Využití setrvačníku pro akumulaci energie

[Akord]

Reaguji sumárne na nekteré inspirace:
- Akumulace vetru do výšepoložené nádrže? Zkoušel to nekdo spočítat?
Treba na 1kW počas 24hodin je treba, aby nateklo do nádrže o 10m výše
ideálne 864m3 vody. Zbytek je jednoduchá násobilka.
- Pokud se zdá nekomu 2m vrtule na topení málo, a rekne, že dá nejméne 10m,
ať si porídí 2m model a násobí výkon číslem 25. (Já myslím, že to nestačí, a nepomuže
ani Twister.) Investice bude mít pak reálný základ.
- Vysokokapacitní kondenzátor stačí (pri cene menší od auta) tak na akceleraci, nebo
jízdu do mírne delšího kopce, než je úplne krátký. Na pár minut, ne hodin. Uvidíme časem.
- Nejdríve nevesta, pak svadba, nejak se to vytratilo, pokud není co akumulovat,
není treba to s tou akumulací prehánet. Nemluvím o tom, že by bylo lépe odstranit
ze základní jednotky výkonu predponu kilo. Když si tak vzpomenu na hmotnost
prvních parních kombajnu, nebo rozbahnená ropná pole kolem roponosných rek.

[MilMAX]

Nabízí se zde samozřejmě ještě jedna možnost akumulace a to je el. energií z generátoru disociovat z vody vodík / jímat do tlakové nádrže a následně rozvádět plyn k lokální spotřebě na topení v domácnostech.

[Crifodo]

museli bychom napřed specifikovat, co jsou to přijatelné podmínky. Podobně jako pořizovací cena VE můžou být pro různé zájemce 1:10

Z elektrárny Chvaletice se dopravovalo odpadní teplo do Kolína (asi 15 km). Zřejmě se to vyplácelo, ale pořizovací náklady musely být značné (roury izolované skelnou vatou, obal z Al. plechu, každých 50 m dilatační meandr, nadzemní konstrukce na betonových patkách).

Záleží na teplotě dopravované vody (rozdíl mezi ochlazováním 80° vody a 35° vody okolím bude podstatný) a na dokonalosti izolace. Dalo by se to najít v technických údajích k izolačním materiálům nebo se rovnou zeptat tepelného projektanta.
Myslím, že doprava teplé vody pro podlahové vytápění na stovky m je reálná, doprava vody pro následné tepelné čerpadlo určitě. Ztráty by neměly být větší než akumulace mechanicko-elektro-chemicko-elektrickým cyklem, nebo tím rychlým samovybíjením setrvačníku. Doprava na kilometry už myslím běžného malouživatele nebude zajímat.

[martin11]

....asi před rokem , jsem se začal zajímat....jako absolutní amater....o gravitaci, ale trochu z jiného pohledu....a to z pohledu setrvačníků....letos z jara jsem začal s prvními pokusy....bylo to o život....roztočit cokoli...tak jsem toho raději nechal...občas se něco roztrhne...nebo to chytí vibrace, které vedou k destrukci....nebo mě to roztočené honilo po kuchni....kde jsem laboroval.psal jsem o tom , ale už nevim kde tady......tak....pomalu na toto laborování dozrává čas.....impulzem není F1...Formule 1...auta....pro neznlace....zde se usilovně vyvíjí setrvačníky...60 000 ot-min....a využití táto energie.....získává se výkon navíc až 30-40Kw navíc při akceleraci auta..při váze zařízení cca 5kg !!!!..mě nejde vymýšlet vymyšlené...a automobilky to mají....třeba Toyota...jde o akumulaci energie, která v jistém okamžiku přebývá...a dala by se využít ve chvílích nedostatku.....takže dotaz.....mám založit vlákno SETEVAČNÍKY...a problemy související.....zabývá se tím tady někdo.....všichni zde víme..., že jsem netechnik...jsem taková bílá vrána mezi vámi...fotograf ...kolikrát se ptám sám sebe ...co tu mezi váma oxiduju...ale stejně....prostě mě ta technika baví....a na setrvačníku není nic elektrickýho, tak to jsem schopen zkousnout...hlavou...tak se mi někdo ozvěte....nebo budu laborovat dále sám....???....zdravím martin11

[Akord]

Takové setrvačníky se delají nejenom pro akceleraci aut, ale i jako záložné zdroje, nebo zdroje místo baterek, bežné Pb baterky svým merným výkonem podstatne prekračují a souperí s novými akumulátory. Taky se takové(pak v zemi zakopané) jednotky prodávají. S elektrinou to má často společné hodne, protože to bývá ve vakuu a rozbíhá se to i výkon se z toho bere pres účelové upravené ektromotory. Já bych byl samozrejme pro, jsou určite k tomu i nejaké linky.

[Waldes]

Celkom rád by som sa pustil, do stavby niečoho čo by malo 100 - 200 kg a otáčky 10 - 20 tisíc. Predstava je magnetické bezdotykové ložiská a vákuum. S Akordovou odbornou pomocou navrhnúť generátor, elektroniku by som možno zvládol aj sám, vidím to celkom realisticky ... Priviedla ma k zamýšľaniu sa nad tým návšteva u Pištu a pohľad na jeho slnečné kolektory a sústava veľkých akumulátorov. Hlavne predstava ich vymieňania každý rok, dva ...

[Návštěvník]

I kdyby se ten setrvačník točil na bezdotykových ložiscích a ve vakuu, žádný generátor hnát nemůže.
Jakýkoliv mechanický odpor ho zastaví.

[Waldes]

Nezvyknem odpovedať anonymom , no urobím výnimku, keby si si prečítal aspoň názov vlákna, tak by si takú ... nemohol napísať !!!!!!

[Aquarius1]

.. Predstava je magnetické bezdotykové ložiská a vákuum. ...

Existují i ložiska bezdotyková nemagnetická.Jsou to ložiska olejová,používají se ve vysokotlakých kompresorech, jediné co je zapotřebí je dokonalé vyvážení a nepřetržitý chod zařízení,každé zastavení a start systému se podepisuje na stavu ložisek. V ložiskách se chodem stroje udržuje tlakem a otáčkami film oleje který nahrazuje klasická ložiska jak kluzná tak jiná.

[Waldes]

Hej ale oproti magnetickým majú nevýhodu určitého malého ale predsa trenia a teda strát. Nehladiac už na spolahlivosť a potrebu neustáleho dodávania energie čiže ...

[Návštěvník]

I za podmínky, že bude mít i generátor bezztrátová ložiska, stále bude v soustavě mechanický odpor - toho samotného generátoru.
A ten bude jistě nepoměrně vyšší, než ztráty v ložiskách.

Proto je i pro využití setrvačníku coby mechnického akumulátoru pramálo účelné řešit samotná ložiska až do extrému zcela bezztrátových...

.

[spaceball]

GYRO MONO RAIL

[youtube][/youtube]

[youtube][/youtube]

V dětských letech jsme si stavěli Gyro Vehicle - bez náhonu nápravy - vyjelo to i kopec.
Nevím, zda existuje na YouTube (nehledal.)

[MilMAX]

Když jsem chodil v roce 1982 na železnmiční mrůmyslovku, tak jsme se učili, že 90% energie spotřebuije vlak na svůj rozjezd - no a těch 90% následně zmaří před zastavením vdalší stanici.
Tak mě tehdy napadlo. co kdyby každý vagon měl v podvozku setrvačník a byl připojen třeba elektrodynamickým systémem na nápravy, ketré by při brždění předaly energii tomu setrvačníku a následně po dobrždění by se ta anergie zase použila pro rozjezd ??
Profesor mě pocválil ale řekl, že cena energie z našich elektráren je zatím levná a byl by tam malý přínos - no a co DNES??

[spaceball]

Asi to bude možné - kinetické akumulátory existují, i když jsem je na vlastní oči neviděl - údajně kosmická technologie.

pozn. Gyro Vehicle - nejedná se o autíčko na setrvačník tak jak jej známe. Setrvačník se otáčel na volném rameni do
stran vozítka, které díky odporu vůči precesi jelo vpřed mírně do boku - i do kopce.

[MilMAX]

Každopádně možné to je !!! Velmi se mi líbí zjednodušená interpretace zákona o zachování energie vs setrvačník = pokud je setrvačník roztočen bude jeho okamžitá práce přímo úměrná rychlosti jeho brždění - jinak řečeno pokud by se někomu podařilo zastavit setrvačník OKAMŽITĚ (tedy za čas 0) bude energie, kterou vydá NEKONEČNE veliká !!!