Geopolymery

[poota]

Zjednodušeně řečeno, jedná se o "umělé kameny".

Jsou známé i pod jinými názvy, jako třeba gruntocementy a nebo nepálená keramika.
Jedná se o napodobení přírodního vzniku hornin, kdy je celý proces podstatně zrychlen.
Informací je k dispozici celkem dostatek, většinou buď na úrovni chemických a strukturálních vzorců, nebo na úrovni mediálně popularizační, přičemž různé články s nepatrnými obměnami opakují zhruba totéž.
Vzhledem k tomu, že obdobným procesem vznikly prakticky všechny horniny, lze s jen nepatrnou nadsázkou říci, že "jakékoli látky v jakémkoli poměru dokážou za dostatečného tlaku a dostatečnou dobu vytvořit nějakou horninu". Pro praktické využití ovšem potřebujeme, aby se vytvořila námi žádaná hornina co nerychleji, takže musíme výchozí složky přece jen poněkud optimalizovat. Zkusím letmo nahodit řečí prostou a nevázanou, co jsem o tom zatím vyčetl.

Jedná se vždy o o jakési "lepidlo", kterým je vlastní polymer. Tímto "lepidlem" jsou k sobě přilepeny částice plniva, kterým může být v podstatě cokoli, nejlépe ve formě drobných krystalků nebo zrnek. Plniva může být nanejvýš 85%.
Vlastní polymer "lepí" na základě aktivace hlinitanů silnými louhy za přítomnosti částic křemíku. Popisuji to pro nás "jednodušší" tak, abychom to mohli chápat - chemicky zdatní jedinci nechť si to přečtou jinde. Jedním z mnoha zdrojů aktivních hlinitanů je kaolín, který obsahuje malou část hlinitanů aktivních, které jsou ve formě tetraedrů, a větší část ve formě neaktivních oktaedrů. Oktaedry se dají žíháním kolem 550 stupňů Celsia převést také na tetraedry, čímž se kaolin změní na metakaolinit, který se aktivuje alkalickým aktivátorem.
Alkalický aktivátor je vodní sklo, kterého by mělo být kolem 35ti% polymeru, takže řekněme zhruba polovina množství kaolinitu. Ve vodním skle se rozpustí, za značného vývinu tepla, jisté, ale mně neznámé, množství hydroxidu sodného, načež se za stálého míchání přisypává metakaolinit. Po důkladném promíchání se přidá "přiměřeně" vody, to je tolik, aby vznikla netekoucí kaše. Tím je hotový polymer a začíná startovat polymerace. Ta se nechá nějakou dobu probíhat a potom se přisype a vmíchá plnivo. Tím je hotová směs, která se plní do formy, ve které se udusá. Po několika hodinách je možné odformování, asi tří čtvrtin pevnosti (= pevnost zralého betonu!) směs dosáhne během měsíce a pak již pevnost jenom pomalu stoupá k maximu.

Toto složení není jediné, a také nemusí být nejlepší. Místo metakaolinitu se dá použít i jiný zdroj aktivovatelných hlinitanů, uvádí se s oblibou struska nebo popílek. Hydroxid může být kterýkoli jiný a zdrojem křemíku nemusí být jenom vodní sklo. Jenže potom asi i ten recepis vypadá úplně jinak.
Další možností k vyzkoušení je použití hotových geopolymerních směsí - například České lupkové závody Nové Strašecí nabízejí Baucis. Podobným produktem by měl být i POPbeton, u kterého jsem výrobce nenašel.

Geopolymery by měly umožňovat výrobu celkem libovolně tvarovaných a libovolně velkých bloků kamene, jehož fyzikální vlastnosti je možné přizpůsobovat, např. i přimícháváním kovových částic. Celý blok má údajně tuhnout v celé hmotě současně, a navíc nemá vadit ani ponoření ve vodě.

Takže to je asi tak v rychlosti všechno, co jsem chtěl na úvod vlákna prezentovat.

Zdravím - poota

[1220]

Struktura geopolymerů se stane navýsost důležitou, pokud bychom si přáli získat ji orientovanou tak aby všechny částice byly napolarizované a vzniknul takový velký násobičový piezokrystal. Popř orgonový zdroj.
Nápad , aby se křemenná zrnka vznášela v kapalině, by vyžadoval shodnou měrnou hmotnost křemene a kapaliny, zatím chybí nápad co by to mělo být.
Elektrostatické pole předpokládám by zrníčka natočilo, a po ztuhnutí, by to bylo pak z hlediska vlastností moc zajímavé.
Možná to dělat po vrstvičkách- k nějakému natočení v blátě snad dojde, pokud bude vrstva na tloušťku zrna ?
Tetraedr má povrch 4 rovnostranné trojůhelníky, pokud bychom je nakreslili zvlášť, je to celkem 12 stran, které ale tvoří jenom šest hran.
Prozatím další nápady nemám.
Díky Peťo

K.

[poota]

Orientaci zrníček křemene bych nechal přírodě a náhodě, při tlaku a chvění to bude stejně něco dělat, ať už budou zrníčka srovnaná a nebo ne. Materiál na vzorek už mám, jenom nevím, jestli je ten kaolín už přepálený, nebo ne - ve Zlatnické o tom vědí taky houby. Ale kilo za 5,- Káčat, no neber to. Asi by bylo lepší to pro jistotu ještě upéct, ale proberem to v pondělí - elektrická trouba má maximum 250 stupňů a tohle by chtělo tak 400 až 550.
Ještě mi tak brnká, že když tímhle postupem vznikly všechny horniny, tak musel tak nějak vzniknout i křemen - většinou se vyskytuje v nějaké jiné hornině jako žíla, a bývá v něm často i kov, najmě pak zlato. Asi to bude to samé, jen jiné suroviny a jiný postup, snad jako jakési "zbytky", které se nehodily na vytvoření té okolní horniny. Myslím, že to bude ještě docela zajímavé.
Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Struktura geopolymerů se stane navýsost důležitou, pokud bychom si přáli získat ji orientovanou tak aby všechny částice byly napolarizované a vzniknul takový velký násobičový piezokrystal.

Nazdar Petre a Karle,

Vrazit to pred tuhnutim do silneho homogenniho magnetickeho pole, zvibrovat a drzet v poli do ztuhnuti. Staticke pole se skrz material nejspise neudrzi v jedne orientaci. Nicmene oba zpusoby, tedy elektrostaticky a magneticky by asi mely sve zvlastni vysledky, asi i v kamnech.

Ahoj, Slavek.

[poota]

Tak se mi ještě rozležela v hlavě jedna docela zajímavá informace: geopolymer lze použít i jako nátěr na kovový plech, přičemž dojde k chemickému spojení s kovem - geopolymer do jisté hloubky "vroste" do plechu.
Pochopitelně nás všechny napadne, že by to byl výborný nátěr na výfukový systém.
Dál bude vhodné prověřit, jak dalece je to ochotné prorůstat skrz kysličníky kovů - on by to mohl být i docela dobrý "antirezin".
Při vmíchání křemenného písku a kovových pilin nebo špon - orgonit.
Z různých plechů, prokládaných geopolymerem by mělo být možné vyrábět "překližky" nebo "pišingry" zřejmě docela zajímavých mechanicko-elektrických vlastností.
Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

nátěr na výfukový systém.
Dál bude vhodné prověřit, jak dalece je to ochotné prorůstat skrz kysličníky kovů - on by to mohl být i docela dobrý "antirezin".
Při vmíchání křemenného písku a kovových pilin nebo špon - orgonit.
Z různých plechů, prokládaných geopolymerem by mělo být možné vyrábět "překližky" nebo "pišingry" zřejmě docela zajímavých mechanicko-elektrických vlastností.
Zdravím - poota

Nazdar Petre,
Kyslicniky si to na zeleze a jinych korodujicich materialech udela samo, stejne jako beton. Na vyfuk nevim, bude to dost krehke. Na orgonovy akumulator by to bylo zajimave. [Spekulace]

Ahoj, Slavek.

[poota]

Kyslicniky si to na zeleze a jinych korodujicich materialech udela samo, stejne jako beton. Na vyfuk nevim, bude to dost krehke...

Chemie není "moje parketa", ale mám dojem, že zásaditá reakce s kovy a kysličníky je odlišná od kyselé - z toho vyvozuji, že geopolymer se k nim bude chovat jinak než beton.
V té letmé zmínce o geopolymerovém "laku" to bylo formulované v tom smyslu, že o propojení laku s plechem se blíž začali zajímat až poté, co je překvapilo, že je to křehké daleko míň, než předpokládali - ale to si konečně časem vyzkoušíme sami. Je docela možné, že "pružnější" je třeba jenom ta mezivrstva a pružnost bude závislá na tloušťce "nátěru" - to by asi potom bylo vhodnější mluvit o "moření" kovu geopolymerovým mořidlem.
Zdravím - poota

[Iv]

Nevím jestli se trefím, ale ještě za komančů se prodával nátěr a ten obsahoval nějaký polymery, vypadalo to jak řídký cement, použil jsem to na nátěr rýn, ta směs pak vyschla a fakt to bylo, jako když to natřeš cementem a rýny drží nátěr dodnes, ale kdyby jste mě mučili na električáku, tak si nevzpomenu na název.

[Ilem]

Nevím jestli se trefím, ale ještě za komančů se prodával nátěr a ten obsahoval nějaký polymery, vypadalo to jak řídký cement, použil jsem to na nátěr rýn, ta směs pak vyschla a fakt to bylo, jako když to natřeš cementem a rýny drží nátěr dodnes, ale kdyby jste mě mučili na električáku, tak si nevzpomenu na název.

[Iv]

Ilemku, ty máš budku jak PC, to je ono a ten výrobce: JZD Vítězný únor, oko nezůstalo vlhké, nebyli a nejsme blbí. Máš bod

[Ilem]

Ilemku, ty máš budku jak PC, to je ono a ten výrobce: JZD Vítězný únor, oko nezůstalo vlhké, nebyli a nejsme blbí. Máš bod

Jedna krabice mi zbyla. Ani nevím, jestli to ještě bude fungovat. Pokud bude zájem, mohu ji poskytnout.

[Novák]

A teď jsem povýšil i Ilema na 400,doufám,že mi to nebude oplácet
-
Ty geopolymery používají běžně kameníci na opravy soch a náhrobků.Několik jich okolo mne bydlí,vyslídím co se dá.

[1220]

400 na hodinu
K.

[Merlin]

http://www.antikon.cz/vyrobky.php

[poota]

Určitě stačilo, dokonce to vyrábí totéž JZD, jenom se transformovalo.
Ale ani v Práglu pokrok nezaspal:
http://www.estav.cz/katalog/listy/K2734103.pdf
Tím bychom mohli mít, nejspíš až na tu cenu, uspokojivě vyřešeno, kde brát to "lepidlo". Do něj už můžeme přidávat celkem cokoli, pokud to nebude "kyselé", a to teoreticky až do množství 85% celkového objemu.
Jenom nevím, jestli na pyramidu seženeme investora
Ovšem na drobnou bižuterii, jako jsou orgonity, nátěry výfuků a spodků (auta! - ne vlastních) a "tatranek" si už troufnout můžeme - jupí.
Zdravím - poota