Fórum U Pramene

Kov píše: ... že se nemá jíst syrová zelenina přes zimu,prý z toho člověk může onemocnět, ...

No, mně je ze zimního rajčete ze supermarketu na blití, takže něco na tom bude. Spíše jde ale o to, jaké ovoce a jaká zelenina a nedá se to brát všeobecně.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Kuchyně Indočíny je postavená na čerstvě sklizené zelenině.
Před konzumací zeleninu vždy lehce orestují nebo potopí do horkého kuřecího vývaru.
Zda je to kvůli bakteriím nebo má způsob jejich úpravy i výživový přínos jsem zatím nezjistila.
Na ovoci si východní asiaté pochutnávají bez tepelných úprav. Předtím si ho vždy velmi pečlivě oloupou.

Pro poznání rozdílu mezi čerstvě sklizenými a hlavně dozrálými plody a tím, co v Evropě nazývají ovocem a zeleninou se vyplatí koupit letenku a pár týdnů, např, ve Vietnamu pobýt. To samé platí i o kávě. Káva, kterou pod vlivem reklam tady kupujeme a pijeme jsou sračky bez rozdílu značky.

Vlčice píše: ... Pro poznání rozdílu mezi čerstvě sklizenými a hlavně dozrálými plody ...

O tom to vše je. Tady a jinde na "západě" už dávno platí, že co není očividně shnilé, je "čerstvé", včetně leklé ryby a buřta. O té zralosti ani nemluvě.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Naštěstí už je dost lidí, kteří si potravinovou základnu dokáží zajistit sami a supermarkety využívají pro doplňkové nákupy.
Pivo, rum a podobně

Článek je okopírován z webu Autopatie,ale myslím,že je dobré dát jej tady,protože do tohoto vlákna chodí"zahradníci":

Bylinky a autopatie
11.3.2015 | Tamara Krejcarová | tamara_273@volny.cz
Vzhledem k tomu, že jsem od pana magistra Čehovského slyšela vyprávět o AP rostlin, rozhodla jsem se k činu v okamžiku, kdy jsem potřebovala ošetřit od škůdců bylinky na balkoně, určené k domácímu zpracování.

Několik různých bylin – mátu, lichořeřišnici, lebedu a další – napadl červík, který mezi horní a dolní vrstvou listu vyžíral všechno co bylo zelené a zůstávala po něm jen prázdná „vyžraná“ chodbička mezi vlákny. Zjevně se jednalo o jeden druh škůdce na různých rostlinách.

Vyseparovala jsem jehlou a nůžtičkami na nehty 1 jedince (velikost na délku byla asi 0,5 milimetru) a vhodila ho do připravené čisté skleněné lékovky. Nalila jsem na něj trochu vody z koupené pet lahve – voda bez bublinek – a uvedla do varu, vařila jsem zhruba 10 vteřin.

Vzniklý roztok, tak jak byl, jsem nalila zpět do 1,5 litrové pet lahve a protřepala.
Následně jsem místo víčka přidělala kropítko a všechny postižené rostliny jsem celý další týden několikrát pokropila – vždy při pravidelném zalévání – dokud voda nedošla.

Parazit už se na žádných nových listech neobjevil, nebyl aktivní už ani na listech poškozených.

Zajímavé bylo během léta sledovat, že se ošetřeným rostlinám vyhýbaly i mšice, a když jsem koupila bylinky v květníku v obchodě a postavila je v těsném dotyku s ošetřenými rostlinami, nové rostliny byly napadeny škůdci, ale přes přímý kontakt listů se žádný neodvážil na ošetřené rostliny až do podzimu.

Bylinky jsem mohla bez problémů zpracovat dle domácí potřeby, do jídla, na čaje i do kosmetiky.

Milnem- Na mě je to trošku moc a dokud to sám nevyzkouším, tak se zdráhám uvěřit. V každém případě je to pro mě zajímavý podnět. Pokud by tohle fakt fungovalo,byla by to bomba.... myslíte, že by se tím dala zahnat i rez hrušňová? Chci si vysadit hrušku a vím, že s tím je veliký problém. Chemii se mi ale používat na zahradě nechce a bez ní to prý v tomto případě vůbec nejde...?

Autopatie u stromů funguje!
Mám u chaty břízku, které krávy narušily kůru a předloni začala chřadnout a vypadalo to, že tehdejší nastupující suchá vedra nemůže přežít. Část listů jí už zežloutla a ty zbylé měla svěšené a jak hadrové.
Vzal jsem nový jedenapůldecový kelímek s vodou, utrhnul jsem jí jeden z těch hadrových listů a dal ho do toho kelímku. Pak jsem ho v té vodě pomačkal kleštěmi, které jsem předtím opálil plamenem, a list jsem vyhodil. Kelímek jsem následně prolil třemi litry vody a zbývajícím obsahem kelímku jsem břízce pocákal kmen a část listů. Pochopitelně jsem nevěděl jestli to bude fungovat a ani jak bych to měl dělat správně.
Nicméně zřejmě "slepé kuře našlo zrno", protože už druhý den jsem měl dojem, že začala vypadat trochu svěžeji a další den už jsem si byl jistý. Jenže pořád nebylo jasné, jestli ji přece jenom neumoří to vedro. Neumořilo, přežila ho celkem v pohodě, jenom si opadala ty žluté listy a vlastně od té doby se chová, jako kdyby jí nikdy nic nebylo.

Zdravím - poota

poota píše:Autopatie u stromů funguje!
Zdravím - poota

hmmm, podle prispevku milnem by melo stacit take povarit kus kravy EDIT: polit s vzniklym roztokem brizku EDIT: a pak by se uz do brizky nepousteli nebo jsem to spatne pochopil?

Přiznávám se, že mi šlo hlavně o to, aby břízka přežila a považoval jsem krávy sice za původce jejího oslabení, ale měl jsem za to, že dál už její stav nijak nezhoršují.
Jinak podle milnem bych musel uvařit tu krávu vcelku a zaživa - což se mi docela příčí a i kdyby ne, tak by mě asi odradily technické potíže tohoto řešení, nehledě na to, že bych asi majitele té krávy příliš nepotěšil tvrzením, že to mojí břízce možná pomůže.
Ale trochu vážněji - autopatie funguje, a kupodivu stejně dobře při výběru jaksi protichůdně orientovaného materiálu pro potencování. Jednou se používá materiál toho, koho chceme vyléčit a druhou možností je použít materiál toho, čeho chceme dotyčného jedince zbavit.
Netroufám si holedbat se tím, že to docela chápu, nicméně to jsem schopen respektovat jako danou věc.
První postup se mi zdá vhodnější pro celkové vyléčení různými chorobami a "péčí" lékařů zdevastovaného jedince, kdežto druhý způsob bych volil u jedince celkem zachovalého, který se pouze potřebuje zbavit zcela určitého konkrétního škůdce.

Zdravím - poota

No,ono článeček psal někdo,kdo slyšel mluvit pana Čehovského(a to už o něčem vypovídá) o tom,že to funguje.Napsala jsem jí mail s prosbou ať mně vysvětlí způsob varu,toto odpověděla (věřím,že jí nebude vadit citace):

"To o čem jsem psala jsem aplikovala na mini zahrádku na 2 balkonéch.
Prakticky jsem do čisté lékovky dala červíka a držela jí kleštěmi nad svíčkou, aby se převařila, ale aby se neočoudila. Prostě a jednoduše.
Ovšem také mám zkušenost, že jsou určité zákonitosti přírody, proti kterým není možné jít.".

Ještě jsem se jí ptala na slimáky,má stejnou zkušenost jako já,že pouze utopit v kádi s vodou na zalévání nepomáhá.Ale letos prý se na ně chystá s autopatií.

M.

Nedávno jsme si tu psali o kustovnici čínské,že mnohým neplodí, a Django1 tu napsal,že ta jeho ano. Ve snaze získat dobrý genetický materiál pro pěstování jsem se za ním vypravil pro odkopek. Nakopal mi toho bohatě. (Ještě jednou díky!) Několikrát zopakoval, že je to fakt hrozný plevel,což se mi moc nezdálo. Rostlinky s kořínky jsem normálně zasadil a protože Django říkal, že by ty klacíky bez kořínků mohly ve vodě normálně pustit kořínky, tak jsem vše co mi zbylo spíš ze zvědavosti nastříhal na 30-ti cm kolky, vrazil do vody a dal za okno. Včera jsem na to po nějaké době mrknul a kdejaký klacík pouští kořínky. Tak budu mít tolik kustovnic, že bych mohl na Moravě založit první plantáž :-)) Otázkou je,jestli by to nebyla plantáž bez plodů :-)) To ukáže čas...

Ještě s autopatií nemám vůbec žádné zkušenosti a ač se mi to zdá být nepravděpodobné,chci to přeci jen zkusit. Před domem se mi na keřích a stromech začíná na kůře dělat skvrny a na některých se objevuje už i první (nějaký) lišejník. Viděl jsem to na jedné zahradě,kde tím mají pokryté rhododendron,jabloně,švestku, prostě skoro vše. Přitom je to jižně orientovaná zahrady(tak jako moje) a člověk by řekl, že to letní slunce vypálí. Tak chci z toho svého lišejníku kus seškrábnout,vrazit do čisté lékovky,povařit, roztok přelít do koupené pet-vody bez bublinek a tím stromy a keře pokropit. Než se do toho pustím, tak se chci zeptat-je to tak správně?

Kov píše:... lišejníku kus seškrábnout,vrazit do čisté lékovky,povařit, roztok přelít do koupené pet-vody ...

Kus seškrábni, povař opravdu kraťounce a do vody toho dej jen malinko - čím méně, tím je to silnější. Jestli máte vodu nechlorovanou, nekupuj ani v petce, stačí z kohoutku.
Taky dělám různé pokusy s autopatií na rostliny. Kadeřavost na broskvi se mi celkem daří, jen mi to letos v zimě muž postříkal chemií, tak mi moje pokusnictví trošku pokazil. Nedávno jsem zase nachytala pár škůdců na borovici ( nevím, co to je, ale to je jedno), krátce povařila, trošičku do konve s vodou, postříkala strom. Nepomohlo. Tak druhý pokus - nachytat pár "jedinců", nechala jsem je pár hodin louhovat ve vodě, zase trošku do konve s vodou, pokropit strom - to konečně, zdá se, zabralo. Škůdci přiletěli, kroužili, ale neusedli, nenakladli - a o to jde.
kachna

Kachna- OK. Dík za upřesnění. Jde s tím postříkat třeba jen půl stromu,půl keře,aby se ukázala funkčnost? Je třeba seškrábnout lišejník se stromu a použít ho na tentýž strom nebo s tím můžu pak postříkat i vedlejší keř? Je tam vazba konkrétní strom-konkrétní lišejník-konkrétní postřik?

Kov píše:... Je tam vazba konkrétní strom-konkrétní lišejník-konkrétní postřik?

Myslím si, že pokud jsou rostliny napadené jedním druhem, můžeš to aplikovat na všechny. A ještě k tomu, jestli třeba jen půl keře - naše borovička je velká, kropili jsme "informace" z balkonu, takže jsme určitě nedocákli všude. A stačilo to, škůdci se dozvěděli, co měli.
Ať se daří!
kachna