Testatika - diskuze

[anonym]

Pánové, invar se léta používal na konstrukci dálkoměrných pomůcek
v geodezii- bala latě,invarové dráty a pásma, což se asi těžko dá jen tak sehnat, lépe na tom jsou staré latě na přesnou nivelaci, občas v bazarech za pár kaček, ten vnitří kovový dvoumetrový pás je z invaru.

[Aquarius1]

Je nutné si opět připomenout, že elektrony tvořící proud se pohybují uvnitř vodičů, a jen tam, zatímco statická elektřina jen na povrchu vodičů a povrchu plastových disků!

Doposud jsem byl přesvědčen že proud se šíří povrchem vodiče.Tak jak to vlastně je.

[Merlin]

Je nutné si opět připomenout, že elektrony tvořící proud se pohybují uvnitř vodičů, a jen tam, zatímco statická elektřina jen na povrchu vodičů a povrchu plastových disků!

Doposud jsem byl přesvědčen že proud se šíří povrchem vodiče.Tak jak to vlastně je.

Zavádějící přesvědčení.
Proud je vytvářen kmitáním "elektronů" ve vodiči, ne na jeho povrchu. Kdyby tomu bylo naopak, mohly by být "dráty" z pokovené umělé hmoty...
A proto, čím víc proudu, tím tlustší (masivnější) musí být vodič.

[Lubo]

Je nutné si opět připomenout, že elektrony tvořící proud se pohybují uvnitř vodičů, a jen tam, zatímco statická elektřina jen na povrchu vodičů a povrchu plastových disků!

Doposud jsem byl přesvědčen že proud se šíří povrchem vodiče.Tak jak to vlastně je.

Zavádějící přesvědčení.
Proud je vytvářen kmitáním "elektronů" ve vodiči, ne na jeho povrchu. Kdyby tomu bylo naopak, mohly by být "dráty" z pokovené umělé hmoty...
A proto, čím víc proudu, tím tlustší (masivnější) musí být vodič.

A ja som bol zasa presvedceny, ze to co tvrdi Gewo, plati len do urcitej frekvencie, so zvysovanim frekvencie sa prud presuva na povrch vodica. preto su vysokofrekvencne vodice tvorene viacerymi malymi vodicmi (lanko) a nie jednym hrubym. maju totiz vacsi povrch a tym aj vacsiu priepustnost prudu (nizsiu impedanciu?).
Tak ako?

[JiMi]

A ja som bol zasa presvedceny, ze to co tvrdi Gewo, plati len do urcitej frekvencie, so zvysovanim frekvencie sa prud presuva na povrch vodica. preto su vysokofrekvencne vodice tvorene viacerymi malymi vodicmi (lanko) a nie jednym hrubym. maju totiz vacsi povrch a tym aj vacsiu priepustnost prudu (nizsiu impedanciu?).
Tak ako?

No a já jsem zase přesvědčen, že když jsem sloužil na radaru, tak že tam jsme VF signály o výkonu desítek kW přenášeli takovýma dutýma obdélníkovýma rourkama, kterým jsme říkali vlnovody a ty vnitřní strany těch obdélníkových průřezů byly naladěny na nějaký lambda/něco.
a result ? Pravdu mají všichni.
V oborech, které nás zajímají se přenos energie děje elektrony prodírajícími se skrzevá krystalické mřížky kovů, se zvyšováním frekvencí (informace o změně směru se šíří rychlostí světla) ty mřížky už začínají tak zavazet, že se volné elektrony stěhují k povrchu vodiče, kde bývají mřížky už různě narušené (nebo z jedné strany volné) až při nějakých GHz se energie začíná šířit mimo vlastní vodïč, a spíše vymezujeme dráhu pro energii zkratováním obvodu plochy, kterou se vlny šíří (viz magnetron v mikrovlnce).
Z toho všeho je nejspíš vidět, že na elektron nemůžeme pohlížet jako na hmotnou částici, ale spíš jako na energetickou vlnu s nějakým kvantovým potenciálem.
Tož tak to vidím já.
JiMi

[Merlin]

Uff.
Čím vyšší frekvence, tím víc se signál stěhuje na povrch vodiče. To se využívá při vysílání mnoha signálů najednou jedním drátem. Extrémně vysoké frekvence v řádu GHz využívají vlnovody, ovšem v tomto případě se nedá mluvit o proudech.
Tady se ale myslím nebavíme o VF technologiích, nebo jsem alespoň měl ten dojem. Původně přece šlo o to, zda se PROUD (ne NAPĚTÍ!) šíří ve vodiči anebo po jeho povrchu. Platí, že čím vyšší napětí, tím více k povrchu, VVN se šíří jen po povrchu vodiče, což je známé jako "skin effect". Při těchto napětích je ovšem proud šířící se drátem takřka "zanedbatelný", takže lze přenést i pulsy o síle několika kW po doslova vlasovém vodiči.

[Merlin]

Tzv. skin efekt je "drobnôstka " majúce súvislosť s frekvenciou (kmitočtom), nie napeťím alebo prúdom. PePo

Výborně. Uvažuj tak i dále, jestli se chceš dostat nikam...

[omikron]

Usměrňovač, který kdysi vymyslel Tesla, využívající cívek navinutých na dvou podkovových magnetech.

To mne zajímá. Není zo něco jako ty podkovy v Testatice? Je od toho usměrňovače nějaký nákres?

[omikron]

Nedalo by se jako tzv. Teslovo speciální jiskřiště použít malá zářivková trubice z přeného bateriového svítidla nebo xenonová výbojka vložená mezi pólové nástavce tak, aby magnetické pole procházelo napříč proudu v trubici?

[Merlin]

To mne zajímá. Není zo něco jako ty podkovy v Testatice? Je od toho usměrňovače nějaký nákres?

US Pat. 413,353 fig. 6

[Merlin]

Nedalo by se jako tzv. Teslovo speciální jiskřiště použít malá zářivková trubice z přeného bateriového svítidla nebo xenonová výbojka vložená mezi pólové nástavce tak, aby magnetické pole procházelo napříč proudu v trubici?

Nedalo.

[chiq]

To mne zajímá. Není zo něco jako ty podkovy v Testatice? Je od toho usměrňovače nějaký nákres?

US Pat. 413,353 fig. 6

Aj keď si ťa vážim pre tvoju invenciu, nie je najšťastnejšie v dnešnej dobe sucho odporúčať na link na patentový server. Píšem to z vlastnej skúsenosti. Od doby, čo som sa začal zaujímať o oblasť VE, som z vlastného nb odstránil niekolko stoviek dc s presmerovaním na "nemenovateľné" servery. Grabera na MOSSAD som vymazával celkovo 24 krát (to nespomínam množstvo nevýznamých snoričov, ktorých si zadara naťaháš, ani nevieš ako)..... Ak máš tento patent stiahnutý, zaves ho, nič sa nestane, ak tu bude dvakrát.

[1220]

Dávám bod za vnímavost pro ch.
K.

[Merlin]

Dávám bod za vnímavost pro ch.
K.

To je zajímavé. Na US patenty chodím velmi často (přímo na server úřadu http://patft.uspto.gov/netahtml/PTO/srchnum.htm , ne přes zprostředkovatele!) a ještě nikdy jsem tam nic nechytil. Chyba asi bude jinde.

(Díky za post patentu, Peter.)

[omikron]

Pokud tomu dobře rozumím, pak na střední vývod kondenzátoru se přivádí kladný pól VN pulsujícího tou pomalou frekvencí, o které tu byla řeč. Zápornou elektrodou je ten dírkovaný plech okolo. Zkrz něj je vidět jakási spirála mezi oběma elektrodami, ta je připojená k výstupní svorce.

Trochu mne zaráží, že u té mini Testatiky nikde nevidím usměrňovač s ovinutou podkovou. Asi je schovaný za dírkovaným plechem uprostřed.