Prostor

[Akord]

Teda Akorde, ty jsi ale puntíčkář. To snad víkaždý průměrně vzdělaný ovčan, že dvotakt je ve skutečnosti čtařtakt, kde část pracovního cyklu probíhá v prostoru pod pístem. Jde pouze o názvosloví. Oč jednodušší je říct "dvotakt", než "ošizený čtyřtak využívající prostror pod pístem", či něco podobného.

Asi jsem spíš nesouhlasil s rychlokvašeným 2taktem. Mírne ješte pokračuju tuto: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 7721#47721

[Jerry.M]

.. Při pročítání dnešních nových příspěvků jsem narazil na doslova "perlu", kterou, možná nevědomky, napsal Jerry.M : „Vesmír je nekonečný, prečo by mala byť rýchlosť svetla konečná?...
Myslím, že to Jerry trefil 'přímo na komoru'. ..

Tak vidíš, predsa sme sa pohli o krok dopredu. Je to určite len jedna z možností, pre nás ešte nerealizovatelná. Môže ich byť aj viac, len o ních nemáme ani potuchy. Bude to tak aj s medzihviezdnymi letmi.

[Jerry.M]

.. Ovšem, upřímně řečeno, nepříliš chápu, jak Tvá otázka, nebo odpověď na ni, souvisí s tématem - poota

Mäš pravdu, tá odpoved a prirovnanie asi fakt moc nesedelo. A čo tak. Chcel by si na astronomické pozorovania dalekohľad čo zväčšuje 10x, alebo radšej taký so 100 násobným zväčšením?
Ohnisková dlžka je na ten priemer tiež prehnaná. V budúcnosti pravdepodobne aj tu príde k pokroku a projekty na výskum vesmíru sa dnešným nemusia podobať.
Uvaha bola taká, že ked by sme aj priam nevideli planétu iného slnka, tak aspon možno výsledok činnosti jej obyvateľov.

[Jerry.M]

Dobré videá, hlavne trojka. http://www.mojevideo.sk/srch/hubblov_teleskop/

[Jerry.M]

http://www.youtube.com/watch?v=gnCvHnlNT7c

[Jerry.M]

A že vraj to nejde!?
http://magazin.atlas.sk/technologie/ved ... vy/576450/

[Dvell]

Vezmeme-li v potaz rychlosti šíření pro různá prostředí, tak jestli pro atomové a molekulární to dělá řádově stovky až tisíce m/s, v případě kvartonů už třistamiliónů m/s, tak prostou aproximací této řady nám pro subkvartonové prostředí vycházejí hodnoty šíření na stamiliardy m/s. To už je slušnej fofr.

Hmm ano v zásadě správně, tedy až na drobný detail, já si vždy myslel ž emezi zvukem = mechanickým vlněním a světlem = elektromag. velněním je určitý rozdíl a že spomalení světla mezi atomy daného materiálu vzniká pohlcením fotonu a opětovným vyzářením, mezi atomy je rychlost světla stále "c". Toť výsledky mého dosavadního studia o rychlosti světla..
čerpám zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_s ... .A1l.C5.AF

Nic proti "úsvitu kvantové fyziky"

S pozdravem

Dvell

[sokrateus]

Ano, oficiální fyziky (klasika i kvantovka) mezi oběma typy vlnění "vidí" podstatný rozdíl. Ne tak Sokratova kvartonová fyzika. Pro ni je to vždy určitý typ mechanického vlnění, tedy harmoniké kmity nějak vázaných stavů hmotných objektů. V případě zvuku, t.j. mechanických kmitů, kmitají kolem rovnovážných poloh atomy vázané v mřížkách pevných látek. V případě elmag. vlnění kmitají protoelementy s nábojem vázané v kvartonech. V obou případech jde tedy o "mechanický" kmitavý pohyb; jednou atomů, podruhé protoelementů. Oficiální fyzika nezná kvartony a jejich protoelementy, tak holt jí v "prázdném" prostoru kmitají elektrické a magnetické nehmotné vektory. Takže tyhle nehmotné E a B vektory jim přenášejí hmotné fotony. Inu když jim tenhle nesmysl nevadí...
I já Tobě posílám pozdrav, Dvelli

[Akord]

Takže tyhle nehmotné E a B vektory jim přenášejí hmotné fotony. Inu když jim tenhle nesmysl nevadí...

Ješte jsem neslyšel o tom, že by vektor cosi prenesl, stejne jako nejaká veličina žeby neco prenesla. Steží lze taky brát to, že nepokojová hmotnost fotonu je vec porovnatelná s pokojovou hmotností fotonu rovnou nule. Prece jenom jde o fyzikální modely. Pole popisované pomocí E a B umí vykazovat hybnost, a zbytek je vecí modelu a interpretace. Popis pomocí E a B hybnost nevykazuje, proto nemá s fotony nic. Foton nakonec taky muže být pouze popisem a nemusí se jednat o reálne uchopitelnou jedinečnou entitu, nebo částici, vykazuje pouze vlastnost podobnou chování se hypotetické částice prijaté jako porovnávací model.

[sokrateus]

Upřímně řečeno, ani já si nemyslím, že vektory něco přenášejí. Ovšem podle klasické fyziky jsou to právě ty dva vektory co tam v prázdném prostoru sebou škubou. Kdyby nekmitaly nic by se nepřenášelo, protože samo invariantní elektrické i magnetické pole nic nepřenáší! Píšete: "pole popisované pomocí E a B umí vykazovat hybnost a zbytek je věcí modelu a interpretace". Čtu to dobře?
Docela nedavno jste mne tady poučoval, že fyzik se interpretací nezabývá. Platí to ještě?
Ale k věci: Nepřímo říkáte, že hmotnost elmag. záření přenáší nějaké pole jehož vektory E,B kmitají. To tedy znamená, že v původně prázdném prostoru, např. v blízkosti vodiče napájeného střídavým proudem, se 'vinou' těch kmitajících vektorů objeví nějaké elmag. pole. Pokud vyloučíme případy vidění Johanky z Arku, zbývá otázka: z čeho se to pole náhle vytvoří? Jaká je jeho fyzikální realita? Čím se prostor s elmag. polem strukturně liší od prostoru bez pole?

[Akord]

1.Ovšem podle klasické fyziky jsou to právě ty dva vektory co tam v prázdném prostoru sebou škubou. Kdyby nekmitaly nic by se nepřenášelo, protože samo invariantní elektrické i magnetické pole nic nepřenáší!
2.Docela nedavno jste mne tady poučoval, že fyzik se interpretací nezabývá.
3.Nepřímo říkáte, že hmotnost elmag. záření přenáší nějaké pole jehož vektory E,B kmitají.
4. ..z čeho se to pole náhle vytvoří? Jaká je jeho fyzikální realita?

1.Fyzika logicky(chybí zatím predmet) obchází odpoveď na otázku, co se škube. Vektory jou pouze popis toho kmitajícího pole a nemají s tím prípadným samotným kmitáním nic.
2.Interpretace prímo není úkolem fyziky. Fyzik jako kterýkoli jiný človek schopný delat si vlastní predstavy se jí zabývat samozrejme muže. Já nenapsal, že fyzik v roli človeka nemuže reagovat jako jiný človek, ale to, že není vymezeným úkolem fyziky a fyziku rešit interpretace. Poučování z toho vynechte.
3.Pokud slovo hmotnost v tom výroku zamením za energii, pak ano.
4. Žádnou možnou realitu nepopírám, ani ji tady nereším, navíc co je všechno z toho reálné je dosti težko ríct, patrí to spíše do filosofie, nebo podobné kultury. Zatím mám už pres 20 let názor, že nic(tedy pole v ničem a z ničeho) nemuže kmitat.

[Dvell]

Poota: I když se teď zdánlive hmotí, stejne se váží, protože ve skutečnosti o hmotnost (jako počet částic určitého druhu) nikomu, kdo používá 2ramenné, nebo elektronické váhy nejde.
Takže to nazýváme sice hmotností, ale stejne vážíme, tedy porovnáváme, a pritom porádne nevíme, co vlastne ta hmotnost je. Že kdosi zamenil slovo váha za hmotnost, tak v podstate pri reálném vážení dokazuje, že nepochopil, oč jde. Nikdo prece pri vážení nepočítá protony a neutrony, co by tak odpovídalo hledání správné hmotnosti. Obávám se, že to nechápou ani mnozí učitelé hlavne na stredních školách, co proste jen vymenili slova a doplnili moudrým komentárem.

Tedy abych se vrátil k tomuto, nám řekl učitel matiky někdy v páté třídě že váhu má těleso na váze, když se porovnává ale hmotnost má když to podáváme jako danou informaci, podle mně jde o zbytečné slovíčkjaření ačkoliv výraz "hmotilo" mě opravdu pobavil, děkuji.

S pozdravem

Dvell

[Akord]

nám řekl učitel matiky někdy v páté třídě že váhu má těleso na váze, když se porovnává ale hmotnost má když to podáváme jako danou informaci, podle mně jde o zbytečné slovíčkjaření

Teď presne nerozumím, k čemu patrilo to slovíčkarení...podle mne se slovu a činnosti vážení umele vyhýbáme. Informaci o hmotnosti jako hmotnost nejspíš nevnímáme ani neregistujeme, zajímá nás, jak je co težké a jenom porovnáváme. Vážení je totiž druh porovnávání, vážíme na shodu, nebo pomer s referencí. Nikoho z bežných lidí nezajímá hmotnost v bezváhovém stavu, trebaže je stejná (1kg závaží na Zemi má stále 1kg i v bezváhovém stavu) . Podle mne je správný výrok, že teleso má hmotnost 1kg stejne jako že teleso váží 1kg. Ta druhá pulka znamená stejne jen tolik, že jsme prímo, nebo neprímo porovnali 2 ekvivalenty ve stejném silovém poli. Stejne proto bych se nebránil výroku, že cukr má treba váhu 1kg (místo hmotnosti), je to stejne kvalitní a dobre formulovaná informace, pokud se ví, o čem to je.

[sokrateus]

Nikoho z bežných lidí nezajímá hmotnost v bezváhovém stavu, trebaže je stejná (1kg závaží na Zemi má stále 1kg i v bezváhovém stavu) . Podle mne je správný výrok, že teleso má hmotnost 1kg stejne jako že teleso váží 1kg. .

Očekával jsem, že své tvrzení o rovnocennosti hmotnost a váze sám opravíte. Bohužel zůstalo to tak. Takže: vlastní, klidová hmotnost m tělesa (částice)se nemění za žádných okolností, kdežto váha tělesa, G=m.g , t.j. tíhová síla G, kterou je těleso v gravipoli namáháno se mění podle intenzity toho gravipole. Tudíž těleso má mimo gravitační pole stálou a neměnnou hmotnost m, ale tíhu, neboli česky váhu G má nulovou.

[Akord]

Pane, nejprve si prečtete porádne mé príspevky, a potom to komentujte, protože to o čem píšete jsem nikde nenapsal, ani nic z toho pak needitoval. Naopak jsem psal jasne a vícekrát, že hmotnost je vecí počtu částic a ne pole. Že jste si toho podstatu dosud nevšiml jen vypovídá, že mé príspevky čtete nesouvisle. Není to poprvé a nepovažuji to za seriozní. Jen jste zamlžil podstatu toho, co jsem napsal, bez toho, aby jste se snažil pochopit o čem to je. Já se taky musím zatežovat čtením, než na neco odpovím.
Kdybychom šli do detailu, tak jste to taky napsal konvenčne dosti divne, protože teleso má stálou nemennou hmotnost bez ohledu na pole, jinak by jste mel prokázat, že to platí pouze pro verzi mimo pole, a tedy proč jste vlastne použil vymezovací slovo mimo. Treba Vám tam vypadla spojka "i" ve významu - i mimo. Pri dobré vuli je smysl jasný, ostatne o tom dosti vypovídá predpredešlá veta. Pokud jste to myslel jinak, mel by jste to upresnit aspoň do té podoby, aby bylo zrejmé, zda jde o názor odlišný od fyzikální konvence. I já se mohu zmýlit, ale dost lidí tady ví, že se základní fyzikou nemám žádný problém. Pri troše času to tam lehce najdete.
Opravovat zatím není co, s fyzikou nemám nikde spor a vymezil jsem pritom svuj doplňující názor.