že dál je vše jen na nás, jestli budeme schopni se vypracovat dál, nebo ne. Jak to ví? Všichni do jednoho byli schopni opakovaně vyvolávat v druhých přechodné fyzické projevy působení. Absolutně mi není líto, že jsem za tu srandu bouchl 488 Kanadskejch.

Kdo chce, má velikou šanci a nejen s tímhle. Kdo pochybuje, nepochybně zemře na pochyby ať tak, či onak. Osobně nehodlám nést jakoukouliv zodpovědnost za kohokoliv, kromě sebe a těch, které jsem si sám vybral a asi ještě vyberu. HOWK.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[pavelv]

...Před hodinou jsem přijel z posledního dne semináře Eric Pearl. ...
...Doporučuju Erikovu knihu zakoupit, naštudovat a čarovat. ...

Dostal jsi me . Knihu mam, tak si ji konecne prectu, nastuduju a budu carovat .
Dik moooc, Pavel

[pdob]

...neviem, či som to správne pochopil-je nutné sa zúčastniť seminára(zasvetenia)?

[Slavek Krepelka]

...neviem, či som to správne pochopil-je nutné sa zúčastniť seminára(zasvetenia)?

Mnozí to dokážou jaksi sami od sebe. Někdo se k tomu eventuelně nějak dohrabe podle literatury, či jiné informace. Někoho dokope dobrý seminář a někoho nedokope nic. Je jen na tobě, co s informací dokážeš a s jakou.

Včera jsem měl krátkou diskusi se svou ženou.
S) Chtěl bych, aby ses to taky naučila.
H) Já tomu nevěřím!
S) Ukazuji jí snad po dvacáté své zápěstí.
H) Já jsem vyrostla s tím, že to je nemožné, určitě jsi to udělal nějak jinak. Možná jsi si zařídíl návštěvu u doktora a ten ti to odsál jehlou, či něco takového.
S)

Vůbec neuvažovala o tom, že bych k doktoru musel jít v něděli, kdy operuje jen záchranka, že její uvažování je naprosto iracionální, i když ho za racionální považuje. Jde o rozdíl mezi chtít a udělat, a nechtít, především pak aspoň věřit vlastní očím víc, než všem blábolům, který jsme si kdy nechali nacpat do hlavy.

Dám Vám ale krásný příměr který nám dal Eric. Oslovil publikum:
- Kolik z vás má na sobě jeansy?
- Asi tak čtvrtina rukou nahoře.
- Věříte, že na sobě máte džíny, nebo víte, že na sobě máte džíny?

Víra sebou nese jisté pochyby a zmatky. Teprve když přejde víra do stadia naprosto bezpochybného vědění, dokáže mysl přes výkonný orgán, naše tělo, spáchat cokoliv. To neznamená, že víme-li něco blbě, že se tak nestane. Je v tom tedy i jisté nebezpečí, že spácháme něco, co jsme nechtěli, pokud máme specifický záměr něco spáchat ale v blbé víře. Jde o to si z hlavy vymydlit všechny pochyby, že něco nejsme, něco nejde, něco nedokážeme atp. a je to velice těžká práce sama se sebou. Jak poznáme že víme? Přestaneme si zdůvodňovat ať již vědecy, či jakkoliv, cokoliv. Zmizí pochyby.

Spousta lidí na semináři tvrdila, že již při čtení jeho knihy jim začaly ruce naskakovat, tedy začali cítit různé neobvyklé pocity v rukou, a mám to potvrzeno i od jednoho člena našeho FUP. Jde o to, jak moc se informaci bráníme, nebo nebráníme. Já bych si například mohl začít taky vysvětlovat, co se stalo s těma boulema, jaký byl jejich původ a proč a jak. na to. Stalo se, děje se dále a bude se dále dít ne jak mi někdo nakuká, ale jak si nakukám já sám. Kde je naše největší chyba?

Tohle je pro změnu Komissarov:
a) Když se děcku povede správně určit čtyři barvy z deseti, raduje se jak malé dítě ze svého úspěchu a učiní rozhodnutí, že to půjde čím dál tím lépe. Když se dospělákovi nepovede určit šest barev z deseti, potí se nad svým neůspěchem a pitvá proč a jak a učiní rozhodnutí, že je to k ničemu. Podáno jinak: Dítě hází zmetky do odpadků a nezajímají ho, zatímco dospělák hází do odpadků kvalitní výrobky. Tohle z nás dělá naše vzdělání.

b) Dáme-li na výběr 5 kelímků z nichž jeden skrývá míček, jsou výsledky podstatně horší, než když dáme na výběr 50 kelímků, z nichž jeden skrývá míček.

Blbost? Dle zákona pravděpodobnosti naprosto definitivně. Jenže zákon pravděpodobnosti je ptákovina, která to neřídí. Výběr řídí vědomí a vědomí v případě výběru 1 z 5ti říká: "Kam to ten chlap mohl jen dát? Kde to dal posledně? Kam až pohodlně dosáhne? Jakou barvu většinou volí? Slyšel jsem kde se něco šustlo? Vědomí se domnívá, že výběr z 5ti je nějak vykoumatelný "racionálním" procesem. Je-li však výběr 1 z 50ti, vědomí takové uvažování vzdá jako nemožné a přejde na intuici. No a nastojte, zákon pravděpodobnosti utrpí "iracionální" porážku na hlavu.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[pdob]

Slávku dík. ...aj za trpezlivosť.Ja som taký jednoduchý človek a dlhšie mi niektoré veci dokvapkávajú. Vo všetkých veciach som trochu pomalý.Ale som tu rád medzi vami.
p.s. podobný dialog s manželkou mávam aj ja, hoci pri iných príležitostiach, ale sú zlaté tie naše prítulky/krásne oslovenie/

[ceskymo]

Slavku, myslis tuhle knizku?
http://www.uloz.to/xRt7gAz/ericpearl-uz ... idruhe-pdf

Diky za clanek, ale kdyz vsichni kolem porad chteji nejaka zduvodneni... a zijeme mezi lidma... je pak tezky si udrzet vlastni vnimani, ktery slovama zduvodnit proste neumim.

[Slavek Krepelka]

Slávku dík. ...aj za trpezlivosť.Ja som taký jednoduchý človek a dlhšie mi niektoré veci dokvapkávajú. Vo všetkých veciach som trochu pomalý.

Ve skutečnosti Ti to poskytuje nesmírnou výhodu. Nepitvej to a nepitvej nic. Nauč se to a podle Pearlovy metody je to velice snadné. Ve skutečnosti se o tom zmiňuje i Norbekov. Ve své knize o brýlatcích jasně navádí, aby člověk třeba zavřel ruku v pěst, vytrčil pouze ukazovák a soustředil svou mysl na ten ukazovák, dokud v něm nepocítí nějaké mravenčení, nebo cokoliv, co necítí jinde na těle. Tohle je přesně to, o čem mluví všichni, kdo se tím zabývají.

Pearl ty pocity nepovažuje za nic než za barometr a že prý není ani moc důležité jak moc to člověk cítí, ale z osobní zkušenosti mi to nepřipadá jako až tak úplně pravda. Jakmile to spustí, dochází s jistotou k nějakému vzájemnému působení a mám pocit, že intensita vjemu je ten barometr, která říká, jak dobré je spojení a jaká je intenzita působení. Nejspíše jde o sílu projevu zpětné vazby, což je vynikající pomůcka a v podstatě doklad, že se něco děje a jak moc. Dokonce jsem velice nedávno (ne na sobě) zjistil, že pocit chladu (zmínil se i Pearl) až zimy, je nejspíše nejsilnějším ukazatelem toho působení, ale nemusím mít pravdu. Možná druh pocitu odpovídá nějaké specifické kvalitě spojení a potřebě specifické tkáně, nebo člověka. Je mi to ale taky docela jedno. Podstatou je, nechat to něco dělat, co to umí. Nesnažit se ty pocity nějak regulovat. Taky z vlastní zkušenosti mohu říct, že se ty pocity mění jak s postupem času, tak s tím, na koho působím, tak s tím, do jaké míry si dovedu vyvolat své vlastní emoce.

Velice nedávno se mi stala ta věc, že jsem se dval na Youtubišti na talenty zatímco jsem někomu vysílal a všeobecná atmosféra v hledišti, spojená s mým vlastním pocitem naprosté euforie nad velice překvapivými výkony naprostých amatérů, mi vyvolaly intensitu v ruku, jakou jsem nikdy před tím nezažil a nejen v rukou. Rozjelo se mi to až na zápěstí v takové míře, že jsem měl pocit, že ho mám na plotně. Emoce. Především radostné, ale také soucit a přijetí pocitu lásky ke všemu a ke každému.

Další můj vlastní postřeh je to, že každému z nás je někdo sympatický, někdo nám je naprosto volný a někdo nám je nesympatický. Vzal jsem si příklad z Bengstona, který pracoval i na myších (a velice úspěšně). Pokud jsem postaven před případ, kdy je mi "pacient" nesympatický, koukám na něj jako na myš. Ne s tím, že ho mám za bezvýznamného, nebo pitomého atd, ale že ho mám za neviného. Není tím, čím se projevuje. To je naučené. Je však dalším cancourem božství, i když hodně postiženým a tím spíše potřebuje pomoct. Tím vyloučím z rovnice své EGO stejně jako ego "pacienta".

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Slavku, myslis tuhle knizku?

Vzhledem k tomu, že mu teprve nedávno vyšla druhá, bych řekl, že ano. Už jsem ji stáhl a moc dík.

Co se týče druhých a v podstatě sociálního působení na každého z nás? Obrať to. Působ na druhé a nenech se stahovat do bahna jejich konvencí, po kterých nic není, které již v mnohém odmítáš a které TOBĚ i jim škodí. Pokud neděláš druhým zle, nic jim po tom není, co děláš Ty. Pokud ano, potřebujou právě to, co jim vědomě i podvědomě předáváš. Nech se vést svým vlastním svědomím a ničím jiným.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[ceskymo]

Diky, citim to stejne, jenom to "logicky" zduvodneni mi nejde...

PS: Este jsem napsala dalsi hafo, ale smazala, pac mi to zni jako blaboly... to je prave ta potiz se slovama. Obdivuju, jak to dokazes vyjadrit