Fórum U Pramene

Akord píše:

Dvell píše:[daji si tu praci a zaleti se sem mrknout.. preci jen jejich civilizace muze byt treba 50 milonu let stará:-) a už umí vytvořit červí díru a ucpat černou díru:-D tak se sem zaleti mrknout jak může vypadat život jinde:-

Nač by to zrovna takto delali, vypouštet pryč svou hmotu. Treba mají lepší televize a všechno si na dálku prečtou...

Možno aj lepšie dalekohľady. Najväčší pozemský dalekohľad má priemer 6 metrov. Postaviť tak nejaký s priemerom 100 metrov a ohniskom 1 kilometer. Musel by byť samozrejme umiestnený niekde v kozme.

Dvell píše:No to nevim, opravdu nevim, treba je to jen sen nebo se jednou probudíme z Matrixu?:-) nevím nazývám vesmírem to co vidím kolem, kam až se dohlédnout dá..

S pozdravem

Dvell

Ani netušíš, že máš možno pravdu a skutočne žijeme vo vesmírnom Metrixe. Ak si el. častice medzi sebou naozaj vymieňaju informácie, výmenu potvrdil sokrateus, tak celý vesmír je akýsi superpočítač s vesmírnym vedomím a my sme len výplodom jeho fantázie.

Ilem píše:...Rychlost světla je konečná... ...Já myslím, že vyspělé "civilizace" nepotřebujou k nám lítat. Stačí, když se na nás myšlenkově napojí. A pokud k nám letí, tak určitě ne jejich fyzické tělo, pokud vůbec nějaké mají..

Ilem zdravím ťa . Ano , rýchlosť svetla je pre svetlo konečná . I súčasná ,,fyzika" už vie , že tam to ani zďaleka (rýchlosť) nekončí . Ale... . ,,Kápnuls božskou". Páni , kedže debaty tohto druhu sú v ,,ludskóm" svete vhodné skôr k ,,pivu", hoďte to prosím za hlavu a poďme ďaléj . Pepe

Akord píše:

Dvell píše:[daji si tu praci a zaleti se sem mrknout.. preci jen jejich civilizace muze byt treba 50 milonu let stará:-) a už umí vytvořit červí díru a ucpat černou díru:-D tak se sem zaleti mrknout jak může vypadat život jinde:-

Nač by to zrovna takto delali, vypouštet pryč svou hmotu. Treba mají lepší televize a všechno si na dálku prečtou...

třeba kvantovou komunikací - jak to dělají sousedé za Dunajem: http://www.quantum.at/index.php?id=44

nebo třeba: http://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_pseudo-telepathy ?

(pepe - už jsem to měl napsaný, bylo mi líto to neodkliknout ) jinak už

Ilem píše:Rychlost světla je konečná. Dokonce se v různých materiálech liší. Důsledkem toho je Čerenkovovo záření. Ale zdráhám se brát tuto rychlost, jako llimitní. Měřil například někdy někdo rychlost telepatického přenosu? Já myslím, že vyspělé "civilizace" nepotřebujou k nám lítat. Stačí, když se na nás myšlenkově napojí. A pokud k nám letí, tak určitě ne jejich fyzické tělo, pokud vůbec nějaké mají. O informačních polích už se tu někde psalo.

...1...pozdrav Ilem-ovi...jak rychlá je myšlenka....tedy u člověka...
...myslím , že je limitní, protože v hlavě to funguje jako v počítači...a ty synapse komunikují "snad " elektrochemicky....a elektřina se šíří....třeba vodičem....zas jen těch 300 000... možná se pletu...

...je tedy fakt, že někdo mluví rychlejc než myslí....

....že existují nějaké "červí díry"...jsem také přesvědčen.....a dokonce to vyplývá z jistých poznatků o skladbě hmoty a vakua...
...nikde jsem neslyšel, jak rychle se šíří magnetické pole...???....
....k Jerrym-u...hochu, tvoje starosti bych chtěl mít....mimo jiné velikost dalekohledu neřeší všechny problemy, kam se podívat...
....a neumíš si představit..asi...jaký problem je odlít zrcadlo....pak ho vychladit...a pak vybrousit....myslím , že současné znalosti jsou na hraně možností..
...a teď se zeptám jerryM osobně....k čemu jsou úvahy ...typu...kdyby se udělal teleskop o ohniskové vzálenosti...atd.....jinak hezký den ...a vzláště těm, co věří na UFO....martin11

martin11 píše: ...1...pozdrav Ilem-ovi...jak rychlá je myšlenka....tedy u člověka...
...myslím , že je limitní, protože v hlavě to funguje jako v počítači...a ty synapse komunikují "snad " elektrochemicky....a elektřina se šíří....třeba vodičem....zas jen těch 300 000... možná se pletu...

Nemyslel jsem myšlenku v hlavě. Myslel jsem myšlenku "mezi dvěma hlavama", které jsou vzdáleny tisíce kilometrů, možná světelných let, možná i parseků.

martin11 píše: ...je tedy fakt, že někdo mluví rychlejc než myslí....

....že existují nějaké "červí díry"...jsem také přesvědčen.....a dokonce to vyplývá z jistých poznatků o skladbě hmoty a vakua...
...nikde jsem neslyšel, jak rychle se šíří magnetické pole...???....
....k Jerrym-u...hochu, tvoje starosti bych chtěl mít....mimo jiné velikost dalekohledu neřeší všechny problemy, kam se podívat...
....a neumíš si představit..asi...jaký problem je odlít zrcadlo....pak ho vychladit...a pak vybrousit....myslím , že současné znalosti jsou na hraně možností..
...a teď se zeptám jerryM osobně....k čemu jsou úvahy ...typu...kdyby se udělal teleskop o ohniskové vzálenosti...atd.....jinak hezký den ...a vzláště těm, co věří na UFO....martin11

Takový veliký dalekohled asi nemůže být konstruovaný stejně, jako malý. Musel by být například z elektronicky řízených segmentů. možná úplně jinak mimo naše znalosti. Ale stejně asi nemá smysl se dívat, jak to tady u nás vypadalo třeba před 150 miliony let (doba letu paprsku na vzdálenější galaxie)

martin11 píše: ....k Jerrym-u...hochu, tvoje starosti bych chtěl mít....mimo jiné velikost dalekohledu neřeší všechny problemy, kam se podívat...

Tak s timto naprosto souhlasim.. je banda míst kde není nic.. a bude jich jen pár kde bude neco zajímavého a pročesávat náhodně nebo i systematicky vesmír asi bude na pár pěkných tisíciletí (za předpokladu že bychom měli ty teleskopy tohoto schopné)
A k tomu vesmírnému Matrixu me napadá jen: "Svět je cirkusovej stan a clověk jako klaun, mastí za špekem špek aby mohl pán Bůh smíchy řvát.."

S pozdravem

Dvell

martin11 píše: ...jak rychlá je myšlenka....tedy u člověka...

Mozog je len generátor, tam tie impulzy prebiehaju relatívne veľmi pomaly. Rýchlosť už vygenerovanej myšlienky je už čosi celkom iné.
Viem si veľmi dobre predstaviť ako sa postupuje pri výrobe zrkadiel na astronomické dalekohľady. Vtip je v tom, že ten priemer 100 metrov nemusí byť z jedneho kusu, ale zložený z viac častí. K tej tvojej otázke protiotázka. Chcel by si vlastniť radšej trabanta alebo mercedes a prečo?

...aha...myšlenkový přenos.....jojojo, tak to souhlasím..."mohl " by být rychlejší...mezi hlavama.....jen .."zase" ta hlava to zpracuje rychlostí přenosu vzruchu....je to asi na delí povídání...
....složené teleskopy známe....jsou i na plochách několika km2.....známe i složené zrcadlové ....
....a pro Jerry....sis tedy naběhl.....mám Trabanta...viz foto.....a věř mi, že mercedes měl se mnou na dálnici potíže....
...a mimo jiné...toho Mercedesa mám také....takže ...lepší přirovnání....
...hezký den všem martin11

Jerry.M píše: Chcel by si vlastniť radšej trabanta alebo mercedes a prečo?

Tedy mercedesa bych vlastnit opravdu nechtěl, a to ani v případě, že bych neměl problém ho živit. Naopak mám Trabanta, sice starého, ale jsem s ním spokojen. Kdyby bylo možné koupit ho zcela nového, bylo by to i moje příští auto. I mezi mými známými je několik takových, kteří by si ho, pokud by se vyráběl dál, nebo znova, ale tentýž, také pořídili. Nejsem zdaleka tak dobrý řidič jako martin11, takže neovládám bezpečnou jízdu na pouhé čtvrtině kol. Osobně se pokládám spíš za "polovodiče", takže se snažím mít na vozovce kola pokud možno všechna. Několik tisíc kilometrů jsem také najezdil s přívěsem o maximální povolené váze (tenkrát se ještě nehmotilo, ale vážilo) s prvními průběžnými hydraulickými brzdami v republice. Byly dost potřeba, protože po naložení na dovolenou u moře byl přívěs podstatně těžší, než Trabant. Není to chvástání, dávám to sem jenom pro ilustraci, jako že o jízdních vlastnostech Trabantů vím trochu víc, než jenom z doslechu.
Ovšem, upřímně řečeno, nepříliš chápu, jak Tvá otázka, nebo odpověď na ni, souvisí s tématem - poota

poota píše: s prvními průběžnými hydraulickými brzdami v republice. Byly dost potřeba, protože po naložení na dovolenou u moře byl přívěs podstatně těžší, než Trabant. Není to chvástání, dávám to sem jenom pro ilustraci, jako že o jízdních vlastnostech Trabantů vím trochu víc, než jenom z doslechu.

Vím, o čem píšeš. Jednou jsem si půjčil za trabanta přívěs, který sám vážil 300 kg. Zrovna měli cement, což tenkrát nebylo běžné. Tak jsem koupil rovnou tunu. 400 kg do trabanta a 600 kg na přívěs. Trabantík s tím nákladem šupajdil, jako divej. Problémy nastaly, když jsem pod kopečkem potřeboval odbočit. Šlápnu na brzdu a nic. No, neodbočil jsem, musel jsem pokračovat rovně. Jinak skvělé auto. Když byla špatná baterka, sám jsem ho roztačil, naskočil a jel. To se mi už s žádným jiným autem nepovedlo.

Omlouvám se za plevelení vlákna, ale když už to tu bylo, musel jsem zavzpomínat.

martin11 píše:...nikde jsem neslyšel, jak rychle se šíří magnetické pole...???....

Stejnou jako svetlo. Vypadá to tak, že samo osobe magnetické pole neexistuje, jde pouze o meritelný projev pohybu elektrického pole.

K trabantu - budiž, ale 2takt v principu taky neexistuje a jde pouze o ošizení 4taktu. Termodynamická verze 2taktu neexistuje, i když se nakreslí. Žádný z idealizovaných obehu tepelných motoru od Rankina, Erics-Braytona, Otta, Diesela není 2taktem. Ani neprimerene zjednodušeý Schmittuv obeh modelující stirlingy. I když existovaly lodní diesel 2takty a jiné, tak v podstate stejne šlo termodynamicky o 4takty, dalo by se ríct, že 2takt je pouze mechanické rešení, ale ne tepelné-termodynamické. Když tedy trabant, tak neco jako 4takt.
Vysvetlení, že 2takt má 2xvíce pracovních cyklu obstojí pouze po mechanické stránce, jinak je naivní.

Poota: I když se teď zdánlive hmotí, stejne se váží, protože ve skutečnosti o hmotnost (jako počet částic určitého druhu) nikomu, kdo používá 2ramenné, nebo elektronické váhy nejde.
Takže to nazýváme sice hmotností, ale stejne vážíme, tedy porovnáváme, a pritom porádne nevíme, co vlastne ta hmotnost je. Že kdosi zamenil slovo váha za hmotnost, tak v podstate pri reálném vážení dokazuje, že nepochopil, oč jde. Nikdo prece pri vážení nepočítá protony a neutrony, co by tak odpovídalo hledání správné hmotnosti. Obávám se, že to nechápou ani mnozí učitelé hlavne na stredních školách, co proste jen vymenili slova a doplnili moudrým komentárem.

Akord píše: K trabantu - budiž, ale 2takt v principu taky neexistuje a jde pouze o ošizení 4taktu.

Teda Akorde, ty jsi ale puntíčkář. To snad víkaždý průměrně vzdělaný ovčan, že dvotakt je ve skutečnosti čtařtakt, kde část pracovního cyklu probíhá v prostoru pod pístem. Jde pouze o názvosloví. Oč jednodušší je říct "dvotakt", než "ošizený čtyřtak využívající prostror pod pístem", či něco podobného.

martin11 píše:....k Jerrym-u...hochu, tvoje starosti bych chtěl mít....mimo jiné velikost dalekohledu neřeší všechny problemy, kam se podívat...
....a neumíš si představit..asi...jaký problem je odlít zrcadlo....pak ho vychladit...a pak vybrousit....myslím , že současné znalosti jsou na hraně možností..
...a teď se zeptám jerryM osobně....k čemu jsou úvahy ...typu...kdyby se udělal teleskop o ohniskové vzálenosti...atd.....jinak hezký den ...a vzláště těm, co věří na UFO....martin11

Martine, Martine Karlkulkovskej, Ty's snad necet o projektu studentu pro Antarktidu - material: led, obrabeni laser/let lampy a pod. velikost nehra roli. Cena dalekohledu x-krat lepsiho od Hubblu - 1/xxx ceny Hublu... A pre ze foto-graf (nic ve zlem)

Teda pánové, já žasnu co všechno se vejde pod hlavičku: inteligence vesmíru. Už tady chybí snad jen postelové pikanterie. Ne, že by to bylo nezáživné čtení, ale přecijen pánové...no.
Já se, když dovolíte, přidržím původního záměru.
Při pročítání dnešních nových příspěvků jsem narazil na doslova "perlu", kterou, možná nevědomky, napsal Jerry.M : „Vesmír je nekonečný, prečo by mala byť rýchlosť svetla konečná?... Možno fotonu bráni v rýchlosti to niečo vo vákuu čo tam podla Teba je. Aj rýchlosť zvuku je rozdielna v závislosti od materialu v ktorom sa šíry“.
Myslím, že to Jerry trefil 'přímo na komoru'. Ano, naše běžné „ošúchané“ fotony jsou omezeny v rozletu tzv. korespondeční rychlostí prostředí, v tomto případě kvartonového kontinua. Jenže mám pro vás jednu „podpultovku“, ‚jen pro známé‘. Jak leckdo jistě ví, každé materiální prostředí má svoji specifickou korespondenční rychlost šíření svých pružných kmitů, tedy vlnění. Tak známe prostředí meziatomové, s různými typy krystalových mřížek, molekulární prostředí a v neposlední řadě kvartonové prostředí. „Stavební“ prvky vakua, kvartony, ovšem, podle mé představy, sestávají ze 4 protoelementů a ty spolu také nějak komunikují. Jak? No, asi prostřednictvím dalšího vztažného, já mu říkám, subkvartonového prostředí. Co ho konkrétně tvoří, jo to ještě nevím, ale vím, že z principu fyzikální logiky musí existovat (jinak se ty protoelementy nepohnou z místa). A to je ta moje „podpultovka“. Vezmeme-li v potaz rychlosti šíření pro různá prostředí, tak jestli pro atomové a molekulární to dělá řádově stovky až tisíce m/s, v případě kvartonů už třistamiliónů m/s, tak prostou aproximací této řady nám pro subkvartonové prostředí vycházejí hodnoty šíření na stamiliardy m/s. To už je slušnej fofr. Komunikační vzdálenosti se nám řádově asi stotisíckrát zkrátějí. Např. celou Galaxií, která měří, bratru, stotisíc světelných let, proletí takové subkvartonové vlnění asi za jeden pozemský rok. To by se to jinak komunikovalo! (Ovšem to platí jen a pouze pro šíření pružného subkvartonového vlnění; translačního pohybu těles s nenulovou klidovou hmotností se to, bohužel, netýká). Přátelé, je teď třeba jediné: zanechat hašteření mezi kvanťáky a relativisty jestli bylo dřív vejce, nebo slepice a vrhnout všechny mentální síly na výzkum subkvartonového materiálního prostředí. Howgh