Lenzův Zákon

[Ilem]

U sestavy podle Slávka jsem se už dalších lepších výsledků nedočkal, ani když jsem feritové magnety vyměnil za neodymy.

Takže se to chová přesně podle Lenze. Vypadá to, že klanění nebude nutné.

[Slavek Krepelka]

U sestavy podle Slávka jsem se už dalších lepších výsledků nedočkal,

Nazdar Jeffe,

Děkuji Ti nesmírně za snahu, ale "podle Slávka" to není. Pokud se podíváš na moje schema, "kotva" je jeden magnet který pole mezi póly uzavírá do okruhu přes hřídel magnetu. Toto je něco, co tvůj rig nedělá a ty přes cívky taháš obě polarity najednou. Kdybys na to dal osciloskop, asi bys to poznal podle tvaru indukované vlny.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[jeff]

Ahoj Slávku!
Dík za odpověď. Souhlasím s Tebou, že ta podkova není až taková, jak by měla vypadat, určitě by měla mít na ramenech stejný průřez, jako má sloupek transformátoru a průřez středního sloupku by měl být dvojnásobný, pokud by bylo ramen víc, tak zase úměrně větší. Materiál, který jsem použil feromagnetický je, jen má menší průřez (ramena jen 0,45cm2). Běžný podkovový magnet má nejvyšší indukci na koncích pólových nástavců, ve prostřed mezi nimi pak indukci nulovou. Feromagnetický materiál z magneticky tvrdé slitiny nemám, tak jsem použil jako zdroj magnetické indukce magnety. Je pravda, že se tato podkova chová velice podobně, jako když použijeme originál materiál, ale jen co se týká mag. pole mezi vnitřními plochami magnetů, mezi nimiž je transformátor. Ve vlastní podkově pak indukce opačné polarity. Aby to bylo správně, je třeba magnet umístit do středního sloupku podkovy, nebo ještě lépe použít budicí cívku na střední sloupek, jak uvádíš.
K osciloskopu jsem se zatím nedostal, mám na všech stolech neskutečnej bordel a na uklízení se musím moc přemáhat, taky mám problémy s nohama. Nicméně když se dělá replika něčeho, tak je dobré dodržet základní pravidla jako v originálu a experimentovat až potom.

Jeff

[Slavek Krepelka]

Ahoj Slávku!
Dík za odpověď. Souhlasím s Tebou, že ta podkova není až taková, jak by měla vypadat, ........... Jeff

Nazdar Jeffe,

Takže jsi postavil "Co Kdyby?" a víš to. To je fajn. Taky jsem jich dost dal v životě dohromady. Vyplatilo se mi to ale jenom jednou, i když královsky. Jinak bych nebyl tam kde jsem. Pokud to chceš zkoušet dál, je skutečně potřeba postavit dostatečně odpovídající konstrukci. Tohle je důvod, proč jsem to ani nezkoušel, nemám na to, a proč jsem se se svými trafy spřáhl s profíky, a eventuálně se učím, jak ty věci dělat podle pravidel. V životě se mi stalo nejednou, že mne nesprávně postavený pokus odradil od dobrého nápadu. Budící cívku bych napoprvé nezkoušel, zbytečně žere proud a do začátku, dokud si člověk neomaká jak se věci mají, to taky může pokus zabít. Trand'áky mi vyrobit nejsou problém, ale ten rotor magnet ano. To jsou na mne dost velký peníze. Skutečně by to šlo ošidit magnetem jako součástí osy rotoru, ale taky to není až tak jednoduché, protože musí být solidní, ne toroid kolem řekněme kovové mechanické osy, a mechanicky to nevypadá dobře, muselo by to být nějak lepené a já moc na lepení nevěřím, zvlášt' když se to má dost točit.

Další věc je poměr mezi motorem a generátorem. Vzhledem k tomu, že by to mělo eliminovat Lenze, motorek nemusí být relativně moc velký a tedy dlabat elektriku jenom na své odpory a tření atd. Pokud bude rotor generátoru odpovídat trafům svou masou, asi by v něm bylo dost setrvačnosti na to, aby se generátor moc neškubal.

Pokud tomu budeš chtít dát znova skutečně dobrou šanci, pošli SZ, ještě Ti k tomu něco pvim.

Ahoj, Slávek.

P.S. Co máš Ty s nohama? Mně se ty moje snaží dát výpověd' a dělám co můžu, abych jim to zatrhnul.

[Slavek Krepelka]

Nazdar, tak jsem nějak v dobrý náladě a tohle jsem usmolil, když jsem měl smolit něco úplně jiného. Lovu zdar, Slávek.

[jeff]

Díky Slávku, pěkně jsi to namaloval i popsal. Dokonce připouštíš ve fázi pokusů i použití permanentních magnetů. Škoda, že už nebudu moct použít ty první tranďáčky, které jsem vyráběl, ale to se nedá nic dělat, vymyslíme zase něco dalšího. Obrázek, který jsi namaloval beru jako ilustrační, ale poměr mezer mezi nástavci kotvy a nástavci jádra indukované cívky (nemyslím tím velikost vzduchové mezery mezi statorem a rotorem) by měly být v nějakém poměru, aby bylo z čeho vycházet pro konstrukci. Jistý vliv bude mít i délka nástacců indukované cívky, ale myslím si, že ne až tak moc důležitý.
Je to zajímavá koncepce, která stojí za konstrukci. Vznikají zajímavé tvary magnetických obvodů, ale o tvarech to všechno je a funguje to i v jiných oborech, například když se začaly vyrábět na pivo sudy KEG, byla snaha je dělat hranaté, aby se jich víc vešlo do přepravních prostor. Brzy se ale zjistilo, že pivo v těcto sudech se rychleji kazí, než v klasických kulatých, tak se zase začaly sudy vyrábět kulaté. Prostě všechno chce své.

Jeff

[Slavek Krepelka]

Díky Slávku, pěkně jsi to namaloval

Nazdar Jeffe,

Ono se to dá řešit daleko jednodušeki jenom čepicema nad a pod indukovanou cívkou, ale měl jsem pocit, že to takhle bude jasnější, o co v principu jde. Samozřejmě ty čepice zase laminované, i když třeba vodorovně, a musí toho být dost, aby to bylo schopné pobrat jak indukční pole, tak reaktivní, tedy indukované. Délka rovného přesazení jádra moc vliv mít na ztráty nebude, ale dá se to s těma čepicema udělat daleko kompaktnější.

Ahoj, Slávek.

[jeff]

Ahoj Slávku!
Předpokládám, že výraz "čepice" znamená nějakou úpravu prodlouženého jádra buzené cívky oproti schematickému obrázku z předminulé zprávy. Aspoň se podle napsaného domnívám. Mám tomu rozumět tak, že se vracíme ke klasickému jádru transformátoru z U plechů, kde jë na jednom sloupku cívka a druhý sloupek je přerušen vzduchovou mezerou? Předpokládám, že záleží i na velikosti vzduchové mezery, tam ale bude hrát roli materiál a velikost jádra.
Zkus ještě prosím napsat něco k těm čepicím, nebo namalovat jednoduchý obrázek jenom na papír propiskou a oskenovat, nobo ofotit, z obrázku toho jde daleko víc pochopit, než z písmenek.
Díky!

Jeff

[Slavek Krepelka]

Ahoj Slávku!
Předpokládám, že výraz "čepice" znamená nějakou úpravu prodlouženého jádra buzené cívky oproti schematickému obrázku z předminulé zprávy.

Nazdar Jeffe,

Dvě čepice kolem pólů cívky se dají klasicky přirovnat doslova ke špulce ( I ) na nitě, kde nit je indukovanou cívkou, tělo špulky je vlastním jádrem v cívce (svislá čára "I") a čepice jsou vodorovnými čárami "I". Tím se zabrání, aby reaktivní pole vystupovalo nad konce jádra a je vodorovnými konci špulky "I" vedeno na strany špulky, aby se točilo ke svým protilehlým pólům skrz železo a ne klasicky vzduchem. V principu se to podobá manipulaci pole toroidního magnetu kusem vloženého železa u kmitačky reproduktoru.

S tím železem se dá dělat lecos, aby se magnetické pole přetáhlo tam kam chceme my. Mnoho lidí ho vidí jako jakousi bariéru magnetickému poli, jenže železo je jeho vodič. Kdyby bylo železo bariérou, nebo "clonkou" jak to nazval Martin 11, magnetické pole by ho vytěsňovalo a tím odpuzovalo.

Železo má tu vynikající vlastnost, že dokáže vést dvě protilehlá pole. Dá se to velmi dobře přirovnat ke schopnosti jakéhokoliv jednotlivého vodiče vést elektrický proud mnoha obvodů všemi možnými směry polarit, aniž by se praly. Tohle je snad nejlépe názorné na nuláku auta. U magnetického pole je důkazem této schopnosti železa uzavřené "O" jádro transformátoru, které dokáže vést dvě pole opačné polarity, indukující a idukované, aniž by se praly, na rozdíl od vzduchu, ve kterém se perou.

Ahoj, Slávek.

[jeff]

Ahoj Slávku!
Z praktického hlediska to tedy znamená, že na koncích pólových nástavců indukované cívky se jednoduše zvětší plocha přidáním desky z feromagnetického materiálu. Na jakou velikost a z jak silného materiálu záleží na velikosti indukce kotvy. Čím bude pole silnější, tím silnější a větší musí být i čepice. Železo podle tloušťky je schopné pojmout magnetickou indukci, pokud se nenasytí. Když se nasytí, je třeba tloušťku zvětšit tak, aby se do něj všechny ty siločáry vešly a neprocházely okolo vzduchem.
U této verze je škoda, že jádro buzené cívky bude uvnitř nástavců kotvy a tudíž nepůjde jednoduše nastavovat velikost vzduchové mezery mezi nástavci kotvy a cívky tak, jako to bylo v předchozí verzi.
To je snad z té praktické stránky na hrubo zatím vše, ještě sem dávám přibližný obrázek jen pro ilustraci.
Pokud k tomu Slávku máš nějaké výhrady, nebo připomínky, tak je prosím napiš. Díky!

Jeff

[Slavek Krepelka]

Ahoj Slávku!
Z praktického hlediska to tedy znamená, že na koncích pólových nástavců indukované cívky se jednoduše zvětší plocha přidáním desky z feromagnetického materiálu.

Nazdar Jeffe,

Nikoliv, vyměníš ramena za konce špulky. Jádro může být protažené jako na přiloženém obrázku, nebo končit jako (I), tedy jenom jako špulka. Nastavení má výhodu nastavovací vzdálenosti mezi rotorem a statorem, ale je to trochu komplikovanějši. Jenom špulka by se sice nastavovat dala taky, a to počtem plechů, na doladění vzdálenosti. Přihodím Ti sem za půl hodiny obě možnosti.

Ahoj, Slávek.

[jeff]

Ahoj Slávku!
Tak tohle je už o něčem úplně jiném. Vlastně velmi jednoduché, ale tak to má být. Tohle se dá postavit celkem jednoduše z trafoplechů. Pro mě je přístupnější ta druhá cívka s protaženým jádrem jednak konstrukčně a pak i na to nastavení vzduchové mezery jádra a kotvy. Lituju teď, že jsem někdy před 15 roky prodal do hutí všechny třífázové transfotmátory, že je asi nebudu potřebovat. Teď by se aspoň jeden hodil, měl jsem takové asi 900W ruské a jádra byla složena ze samých I plechů, které by byly to pravé. Bylo jich tenkrát asi 6t. To by bylo na jádra a na čepice se dají použít zase I plechy z normálních jader EI.
Jestli to bude chodit podle představ a předpokladů, tak se asi chudák Lenz bude otáčet v hrobě
Je pravda, že takovou cívku jsem ještě neviděl. Vlastně viděl, používaly se u relé na střídavý proud a měla na jádru jeden távit Cu drátu na krátko, aby relé nebzučelo. Trochu to topilo, ale bylo to funkční. Tady u té čepice se taky musí dát pozor, aby netvořila závit na krátko, i když železo má dost velký elektrický odpor, tak má docela velký masiv a mohli bychom namísto generátoru postavit malou indukční pec.
Teď už zbývá to jenom postavit. Jádro počítám, že bude mít průřez 8cm2, aby to nějaký ten wattík dalo.
Díky Slávku a jako vždy, když k tomu budeš něco mít, tak to prosím napiš!

Jeff

p.s. Tak si říkám, proč sem taky někdo něco k tomu nenapsal? Myslí si všichni, že jsme blázni, nebo se nikomu do ničeho nechce?

[jeff]

Zatím samozřejmě ještě nemám nic hotové, musel jsem najít vhodný materiál. Jádro pro cívku není až tak velký problém, jsou to jednoduché plechy I šíře 20mm. Horší je to s těma čepicema. Vlevo na obrázku je tranďáček složený z plechů EI20 a na čepice jsou potřeba I plechy ze dvou kusů a upravené I plechy z plechů E z jednoho (na obrázku vpravo). Cívka veprostřed obrázku je taktéž ze stejného tranďáku. Má průřez 20x17 mm, což je průřez řeleza cca 3cm2, takže min. 9W.
Zvolna nastává podzim a vyrojila se mi i jiná práce, tak to teď půjde dost pomalu, navíc úprava tolika plechů taky něco zabere. Neklesejme ale na mysli, nakonec se to přece jen povede a chudák pan Lenz.....

Jeff

[jeff]

Aby se nezdálo, že se danému problému vůbec nevěnuji, dal jsem do kupy jednu cívku s čepicema. Je to docela pakárna, tak na zkušebním vzorku bude jedna s čepicema a druhá bez, abych mohl porovnat rozdíly. Čepice na této cívce nejsou symetrické, ale dají se přidat plechy a pak bude ze všech 4 stran stejně vzdálená od jádra. Zatím se o tom nedá moc polemizovat, chybí ještě pár dalších komponentů.

Jeff

[poota]

Jeffe +1

Zdravím - poota