Prostor

[sokrateus]

Akorde, Vy vršíte chybu na chybu. Přečtěte si, prosím, ten velkými písmeny zvýrazněný Váš původní výrok v závorce! Tvrdíte v něm, že kilogramové závaží má stejnou hmotnost i v beztížném stavu. To je zjevná ptákovina. To kilogramové závaží, které na povrchu Země má váhu, tedy (G) 1 kg má fyzikální hmotnost m = 1kg/g, což činí zaokrouhleně 101,97 gramů. Malé g v tomto vztahu značí gravitační tíhové zrychlení 9,80665 m/s/s .
Napsal jste: proč jste vlastne použil vymezovací slovo mimo. V části věty: ... mimo gravitační pole... To slůvko mimo má pro celou větu klíčový význam, protože uvnitř gravitačního pole je i klidová hmotnost m každého hmotného objektu menší než mimo gravipole a to o gravitační vazbovou, tedy zápornou energii, která představuje při aktu gravitační vazby emitovanou vazbovou hmotnost. Všechny použité fyzikální symboly jsou používány v soustavě SI.
Akorde, mýlit se je lidské a stejně tak lidské je zmýlení přiznat. Vlastně jsem ani Vaše přiznání nevyžadoval a ani neočekával. Považoval jsem jen za vhodné uvést věci na pravou míru. Já jsem také v tom minulém příspěvku udělal "botu", když jsem napsal: vlastní, klidová hmotnost m tělesa (částice)se nemění za žádných okolností, Potom jsem to později korigoval v další větě s tím slůvkem mimo, ale původní větu jsem neopravil,

[Akord]

(1kg závaží na Zemi má stále 1kg i v bezváhovém stavu) .

Akorde, Vy vršíte chybu na chybu. Přečtěte si, prosím, ten velkými písmeny zvýrazněný Váš původní výrok v závorce! Tvrdíte v něm, že kilogramové závaží má stejnou hmotnost i v beztížném stavu. To je zjevná ptákovina.

To je práve to, co ptákovina není, a co delá všem problémy. Počet částic uhlíku je v beztížném stavu stejný, jako na Zemi, a hmotnost pochází pouze od počtu atomu(částic) napr.uhlíku. V chemických reakcích se prece taky hmotnost nestrácí, i kdyby probíhaly ve vakuu, viz definice atomové hmotnosti. Hmotnost nijak nesouvisí ani není(konvenčne) závislá od tíhové síly. Toto co píšu je v souladu s konvenční chemií a fyzikou, nejde o muj názor. Viz taky redefinice etalonu hmotnosti. Kilogram je definice pouhé existence hmoty, a ta v beztíži neprestává existovat, nijak nesouvisí se silovým účinkem. Co je jak težké je silový účinek, co ríkáte taky. Kilogramový etalon(jako určité množství látky) zustává kilogramem na libovolném míste ve vesmíru, muže treba zreagovat s nečím jiným a vytvorit jinou látku. Jsem rád, že jste si všiml klíčového tvrzení. V podstate jste v tom prvním výroku žádnou botu neudelal. Nejde o nic mimorádné, mne taky načapali na vecech, kterým normálne rozumím. Už jsem treba omylem vymyslel katapult kuličky s PM, ačkoli vím, že to nejde. Premýšlím, co bylo to další, až mi to prijde, mohu dopsat.

[Jerry.M]

Rád pomôžem s premýšľaním. Magnetické motory - stránka 138. Mesiac spomalením, po vyčerpaní jeho energie, nikdy nedostaneme na geostacionárnu dráhu.

Zaslal: pá 23 leden 2009 21:26 Předmět:

xzzzx napsal(a):
Chceš říci že pokud budu vážit stejně jako naše matka země a budu chtít vyskočí např 1m nad zem že to bude mít vliv na otáčení se země či přitažlivost měsíce?

Zdravím, Zdeňku. Abych to upresnil, poskočení nemá vliv na rotaci, spíše na posun. Co se pri poskočení vezme, to se pri dopadu vrátí a naopak. Na zmenu rotace lze jako príklad použít auto, pokud se rozjedu ze západu na východ, tak Zeme spomalí rotaci, a pokud tu rychlost ztratím, je jedno, zda o vzduch, nebo trením kol, nebo trením brzdy, pak se Zemi určitá část energie vrátí a ta o tu část rotaci zrychlí. Nevrátí se však už zpet celá energie, protože se část nevratne promení v teplo. Auto tedy není úplne totéž, co príliv, protože nedovede kmitat kolem rovnovážné polohy. Smery zrychlení všech aut na Zemi dají z dlouhodobého hlediska však nulu, jinak by se musely nekde ty auta hromadit. Kdyby se všechny auta rozjíždely pouze ze západu na východ, pak by Zeme neustále zpomalovala v dusledku popsaných nevratních ztrát.

Opravuji, v predešlém príspevku jsem chybne psal o rotaci Mesíce, mel jsem na mysli vzájemný obeh Zeme a mesíce (obeh Mesíce vuči Zemi), takže Mesíc po vyčerpání energie investované do ztrát v prílivu/odlivu zustane viset na jednom míste jako geostacionární družice.

Poznámka: V textu byl zeditován text z východu na západ a nahrazen správným ze západu na východ, nejak mi to preskočilo.

Naposledy upravil Akord dne so 24 leden 2009 11:21, celkově upraveno 1 krát.

[Dvell]

No nedávno jsem narazil na tenhle problém taky a dlouho jsem řešil přoč se měsíc vzdaluje místo aby nám jaksi "padal na hlavu".. No řešení je opravdu velmi prosté Země se otáčí stejným směrem jako obíhá Měsíc takže ho Zeměm na své pouti Vesmírem urychluje.. Tím může Měsíc stále zrychlovat a vzdalovat se od Země.. Tak mně napadá zatím krouží po dráze připomínající kružnici, jednou však bude jeho elipsa velmi excetriká že?
Možná by byl velmi zajímavý výpočet jestli měsíc dosáhne dostatečné rychlosti na to aby opustil gravitační pole Země a vyrazil "si po svích"..
Možná by to šlo čistě přes poměry? Země má rotaci cca 1den, Měsíc oběhne za cca 28 dní, Země je 6x težší.. je to správně? Jednou se ty energie vyrovnají takže se vlastně den prodlužuje jdu najít o kolik ročně:-)

S pozdravem

Dvell

[Jerry.M]

On nezrychluje, naopak, spomaluje. V tom to práve je. Ubere na rýchlosti a miesto toho aby sa k Zemi približoval, čo sa zdá akože logickejšie, on sa od nás vzdaluje. Kedysi dávno obiehal okolo Zeme na bližšiej obežnej dráhe a aj rýchlejšie. Povedal by som, že automaticky upraví svoju obežnú dráhu svojej spomalujucej sa rýchlosti.

[Akord]

Rád pomôžem s premýšľaním. Magnetické motory - stránka 138. Mesiac spomalením, po vyčerpaní jeho energie, nikdy nedostaneme na geostacionárnu dráhu.

Nachytali ma v elektrike, tomuto o čom píšeš nerozumiem, čo tým chceš povedať a či to prípadne nejako súvisí s témou. Ak máš k tomu výhrady, tak napíš presnejšie k čomu, budem aj rád, ak to nebude vytrhnuté zo súvislosti.

[sokrateus]

(1kg závaží na Zemi má stále 1kg i v bezváhovém stavu) .

Akorde, Vy vršíte chybu na chybu. Přečtěte si, prosím, ten velkými písmeny zvýrazněný Váš původní výrok v závorce! Tvrdíte v něm, že kilogramové závaží má stejnou hmotnost i v beztížném stavu. To je zjevná ptákovina.

Kilogramový etalon(jako určité množství látky) zustává kilogramem na libovolném míste ve vesmíru, muže treba zreagovat s nečím jiným a vytvorit jinou látku. Jsem rád, že jste si všiml klíčového tvrzení. V podstate jste v tom prvním výroku žádnou botu neudelal. .

Akorde, takže Vy stále trváte na tom, že kilogramové závaží, t.j. těleso na němž je napsán údaj 1 kg má fyzickou hmotnost m = 1 kilogram? A že tato jeho hmotnost m = 1kilogram se nemění vůči jeho poloze v gravitačním poli, ano? Vy přece musíte vědět, že to co měří váha (např. pružinová) v gravitačním poli, je tíhová síla G, která je součinem hmotnosti m a grav. zrychlení g a která to závaží táhne dolů k zemi. Takže, položíte-li to kilogramové závaží na tu pružinovou váhu její ukazatel ukáže na údaj 1 kg . Vy říkáte, že to znamená, že to závaží má hmotnost m =1kg. Dobře. Teď vyneste tu váhu tak daleko od povrchu Země až do místa, kde gravitační zrychlení g je poloviční, t.j. asi 5 m/s/s. Jaký údaj Vám tam ukáže ukazatel váhy? Samozřejmě, že ukáže poloviční údaj než při zemi, tedy 0,5 kg! Protože je tam poloviční jedna složka součinu pro tíhovou sílu, která působí proti pružině váhy. Podle Vás by to znamenalo, že to závaží tam ztratilo polovinu své hmotnosti m. Což je ta ptákovina!
Napsal jste: "V podstate jste v tom prvním výroku žádnou botu neudelal" Ale jo, udělal a velkou: nevzal jsem v úvahu změnu klidové hmotnosti tělesa v gravitačním poli. Gravitační vazba, stejně jako všechny fyzikální vazby je spojena s odvodem části klidové hmotnosti vázaných objektů. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovala by např. energetika a konečně by ani Slunce nesvítilo To totiž získalo energii na zapálení termonukleární syntézy právě z klidových hmot gravitačním smršťováním, t.j. gravitační vazbou, původně chladného protoplanetárního oblaku.

[Jerry.M]

Rád pomôžem s premýšľaním. Magnetické motory - stránka 138. Mesiac spomalením, po vyčerpaní jeho energie, nikdy nedostaneme na geostacionárnu dráhu.

Nachytali ma v elektrike, tomuto o čom píšeš nerozumiem, čo tým chceš povedať a či to prípadne nejako súvisí s témou. Ak máš k tomu výhrady, tak napíš presnejšie k čomu, budem aj rád, ak to nebude vytrhnuté zo súvislosti.

Súvisí to s tím, že si sa snažil spomenúť na nejaký svoj omyl, tak som jeden pripomenul. Neviem čomu nerozumieš? Tvrdil si, že Mesiac po vyčerpaní energie, to znamená spomalenie, sa dostane na geostacionarnu obežnú dráhu. Ja naopak hovorím, že to jednoducho spomalením dosiahnuť je úplne nemožné a nikdy možné ani nebude. Každému telesu na kruhovej obežnej dráhe prislúcha určitá rýchlosť aby sa na nej udržal. Mesiac obieha okolo Zeme rýchlosťou približne 1km za sekundu, pri jeho vzdialenosti zhruba 380 000 km. Naproti tomu geostacionárne družice so vzdialenosťou 36 000 km od Zeme, obiehajú rýchlosťou okolo 4 km za sekundu. Takže je teraz otázka, ako dosiahnuť, aby sa Mesiac dostal na geostacio dráhu, spomalením? Myslím, že vytrhnuté neni nič.

[Dvell]

Kruhová dráha tedy může mít libovolný poloměr při dáně rychlosti oběhu tělesa? a pokud těleso na kruhové oběžné dráze urychlím, posune se na vyšší orbitu? ja měl za to že začne obíhat eliticky..

S pozdravem

Dvell

[Akord]

1. Akorde, takže Vy stále trváte na tom, že kilogramové závaží, t.j. těleso na němž je napsán údaj 1 kg má fyzickou hmotnost m = 1 kilogram? A že tato jeho hmotnost m = 1kilogram se nemění vůči jeho poloze v gravitačním poli, ano?

2. Vy přece musíte vědět, že to co měří váha (např. pružinová) v gravitačním poli, je tíhová síla G, která je součinem hmotnosti m a grav. zrychlení g a která to závaží táhne dolů k zemi. Takže, položíte-li to kilogramové závaží na tu pružinovou váhu její ukazatel ukáže na údaj 1 kg . Vy říkáte, že to znamená, že to závaží má hmotnost m =1kg. Dobře. Teď vyneste tu váhu tak daleko od povrchu Země až do místa, kde gravitační zrychlení g je poloviční, t.j. asi 5 m/s/s. Jaký údaj Vám tam ukáže ukazatel váhy? Samozřejmě, že ukáže poloviční údaj než při zemi, tedy 0,5 kg! Protože je tam poloviční jedna složka součinu pro tíhovou sílu, která působí proti pružině váhy. Podle Vás by to znamenalo, že to závaží tam ztratilo polovinu své hmotnosti m. Což je ta ptákovina!

1. Ano, trvám na tom v rámci současného konvenčního prístupu a definice hmotnosti.

2. Sám jste napsal, že gravitační zrychlení je poloviční, co pri stejné hmotnosti stačí na poloviční hodnotu ukazatele pružinové váhy. G=1kg*5m/s2=5N, co je polovina proti 10N na Zemi.

Jerry, to by se asi muselo upresnit a začít odznovu, ať se v tom nemnoží nejaké nejistoty. Normálne se družice na geostacionární dráze pohybovat vuči Zemi nemusí, proto i ten název geostacionární , no a dostat na takovou dráhu Mesíc by možná bylo složitejší.

[gromit]

Kruhová dráha tedy může mít libovolný poloměr při dáně rychlosti oběhu tělesa? a pokud těleso na kruhové oběžné dráze urychlím, posune se na vyšší orbitu? ja měl za to že začne obíhat eliticky..

S pozdravem

Dvell

Podmínky pro pohyb (po kruhové dráze) v centrálním gravitačním poli:
http://www.volny.cz/jtomsa/grav1.htm
http://www.volny.cz/jtomsa/grav2.htm

ne každá kruhová dráha je ovšem geostacionární:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Geostacion ... dr%C3%A1ha
což je pro Měsíc možný problém...

[Jerry.M]

Kruhová dráha môže mať lubovolný polomer, ale rýchlosť je vždy iná. Ćím je obiehajúce teleso bližšie k Zemi, tím musí mať vyššiu rýchlosť aby bola jeho dráha kruhová. Ked ho náhle urýchlime, prejde na inú dráhu, ale už nie kruhovú. Na vyššiu orbitu sa neposune, tam by muselo mať obiehajúce teleso rýchlosť menšiu.

[Jerry.M]

..
Jerry, to by se asi muselo upresnit a začít odznovu, ať se v tom nemnoží nejaké nejistoty. Normálne se družice na geostacionární dráze pohybovat vuči Zemi nemusí, proto i ten název geostacionární , no a dostat na takovou dráhu Mesíc by možná bylo složitejší.

Neistoty sa nemnožia. Voči Zemi sa nepohybuje, len obieha okolo nej rýchlosťou asi 4 km/s. Pozorovateľovi zo Zeme sa samozrejme zdá, že stojí na mieste, aj ked to tak neni, pretože obieha presne za dobu akou sa Zem točí okolo svojej osy. To je 1 deň.
Za niekoľko tisíročí možno bude mať ľudstvo technologiu akou by dokázalo dostať Mesiac na geostacio dráhu. Nebude to ale spomalením jeho rýchlosti. Tá rýchlosť 4 km/s tam jednoducho musí byť. Na geostacio dráhu 36 000 km je nemenná.

[Jerry.M]

Jerry, to by se asi muselo upresnit a začít odznovu, ať se v tom nemnoží nejaké nejistoty. Normálne se družice na geostacionární dráze pohybovat vuči Zemi nemusí, proto i ten název geostacionární , no a dostat na takovou dráhu Mesíc by možná bylo složitejší.

U tohoto tvrdenia by som si dovolil tiež nesúhlasiť. Geostacionárna je preto, lebo zdánlivo vysí nad jedným bodom, pre pozemského pozorovateľa nehybná a nie preto, že sa družica a Zem voči sebe nehýbu. Voči Zemi sa nepohybuje ani Mesiac a iné telesá na kruhovej obežnej dráhe. Je to tak z jednoduchého dôvodu, sú stále od seba v rovnakej vzdialenosti to znamená, nevzdalujú sa, ani k sebe nepribližujú. Iné by to bolo u dráhy eliptickej.

[sokrateus]

1. Akorde, takže Vy stále trváte na tom, že kilogramové závaží, t.j. těleso na němž je napsán údaj 1 kg má fyzickou hmotnost m = 1 kilogram? A že tato jeho hmotnost m = 1kilogram se nemění vůči jeho poloze v gravitačním poli, ano?

2. Vy přece musíte vědět, že to co měří váha (např. pružinová) v gravitačním poli, je tíhová síla G, která je součinem hmotnosti m a grav. zrychlení g a která to závaží táhne dolů k zemi. Takže, položíte-li to kilogramové závaží na tu pružinovou váhu její ukazatel ukáže na údaj 1 kg . Vy říkáte, že to znamená, že to závaží má hmotnost m =1kg. Dobře. Teď vyneste tu váhu tak daleko od povrchu Země až do místa, kde gravitační zrychlení g je poloviční, t.j. asi 5 m/s/s. Jaký údaj Vám tam ukáže ukazatel váhy? Samozřejmě, že ukáže poloviční údaj než při zemi, tedy 0,5 kg! Protože je tam poloviční jedna složka součinu pro tíhovou sílu, která působí proti pružině váhy. Podle Vás by to znamenalo, že to závaží tam ztratilo polovinu své hmotnosti m. Což je ta ptákovina!

1. Ano, trvám na tom v rámci současného konvenčního prístupu a definice hmotnosti.

2. Sám jste napsal, že gravitační zrychlení je poloviční, co pri stejné hmotnosti stačí na poloviční hodnotu ukazatele pružinové váhy. G=1kg*5m/s2=5N, co je polovina proti 10N na Zemi.

Akorde, Vy jste neskutečně natvrdlý. A nebo pro Vás platí: když se nechce ani svěcená voda nepomůže. Za žádnou cenu nejste ochoten přiznat chybu. Kdybyste býval původně napsal místo: 1kg závaží na Zemi má stále 1kg i v bezváhovém stavu toto: kilogramové závaží má hmotnost m stejnou za všech okolností i v beztížném stavu, neměl bych námitky. (I když to není úplně korektní vzhledem ke změně hmotnosti v gravipoli) Jenže Vaše uvedená formulace dovoluje interpretaci, že kilogramové závaží váží 1 kg kdekoliv bez ohledu na gravitační zrychlení. Dříve popsaným pokusem s vynesením váhy do místa s polovičním g jsem Vám dokázal, že kilogramové závaží tam 'nahoře' už není kilogramové, ale půlkilogramové. Tak to přece ukáže výchylka ukazetele váhy! Nebo snad né?