Zahradnické tipy triky ... a zajímavé rostliny

[aNONym]

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... 248410003/ . Non

Velmi hodně zajímavé. A to nejen pro majitele trávníků.

[chiq]

stiahlo mi to len reklamu na komerčku...

Odkaz jsem přezkoušel a funguje normálně (MS8). Non

[aNONym]

Tentokráte se stromy. Non

Viděl jsem ho před časem u jednoho kamaráda. Přestarou meruňku, která začala najednou usychat, napojil pomocí zdravé větve přímo na vodovodní hadici s tlakovou vodou. A ejhle, ona se vzpamatovala, obrazila novými výhonky a začala zase rodit.

Prý se o této metodě, vymyšlené "V zemi, kde zítra znamená již dnes", dočetl jako dítě v časopice ABC.

Jelikož jsem byl v SZ požádán o detaily, tak upřesňuji informace ohledně této metody. Non

- vodovodní infuze stromu byla provedena na jaře po tuhé zimě, v době velikého sucha, tedy stejně jako letos (někdy v půli dubna, když jim pustili vodu)
- větev byla očištěna od kůry v délce přibližně 25 cm, hadice na ní byla natažena v délce asi 40 cm a její konec byl fixován pomocí dvou stahovacích pásek
- voda byla do hadice pouštěna různě, někdy na hodinu, jindy po celý den (dle přítomnosti kamaráda na zahrádce)
- infuze byla pomocí stejné větve (zkrácené a znovu "oholené") provozována ještě v následujícím roce, poté byla odpojena (již nebyla zapotřebí, stromu se od té doby daří dobře )
- voda je užitková z Ohře (tedy chemicky neupravovaná - bez chlóru), tlak vody je neznámý, ale prý je velmi proměnlivý (dle denní doby a zavlažování ostatními zahrádkáři v kolonii)

Doplnění: Nápad se mu zrodil v hlavě, když byla po zimě napuštěna voda do řadu a on se pomocí čerstvě uřízlého kusu větvě pokusil provizorně utěsnit hadici, co byla napojena na vodovodní kohoutek, u kterého nevydrželo těsnění. Po zašpuntování hadice pomocí 10 cm větve z této středem intenzivně kapala voda. Což mu pak následně připomnělo zmíněný článek z ABC.

[sano]

Nakoľko manželka dostala na starosť rodinnú " farmu" , 80 km od domova, tak sme museli uvažovať, ako ju obhospodarovať, hoci sme mali ku nej prístup len 1 x do mesiaca. Okrem letných mesaicov, kedy sme na " farme" pobývali nepretržite. Dĺžka záhrady cca 200 m, šírka cca 40m. V zadnej častri vysadený, dnes už prestarlý ovocný sad. Niekoľko obrovských jabloní, pomerne veľa sliviek a dve hrušky, a jedna čerešňa. Na jednej strane pozemku sused s anglickým trávnikom, na druhej strane zanedbaný pozemok, roky nekosený. Čiastočne s náletom divých stromov.
Ako na to.
Vsadili sme na permakultúru. Síce o nej nevieme veľa, ale do karát hralo to, že sme nemali inú možnosť. A tak na posmech všetkým susedom som väčšinu pozemku kosil len 2 x ročne. Oni 2 x mesačne.
Výsledok: prvý rok nárast buriny. Väčšinou bodliaky, ktoré dorástli do 1,5 m výšky. Na ich skosenie som musel použiť v krovinoreze kovový nôž. Nevedel som nič o vysemeňovaní bodliakov, a samozrejme som ich pokosil až keď mali milióny semienok. VýsledoK. Na nasledujúci rok som mal rovnakú prácu. Ale statočne som v horúčavách kosil 2 x za leto. Postupne sa medzi bodliakmi začala rozrastať tráva, sem tam šalvia a v tieni chren. Tam kde rástol chren, nerástli bodliaky. Tak som začal na miestach s chrenom podporovať chren. Trochu som mulčovaním obmedzoval rast buriny, ktorá by ho mohla potláčať. Ale dobré dva áre s chrenom , som už nemusel kosiť. Zároveň som si všimol, že stromky rastúce v blízkosti chrenu ( jablonky ) rastlú lepšie, sú zdravšie. Plánujem presadzovať chren okolo všetkých novovysadených ovocných stromkov.
Používam len staré odrody, štepené na semenáčoch. Každý rok vysadím 2 stromky, a ďalšie vysadím až potom, keď zistím, ako sa dané odrody usadili.
Chren nerastie všade, ale postupne sa začal v zadnej, sadovej časti pozemku, objavovať pýr, ktorý potláčal rast vyšších burín. Zároveń je to výborná liečivka. Dnes, po šietich rokoch, odvažujem sa povedať mám "permakultúrny pozemok", ktorý stačí, na asi 70% plochy, kosiť len 1 x do roka.
Mám sa toho ešte veľa učiť. Na našom pozemku sa darí slimákovi záhradnému, a kde je slimák, nemáme slizniaky. Kde nie sú slizniaky sa darí šalátu, rukole, nechtíku (měsíček), staráme sa aj o púpavu ( pampelišku ), ktorá je tiež výborná na šalát. Susedia striekajú zeleninku každé dva týždne. U nás sa nestrieka vôbec. Živočíšnych škodcov je málo, a vďaka aksamietnici ( tagetes ), a polievaniu žihľavovým výluhom, sme mali celkom zdravú zeleninu.
Minulý rok som zasadil na malý záhon asi 2,5 x 4 m prebytočné priesady kríčkových paradajok. Suseda ich chcela vyhodiť. U nás sa držali a mali sme paradajky na celú sezónu.
Vytvoril som hadník, po dvoch rokoch sa nám v záhrade objavili slepúchy lámavé. Vďaka nim sme mali minimum živočíšnych škodcov. Do detskej vaničky sa nám už šiesty rok sťahuje rodinka kuniek žltobruchých. Statočne kladú vajíčka celé leto a mladé žabky sĺužia za potravu užovkám, slepúchom a jašteričkám. Tie ktoré prežijú, likvidujú slizniaky, ktoré susedom decimujú úrodu.
Je to nekonečná škola, každý rok sa niečo málo priučím.

Jedným z mojich cieľov je znížiť potrebu polievania zeleninových záhonov na minimum. Keď pýr, divá šalvia, divý chren vydžia bez polievania celé leto, možno to pôjde aj so zeleninkou. Ale ako na to, tomu sa najprv musím priučiť u prírody.
Keď mi to pôjde, rád sa so svojimi skúsenosťami rozdelím.

[A(&F)]

Plody ačokči. Doufám tedy, že nezůstane jenom u fotek

... jelikož letos budu psáti dajaké pojednání ohledně vysušování pozemků pomocí odparu listů rostlin, tak mimo jiných rostlin padla volba i na ačokču pro její mohutnou rychle se rozrůstající listovou hmotu (kořenový systém bude navíc rozšířen několika přiřízkovanými podnoží z tykve ) ... vzhledem k počtu 50ti nasazených rostlin rozhodně nebudu mít letos plodů nedostatek ... ... z jednoho semena mi dokonce vyklíčily dvě děložní rostlinky najednou, což u ačokči vidím poprvé !!! ... (viz foto) ... tu si ale vysadím jinam a možná budu Mičurinco-Mendelovat ... ...

PeS: ... u několika rostlin vyzkouším Šaňovu metodu zkracování kořenů pro tvorbu bohatšího kořenového systému ... časem dám vědět, jestli to pomohlo ... ...

[NAVAR]

To jsi teda nadšenec 50 rostlin je vcelku síla. Většinou dávám tak 10 rostlinek.
Na vysoušení jsem zkoušel vrby a pustit na pozemek trochu více slunce.
Odpar rostlin dělá hodně, tuším že lusžní les je například schopen ovlivnit odparem i povodně. Tuším že za 1 den strom vypumpuje okolo 30-ti litrů vody, možná i více.

[la]

Zajímavým způsobem se to měří, ten oběh vody v rostlinách.
http://www.ndt.net/article/defektoskopi ... azal-8.pdf
pak že v lese je klid.
PS:gutace http://cs.wikipedia.org/wiki/Gutace

[A(&F)]

Na vysoušení jsem zkoušel vrby a pustit na pozemek trochu více slunce.
Odpar rostlin dělá hodně, tuším že lusžní les je například schopen ovlivnit odparem i povodně. Tuším že za 1 den strom vypumpuje okolo 30-ti litrů vody, možná i více.

... dle prof. L. Jahodáře (Hradecká farmacie) je v ideálním případě (při příznivých externích podmínkách a dobré transpiraci = vedení vody od kořenů ke stonkům a listům) schopna rostlina během hodiny odpařit téměř celý obsah vody obsažené v listu ... ... nejvíce se to projevuje u vodních roslin s nadzemními stvoly (slizovité rákosy a orobince) ...

... s ačokčou (po dostatečném nárůstu délky stonku) chci vyzkoušet přesunutí její spodní části do vlhkého sklepa, přičemž zbytek rostliny by zůstal vně budovy (např. pro účely vysoušení sklepních prostor po povodních) ... svým lianovitým charakterem (a dlouhým vegetačním obdobím, které trvá až do prvních mrazíků) je pro tyto účely přímo ideální ... krom kořenů totiž i listy umístěné v prostorách s minimem světla velmi ochotně přijímají vzdušnou vlhkost ... zkrátka něco jako výkonná přírodní transportně odparová pumpa s nulovými nároky na energii (krom slunce), krerá je navíc schopna ze vzduchu i vody odstranit velké množstí toxických látek ... fytoremediace ... ...

... jsou dokonce známy i různé látky, které dokáží rostliny stimulovat až k takovému odparu vody, že po uříznutí již během několika minut velmi rychle uvadají (otevřením průduchů naplno v zelených částech) ...


PeS: ... prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc je autorem mnoha článků, odborných i pro laickou veřejnost ... včetně několika knih, např. Léčivé rostliny v současné medicíně (Co Mathioli ještě nevěděl)...

[NAVAR]

Tak to je velmi zajímavý nápad. Na ačokču nedám dopustit. Zajímavá rostlinka.
A možná i z hlediska umístěníčásti rostliny do sklepa to bude více než vhodné. Jak jsem zjistil tak nejlépe se jí daří spíše v polostínu. Na prudkém slunci moc neprosperuje, má tendenci zasychat, což možná potvrzuje její chopnost zvýšené potřeby vody.
Malý "blbý" Navarův nápad - Dát ačokču do květináče - květináč na váhu - ačkoču vytáhnout ven - zalít a vážit. :-)
Možná by to byl zajímavý výzkum, aneb jak ačokča chlastá

[laik]

Zdravím
teda pokud je ta rostlinka takovej chlastometr, tak potom já budu mít na podzim ze zahrady asi poušt
a když k tomu Navare ještě přidám všechny ty tvé fazole a slunečnice (moc dík) tak mám ze zahrady dokonalou džungli.....
My po nastěhování na barák zrušili záhony a na jeho místo daly bazén a ze zahrady se snažily udělat po vzoru sousedů upravený golfový hřiště..
jak člověk stárne a moudří, tak je bazén (18kubíků) po většinu roku výborná zásobárna vody po jarních deštích na letní zalívání a trávník se opět postupně přerývá v záhony.....

[A(&F)]

Malý "blbý" Navarův nápad - Dát ačokču do květináče - květináč na váhu - ačkoču vytáhnout ven - zalít a vážit. :-)
Možná by to byl zajímavý výzkum, aneb jak ačokča chlastá

... na zjištění toho, jak ačokča chlastá, si myslím, že bude stačit obyčejná odměrka ... :D:D ... nebo jsem něco pochopil špatně ??? ...

PeS: ... je opravdu schopna chlaščiť velmi vydatně ... plus navíc ještě bude mít ten zmíněný přídavný kořenový systém ... ...

[A(&F)]

Zdravím
teda pokud je ta rostlinka takovej chlastometr, tak potom já budu mít na podzim ze zahrady asi poušt
a když k tomu Navare ještě přidám všechny ty tvé fazole a slunečnice (moc dík) tak mám ze zahrady dokonalou džungli.....

... nemusíš mít strach ... ... pokud množství vody v půdě klesne pod určitou mez, která rozhodně není kritická, začínají u rostlin následně fungovat regulační mechanismy ... a odpařovací průduchy se automaticky uzavřou ... ...

[NAVAR]

... na zjištění toho, jak ačokča chlastá, si myslím, že bude stačit obyčejná odměrka ...

Jen jsem chtěl metodu která to bude měřit v reálných podmínkách, tedy v hlíně a člověk občas jukne na váhu a může si to dát třeba i do grafu.
Já jsem děsně línej a furt nemám čas tak si věci usnadňuji jak se dá.

[NAVAR]

Zdravím
teda pokud je ta rostlinka takovej chlastometr, tak potom já budu mít na podzim ze zahrady asi poušt
a když k tomu Navare ještě přidám všechny ty tvé fazole a slunečnice (moc dík) tak mám ze zahrady dokonalou džungli.....
My po nastěhování na barák zrušili záhony a na jeho místo daly bazén a ze zahrady se snažily udělat po vzoru sousedů upravený golfový hřiště..
jak člověk stárne a moudří, tak je bazén (18kubíků) po většinu roku výborná zásobárna vody po jarních deštích na letní zalívání a trávník se opět postupně přerývá v záhony.....

Naprosto výborný přístup .
Jak znám lidi tak s velkou slávou koupí bazén, napustí ho pak se v něm vyčvachtají, po měsíci už je ani nenapadne tam vlézt, pak je z toho žabinec, a nakone když si uvědomí kolik stojí kubík vody tak to zruší.
Podobný to je z trávníkem, je to safra blbej zvyk co jsme převzali od amíků. Nejdřív si člověk pořídí sekačku (samozřejmě lepší než má soused ) No a pak seká, čímž trávu tříští, ta pak rychle "vykrvácí" a trávník vyschne. Dále pak bouchání 4-taktního motoru přes kolečka sekačky udělá to samí co zhutňovač a z trváníku se stane tzv. "betonový trávník" do kterýho pak člověk nezaboří ani špičku rýče. Jo a tím že se posekaná tráva vyváží (velmi cenné hnojivo) tím se trávník vyčerpá. Pak se musí hnojit, provzdušňovat atd. A blbci snobský platěj jak mourovatý. Kdo to kdy viděl s takovými náklady pěstovat trávu? Vždyť je to debilita a lidi co to dělaj nemají zdravý hovno. To si trávu raději hezky posekám kosu, neruším sousedy a můžu sekat třeba o půlnoci, trávu dám zajcům a zajce........:-)
Fazole si užij udělají krásnou stěnu která kvete všema barvama a bzuní hmyzem. Jo fazole pnoucí se neboj přihnojit a chtějí hodně vláhy.
Tak a teď prásknu bráchu...... Měl pokusný řádek fazolí na betonovém trávníků a fazol pnoucí měl asi po kotníky, já už v té době asi tak 3 metry

[A(&F)]

... již před časem jsem si venku na zahrádce všiml toho, že úponek po namotání na oporu (např. na provázek, větvičku, atd.) se následně většinou ve zbytku zkroutí jako "vinutá spirálovitá pružina", čímž se rostlina pevně, ale přitom "pružně elasticky" přitáhne k opoře ... dobře vymyšleno ... teď mne však velmi překvapilo něco jiného ...

... ... po doteku s něčím jiným (tzn. ne s vlastní rostlinou !!!) se úponek začne kruhovitě stáčet do "plošné až prostové Archimedovy spirály" (zkrátka něco mezi pérem v budíku a prasečím ocáskem ), ... dokonce "ve správném směru" (popř. navíc i v kombinaci se "zkrutným pohybem"), tzn. tak, aby se spolehlivě zachytil ... a to značně velkou rychlostí .... takříkajíc "přímo před očima" ... první dokonaná (uzavřená) otočka byla na konci úponku již po necelých dvou minutách !!! ... ... přišel jsem na to čistě náhodou před pár hodinami, uprostřed hluboké noci, když jsem u jedné "pozblázněné" rychleji rostoucí rostliny prodlužoval její oporu o další špejli ... před započetím nastavování bylo na rostlině několik úponků rovných, volně trčících do prostoru, ale některé z nich byly po skončení mé práce na konci krásně "zakroucené", ... zřejmě poté, co jsem se jich mimoděk dotkl ... zkusil jsem tedy "prstem nadráždit" ty zbývající rovné ... a fungovalo to !!! ... další překvápko mne potom čekalo ráno, když některé z těchto úponků (nemajíce již dále dotek) se narovnaly zpátky do původního vyčkávajícího stavu !!! ...

... je to až k nevíře ... ta rychlost ... i to, že reaguje pouze na cizí předměty ... a ta "inteligence" ... ... asi budu muset důkladněji přehodnotit svůj postoj k nervové soustavě rostlin ... ... kuwa, ale co potom budu žrát ??? ... ...