Výživa pro člověka a Zemi

[jarda ovčák]

Mno.Teoreticky máte oba s denym pravdu a popravdě inklinuju k vegetariánství již roky... Kdo ví, možná jednou konvertuju.
Prakticky však pětinu plochy tvoří trvale travnaté plochy, jenž se nemohou, nebo kvůli erozi nesmí orat. Takže, ta tráva, co tam vyroste , přemění se v živočišnou bílkovinu.Je to v rámci republiky takovej kotel kalorií, až běda. Navíc nehnojených,neoraných, nestříkaných, jen voda, půda a slunce. Neberu to příliš osobně, spíše pragmaticky a s nadhledem.
Navíc mi připadá ekologicky a s úctou připravené jehněčí ekologičtější než vagon papriky ze sůdánu nebo ohňové země....
Boj o potraviny teprve přijde...... To je však můj úhel pohledu a jak již bylo řečeno, denny je frajer a patří mu dík. Odvedl fakt kus práce a to je moc fajn. Jsem rád, že vidím jiný úhel pohledu než svůj. Většina lidí totiž nemá žádný názor.
A když názor, tak jalové představy naklované na klávesnici kdesi v paneláku bez jakékoli vazby na přírodu.

[laik]

Zdravím
Musím souhlasit z paní Comenius....
Omezení masa ve stravě je přímo úměrně vyváženo zdravějším tělem a zdravějšími duchovnějšími myšlenkami......
tedy alespon u mě to platí .....
jak teď probírám uplynulé dny ....člověku omezením masa docvakne spoustu věcí......
ale zase jak už jsem psal jindy ,lidem v okolí jste jen pro smích ,to hodně podkopává to odhodlání něco změnit...
z toho plyne ,že lidé ještě nejsou připraveni na takové změny.....

ps.jardo domácí zvířata se nemusí chovat přeci jen pro jídlo ne?....slepice=vejce ,koza=mlíko.,ovce=vlna ,mlíko. kráva....atd....
...ale je asi pravda že z masa je v dnešní západní civilizaci asi větší výnos ne?.......a člověk musí něčím platit složenky......

[jarda ovčák]

Jasně že nejen pro maso, mléko,mléčné výrobky, vlna, kůže, krev na výrobu krevních derivátů pro chudokrevné vegany, ..... dělám si srandu, ale jen s veganama, jináč jsem opravdu začal chovat ovce pro krev....... Hlavně údržba krajiny, přeměna jinak bezcenné trávy na něco, co je k užitku.
Jen pár let mají lidé na výběr. Byly doby, kdy na výběr nebylo a jediná alternativa k tomu jíst vše, co se dá sehnat bylo scípnout hlady. ty doby brzy přijdou a starej chleba vymáchanej v loji starýho kozla pro vás bude lahůdkou nebeskou.......
O tom jsem nechtěl, jen o konverzi živin. Jako hluchej do vrat......Ale fakt mi to nevadí.....

[Denny]

Děkuji všem za uznání, ale zaslouží si ho autor a ne já. Již ve svém prvním příspěvku uvádím, že vše jsem odněkud okopíroval a ani nevím, od koho. Za to se stydím a omlouvám. Jsem však přesvědčen, že se tyto stránky do vlákna ZDRAVÍ opravdu hodí.
Já se posměchu jiných nebojím, nad to jsem povznesen, neboť vím, že všeho dočasu..........
Paní Comenius ví o čem píše, ani já jsem nevěřil, dokud jsem to nezkusil. Pokud to někdo myslí se s vým zdravím opravdu vážně, pak snad lepší cesta ani být nemůže

OBVYKLÁ NAUKA O VÝŽIVĚ

Tím, že se fyziologie vyvinula v čistě chemicko-analytickou vědu, ovlivnila přirozeně také výzkum výživy a její vliv na zdraví. Od samého počátku vědeckých nauk o výživě se činí pokusy zjistit chemicko-analytickou cestou, co a v jakém množství má člověk denně sníst, aby zůstal zdráv. Z hlediska této vědy o výživě má být výživa považována za zdravou tehdy, má-li určitý obsah kalorií, potřebné množství vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin, a vlákniny a pokud možno malé množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Zvířecí bílkoviny jsou konvenčními vědci v oboru výživy v Evropě stále ještě považovány za hodnotnější než rostlinné. V Americe se to však již z větší části změnilo. Přesto se i v Evropě těší vegetariánská výživa (dokonce i v konvenční vědě zabývající se výživou) vysokému uznání. Avšak úplné zřeknutí se živočišných produktů, tedy i mléčných (veganská výživa) je však stále ještě považováno za riskantní a výživa za nedostatečnou.
Stále rostoucí počet lidí nyní hledá alternativy ke konvenční nauce o výživě a k mechanistickému pojetí života. Důvodem pro velké rozšíření alternativních forem výživy a přírodních léčitelských postupů je to, že staré koncepce a metody již zjevně lidi neuspokojují.
Dnes můžeme sotva očekávat, že představitelé mechanistické-materialistické vědy budou ochotni přiznat své vlastní omyly. Fyzik Max Planck jednou k této problematice prohlásil: "Než se ve vědě prosadí nové poznatky, uplyne 50 let, protože budou muset vymizet nejenom staré teze, ale budou muset také vymřít jejich zastánci."
Proto jsme vyzýváni, abychom kriticky objasňovali koncepce, které nám jsou předkládány, místo toho, abychom je jednoduše přebírali. To je zvláště důležité v oblasti výživy, která ovlivňuje naše zdraví, naše životní prostředí a budoucnost života na Zemi. Tyto věci jsou příliš důležité, než abychom je přenechávali k přemýšlení pouze tzv. expertům.

HRANICE A OMYLY STARÝCH KONCEPCÍ

Konvenční nauky o výživě a jejich základy, totiž mechanisticko-materialistické pojetí života, vykazují tak velké množství chyb, protiřečení a omezení, že by jejich pouhý výčet zaplnil celé knihy. Zde musí postačit krátký přehled některých markantních slabin starých koncepcí.

JAKTO, ŽE ŽIVOT FUNGUJE?

Dnešní úsilí o vymýcení nemocí se podobá pokusu opravit motor, aniž bychom věděli, jak funguje. Školská medicína ví velmi mnoho o nemocech a o výstavbě těla, ale neví téměř nic o zdraví.
Procesy látkové výměny v lidském organismu jsou ve svém celku daleko složitější, než nejsložitější technologie, kterou kdy člověk objevil. Proč toto zázračné dílo funguje, nedokáže školská medicína až dodnes uspokojivě vysvětlit. Je sice známo, že informace pro látkovou výměnu jsou zachyceny v paměti DNK (desoxiribonukleová kyselina) v jádru každé buňky, avšak proč jsou tyto informace převáděny organismem prakticky až do nejmenší podrobnosti, proč přitom v normálních případech nikdy nedochází k poruchám, to zůstává konvenční vědě stále hádankou.
Vzhledem k nesmírné složitosti látkové výměny je nutno předpokládat určité poruchy v řízení. Jak dalece je školská medicína a konvenční nauka o výživě vzdálená znalostem týkajícím se tohoto řídicího mechanismu, můžeme objasnit následujícím příkladem:
Předpokládáme-li, že bychom chemicky analyzovali zrna schopná klíčení, např. pšeničná, pak bychom zjistili určitý obsah uhlohydrátů, bílkovin, tuků, vody, vitamínů, minerálů a jiných látek. Jestliže pak vystavíme pšenici malé dávce radioaktivního záření nebo umělých mikrovln, pak při další analýze zjistíme, že se nic nezměnilo. Zrna vykazují stejný obsah uhlohydrátů, vody, bílkovin, tuku, vitamínů atd. jako neozářená zrna.
Pokusíme-li se však nechat ozářenou pšenici vyklíčit, již to nefunguje. To znamená, že podstatná funkce organismu, totiž jeho životnost, může být ztracena, aniž se jeho chemické složení změní.
Musí tedy existovat prvky řízení životních procesů, které nelze zachytit chemicko-analytickými metodami.
Jak však má medicína, případně věda o výživě, která se ve výzkumu látkové výměny opírá výhradně o chemické rozbory, nalézt příčiny poruch látkové výměny, nemůže-li pomocí těchto metod zachytit to nejdůležitější na látkové výměně, totiž její řízení?

[1220]

,lidem v okolí jste jen pro smích ,to hodně podkopává to odhodlání něco změnit...
z toho plyne ,že lidé ještě nejsou připraveni na takové změny.....

Většina lidí má většinový názor, který vychází ze zkušeností, které vznikly na základě toho co jde nejsnáze .
Může to vadit, ze začátku to celkem asi vadí každému.
Víš ale jaký je to krásný pocit, když se ti po pár letech kolega přizná, že to maso mu vlastně od malička nechutnlo, A PAK NA TO ZAPOMNĚL ?
No a za pár dalších let s tím pak skoncoval taky ............
Na změnu není připraven nikdo, jen příklady ................
K:

[NAVAR]

Říká se že strava má byt pestrá, jenomže co je v dnešní době pestré? Je to plnící materiál a pokud by byl vegetarián odkázaný jenom na potravu z marketů tak mu asi nebude dobře. Rok jsem nejedl maso, krom ryb. No nebylo mi nic moc, měl jsem sníženou imunitu a každý dva měsíce angýnu jako hrom.
Můj názor, je takový že cesta do pekla tam i zpět trvá stejnou dobu. Tudíž pokud chce být někdo vegetarián tak alespoň 5let musí postupně přecházet na vegetariánskou stravu. Pak dalších 5 let může konvergovat k fruktariánství a za dalších 5 let z něho může být třeba už jenom dejchavec.

[1220]

Přechod k vegetariánství trvá u každého úplně jinak dlouho.
Zdá se , že jsem prodělal podobnou zkušenost, když jsem se asi tak ve 20 letech chtěl stát vegetariánem - nevím asi z leknutí.
Po půl roce celkem i dost nemocí bylo, a množily se.......... po dalších cca 20letech jsem přišel na to , že jsem ale kopíroval pouze věc vnější,
uvnitř jsem " věděl , že maso je výživnější ". Když jsem to přestal vědět, trvalo to asi měsíc, od té doby celkem fajn, sice stále jsem tlustej a
ošklivej, to už ale souvisí s nekázní ale nesouvisí to s faktem, že : Kamarády nezabíjíme.
Stupnice vede dál, bude to asi podobný ........
Půst je dobrá cesta ke změně.
Jinak ve stravě máme nikoli z marketů pouze jablka a občas trochu zeleniny.
K.

[Denny]

NEVYSVĚTLITELNÉ ZDRAVÍ

Podle staré nauky o výživě se až dosud klade velký důraz na vypočítávání nutného obsahu energie kalorií (nověji joulů, pak 1 kcal = 4,18 kjoulů).
Podle oficiálně uznaných poznatků potřebuje člověk denně při úplné tělesné nečinnosti přibližně 1800 kcal. Čím je člověk aktivnější, tím je jeho potřeba
energie větší. Je-li potřebné množství kalorií dlouhodobě pod touto hranicí, vede to ke ztrátě tělesné hmotnosti, k oslabení a ke smrti. Pravidelné překračování příjmu potřebného množství kalorií vede k nadbytečné tělesné hmotnosti.
Existují však národy, které by byly musely podle těchto teoretických poznatků již dávno vymřít. Ve východní Africe žijí Nomádi, jejichž výživa obsahuje během letních měsíců 10-15000 kcal, což by podle nauky o výživě muselo vést k nadbytečné tělesné hmotnosti a k předčasné smrti. Příslušníci těchto národů jsou však bez výjimky zdatní a štíhlí a těší se dobrému zdraví.
Také druhý extrém, totiž podle západních měřítek zcela nedostačující zásobování energií, může být nalezen u přírodních národů, aniž by tím nějak trpěly. Indiáni Tarahumara a Quiche v Mexiku přijímají denně např. jen asi 1500 kcal a jejich výživa neobsahuje žádné živočišné bílkoviny. Cestování a běh na 100 -300 km v jednom kuse, často s těžkými břemeny, jsou pro ně něčím zcela běžným. Takovéto výkony by však podle nauky o výživě vyžadovaly denně 5-1 0.0000 kcal.(tady nevím, jestli je to 10 a nebo 100tisíc - pozn. Denny).
Japonský lékař prof. Kuratsune provedl počátkem padesátých let na sobě a na své manželce pozoruhodný výživový pokus, jehož výsledek může být stejně málo vysvětlen podle koncepce staré nauky o výživě, jako výkony mexických Indiánů. Pod dozorem prof. Mizushima přijímali manželé Kuratsunovi ve třech obdobích (32, 81 a 120 dnů) denně 700-1000 kcal. Strava se skládala ze syrové mleté celozrnné rýže, syrové zeleniny, ovoce a mořských chaluh. Živočišné bílkoviny zcela
chyběly, stejně jako příslušné množství energie. Pokud by dogmata teorií týkajících se kalorií skutečně platila, měla by vést jednostranná strava k těžkým poruchám vyvolaným nedostatkem potřebných látek.
Prof. Kuratsune vykonával během těchto pokusů své obvyklé laboratorní činnosti, jeho manželka obstarávala jako jindy SVOU domácnost a kojila kromě toho své miminko. Oba se cítili naprosto dobře, při zkouškách neměli žádné příznaky nedostatku a jejich pohyby byly "neobyčejně lehké, rychlé a šikovné".15, 101
Během měsíc trvající stávky lékařů v Izraeli, při níž bylo v nemocnicích o 85 % lékařů méně, poklesla úmrtnost o 50 %, tj. na nejnižší stupeň v dějinách Izraele.
V Bogotě (Kolumbie), klesla během 52-denní stávky lékařů úmrtnost o 35 %. Když v Los Angeles došlo v 17 nemocnicích ke stávce, klesla úmrtnost o 18 %.
USA mají mezi všemi národy světa nejvyšší výdaje na zdravotnictví. Průměrná odhadovaná délka života občanů USA zaujímá v celosvětovém srovnávacím žebříčku 21. místo, daleko za mnoha zeměmi třetího světa.
V USA připadá na jednoho lékaře 452 osob. Odhadovaná délka života mužského obyvatelstva černé pleti je 65,5 roku. Na Jamajce, kde připadá jeden lékař na 7033 obyvatel, je odhadnuta délka života mužů 69,2 roku.
USA a Německo investují více peněz do výzkumu terapií proti srdečnímu infarktu a rakovině, než všechny ostatní země světa. 85 % lidí v USA a v Německu umírá na srdeční infarkt a na rakovinu. (Zdroj: "Evropský lékařský časopis" č. 211, květen/červen 1993)
Ve 2. světové válce trpěli američtí vojáci v japonském zajetí hroznými stavy vyvolanými nedostatkem různých látek, přičemž dostávali podobně jako manželé Kuratsunovi rýži, zeleninu, trochu ovoce a mořských chaluh o přibližně 1 000 kilokaloriích denně. Jediný rozdíl byl v tom, že strava válečných zajatců byla vařená, zatímco Kuratsunovi jedli všechno syrové.
Stejná množství potravin mohou tedy mít zcela rozdílné účinky, a to podle příslušné přípravy. Při zachování přirozeného stavu potravy postačuje její minimální množství, zatímco malé množství potravy ve vařené formě způsobuje těžké poruchy. Tím je význam nauky o energii a její výpočty v obsahu kalorií v potravě přinejmenším silně zrelativizován, neboť kvalita potravin je daleko důležitější, než množství kalorií.

[Denny]

JSME STÁLE VÍCE NEMOCNÍ

Medicína jistě zaznamenala v mnoha oblastech velké a požehnané pokroky, např. v chirurgii nebo v diagnostice. Naproti tomu v profylaxi a v léčení civilizačních chorob jsou přes všechna její úsilí jakékoliv pokroky v nedohlednu. Neustále jsou sice oznamovány nově objevené zázračné léky proti rakovině, revmatismu atd., avšak v praxi se úspěchy nedostavují. Boj proti symptomům namísto pravého léčení zůstává bohužel pravidlem. Dokud bude mechanisticko-materialistická koncepce života základnou pro lékařský výzkum, máloco se na tom změní.
A tak žijeme v době, kdy jsou podnikána nejnákladnější úsilí v lidských dějinách pro obnovu a udržení našeho zdraví avšak zároveň jsme stále nemocnější. Všechny chronické a degenerativní nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina, revmatické nemoci, alergie, neurodermitida, osteoporóza, skleróza multiplex, nemoci ledvin a jater, choroby slinivky břišní a zažívacího traktu a mnoho jiných, se i nadále šíří. Zvláště děsivá je přitom skutečnost že oběťmi takovýchto nemocí se stávají stále mladší lidé. Např. rakovina a revmatismus, nemoci, které se dříve vyskytovaly jenom u starších osob, dnes mnohem častěji postihují děti mladší 1 0 let.

NEVYSVĚTLITELNÉ LÉČIVÉ ÚČINKY

Stále rostoucí nespokojenost mnoha lidí s výsledky školské medicíny je hlavním důvodem pro razantní šíření alternativních léčivých postupů. Vzhledem k tomu, že tyto postupy, jako např. homeopatie, nejsou myšlenkovými postupy a způsoby analýz školské medicíny vysvětlitelné, byly ještě před nedávnem téměř všemi lékaři vehementně odmítány. Avšak účinnost těchto léčivých postupů je přesvědčivější než všechny teoretické úvahy. Mezitím se velká část absolventů homeopatických kurzů rekrutuje z řad lékařů. Bohužel se zřejmě musí fáze odmítání a ignorace u každého léčebného postupu alternativní medicíny opakovat.
Homeopatie, antroposofická medicína, Bachovy květy, esence z orchidejí, aromaterapie, akupunktura, Shiatsu, terapie barev, Reiki, Spagyrika atd. působí na jemnohmotné síly v organismu, které podle mechanisticko -materialistického pojetí světa vůbec neexistují. Účinnost těchto postupů v rukou dobrého lékaře nebo léčitele je však v praxi snadno dokazatelná. Uváděné placebo efekty tu mohou sotva stačit jako vysvětlení, jelikož např. homeopatické léky působí léčivě také na zvířata a na kojence. Kromě toho objevili homeopaté mnohá léčiva, která jsou již dlouhou dobu uplatňována školskou medicínou s velkým úspěchem, jako např. nitroglycerin při angíně pektoris a metalické zlato u revmatismu. Samozřejmě ani nauka přírodního léčení není bezchybná a jistěže i v této oblasti existují neseriózní terapeuti.
Ani paušální odsouzení školské medicíny není oprávněné. Zde je třeba pouze podotknout, že školská medicína má své hranice a že velké možnosti nauk
přírodního léčení nemohou být pomocí jejích koncepcí vysvětleny. Stejně tak zůstává bez vysvětlení hluboko sahající souvislost mezi psychikou a tělem. Praxe neponechává žádné pochybnosti o tom, že náš citový život může velmi silně ovlivňovat naše zdraví jak pozitivně, tak i negativně. To, že je smích zdravý a že dlouhotrvající deprese může uvést lidské zdraví do politováníhodných stavů, dnes již nikdo nepopírá.
Samozřejmě existují určité měřitelné účinky působení psychiky na tělo. Ty se týkají především hormonálního hospodaření a kardiovaskulárního systému. Avšak úplné spektrum psychosomatiky nemůže být pomocí těchto souvislostí vysvětleno. Kromě toho mechanisticko -materialistický názor neposkytuje žádné vysvětlení, proč určité hnutí mysli ovlivňuje srdeční činnost nebo hormonální hospodaření.

[1220]

Bere do úvahy viditelné a počitatelné částečky, no a mám za to , že je to dřina udělat z toho fungující systém.A navíc specializace medicínských oborů -předávání pacientů mezi odděleními, házení horkých brambor ..........
Holistické metody jsou stále většinou popelkou, v tom co si dnes říká oficiální.
Etikoterapie stále popelkou.

Nové hypotézy budou vznikat tak dlouho, až se nejsíš dojde k prastarým hypotézám - úplně dobře fungujícím modelům
např o čchi, a aby to tolik netlouklo do očí, tak budou pojmenovány jinak - nově.Ale i to už by bylo štěstí a opravdový pokrok.
Je tady stále podstatný problém, že naše civilizace je mladá, a předchozí civilizace zanikly a nezanechaly otisk v naších myslích.
Pokud něco zanechaly, tak je to spojené se stresem při zániku. Důvodů bude určitě víc.

K.

[jarda ovčák]

Je to těžké. Dvacet lidí ze sta je ochotno o tom přemýšlet a z těchto opět 20 % v tom má ornung. Netřeba škatulkovat materialistickoastrální roviny......
Stačí chápat a brát v potaz příčiny a důsledky.Pokud toto si našinec srovná v hlavě, může být těžký materialista nebo fakt těžkej vyznavač konfucia, fengšuei nebo cokoli jiného a společnou řeč musí najít. RÁMCOVĚ... pokud jeden z nich nebude schopen překročit ego, pak je vše v troubě, ale to bývá mnohdy. Každý, kdo o to stojí má svůj model fungování světa a ten by mu mohl klidně stačit jako ten PRAVÝ A DOBRÝ,ale mnohdy potřebujeme nalézt společnou řeč, případně bychom rádi sdíleli postoje či principy.... tehdy musíme vzít v potaz úhel druhých....pokud tak neučiníme,zůstáváme SAMI.
Vše se skrává v hlavě....
Naše štěstí i neštěstí, vítězství i prohry, nemoc i zdraví.
V hlavách máme centrum nervové soustavy a když budete vědět kam, tak bodnutím vyřadíte ledviny , játra, řeč, pohyb a nebo oči.
V hlavě probíhá náš život a tudíž tatáž hlava ví nejlépe, jak se nám vede a když to fakt stojí za prd, tak se rozhodne milosrdně utratit svého nositele, aby již déle netrpěl.Děláme to tak podvědomě s kočkama, psy i koníčkama.
Není to nic nového. Vidíte, netřeba všemu rozumět, stačí to přijmout. Váše podvědomí si to odfajfkuje a na duši se rozhostí klid a mír, někdy doplněný dávkou endorfinu.
Lze i jinak.... pátrat, neustále přihazovat nové domněnky a otázky bez odpovědí, neuroticky se kymácet v prachu nespokojenosti v nepřekročitelném obrysu svého zvonivého zbytnělého , mnohdy ztopořeného ega.... A být vždy v opozici sám se sebou i s druhými... Pak je ortel jasný. A palec ukáže k zemi.....

[Denny]

POSLEDNÍ STAV VĚDY

Zmatky objevující se např. u značně protiřečících si tezí školské medicíny a staré nauky o výživě nepostrádají nedobrovolnou komiku. Začíná to už u diagnóz. Když navštívíme se stejnými potížemi pět různých lékařů, nejednou obdržíme až pět různých diagnóz. Totéž bohužel platí i pro mnohé léčitele.
V oblasti výživy jsou vzájemná protiřečení jednotlivých expertů tak veliká, že zmatek vyvolaný u lidí, kteří se zajímají o zdravou výživu, je téměř nevyhnutelný. Někteří experti ve výživě, např. Dr.Atkins, doporučují, že by měl člověk denně sníst 100 -150 g bílkovin, zatímco dr. Haas (výkonnostní dieta) považuje za dostačující 35 g denně. Velmi oblíbená je také formule 1 g bílkoviny na 1 kg tělesné hmotnosti. Avšak jiná doporučení vedou dokonce až k pouhému 0,5 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti a den.
Denní množství vitamínu C uváděné německou společností pro výživu představuje v různých spisech 75 mg. Tatáž společnost však doporučuje v mnoha jiných publikacích dvojnásobné množství, tedy 150 mg vitamínu C na den. Američtí vědci doporučují v současné době 500 mg vitamínu C denně, laureát Nobelovy ceny Linus Pauling doporučuje 15.000 mg na osobu a den.
Mnozí experti doporučují jíst častěji a v menších dávkách, mnozí zase doporučují vzdát se snídaně nebo i večeře. Německá společnost pro výživu (DGE) považuje mléko za velmi důležitou součást výživy, zatímco americké úřady pro výživu, jako např. AHA (American Heart Association) radí co nejvíce omezit spotřebu mléka.
DGE většinou doporučuje celozrnné produkty, ale v jedné publikaci z roku 1992 varuje před velkou konzumací celozrnného chleba, protože prý příliš mnoho těchto potravin může vést k nedostatku minerálů.
Dokonalý chaos. Dokonce ani na jednom pracovním stole neexistuje takový zmatek, jako v doporučeních týkajících se výživy a to už něco znamená. Všechny tyto teze, jak tvrdí jejich představitelé, odpovídají poslednímu stavu vědy, ale na jejich protiřečeních lze snadno poznat, že jsou založeny na posledním stavu velkého omylu.
Přírodní zákony, které jako jediné rozhodují o zdraví a nemoci, se mohou těžko měnit tak rychle jako rady vědy o výživě. V této souvislosti je zajímavé, že přes 60 % Nobelových cen v medicíně během 10 let ztratilo svou platnost.
Existují tedy vůbec možnosti odpovědět na všechny tyto neobjasněné otázky pokud možno jednoznačně a uspokojivě a rozvinout tím možnost jedince podporovat své zdraví? Ano, tyto možnosti existují. Ale pochopit je a využít vyžaduje určité úsilí. Musíme být připraveni přizpůsobit způsoby našeho myšlení a chování poznatkům, které opravdu odpovídají životu a ne jen teoretickým úvahám. Pak se však rozevře netušená možnost rozvinutí naší celé bytosti, těla, duše i
ducha. Při tomto rozvoji se zdraví stane věcí normální, tak jak je to v přírodě možné a předurčené.

[Denny]

FYZIOLOGICKÉ POROVNÁNÍ ROSTLINOŽRAVCŮ, / VŠEŽRAVCŮ A MASOŽRAVCŮ

Člověk plodožravec / Šelma masožravec

Zuby krátké stoličky a řezáky / dlouhé trháky, žádné řezáky ani stoličky

Čelist pohyblivá do stran / pohyblivá jen vertikálně

Sliny alkalické, obsahující ptyalin pro trávení škrobu / kyselé, žádný ptyalin

Žaludek podlouhlý a prohnutý / kulatý vak

Žaludeční kyseliny málo kyseliny solné a pepsinu / 10 - 20x více kys.solné a pepsinu

Střeva 12x delší, než délka trupu, mnoho klků a velký povrch / 3x delší, než trup, žádné klky a malý povrch

Játra neprodukují urikázu / produkují urikázu, odbourávají kyseliny močové

Vitamín C žádný vlastní vit.C / produkuje vlastní tělesný vit.C

Ruce prsty určené k jemným manipulacím / drápy určené k trhání

Pot ochlazování potem / žádné potní póry, ochlazování pomocí jazyka



BÍLKOVINOVÝ MÝTUS

Jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole, jsou vědci zabývající se výživou, pokud jde o lidskou potřebu bílkovin, mezi sebou tak nejednotní, jak je to jen možné. Experti doporučují nejrůznější množství bílkovin od 30 gramů za den přes 1 gram na kilogram tělesné váhy až po 100 gramů za den. Tato doporučení jsou však založena z největší části na teoretických úvahách, nikoliv na praktické zkušenosti. Přitom nám příroda poskytuje velmi jednoduchou možnost, jak si zjistit naši
skutečnou denní potřebu bílkovin.
Největší potřebu bílkovin má člověk v průběhu svého života jako kojenec. V této době rychlého růstu, kdy svou tělesnou hmotnost během půl roku téměř zdvojnásobí, potřebuje větší množství bílkovin, které jsou nejdůležitější stavební látkou pro vytváření tělesných tkání, více než kdy jindy v jeho dalším životě.
Není pochybností, že mateřské mléko je pro kojence optimální stravou. Lidské mateřské mléko obsahuje 2 % bílkovin. Jsou-li tato 2 % pro kojence optimálním množstvím, pak tedy člověk v době své největší potřeby bílkovin vystačí s těmito 2 % v celkové stravě, neboť nic jiného než mateřské mléko kojenec nepotřebuje.
Z toho vyplývá, že dospělý člověk potřebuje ve své stravě méně než 2 % bílkovin, neboť má menší potřebu než kojenec. Žádný jiný savec v dospělosti nepřijímá jakoukoliv stravu, která by obsahovala více bílkovin než mateřské mléko jeho druhu. Lidoopové, kteří mají v mateřském mléce také přibližně 2 % bílkovin, se později živí ovocem, listy a travou, které obsahují 1- 2 % bílkovin.
Člověku však je doporučováno jíst maso s přibližně 20 % bílkovin, aby mohl pokrýt svou potřebu bílkovin. To nemá příliš mnoho logiky. Ať svou stravu složíme jakkoli, 1 -2 % bílkovin tam jsou vždy přítomna. I když se živíme jen ovocem a zeleninou jako lidoopové, nemůže nikdy nastat nedostatek bílkovin. Žádný divoce žijící lidoop netrpí nedostatkem bílkovin. Dorostlá gorila je asi 30x silnější než dospělý muž. Největší a nejsilnější zvířata na zemi, jako sloni, hroši a nosorožci
budují svá impozantní těla výhradně rostlinnou stravou. Také lidské skupiny obyvatelstva, které jedí daleko méně bílkovin než je doporučováno konvenční vědou, netrpí žádným nedostatkem bílkovin, nýbrž těší se nejlepšímu zdraví./5,6, 7 /
Průměrná strava v civilizovaných zemích obsahuje cca 7-10 % bílkovin, čili několikanásobně více, než je skutečná potřeba. Nežijeme v době nedostatku bílkovin, nýbrž v době jejich chorobného přebytku. Jediná nemoc z nedostatku bílkovin, kterou zná medicína, se nazývá Kwashiorkor. V civilizovaných zemích se vůbec nevyskytuje, zjištěna byla výhradně v oblastech, kde panuje všeobecná podvýživa./8/
Naproti tomu mnoho lidí v západním světě, kde jsou překrmováni bílkovinami, trpí nemocemi vyvolanými přebytkem bílkovin. K tomu se ještě jednou vrátím na
konci této kapitoly.

[Denny]

ZMATKY OKOLO AMINOKYSELIN

Doporučuje-li se maso pro lidskou stravu, pak se to děje většinou s poukazem na to, že je živočišná bílkovina hodnotnější, něž rostlinná. Bílkovina může být složena z 22 různých aminokyselin. Z nich je osm nenahraditelných (esenciálních), tzn. že v normálním případě nejsou vytvářeny tělem samotným a musí mu tedy být přiváděny v potravě. Poměry množství esenciálních aminokyselin v živočišné bílkovině jsou v konvenční nauce o výživě považovány za příznivější než je tomu v rostlinných bílkovinách.
Živočišná bílkovina má tzv. "vyšší biologickou hodnotu". Při výhradně rostlinné stravě je podle této koncepce obtížné, ne-li nemožné, získat dostatečné množství
esenciálních aminokyselin. V četných vědeckých publikacích o výživě jsou ještě dnes uveřejňovány tabulky biologických hodnot, které se .snaží dokazovat vyšší hodnotu živočišné bílkoviny na základě lepšího obsahu esenciálních aminokyselin. Odkud tedy pocházejí tyto tabulky? Jsou snad výsledkem nevyvratitelných vědeckých faktů?
Naprosto ne. Seřazení bílkovin podle biologických hodnot dle složení jejich esenciálních aminokyselin pochází z výzkumů Osborna a Mendela z roku 1914. Při jejich pokusech byly krysy krmeny různými druhy bílkovin. Osborne a Mendel konstatovali, že krysy krmené bílkovinami z vajec rostly nejrychleji a dosahovaly největší tělesné hmotnosti. Bílkovinami z masa a mléčných výrobků byly krysy také značně velké a těžké, při čistě rostlinném krmení měla zvířata jen velmi
malou tělesnou hmotnost./7/
Z těchto pozorování bylo tedy vyvozeno, že živočišné bílkoviny musí být hodnotnější, než rostlinné. Později byly zjištěny i přesné poměry ve složení aminokyselin, jejichž konzumací dosahují krysy nejvyšší tělesné hmotnosti. Živočišné bílkoviny se tomuto složení přibližují více než rostlinné. Co to má však společného s lidským zdravím?
Dnešní výživové tabulky jsou stále ještě založeny na pozorováních Osboma a Mendela a na závěrech, které z toho byly ukvapeně vyvozeny. Dovedu si dobře představit, že si lidé v roce 1914 mysleli, že se zdraví vyznačuje velkou tělesnou hmotností. Dnes však velmi dobře víme, že nadměrná hmotnost není předností, ale naopak velkým nebezpečím. Z pošetilosti se Osbome a Mendel a všichni jejich následovníci zapomněli zajímat o zdravotní stav svých pokusných zvířat.
Kladlo se jednoduše rovnítko mezi hmotnost a zdraví. Při vědeckém postupu je tento způsob určování hodnot nesporně nedostatečný. Pokud mají být pokusy se zvířaty vůbec používány pro potřeby člověka, pak musí být závěr z těchto výživářských pokusů ten, že živočišné bílkoviny vedou k nadměrné tělesné hmotnosti. Vědci, kteří dnes obhajují údajnou vyšší hodnotu živočišných bílkovin, převzali jednoduše obvyklé tabulky výživových hodnot potravin, aniž by prozkoumali
jejich původ.
Ve 40. letech mohl dr. Clive McCay z Cornellské univerzity (USA) dokázat, že krysy s větším množstvím rostlinné stravy žijí dvakrát déle, než krysy bohatě krmené živočišnými bílkovinami.19/
Tím jsou závěry pokusů Osborna a Mendela definitivně vyvráceny. Rostlinné bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny, jinak by byli museli lidoopi
vyhynout. Také přibližně1 miliarda obyvatelstva Země nepožívá žádné živočišné bílkoviny. V této miliardě se nalézají nejzdravější národy světa.15, 71
Při dobré vegetariánské stravě nehrozí ani kvantitativní nedostatek bílkovin, ani nedostatek esenciálních aminokyselin, i když se člověk -vegan -vystříhá mléčných produktů a vajec.
Jelikož využitelnost aminokyselin klesá zahřátím o 40-60% Je dodávání bílkovin v přirozeném syrovém stavu pro zdravou výživu důležitější, než množství aminokyselin v gramech obsažené v jednotlivých potravinách./ 1 0/

[jarda ovčák]

Jediné co hrozí je, že vás nikdo nepozve na brokolicovou zabíjačku, na řeřichové orgie nebo na kukuřičné grilování.....
Mluvíme tady jako o potravě, o hmotě k zasycení či výživě,počítáte kalorie a výživové hodnoty.... Takové studené, neosobní. Já zasejc vidím to zlatité řažničí, vonící živáňku, kotlíkovej gulášek z loňskýho skopečka a nebo držťkovou polévku půlnoční.....Je to jiné, než dušený karfiol nebo dýňová polévka.
K tomu veselé kamarády, příjemné ovzduší morální čistoty a bezstarostné chvíle s černým pívem, eventuelně s kovbojským flipem......
Nedokážu si představit brokolicové orgie nebo řeřichové překvapení, nebo kukuřici ala jarda....
Je to o kultuře, o radosti, a veselosti. jasně že jsou týpkové, co se těší na tofu salát v sobotu navečír pod lípou, nebo
půlnoční posezení s naklíčenou čočkou.....A u navara bych neseděl u uzenejch ...sojovejch podešví.
Nemyslím si, že je ústřední problém v tom, co lidi baštěji, potíž je kdy a kolik, v jaké kvalitě.
Já osobně jím převážně zeleninu a o svátcích maso. Prase žere brambory a šrot a je tlustý jako prase, srdce má obalený tukem stejně jako podzimní jehně, který žere jen trávu..
ps. ten šrot, co žere to prase je celozrnnej.....
Upozorňuji všechny narovinu, že se NEJEDNÁ o oponentůru k denymho přízpěvkům, nýbrž o můj osobní úhel pohledu značně pokřivený mojí náturou.